elza2110
1. led 2013

Porod našeho Filípka

  Termín porodu jsem měla stanovený podle UZ na 21.12.2012. S manželem jsme ale doufali, že náš chlapeček vykoukne na svět o něco dřív, aby jsme stihli Vánoce pěkně všichni spolu doma.

  15.12 mě ráno vzbudilo odtečení malého množství vody nebo hlenu, ale ten den se nic nedělo. 16.12 v 6hod se mokro opakovalo a s ním přišli i bolesti břicha a zad jako na MS po 10min...Manžela jsem nadšeně vzbudila, že se ani něco chystá! Utíkala si dát sprchu a oholit se 🙂 Bolesti pokračovaly i během dopoledne, ale daly se vydržet, takže jsem se vrhla na vánoční úlky 🙂 Ty už jsem ale nedodělala, protože po 13hod jsem si musela bolesti prodýchávat a nebylo mi moc dobře...Interval se začal zkracovat na 5 min, ale do toho občas po 7 i 8 min, takže se nám do porodnice jet ještě nechtělo...A i bolesti se mi nezdály tak hrozné. Leželi jsme s manželem u televize, zapisovali si časy a já prodýchávala...Furt jsme si nebyli jistí jestli je to "ono". Po 18hod přišlo několik kontrakcí (ano, ted už to tak opravdu budu nazývat) po 3-4min a ty rozhodly o odjezdu do porodnice.

  V 19:29 nás manžel nahlásil na vrátnici, já v autě prodýchla kontrakci a v 19:36 jsme zazvonili na porodním oddělení. S porodní asistentkou jsme vyplnili papíry, zodpověděli otázky, já se převlékla a byla napojena na monitor...od vystoupení z auta jsem ale už žádnou bolest necítila, prostě nic...Kroutila jsem hlavou na manžela, že z toho asi nic nebude, ale prý podle monitoru se něco děje! Ve 20hod mě vyšetřila doktorka, oznámila mi otevření na 5 prstů a následoval klystýr. Na třikrát se vyprázdnila, dala si sprchu a i přes občasnou bolest mi bylo celkem fajn. Jen ta nervozita a strach byl šílený! Okolo 20hod mi asistentka píchla vodu. Dost nepříjemné bylo zatlačení hlavičky, aby vodu mohla píchnout...pak jsem jen cítila proud teplé vody a že jí bylo 🙂 následoval opět monitor a bolesti se opravdu už rozjely. Ležela jsem na boku a při každé té bolestivé vlně jsem drtila manželovu ruku...a on mi naštěstí připomínal, že mám dýchat. Těch kontrakcí bylo několik a já už oznamovala, že nemůžu...Myslela jsem, že se mi roztrhnou kříže a boky! Asistentka mě zkontrolovala. Zbýval poslední 1cm lem. Měla jsem se postavit k posteli a opřít se o ni. Asi jsme chtěli pomoct od gravitace, ale mě to přišlo nereálné...Nemohla jsem se udržet na nohách, i ruce se mi podlamovaly a skaždou kontrakcí jsem padala a mnažel mě podpíral. Tohle se opakovalo asi 4x. Pak mi bylo dovoleno si lehnout.

 Bylo po 21hod a šlo se tlačit, i když pocit na tlačení jsem moc nepoznala. Pokyn "dejte si nohy nahoru" mi přišel jako špatný vtip, ale nějak se tam ty nohy dostaly. Bolestivou kontrakci přebil pocit pálení a pnutí "tam dole" a já myslela, jen na to, že musím našemu chlapečkovi pomoct. Manžela jsem poprosila, ať mi drží hlavu na hrudníku, na to už jsem neměla sílu. Spolu s asistentkou mě pobízeli při tlačení "ještě, ještě", ale já nevydržela s dechem...znovu se rychle nadechla a tlačila...v duchu si říkala, jak dlouho tohle bude asi trvat! Pak mi manžel řekl, že vidí hlavičku a asistentka, že má vlásky!! Se slzama v očích dojetím jsem se do tlačení opřela ještě víc! Prý na dvě zatlačení bude venku. Zatlačení byli nakonec tři a náš Filípek vyklouzl na svět ve 21:35hod. Následovala obrovská úleva a hned čekání na křik miminka. Čekání bylo nekonečné, ale křik přišel! Položili mi ho na hrudník a já si ho s třesoucí rukou hladila a prohlížela. A konečně i já můžu říct, že ten pocit štěstí a lásky se nedá popsat 🙂

  Tatínek odešel fotit Filípka při umývání a ošetření a mě zatím zkontrolovala doktorka. Opatrně jsem se zeptala, jestli jsem nastřižená...nebyla jsem. Pak se vrátil manžel i s tím naším uzlíčkem a mírám 3,94kg a 53cm jsme nejdřív moc nevěřily, ale bylo to tak 🙂 Když všichni odešli a my tři zůstaly spolu, uvědomili jsme si, že vlastně manžel nepřestřihl pupeční šňůru...až v propouštěcí zprávě jsme se dočetli, že Filípek měl šňůru omotanou kolem krku. Trochu mě zarazilo, že nám o tom nikdo nic za celou dobu pobytu nic neřekl...

