Mám asi něco hodně podobného. Bratr mé babičky na mě přepsal barák s tím, že tam on a můj otec budou mít věčné břemeno s tím, že inkaso, opravy, atd. budu platit já. Už je to 20 let. Strýc inkaso normálně platil, říkal, že je blbost, abych ho platila já, když tam nebydlim. Brzy však umřel, můj otec toho hned využil a nastěhoval se tam. Odmítá mi přispívat, je to cholerik, sebral mi klíče ... Pořád jsem to trpěla, byl to přeci můj táta, chodila jsem do práce, tak nebyl problém to platit.. Když se narodil Kája, tak se to ve mě konečně zlomilo. Řekla jsem otcovi, zda by mi nedával aspoň 2000... Prý co si to dovoluji ☹ takže moje rodičovská padne na jeho inkaso a mně definitivně došlo, že to není táta..... A ukončila jsem s ním veškerý kontakt ☹