ladyhacek
27. bře 2020
1322 

Nákup v karanténě

Nad sklenkou vína, píši tento článek. Už dlouho jsem jí potřebovala..

Ráno bylo bežné, snídaně, hraní. A v tom se starší syn zeptal " a maminko jak dlouho bude trvat ta zlá nemoc, už je to dlouhé, kdy budu moct na hřiště" "nevím, to nevím"

Odjíždím na nákup, takže se obuji, vezmi si bundu, roušku, rukavice, nasdím brýle a vyrážím. Svítí sluníčko a je teplo. Krásný jarní den. Miluji takové dny. Obzvlášť když je člověk sám. Najdu v sobě vnitřní mír a klid. Dám si dopořádku myšlenky a čerpám energii s okoln přírody. Po cestě se stavím předat něco mojí sestřičce, kterou jsem neviděla asi 2 měsíce. Zkrze plot, s rouškami si předáme igelitky a dostatečým odstupem si zamáváme. Zatlačím slzu a chuť jí obejmout a jedu dál. Obvykle se staím na kávu u mojí babičky a dědečka. To ovšem teď nejde. Míjím odbočku jejich domu a zatlaím dvě slzy. Jedu po dálnici a na hlas pouštím rádio aby přehlušilo moje myšlenky v hlavě. Nejde to to. jsem nastavená na jiný program. Je děsné teplo. Z pod gumových rukavic mi stéká pot. Moje brada pod rouškou se začíná také rosit. Chci utéct od všech starostí a problémů. Nemyslet, nevědět ... Co se stane když pojedu dál a dál. Stane se něco když přejedu odbočku? Jela bych do Prahy, tam ne. tak ještě dál. Kam? Na jak dlouho? Můžu vůbec ujet? Utéct? Být chvíli sama, od všecho a od všech. Jak dlouho by mi trvalo objet republiku?

Sjíždm z dálnice, otevírám okno a dýchám ten čerstvý vzduch zkrze roušku. Všude stromy, Potřebuji jejich energii. Přede mnou ani za mnou žádné auto (jak nezvlyklé) zpomaluji a koukám do lesa. Jedu dál a zastavuji na parkovišti, mám ještě 10 minut než budu moct do obchodu 9:50. Jsem spořádaná občanka. Takže jdu až po 10h. Mám divný pocit, nejde popsat nejde vyjádřit slovy. 

Ooo čerstvě upečené pečivo, ne nebudu ho brát, upeču si doma. Mouka, mouka, potřebuji hladkou mouku. Nemají. Potřebuji moučkový cukr - není. A dětskou krupičku jsem nenašla. No co vezmu tvaroh a zakysanou smetnu. Není. Ten pocit prázdnoty a ten nepopsaný pocit co nemůžu vyjádřit mě naplňuje. Co dál? Chodím po obchodě a nevím. Vezmu toaleťák. Sice ho doma máme, ale všichni ho berou tak je asi potřeba. Nekoukám lidem do očí, nevím proč. Témeř všichni tam jsou s někým. Matka s nějakým puberťákem. Babička s dědečkem (asi nestihli nakoupit v jejich čas) Cítím se sama. Mám strach, ono ten divný pocit je strach smíchaný ještě s něčím. takový pocit však neznám. Tak nevím. Jdu dál. Mají konzervy 🙂 fajn koupím rybičky na pomazánku. 

Vzduch! Jsem venku z obchodu, ano zvládla jsme to. Jedu dál, lékarna, řeznictví. Všude fronty, hodné dlouhééé. Ne že by bylo tolik lidí, ale jsme malé spořádané městečko a udržujeme si od každého odstup. 

Jsme doma. Nevím jestli mám radost, nevím. Ten nákup mě vyčerpal. Manžel vaří, děti koukají na pohádku já si musím sednout, samozřejmě až po té co si sundám roušku, rukavice a převleču se. Je to jak z nějaké filmu. 

Děti mě objímají "maminko chyběla jsi nám" Co to máš? to je dárek? Ano to máš dárek od tety. Jéé to jí musím zavlot a děkovat. 

