Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    gryfis
    Zpráva byla změněna    1. lis 2019    

    #charitativnidrazba
    Charitativní dražba je již v plném proudu a opět se mohu pochlubit i svým výrobkem.. 🙂
    https://www.modrykonik.cz/group/4603/

    Čas se krátí, první kolo charitativní dražby za chvíli končí.. https://www.modrykonik.cz/group/4603/
    A toto je moje troška do mlýna...

    Charitativní dražba je v plném proudu.. a můžete dokonce vydražit i můj výrobek... uděláte radost hned třikrát, mně, sobě a Dominikovi, pro kterého se draží.. Tak šup šup.. neváhejte 🙂

    gryfis
    10. led 2017    Čtené 109x

    Záchodová patálie

    V prvé řadě, nočník, tak ten je v pohodě, o to tu nejde 🙂

    Klasický záchod, tak to je sakra problém.

    Panika, řev, zdrhání, jen když tu mísu vidí... a to měl dřív tendence do ní naházet kde co..

    Fajn, kdyby aspoň neměl problém čůrat venku, klidně na holčičku.. nějakou tu kytičku počůrat.. Ani zbla..

    No a jak to teď řešit, když má vyloženě stresy a nechce se vyčurat do plenky (pokud nespí) a nočník není v dosahu?

    Sakra jak?

    Člověk by řekl, že výlety budou snažší, když dítě bude starší.. a zatím je to teda velká patálie..

    Úplně mi ho bylo líto, ale přesvědčit ho, že se může vyčůrat teda do plinky, když se tak hrozně bojí záchodu.. nemožno (ano sice krok zpět) ale do plinky stejnak nechtěl.. nijak nechtěl.. až doma do nočníku, tedy po 

    6ti hodinách.. a panečku, to byl rybník..

    Takže a dost, nastává postupné zvykání na wc.

    Den první

    Nočník dán před dveře od záchodu.... nočník několikrát odnesen malým do obýváku..

    Opět vrácen přede dveře.... navečer úspěšně provedeno první čůrání v blízkosti wc.

    Den druhý

    Dveře od záchodu už jsou otevřeny.... nočník odnesen do obýváku jen jednou.. jupíí, nemusím chodit sem tam 🙂

    Den třetí

    Velký pokrok, nočník je v, ehm nepatrně uvnitř wc místnosti a ani jednou odnesen.

    Den čtvrtý

    Nočník v místnosti a kupodivu malej chodí tam, ale musí mít doprovod.. asi aby nějaký bubák nevylezl z mísy - p.s. je zatím zaklopena

    Den páty

    Ha, příšera nevylezla, zkoušíme odklopit mísu - špatný nápad, úprk s řevem, kočka zdrhá taky, neví co se děje...

    Den šestý

    No, asi tam prostě je opravdu bubák, mísu jsme museli zase zaklopit, ale nočník dán nahoru, na záchod.. a malý pán si tam kupodivu velebí jak velký pán.. jak to udělat dál.. aby tam nebyl nočník a jen záchod, ideálně bez zmenšovacího prkénka, to teda nevím..

    Ale i toto je pro mě vítězství.. aspoň je ten malý smraďoch v malé místnosti a nepušní celý dům..

    Den sedmý

    Beze změn, co se pokroku týče.. Změna leda ve vůni, táta malého nechal na "horním patře" trůnit samotného.. a asi jasný, co se stalo..

    Fuj fuj na zemi..malej sice slezl bez úhony, ale nočník šel nějak za ním... 

    Den osmý

    Dostala jsem skvělý nápad a fungujééé jéé jééé.. Nočník, co máme, je ten ikeácký s odmínatelným zeleným vnitřkem.. a skvěle zapadne do toho zmenšovacího prkýnka..

    Takže..

    Malej sedí na velkým záchodě, na polonočníku 😀, to už bychom mohli snad brzo zvládnout.. i když  ta mísa je pro něj asi prostě hodně těžko překonatelná jáma do pekel..

    By mě zajímalo, kdy přesně nastala ta změna, kdy to není bazének.. ale domov příšer...

    Jak to zkusím bez nočníkové části... zdrhá.. řve... kočka už na to z vysoka.... pochopila, že se vastně nic neděje..

    Den.. asi.. 25

    Jsme na mrtvém bodě..

    pokus, ho jakoby posadit na wc i bez zeleného ikeáckého středu, je vždy odhalen..a to ho třeba uzmu, když ho zvedám a on za sebe nevidí.. jednou, než mu to došlo teda pustil tak tři kapky.. a pak se zarazil.. jak to dokázal zastavit.. to nechápu..

    Každopádně.. kalhoty si sám dolů jaksi nedá, schůdky jsou zatím zbytečné.. to bude další meta..naučit ho dát si dolů kalhoty..umí si je dát jen nahoru 😀..

