přesně vím o čem mluvíš - kuchyň jsme dokončili celé 2 hodiny před první kontrakcí a v práci i když mi šéf sliboval že nejpozději do konce roku (taky jsem měla termín v březnu) sežene náhradu, tak jsem tam ještě zkraje března strašila a kdybych tam neomdlela přímo před kolegy (lítal mi tlak) tak bych asi dělala až do porodu, protože náhradu sehnal až v dubnu... dítě je trošku akční, ale spíš v tom dobrém slova smyslu🙂 neboj ono to zvládání stresu se ti potom bude hodit😀

@majvik jééé, já jsem ráda, že v tom nejsem sama a že to tak někdo měl stejné 🙂 V práci je šéfka na mě totálně v pohodě a náhradu budu mít od pondělka a zaučovat, ale sama nestíhám, takže to musím dodělat, tak si to dělám sama, ale prostě musím ...

@hannah84 a tak ono je lepší když si to člověk dodělá sám a pak to předává všechno hotové uzavřené, ale nic se nemá přehánět😉 spíš jsem měla víc nervy z tý rekonstrukce, protože truhlář který nám měl dělat podlahy a celou kuchyni si v lednu zlomil nohu a měsíc se s ničím ani nehnulo. Pak jsme to doháněli na poslední chvíli. Dodělali jsme obývák, nastěhovali do něj všechno potřebné, aby tam mohlo přijít mimčo, pak jsme se vrhli na kuchyň - chlapy ji dodělali v deset večer, já po nich vytřela podlahu, umyla se, šla si lehnout a za chvíli začala rodit😀 Ložnici a koupelnu jsme dodělávali až když malé bylo půl roku...