Nejkrásnější období v životě ženy
Vážené ženy ,
s 30tt se modlím každý den k Bohu za cílovou rovinku tohoto bezvadného závodu zvaného těhotenství .
5 let jsem pracovala s rodičkama a velmi mě iritovalo , že si každá z nich na něco stěžuje ( otoky , bolesti , únava , nespavost , prdíky ...)Vždycky jsem si říkala sama pro sebe : ,,Nepřeháněj , ženská!"
Takže tímto se omlouvám všem těhotným ženám , jejichž stesky jsem bagatelizovala . Těhotenství je očistec .Je to bezvadná střevní chřipka vedoucí se za ruku s depresí , cestou občas potkají cukrovku.
Ve 13 tt jsem zajásala . Podle horoskopů , všech článků ze serverů ,,těhulek " a i mého lékaře , mělo nastat období ,,konec ranních nevolností". Někde se stala chyba . Z ranních nevolností se stala dopolední , poté polední , odpolední a nakonec i večerní a noční nevolnost .Plechový kybl je v mé ložnici a každý den mu věnuji pozornost .Což je blbý , neboť muž po mé pravici , který byl odehnán na druhou část postele ( vzdálenější od toalety) , je mou osobou zanedbáván .
Trošku si myslím , že mu to neva ..(týden od týdne jsem o tom víc přesvědčena )
Koitus s někým , kdo má každý den zvratky ve vlasech či pyžamu není nic sexy . Ač zvracím jak Amina i mě se váha vyhoupla na 60 kilo .Sice se stydím takto rouhat, ( vím , že jsou ženy , co přiberou i 30kg)ale jsem každý den víc a víc podobná své babičce .Tvoří se mi stejný podbradek a druhý podbřišek , kterému říkám ,,pohorek rajcu"
Bolesti stydké spony se stupňují .V noci se mi občas stává , že jsem se při otáčení či zvedání z postele málem počůrala .
Trpím plynatostí .
Než dolezu na záchod , dostanu zas hlad .
Když ukojím všechny své potřeby , ukladám se opět ke spánku .Už nejsem něžná víla uléhající ke svému muži , něžně líbající jeho tvář .Sem gremlins .Vysaju celou lednici , chrochtajíc se dopravím k lůžku ,za občasného pomlasknutí či zachrochnutí .Zpocenou rukou pohladím tvář svého muže.
Ráno už není žádný žehlení vlasů , conturing obličeje ( už si nejsem jistá kde vlastně ty lícní kosti mám ), už nejsem sexy ženská v pouzdrovy sukni na jehlách ...
Vyměním si vložku , dám sprchu , vezmu čistý pyžamo a na nohy dám papuče . Pak čekám kdy přijde vhodná doba se najíst ( kdy mi bude nejmíň zle)
Zastesknu si po všech mých kolezích , závidím muži že je ,,užitečný " a chodí do práce .
Vím už teď , že budu mít jedináčka , protože nejsem sadomasochista .
Ano jsem srab a možná i díky tomu mám pocit , že nezvládnu porod a mateřství .
Zkrátka , těhotenství je nejkrásnější období v životě ženy jen tehdy , je - li bezproblémové . A jen naprostý šílenec by pomyslel na druhé těhotenství po těchto ,, krásách ", které se naskytují mě .
Je mi úplně jedno , zda mě někdo odsoudí či nikoliv . Stýská se mi po mé kráse a brečím při pohledu na sebe v zrcadle . Trošku se bojím , že už nikdy nebudu mít odvahu nosit plavky na veřejnosti . A ještě víc se bojím , že žádný pohled na miminko nespraví mou úzkost z toho jak ještě pár měsíců ( nebo už navždy?!) budu vypadat .Někdy si říkám ,, no , ten chlap má žaludek , že na mě chce vlézt"
Někdy si říkám , že moje těhotenství je a bude největší obětí pro naše manželství . Protože nebýt mého muže a jeho ,, chci miminko .... a chci se mazlit s malým človíčkem ....a bylo by fajn být rodina ...." , já bych matka být nepotřebovala .
Máte to někdo podobné ? Užíváte si někdo těhotenství ?A v čem vlastně?Vadí Vám jak se měníte sama sobě před očima?
Doporučujeme
První těhotenství jsem mela rizikové a trpěla jsem jak pes. Při druhém jsem měla 'jen' běžně těhotenské obtíže. U obou jsem se modlila, ať už je konec. A to se oba kluci narodili dřív. Jen při pomyšlení na to, že jsem mohla být těhotná ještě o pár týdnů déle, se mi rosí čelo. Kdyby byla možnost mít děti jinak, rozhodně bych byla pro. Těhotenství je hnus fialovej. A dostat pak svoje tělo do nějaké přijatelné podoby, je taky očistec.
Držím palce, ať to mas brzy za sebou.
@kikca88 to byl určité chlap 😀 Me teda ještě udivují ženy, co píšou, že se jim stýská po bříšku. To jsem nikdy nezažila. Ani na vteřinu. Za a mi fakt nechybí, že vypadám jak hroch, za b jsem ráda, že je moje tělo jen moje a ne že mě zevnitř uzurpuje vetřelec.