    Každopádně pokrok aspoň v něčem.. umí hulákat na celý barák "Otovooo", páč bez schůdku, přece nesleze dolů.. ano marně jsem doufala, že bude i na velkým wc po tátovi s trůněním..

    Asi po třech měsících

    Pokrok mizivý...kalhoty si nesundá, jen si je obleče.. schůdky pořád zbytečná věc.. no zbytečná pro mě.. pro něj samozřejmě ne, páč je to skvělý způsob, jak se odstat líp na kuchyňskou linku, že..

    Ale..

    Čůrá přímo do mísy, bez nočníkového středu.. Na boban se pak chce asi kouknout, nebo fakt nevím.. ten tam prostě bez nepustí.. aby to asi nežbluňko a neocáklo dupku.. haha...

    Co dál.. to se uvidí..

    Ale školka se sakra blíží..

    Někdy v průběhu nějak kolem čtyř let

    Se záchodem jsme kamoši.. sám si přisune schodečky a dá si zmenšovací prkýnko, když de kakat... při čůrání napodobuje tátu..

    Jo mám z toho děsnou radost.. mísa, co mísa... je samozřejmě čistá...napadlo vás snad něco jiného?

    A jen tak pro info.. venku se mu sakra dlouho nechtělo čůrat jen tak na keřík, kamínek, travičku.. a všude jsme nadále vozili nočník a než se vyrazilo na výlet, dal se vyčůrat..

    I tato meta překonána.. uff

    no uff pak si to pro změnu nechával vše na venkovní čůrání.. což jako.. snad nás nestopovali pedofilové.. 😀

    No nakonec se i toto celkem podařilo usměrnit a vysvětlit, že venku - chápej hlavně ve městě, když se čeká na šalinu.. se nečůrá, že to není hezké..

    V šesti letech

    Geny se nezapřou, na záchodě trůní stejně dlouho, ne- li déle, jako tatínek.. Nebo to tak má většina mužského pokolení??

    No každopádně záchodová patálie už velmi dlouho zažehnána...

    Ikdyž..

    Trénujeme kvalitní utírání prdelky... tak ,aby nebyla lajna až na záda a nebo to nebylo na prstech 😀

    A vlastně.. aby bylo prostě utřeno..

    U nás ale nikdy, co se vyprazdňování týče, v rámci dětských let, nebude vše bez problému..

    Pro změnu řešíme noční pomočování.. 

    gryfis
    3. zář 2015    Čtené 0x

    Nějaká pohádka...

      Jak už to tak bývá... žila byla v jednom království za několika mnoha kopci, loukami, lesy a nevím čím vším.. kráááásná princezna...

      Kdo království a zvláště královnu znal jen tak od vidění, nebo žil v království krátce, se neměl důvod čemu divit.. když uviděl princeznu a zároveń i její rodiče.. krásní rodiče.. přeci dělají krásné děti.. 

      Ovšem, kdo žil v království déle jak patnáct let.. ten se sakra divil, že je princezna taková pěkná a milá, celá k zulíbání...

      Královna matka by totiž mohla zcela najisto vyhrát miss šereda.. Ale její Král, druhým povoláním plastický chirurg, vše hravě napravil.. no hravě.. stačilo jen zhruba 20 plastických operací a bylo to..zbytek doladí správné osvětlení v trůním sále a fotograf.. A tatíček král? Těžko se dělají operace přímo na sobě. a navíc se odjakživa děsil toho, že by do něj někdo řezal...to dá rozum.. Tak začal na sobě trochu makat v královském fitku ....a obličej... ten už spraví maskéři..aspoň trochu.

      Takže vlastně dva totálně oškliví královští rodiče mají zcela přírodně krásnou holčičku..

      A království...? Co do krásy se nedá rovnat s žádným jiným... o to větší ostuda by byla, kdyby byli panovníci přeci oškliví...Tato krása a honosnost však trošku zavání příchutí náměstím Telče.. Ale vše funguje jak má, poddaní jsou šťastní a spokojení.. tak nač to řešit...

      Této krásné princezně se blížil 16. rok...

      A jak už to bývá královští rodiče přišli s tím, že je čas na vdavky..

      "Ach Bože, jen to ne." Pomyslela si princeznička a hned se jala přemýšlet, jak z toho ven. Hlavně když viděla portréty a životopisy princů.. no jeden horší jak druhý.. Né, že by byla taková fajnovka, ale zamilovat se přes inzerát? A navíc do.. ehm.. to se nedá popsat.. ale zaslané obrazy a texty opravdu nebyly vůbec lichotivé.

