@alneka ani nevíš, kolikrát jsem to tady za ty roky četla 😥
Taky to nechápu, jak to může někdo dělat. Rve mi to srdce.
@ivakalinova Nedělala jsem to, prostě to rve srdce, Anicka si usnula sama bez pláče vždycky a Bohoušek ten usina stále u mě a prostě jako mimnko byl nejradeji u me, v satku a naruci.
Nikdy! Mam 4 deti a ani jedno jsem nenechala plakat uz v porodnici ani chvilicku. Ja proste jsem zastancem,ze spokojene dite nema duvod plakat. A verte,ze moje deti nikdy neplakali. A kdyz slysim plakat dite,uplne mi to trha srdce. A nechat ho vyrvat v posteli? Me uz to přijde jako tyrani. Možná trochu prehnane tvrzeni,ale ze to muze zpusobit trauma ci blok ke spaní ,ze spatne to dite pak spinka,nocni mury atd prehnane neni a ten co necha rvat to proste nevidi.
Tak mě opravdu" řvalo " dítě prvních 6 týdnů a pak mě považujte za tyranku, protože u nás bylo ticho jen když spala. Byla to zkouška i našeho manželství, protože nikdo nevěděl proč tomu tak je a věřte to bylo psycho. Jednoho dne se probudila s úsměvem a bylo po pláči a já byla šťastná máma. Asi si na nás konečně zvykla 😀
Nechapu tuhle "metodu"... jasne, ze mala nekdy breci, proste ma hlad nebo chce spat nebo kakat a nejde ji to, je podrazdena, prdiky trapi... ale az na vyjimky (nekdy proste potrebuju na zachod, jdu, kdyz ona je v klidu, a jakmile zajdu za roh, tak spusti) jsem s ni, nenechala bych ji plakat nekde samotnou, tak ji uklidnim, nosim, vozim v kosiku... vecer nastesti usina prakticky sama, dame ji do postylky, dame moc pusinek, dudlik, hladim ji a rikam, ze ji s tatkou moc milujeme, pustime hraciho jezecka... ona pak jak usina, odchazime, po chvili zkontroluju, dudlik venku a spinka ❤️ kdyz se nahodou vzbudi a zacne plakat, hned jdeme za ni, ale vetsinou spi celou noc... az bude trosku vetsi, zacneme cist pohadky 🙂
jo a nejlepsi hlasky o placicim diteti jsou, ze dite zlobi 😵 to vzdycky penim...
@dominikamatyas on je rozdíl, když dítě pláče v náručí nebo když pláče samo někde v ložnici/pokojíčku.
Kamarádce řval malý první čtyři měsíce snad nonstop. Ale nikdy ho nenechala samotného. Čert ví, proč řval. Ale přestalo to že dne na den 🙂
@petagal Emičce je 3,5 a nenechala bych jí plakat. Snad to dělám dobře 🙂
@dominikamatyas nam takhle jecel prostredni rok a pul...Ale on je rozdil kdyz dite place s tebou, nebo nekde cely dny samo v postylce...I kdyz ja se priznam, u nas to bylo tak na svestku, ze jsem od nej nekdy musela aspon na dve minuty odejit do kuchyne🤷🏼♀️Presne vim o cem pises, do slova a do pismene
Take nejsem priznivcem teto metody. Ale bohuzel nekdy je to rodicum prezentovano jako jedine vychodisko. Rodice maji nerealne predstavy o detskem spanku a chteji okamzite reseni
@dominikamatyas nase dcera takhle taky brecela 6 tydnu, az dokud se nezjistilo, ze mela reflux a uplne rozezrany jicen z toho, a k tomu z bricha zablokovana zada, takze ji vse bolelo. Deti nikdy neplacou jen tak, ze by si potrebovaly zvykat... Ale jinak chapu tu zkousku manzelstvi, u nas totez, masakr.
Když člověk přivede na svět jediný dítě, nerozumím tomu, proč by ho měl nechat vyplakávat, kor po porodu jsem byla tak hormonálně jetá, že bych to ani nedala. Jinak fakt, že byl 3 týdny na jipu způsobil, že se proplakal k tomu, abych mu nahradila ten čas.