Né pojedeme tam, ale zavoláme. Počáteční radost, že jsem doma se vytrácí jde na mě pocit uzkosti. Volá mi dědeček. Dorazil mu ten nový telefon co jsem mu objednala. Líbí se mu. Je to chytrý telofon s internetem at jsme alepsoň takto ve spojení. Taková to je doba i důchodce to naučít s internetem. 

Jdu rýt záhonky, ano hrabání v hlíně mě pomohlo. Dostávám se do normálu. S dětmi děláme bublinky. Ten jejich dětsý smích léčí. Chci zastavit čas. Přesně v tento moment, když vidím jejich úsměvy. Svět je takový jaký má být. 

V našem světě za plotem je dokonalý. plný smíchu, zlobení, hraní a rozčilování.

tenhle článek přesně vystihuje dnešní moje pocity. Byla jsem nakoupit ve městě v Globusu. Nebyla jsem tam věky, potřebovala jsem velký nákup, doma už nebylo žádné maso a když už tam jedu, tak jsem to vzala z jedné vody načišto. Připadala jsem si jak v nějakém béčkovém americkém katastrofickém filmu. Nedívala jsem se vpravo vlevo, jela jsem svoje, co jsem potřebovala. Byla jsem ráda, že jsem vypadla. V té naší vesnické bublině, zavřeni mezi 4 stěnami je to taková pohoda a stresují nás jen zprávy na internetu, ale i ty můžeme vypnout. Ale realita... ta je dost děsivá. Nemám z dnešního "shoppingu" vůbec dobrý pocit.

27. bře 2020

Tez ziju ve vesnicke bubline... Nakupy nam dikybohu vozi rodina.... Ale dnesni fronta u pekarny plna rousek a rozestupu... Ta realita je mazec a neni videt konce...

27. bře 2020

Já dnes vzala děti poprvé ven. Skoro nikde nikdo, ale co jsme potkali lidi, měli roušky. My taky. Usmála jsem se na jednoho řidiče, na paní, na pána na kole... Neviděli to. 🤷 Bylo nám v tom horko. Když teda jedu do obchodu, jde mi po těle husí kůže. Snad to brzo skončí a bude to jen blbá vzpominka. Na naší zahradě je to taky fajn. Žijeme si tady svým životem a tempem.

27. bře 2020

Jsme v karanténě zavření doma už skoro 14 dní. A za tu dobu se svět "venku" fakt změnil. Začaly se nosit roušky, zavedl se speciální hodiny v obchodech, doporučují se odstupy, ... Je to divný. Z naší malé vesnice se asi hned tak nedostanu, ale budu zase moct zajít aspoň k nám do obchodu .... ale i tak mě to děsí, po tom, co tu čtu...

27. bře 2020

@alkena ale zlevnili benzín 😀 o 2 kč za tu dobu, co jsem nebyla ve městě

27. bře 2020

@ajka198 To o vic, tchani pry vcera tankovali za cca 25 Kc, my posledne (14 dni zpet) za 29.50.Jinak ja absolvovala rychlonakup predevcirem, kdyz jsem si sla vyzvednout k hedne pani rousky, tak koupit ji neco na mls jako podekovani, no a kdyz uz tam jsem, tak mleko, cerstve rohliky a jeste neco...rychle rychle, cilene od jednoho konkretniho regalu k druhemu, zadne zdrzovani, ostatni lidi mijet v rychlisti. Ve fronte prede mnou pan tak na metr max, delsi rozestup nebyl mozny, za mnou se tlacil uz dalsi chlap...a ja z toho nervozni jako 🐽....jo,jeste jsem ten svuj pidinakup nesla k rukou a pod pazi, nevzala jsem si radsi ani kosik, na tech par veci...hrozna paranoia 🤦‍♀️