  Důležité je, že je Filípek v pořádku a zdravý. Milujeme tě ♥

Krásný zážitek a ty jsi to krásně popsala, že se skoro i těším na ten svůj velký den...😉

1. led 2013

jůůůůůůůů 😵

1. led 2013

@silverskylady určitě se těš 🙂

1. led 2013

Gratuluji, preji hooodne zdravicka Filipkovi i mamince. Me pro zmenu praskla, bez jakychkoli upozorneni, plodova voda doma (nastesti) takze si dokazes predstavit tu potopu... 😀

1. led 2013

@elza2110 Já se těším i bojím, asi víš, o čem mluvím 😀

1. led 2013

@silverskylady jj, uplně přesně vím, o čem mluvíš 🙂 bude to o.k, ale mít trochu strach je asi normální 🙂

@jujika

1. led 2013

@jujika no nedokážu si představit tolik vody doma 😀

1. led 2013

noo ani ty vlozky velke co jsem si koupila nestacily tak jsem litala s rucnikem mezi nohama 😀 k tomu se mi to stalo ve spanku v posteli takze mel manzel potom co prat! v aute jsem jela s igelitovou taskou na sedacce 😀D a nez jsme dojeli do porodnice tak jsem mela mokre cele kalhoty az dolu. kamoska mi vzdy rikala nepocitej, ze ti voda praskne to se stava jen ve filmu, no a co ce nestane 🙂

1. led 2013

@elza2110 Právě, tím se uklidňuju, když se začínám bát 🙂 Trochu bát se zkrátka musíme... 😀

1. led 2013

Eli, moc krásný...

1. led 2013

tééééda, ... krásný příběh Eli, jsi statečná !!!! 🙂

1. led 2013

krásnééé

1. led 2013

Elisko, krasne napsane. Tomu pocitu, kdyz ti ten uzlicek polozi na bricho se proste nic nevyrovna.

2. led 2013

ty jo 🙂 moc hezky napsané 🙂 už i mě se to blíží 🙂 ty jo .. ale je pravda že po tvém přečtení se až tak nebojím 😀 spíše naopak 😀

2. led 2013

@vendik22 těš se, bude to určitě trochu náročný, ale krásný zážitek 🙂 držím palce, at je to rychlovka 🙂

2. led 2013

@elza2110 a měla jsi epi ?? jojo už se začínám těšit ale na jednu stranu i bát 🙂 a jak to s filipkem ted zvládáte ?? toho se bojím možná i trošku více než toho porodu 😀

2. led 2013

@vendik22 ne neměla jsem...doufala jsem, že ho potřebovat nebudu, toho se trochu bojím, ale myslím, že tím, že jsem přijela už na 5prstu otevřená, by epi neměl smysl...no s Filípkem trochu bojujeme, hodně ho trápí bříško a já pak pláču s ním, že nevím jak mu pomoct...a celkově toho moc nenaspí, takže jsem trochu unavená 😀 ale zvládneme to a ty s malým určitě taky 🙂 chce to čas.

2. led 2013

@elza2110 kamarádka si epi nemohla vynachválit .. a ta porod popisovala jako brnkačku 😀 měla dokonce 2 x epi 🙂 a drahý ti pomáhá ?? 🙂 nebo válčíš sama ?? 🙂 to je přesně to čeho se bojím že bude plakat a já nebudu vědět proč a jak mu pomoct ..

2. led 2013

krásné, už se těším na to naše miminko 🙂

2. led 2013

bečím 🙂))))))

2. led 2013

@vendik22 jj, manžel pomáhá hrozně moc 🙂 jen ted už chodí do práce, tak to musím zvládat i bez něj 🙂

2. led 2013

@vendik22 a určitě bych nešla kporodu s tím, že chci epi...nechala bych si to jako možnost, kdyby to bylo dlouhé a únavné...

2. led 2013

Tak jsem zamáčkla slzu v oku, a uplně jsem to prožila. 🙂

2. led 2013

@terezka87 jéé, to si mě potěšila 🙂

2. led 2013
3. led 2015

Začni psát komentář...

Odešli