To, co bylo za dob našich matek běžné, se dnes stává výstředností. Aneb každý mladší sourozenec, který se narodí dřív, než ten starší jde alespoň do školky, je prostě BRZO. Ve chvíli, kdy vaše okolí zjistí, že vám zase začíná růst pupík, budete označena za blázna, hrdinku nebo za tu, která se až doteď doma nudila, že zvládne ještě další dítě. Už v téhle době budete muset čelit zvídavým otázkám nejen rodiny a přátel, ale i úplně cizích lidí: „To je plánované? Jak to budete s dvěma dělat? Co až…?“ Rozhovor bude většinou zakončen: „To vás teda lituju!“ I kdyby vás druhé miminko zaskočilo a sami z toho měli hlavu v pejru, doporučuju s úsměvem odpovědět: „Miminko jsme chtěli, těšíme se na něj a určitě to zvládneme.“ Stejně vám s ním nikdo nepomůže, akorát se popase na vašem zoufalství😉 To samé platí i po porodu – postěžujte si nejlepší kamarádce, před cizími se snažte držet formu.
Spousta otázek, se kterými si teď lámete hlavu, se sama vyřeší a objeví se jiné, u kterých vás ani nenapadlo, že by to mohl být problém. Alespoň po materiální stránce je dobré se připravit.
První, co každého napadne, je většinou: „Jak to uděláme s kočárem?“ Jestli se váš starší pár týdnů před porodem bez kočárku úplně obejde, je to nadějné. Pokud ne, rozhodně zapřemýšlejte nad sourozeneckým kočárkem, buggypodem nebo skejtem pro ty nejsamostatnější. Takové vozítko vám ušetří spoustu nervů a starostí, pokud se chcete pohybovat v okruhu větším než 15 metrů od domu.
Hned po kočárku přijde na přetřes případné kojení , dudlík, plíny a miminkovská postýlka jedničky. Neplašte se. Na co se všichni cítíte, to řešte, na co se necítíte, nechte svému vývoji.
Jak se blíží termín porodu (a to je sakra rychle), je dobré naplánovat, kdo se postará o vašeho prvorozeného, až TO přijde a vyrazíte s nastávajícím druhootcem do porodnice. Ne vždycky se takový plán vejde na A4.
Druhý porod bude možná rychlejší, za to bude víc bolet. Zjistíte, i když se to zdálo nemožné, že ten pocit z nového človíčka je stejně úžasný jako poprvé. Možná budete hned fit, že byste se klidně sbalily a za pár hodin odkráčely i s miminkem domů, přestože poprvé jste se ploužily podél zdí ještě tři dny…
Veleočekávanou chvílí je první setkání miminka se starším bráškou nebo sestřičkou. Všichni chceme, aby spolu začali dobře, na bitky je času dost. Tak pěkně vezměte staršího do náruče a představte mu miminko 😵
Všem bych moc přála, aby doma ve čtyřech zjistili, že to není zdaleka tak hrozné, jak čekali. Pokud to je ještě horší, nehroutěte se, zvládnete to. Postarejte se o jídlo, pití, spaní, čisté plíny a hlavně o sebe… no, není toho zrovna málo. Jestli netaháte vzorně navařená jídla z mrazáku, pořiďte ešusy a vyražte pro jídlo po stopách místních důchodců. Od návštěv si místo dárků pro miminko přejte hrnec hovězí polívky nebo poukázky na vykonání domácích prací, případně venčení dětí. Pokud se něco takového nabízí, zásadně posílejte na procházku s babičkou děti obě.
Jestli prvních pár dnů váš prvorozený nežárlil, nejásejte, nemáte vyhráno. Často to přijde až za pár týdnů, kdy nejspíš zjistí, že to zvířátko tu bude napořád. A často se jeho zlost a bezradnost obrátí ne proti vetřelci, ale proti vám. Znáte tu výstižnou historku, jak si muž přivede domů novou ženu... Skvělá maminka budete, když si najdete zvlášť čas pro staršího i pro mladšího, kdy budete jen jeho.
A až přijde ta doba, kdy se všechno zlomí a budete s přehledem zvládat, aspoň většinou😉 , povzbuďte ostatní nastávající dvojmatky ve stejné situaci. A vydržte, když to bude později než po pověstném prvním roce😉
Doufám, že to brzy bude aktuální, díky! 🙂