27. bře 2020

@ninive211 je to možné, já viděla jen jednu benzinku 🙂

27. bře 2020

@ninive211 benzín/nafta u nás kolem 27

27. bře 2020

Jo a manzel prisel domu z prace dneska a kabela s nákupem z Lidlu...v podstate same zbytne veci, 2 coca coly, mliko, ktery doma zatim mame, baleni syru a cerstve pecivo teda. Ale v podstate fakt nic, co nutne potrebujeme, lednixe, mrazak i spajz jsou plne. Normalne jsem ho sprdla, proč leze do kseftu v dobe, kdy je tam nejvic lidi, po praci!V patek k tomu...a aby moje paranoia byla jeste umocnena, tak hodinu na to si mi stezuje, ze ho nejak boli svaly a hlava...to asi ty tlaky...tvl!🙈A taky umi hezky "uklidnit", kdyz mi oznamuje, ze tak nejak pocita s tim, ze driv nebo pozdeji se to k nim na urad (FU v centru Brna) stejne dostane...

27. bře 2020

@ajka198
@ladyhacek On i ten benal se lisi vzdy region od regionu a tohle je jedna z nejlevnejsich cerpacek v okoli(neni to shellka ani benzina). Ale ten propad ceny za poslednich par tydnu byl opravdu o vic jak 2 Kc(vim tedy z doslechu, sama jsem tankovat nebyla)

27. bře 2020

@ninive211 to manžel jendou přijel z práce. přvezl tunu rýže 2tny těstoviny, mlíko, pleny ... séf má kašel a teplotu asi jdeme do karanténu. No byl to šok, naštěstí se to nepotvrdilo, ale dobrý těstoviny máme, kdyby něco

@ninive211 jo dřív to bolo kolem 30,-

27. bře 2020

V pondělí jsme brali naftu za 24.50

27. bře 2020

@ninive211 před 14 dny jsem brala za 30, teď bylo 27,90. Čuměla jsem na to jak tele na nové vrata. Jinak všechno ostatní drahé jako prase. A asi bude hůř. A nejlepší bylo, když mi při placení začal pípat košík a hledalo se, co je třeba odkodovat - byla to hovězí roštěná 😅

27. bře 2020

@ajka198 A bude se zdrazovat dal, hlavne veci z dovozu, ktery bude logicky omezen. Velky problem pry ma byt s ovocem a zeleninou.

27. bře 2020

@ninive211 jj, vím a je to pochopitelné. A české stromy kosí mráz, takže na pořádnou úrodu to taky nevypadá, v zelinářství nemá kdo pracovat, nejsou lidi, cizinci. Každý bude rád za kousek svojí zahrádky. To už naši říkali před 10 lety, že taková doba přijde.

27. bře 2020

Také žijeme v jedné takové bubline. Nejdu jinam než na zahradu. Manžel chodí do práce a nakupuje. Možná právě proto to na mě nedoleha.I tak se bojím. Nicmene, nebojím se koronaviru, ale toho co bude po tom. Ekonomika atd.

27. bře 2020

@ajka198 Ja si ted casto vzpomenu na desne tisnivy, sviravy pocit, jaky jsem mela pri cteni knihy Vterinu pote. Neni to muj cup of tea, ale kdo ma rad scifi a apokalyptickou tematiku, doporucuju. Nejdesivejsi na tom bylo to, jak realisticke to bylo...a ze opravdu tato situace muze teoreticky nastat (zadne geneticke mutace, zadne napadeni mimozemskou civilizaci...proste fyzikalni zakony a jedna jaderna bomba). Taky tam resili (mimo jine) existencni problem s potravinami.

27. bře 2020

@ninive211 i u nás v zelenině říkali, že bude problém. Pole obdělávali Ukrajinci a ti odjeli. Meruňka nám zmrzla a manžel nakoupil víc semínek že si zeleninu zasadime ve velkém

27. bře 2020

@adelinkkaa Adi, a já se té nemoci bojím. Ekonomika sice bude v háji, ale pomalu se zase rozjede, jak už se to stalo tolikrát. Ale jestli kvůli koroně ztratím někoho blízkého..., z toho je mi při té představě úplně úzko.