      Avšak mezi tím na druhém konci světa byl ve velice podobné situaci 17ti letý princ. No páni rodiče taktéž začli značně pomýšlet na ženění a to hlavně na výhodné ženění.. Tatínek pan velký generál skrz upevnění a rozšírení hranic a mátinka lakotná jak lakomá Bárka skrz rozšíření královských pokladnic a poddaných, kteří platí daně.. No hrozné to poměry a výchova, která však prince nezkazila a byl to skromný rozumný mladý muž.. A navíc byl pohledný..To tak pro doplnění.. prostě by se k naší krásné princezně náramně hodil.. ale jak jen se jejich cesty mohou spojit, když je až na druhéém konci světa?

      No inu snadno, v této době na druhém konci světa, v podstatě znamená dva dny jízdy nadupaným porschákem.. Princ sice nemá porsche ale má hřebce z náramného chovu.. Princezna, ta má zase skvělou kobylu.. No a stalo se, že ve stejný den, jeden ráno, druhý večer. Nasedli na své bujné oře a rozhořčeně ujížděli pryč od rodičů a naplánovaných seznamovacích plesů, za účelem svatby. A nevím už jak se to zjišťuje, matematika tohoto ražení mi dělala vždy trochu problémy, ale potkali se v tu a v tu dobu na onom neurčitém míst.. no prostě v jedné zapadlé krčmě.

      Ona to však bohužel nedomyslela a jaksi se zapomněla převléci za obyčejnou děvečku, i když kůň by ji asi stejnak prozradil, protože kde by přece obyčejná děvečka vzala tak krásnou grošovanou kobylu, leda by ji aspoň trochu maskovala blátem a starým odraným sedlem.. ale i na to zapomněla. No jak vešla do šenku, bylo hned jasno, že je z nějaké lepší rodiny.. aspoň tu korunku si nevzala.

      A princ? No ten to domyslel a jemu byste zbla nevřili, že je to princ. A jak už to tak bývá, sotva princeznu spatřil, hned se mu zalíbila..

      Tak se tedy stalo, že se dva královští mladiství se stejným problémem, aniž by to věděli, potkali ve stejné krčmě.

      Princ seděl pěkně v zapadlém rohu a princezna, do jisté míry vědoma si své krásy, to neřešila a chtěla se asi i ukazovat- což není zrovna chytré, když jste na útěku, si sedla přímo k baru a poručila si pořádný korbel piva. Opřená o loket přemýšlela, co dál. Když to tak šenkýř viděl, že fešanda asi neví co by, pomyslel si, že by se mu taková pěkná tvářička hodila, aby obsluhovala hosty. To by byly hned větší dýška. Tak se tedy stalo, že princezna, vždy obskakovaná, začala obskakovat, nehledej v tom nemravný dvojsmysl, hosty. Ze začátku toho docel dost vylila a vybryndala, aspoň tak zamaskovala svoje drahé šaty, které i když se snažila důkladně vyprat, prostě sešly a zástěra to vážně nezachránila. A princ? Ten jel dál, ale pořád musel myslet na tu slečnu z krčmy. Tu pomáhal ve mlýně, tu v rybárně tu tam a onam až byl zase kousek od krčmy a šel si dát pivko, protože byl parný den.

      Sedl si zase pěkně do kouta a vzpomínal, jak tam seděla u baru ta pěkná slečna a tuze se podivil, že ho obsuhuje jí velmi podobná. A když se podíval pořádně, zjistil, že je to ona, ale byla jakási jiná. Jakoby spanilejší i když s flekem od guláše na košilce přímo na ňadrech. Hlavně se ji teď už nebál oslovit. A on, i když umolousený, tak přeci pohledný, tak co by s ním neprohodila pár slov. Přeci jen se v ní stále držela dřívější výchova ku kráse.. a co si budeme nalhávat, kdo by nehodil pár slovíček s fešákem. Trošku si zaflirtovat.

      Princ neměl zrovna moc co na práci a hospodský potřeboval pomoct poštípat dřevo a ve stájích, tak se tu na pár neděl zdržel. Párkrát i v krčmě pomohl, párkrát s princeznou seno poválel, ale nebojte, dítě z toho hned nebylo, to až pak, až se provalilo, že je to princ a jí se hned zvedl nosánek a jupí prince jsem si našla a jakého pěkného, což už jí bylo vlastně celkem jedno, vždyť byl i šikovný a uměl ruku k dílu přiložit a i princezna už nespoléhala jen na svoji krásu a věděla jak to v životě chodí..

     A co vám budu povídat páni rodičové tam i tam byli strašně šťastní, že mají děti doma a ještě s adekvátními partnery. Ti, že je krásný, ti zas, že je z bohatého a prosperujícího království. Což bylo mladým, jak už to tak bývá, ale úplně jedno.Hlavně, že byli spolu.