Znění článku

MATEŘSKÁ LÁSKA je přesně to, na co jsme ve středu chytli  tu divokou kočku s níž má náš kocour to 6 týdnů staré, námi vymodlené, bílé kotě. Jsem z toho stále úplně dojatá.... Už jsme měli s myslivcem domluvený sklopec pro odchyt. Ten jsme chtěli dát na místo kam je zvyklá si chodit pro žrádlo. Dnes tam ale v těsné blízkosti začal soused se stavebními (vlastně nejprve bouracími) pracemi, tak jsme byli nervózní jak to vůbec dopadne, když měl sklopec být až koncem týdne... O to větší bylo naše překvapení, když to sice dopadlo na jedničku, ale úplně jiným způsobem, který by nás ani ve snu nenapadl...

Kočce jsme už dali i jméno - Mína.

Jak slyšela přes okno mňoukání koťátka tak přišla ke vchodu, kde se schovávala pod auty. Manžel dal provázek na kliku, otevřel dveře, schoval se za roh a jak Mína vešla dovnitř tak za něj rychle zaháhl a bylo to! Vlastně to ještě nebylo... Musel se pořádně obléct a pak kočku ve verandě chytit a dát do přepravky pro kočky. Dle jeho slov běhala po stěnách a skoro i stropu, ale povedlo se, i když ho opět kousla a poškrábala i přes dlouhý rukáv a rukavice. "No, ještě, že tam nemáme záclony," prohlásil...

Pak jsme sháněli veterináře na kastraci. Náš nám řekl, že bude mít čas až příští úterý, ha, ha - co bychom s tou kočkou necelý týden dělali??? Tak jsme kontaktovali ještě pár dalších až měl volno hned druhý den ráno ten nejdražší v okolí, aspoň se to o něm říká, (cena 1.350,- Kč). Kolik stojí kastrace u vás??? Jinak veterinář prohlásil, že bylo u nich s Mínou také veselo. Museli na ni hodit deku určenou pro tento účel a tak se jim povedlo Mínu v ordinaci před kastrací chytit. Mj. ji také zjistili zánět prsu, který dostala po odstavení, ale dali ji na to ATB tak věříme, že se to vše srovná...

Do rána a pak i po kastraci až do večera byla kočka v přepravce ve verandě. Snažili jsme se na ni mluvit, ukazovat ji spokojené koťátko i našeho kocoura, které jsme před ní hladili, aby viděla, že jsme "kočkomilové" a přestala se nás bát.

Pro mě jako trojnásobnou mámu bylo srdcervoucí vidět Mínu a její koťátko Mikiho v těsné blízkosti, aniž by k sobě mohli, když byla zavřená v té přepravce. Kočka na něho sice před námi nereagovala, ani před kastrací ani po ní, ale Miki se k ní chvílemi snažil dostat. Navíc je pro mě Mína hrdinkou už i proto, že "nasadila svůj vlastní život," jen aby se dostala ke svému koťátku. Co s ním měla v plánu sice nevíme, ale určitě by si ho zase s láskou odnesla na nějaké bezpečné místo jak už to před tím udělala dvakrát, když jsme je někde na našem pozemku objevili a začali jí tam nosit jídlo, když ho kojila.

Samotné večerní vypuštění proběhlo jak jinak bleskově, když z otevřené přepravky vyběhla jako o závod...

A teď babo raď, jak na ochočení divoké kočky... Za případné tipy a zkušenosti budeme moc a moc vděční!!!