27. bře 2020

Jinak mnohé z vas tu pisete, ze žijete na zahrade, tak to tak nevnímáte...budte rady za zahradu!Jste na vzduchu, na sluniclu, klidne od rana do vecera. My tady v panelaku mezi 4 stenama, kde navic mladej si odmita nasadit rousku a v necelych 3 letech mu to fakt nejsem schopna vysvetlit...tak budem asi zavreni doma furt anebo budu chodit na kratke prochazky jen s dcerou v dobe, kdy bude doma i manzel a malej bude spat(aby nebyl virval). Takovych jsem mela plánů na moje posledni jaro/leto na rodicaku... 😔

27. bře 2020

@ninive211 já tě úplně chápu, sice taky bydlíme v paneláku, ale na konci vesnice a máme hned za barákem les. Brácha třeba bydlí v Brně na sídlišti a tam si to vůbec nedokážu představit. Jinak mám 3letého a 2letou a těm nenasadím roušku ani za zlaté prase.

27. bře 2020

@ajka198 Taky bydlime v Brne, na okraji. Ale nastesti mame taky za barakem les...ale tam je toni tak jak na Vaclavaku...kam vsichni vyrszi, kdyz nemuzou trajdat po sidlisti? Sem. A navic nas 13-patrovy panelak je snad samej pejskar...a kam asi vsichni ti pejskari chodi vencit? Ano, do toho lesa za barakem.

27. bře 2020

@ninive211 to u nás taky, ale když vlezeme přímo do lesa, nejdeme po cestičkách, tak to jde. Ale jsme dědina, tak to není takový průchoďák jak město. Ale pejskaře nechápu. Jako fakt nechápu, proč to po těch psech neuklidí. Za panelákem máme travnatou plochu, ideální na hřiště pro děti, nebo zakopat s balonem apod, ale nelze, všude samé hovno ☹

27. bře 2020

no my máme nákup tak na 4 měsíce nejméně. A nemíníme tu nikoho pouštět. No dnes jsem dělala úklid dvorku, okoukla jsem manželovu práci na zahradě, jak stříhal stromky.
A vedle sousedi ob jeden barák hráli s dětmi fotbal.
Pohoda ne?
Pak domů sednu a zas koronavirus a koronavirus a je to nekončné.

Mám obavy, aby to fakt někdy skončilo a netrvalo to i 1 rok a pořád se to nevracelo.
Zítra bude krásně tak budeme na zahradě i pracovat a je to fakt uplně něco jiného pak zase sednu a počítáme zombíky, tomu říká manžel.
Tak asi tak. No snad to bude jednou u konce.

28. bře 2020

@nikinelinaty Na 4 mesice? Mate nafukovaci, bezednou lednici? My mame plnej spajz i lednicku, sle ze bychhom meli zasob na 4 mesice, fakt rict nemuzu. Uz jenom takove sunky, syry, ovoce, zelenina...to nema vecnou trvanlivost a musi se kupovat prubezne. A jako fakt nemuzes byt živá ze suchych testovin a ryze. A i tech 6 baliku testovin, co mame, tak s nasimi kobylkami, co mame dona, byto bylo tak na 10 dni msx, kdybys nejedla nic jineho

28. bře 2020

@nikinelinaty tak žádná epidemie nebyla věčná, ale prostě nějakou dobu trvalo, no, to je fakt. Osobně si nemyslím, že by třeba po půl roce nebyl nikdo nemocný. Život se asi vrátí do nějakých kolejí, ale určitě ne starých. Třeba s rouškama asi budeme chodit hooodně dlouho.

28. bře 2020

@ajka198 Ty rousky mi hodne vadi, ted se to dá, ale dokazes si s tim chodit v lete ve 30st??A hlavne decka ze bys tak donutila chodit??? 😲 Absolutně ne.

28. bře 2020

@ninive211 nad tím jsem už taky přemýšlela, že v létě to bude masakr.

28. bře 2020

@ninive211 a děcka se taky naučí, časem, zase budou starší. V Asii tak chodí děcka běžně, taky se musely naučit. Zatím si to představit nedokážu, ale nic jiného nám ani jim nezbude.

28. bře 2020

@ajka198 Takhle, ja si vuuubec nepripoustim, ze bychom jeste v lete museli chodit v rouskach! Proste ne! Jinak se odstehujem na chatu natrvalo a bude...jen teda chudak manzel, do prace chodit musi.