@benkl presne... a me i rodice radi, jen ji nech trochu pobrecet, vybrecet, aspon si posili plice, to je potreba, aby si pobrecela, porvala, hlavne ji moc nenos, at si na to nezvykne, radsi ji poloz... to mi rikali uz v sestinedeli... rekla jsem, ze ne a bylo... ted uz to poustim jednim uchem tam a druhym ven 🙂
@benkl Jojo, tak ono to dřív bylo normální nebo hodně časté. Děti celkem běžně řvaly v postýlkách.
Pro mě je tohle prostě nepochopitelné. I kdybych to chtěla udělat, já bych fakt nemohla. Stát za dveřmi a čekat? Ne, já bych to nevydržela.....
@benkl Ani nevíš, kolikrát jsem tady četla, že je potřeba vydržet. Že za tři dny to bude lepší. Na jasně, že bude. Chudák dítě to vzdá a rezignově přestane plakat. Ale co to zanechá na tom dítěti? Ani raději nemyslet ☹
@ivakalinova tak ono je to i zmeřené, jaké následky takové vyplakání zanechává. V hormonální rovině, jak to dítě později reaguje. Už nepláče, ale stres v mozku frčí dál. Znova fuj 🤢
A jinak mi prostě nejde na rozum, co ten rodič dělá, když dítě (pro něj doslova) bojuje o život srdceryvným pláčem. Stojí za dveřma a bulí taky? Nebo jde jen tak čumět na telku? 🤷♀️
Přesně! Jsem alergická na slova typu zvykat, naučila, otrok, vyplakat. Když se člověk vžije do toho miminka, tak je to hrozný, co si v té hlavičce musí, chudinka, myslet, jaký má asi strach. A jak jsi psala, určitě to na dítěti nezanechá nic dobrého, ale vždyť jim nebudem dělat otroky 😉. Oni ti budou tvrdit, jak je to super i pro dítě.
https://www.prosimspinkej.cz/dopis-miminka-mami...
Vždy si vzpomenu na tohle 😭😊
Pro mě je tohle hodně silné téma. Malý se narodil předčasně, tak strávil nějaký čas v inkubátoru. Věřím, že se o něj sestřičky staraly dobře, ale už nevím, jak moc dobře, když třeba plakal. Když mu byly čtyři měsíce prodělal operaci tříselné kýly po které aspiroval mléko do plic. Byl tři dny v umělém spánku a týden na jipce. Pak už jsme byli jen spolu. Od malička spinká krásně a moc nebrečí. Když brečí, okamžitě chovám. Taky jsem si vyslechla všechny již zmiňované rady o otročení, atd. Vůbec mě to nezijama. Je to přeci moje dítě a nenechám ho plakat, když mě volá na pomoc. Hlavně nechápu, že ten pláč nevadí těm radilum. V červnu jsem potřebovala jít na domovní schůzi, bylo domluvené, že přijde hlídat tchyně. Nakonec přišel tchán. Když jsem odcházela, hezky si s malým hrál. Přijdu domů a najdu malého, jak leží na zemi a srdceryvně pláče, dokonce měl i slzy. Když jsem se ptala, co se stalo? Tak prý nic. Na moji otázku, proč ho nepochoval, jsem dostala odpověď, že ho choval, ale pak ho bolela ruka, tak ho dal na zem. Jsem běsná ještě teď, když si na to vzpomenu. Před měsícem mu rostly čtyři stoličky najednou, měl horečky a často plakal. Pochodovala jsem s ním v náručí půl noci. Hlavně se nenechal ani odložit. Přesto, že už něco váží mě ruce nebolely. Myslím, že ženy matky jsou opravdu silné osobnosti.
Nejlepší jsou rady typu, moc o tom čteš, moc to prožíváš a pak ještě od mojí vlastní mámy, že jsem moderní matka. Že já řvala do roka a půl ve dne v noci. Já tedy nevím, ale mateřský instinkt mi jasně říká, co mám dělat a nemusím o tom vůbec nic číst.
@velkabublina chudinka malej. Má štěstí, že má takovou mámu, jako ty.
Jo a tyto rady jsou také super, vše jsem slyšela i já. A ještě: "Šiješ na sebe bič!". Toto také rádi říkají. No nic, jdu dál rozmazlovat svoji dceru, jdu na sebe šít bič 😃
@velkabublina malý má štěstí, že tě má ❤️
Je mi fakt až fyzicky nevolno, pokud toto zvěrstvo někdo páchá 🤢