28. bře 2020

@ajka198 A ani ne triletyho nenaucim, kdyz se mu nelibi cepice, proste ji strhne a mrskne na zem, rousku jsem mu jen priblizila k puse, ani nestihla zavazat, nic, virvál hned jak prase a utekl mi.

28. bře 2020

@ninive211 rozumím, ale jediné řešení pak opravdu je nechodit s dítětem do civilizace. Tohle jsou fakt hypotézy a doufám, že se nevyplní 🙂

28. bře 2020

@ninive211 koupili jsme mrazák 260 L, máme tam 90 zelenin snad a plno masa. Oovce jíme jen jablka máme je přímo ze sadu a máme zahradu a v létě bude ovoce na zahradě.
špiška je plná. Syry mají trvanlivost do konce června. Jogurty do dubna.
A my máme bezlepkovou dietu, takže my máme i domácí vejce takže napečeme buchty třegba máme asi 50 kg mouky. Bezlepkové na rohlíky chléb a na buchty.
Droždí máme i sušené ted máme čerstvé.
No chtěli bysme aspon 2 měsíce nanakupovat.
Tak uvidíme.
Já jsem začla nakupovat průběžně než ta epidemie vypukla.
Jinak k nám dováží rohlík, ale i tak není jistota může to být na těch kabelích.
ale to by člověk umřel hlady.
máme sklep a tam máme asi 60 kg brambor.
V paneláku bysme toto udělat nemohli.

28. bře 2020

@nikinelinaty No to ne...60kg brambor??? 50 kg mouky??? 😲 To jako vážně? 😲

28. bře 2020

@ninive211 ano to jako vážně. Protože bezlepkových mouk jsou ruzné druhy. Tak na ruzné pečení mám každou jinou mouku objednané je to ze 4 obchodů.
A dětem vakuované věci nechutnají. Takže pečeme a pečeme. A slepice nám snaší vejce mame jich ted 60 kusů tak je to na buchty.

28. bře 2020

@nikinelinaty třeba na huštění jídla používám jen rýžovou mouku tak tu mám na jídla. Pak na pečení, pak na omolety, pak na chléb a pak na rohlíky.

28. bře 2020

Já nevím, asi to moc nehrotím. 🙂 K nám na vesnici nikdo nedováží. Jsem v 32tt a jezdím nakupovat sama, je jedno, kdo se nakazí, jestli muž nebo já. Dcera je samozřejmě doma.
Poprvé jsem měla takové patetické myšlenky, protože lidi nikde, jídlo nikde, ale teď mám dojem, že všem otrnulo. 🙄 Aspoň poslední zážitek z nákupu - všichni vesele nakupují minimálně po dvou. Já, s břichem až na půdu, hezky sama, protože tak je to doporučeno. Venku kouří několik lidí, jeden u vozíku, druhý u vchodu, další u auta. Tudíž jsou bez roušky.

Do zásob nenakupuji, i to mi přijde svým způsobem bezohledné, protože obchody nejsou stavěné na tak rychlé doplňování, aspoň tak mi to přijde. Raději se snažím nakoupit rychle. Ale mrzí mě, když nemůžu sehnat základní potraviny. Stejně jako dceři nemůžu koupit paralen. 🙄 Stačilo by mít pár čípků doma (zkušenosti mě naučily), ale nejspíš někdo potřeboval šílené zásoby.
Rukavice a roušku samozřejmě mám, ale neřídím v nich. To bych asi spíš způsobila nehodu...

S rodinou jsme naštěstí v kontaktu online. Musí se to vydržet. Horší je to s bratrem, ten je v zahraničí, toho nejspíš neuvidím opravdu dlouho. Ale prostě to zvládneme, sláva technice.

Výraznou změnou je, že z každého nákupu přivezu dceři maličkost. I když jí teprve budou tři, velmi dobře vnímá změnu situace (vždyť ani do jesliček nechodí) a toto... Je taková mini kompenzace. Možná i víc pro mě, než pro ni. Kdo ví.

1. dub 2020

Začni psát komentář...

Odešli