Chci vidět tvý podbradky! :D
Tehotnestvi bylo me nejhorsi obdobi, je to smutne ale je to tak bylo mi hrozne, od zacatku dokonce jsem mela krom nevolnosti, paleni zahy, bolesti celeho tela atd. zavrate a mdloby, ktere byly opravdu hrozne. A uprimne jako ty jsem se citila po porodu, ze to nejsem ja, ze nejsem hezka, ze uz budu jen tuctova mama, ktera je rozcuchana a poblita, zadna sexy holka atd...nicmene po par mesicich to preslo a uprimne nikdy mi to nesluselo vic nez ted 🙂 nevim cim to je ale je to tak, takze neves hlavu, tehotenstvi skonci, otoky splasknou a telo se da do normalu 🙂
@gracinka7 Ano ,, stýskání po bříšku " vůbec nechápu .Dokonce jsem řekla , že nikde svůj pupek vystrkovat nebudu , natož abych za to platila v rámci ,,těhotenského focení " , načež mi manžel odvděčil , že jsem snad jediná těhotná na světě , co fňuká a vůbec si neužívá jako všechny těhotné , co potkal.Takze kromě toho , jak se cítím ( viz popsané výše ) , mám ještě pocit , že jsem asi psychicky nemocná .
Pohyby plodu mi způsobují kroucení prstů u nohou , je mi vysloveně nepříjemný přes břišní dutinu cítit cosi tvrdyho , co tlačí či mě kopne .
Já miluju děti , miluju i svou nenarozenou dceru , ale jak píšeš , kdyby byla jiná forma toho , jak odnosit dítě , tak nevahám ani minutu
@prostejina vidět ?Já ti je klidně dám .
@pavlina93 kéž bys měla pravdu ...
To je tak pekne napsane! Mně se taky styska po me postave. Mám 172 cm a váhu jsem mela kolem 55 kg, sportovala, mela hezke svaly, mohla nosit vsechno, co jsem si vymyslela. Krasne sukne a kosile, uzke kalhoty... ja se tak tesim, az porodim a pomalu budu hubnout. 🙏🏻 Jedine, co si v tehotenstvi uzivam jsou mili lide kolem me. Casto se usmivaji a preji... Uz od detstvi jsem chtela syna jedinacka. To se mi splnilo. Po sesti letech jsme si s manzelem sedli a zauvazovali, ze bychom syna nemeli nechat na svete samotneho, az tady jednou nebudeme. Z ciste jednoho duvodu jsem tedy sla do druheho ditka. Jen kvuli synovi. Tim chci rict, ze clovek opravdu nikdy nevi, co v budoucnu bude. Delame hodne pro druhe. Pro deti vse a nejvíc. ❤️ Jste skvela a netrapte se. Vase pocity jsou normální. A budete zase moc krasna!
Jooo, tak jsem si po prvním porodu, ještě na porodním sále, zanadavala, že další dítko už nechci, že tohle už znovu nedám.. A ejhle..... Uběhlo 6,5roku a já jsem ve 24.tt a strašně moc se těším na tu naši princeznu.. Když se mě někdo zeptal, co druhý, s díky jsem odmítala, že syn bude jedinacek, já jsem taky a nic extra mi nechybí.... Jenže ta touha po tom starat se o někoho, když mi to moje první miminko už vyrostlo a vlastně mě vůbec nepotřebuje, byla silnější... A teď si to možná i víc užívám..
U mně bylo těhotenství tím nejkrásnějším obdobím 🙂 Bála jsem se, jak mi bude špatně, přiberu všude možně, oteču, budu mít návaly, pálení žáhy, bolesti zad... nic z toho se nekonalo. Prvních 10 týdnů jsem byla unavená, to ano, zvlášť v MHD to člověk pocítil, venku zima - člověk si sedne a přimrzne. Ale potom to bylo super. Holka začala decentně kopat, člověk pořád celkem štíhlý (na začátku jsem zhubla 3 kila, i když jsem jedla dost), vlasy krásné (jinak mám tři chlupy), hormony štěstí a spokojenosti. V práci jsem byla v pohodě, i když jinak dělám za tři, díky hormonům jsem se nestresovala a těšila se na "prázdniny". Holka řádila akorát v 11 večer, přes den si párkrát zacvičila a jinak spala, ze začátku už hlavičkou dolů (jela na jistotu). Bříško mi začalo růst až v 7 měsíci. Potom už bylo teplo, člověk vytáhl šaty a spokojeně si vrněl a snil. Žádné problémy ani bolesti. Jsem vysoká, takže bříško nebylo vůči postavě nijak obří a klidně jsem v 9 měsíci dobíhala autobusy a chodila na výlety. Jedině spánek byl horší kvůli poloze (sice šly různé, ale na některé dcera reagovala bušením, že to jako né) a návštěvám WC. I porod byl celkem v pohodě na prvorodičku, za měsíc jsem měla o osm kilo méně než původní váhu (škoda že vlasy pak nevydržely, váha zatím jo). Zkrátka jsem čekala všechno horší (i péči o dítě) a všechno bylo a zatím je v pohodě a jsem za to ráda 🙂
Já trpím už 31 týdnů a mohla bych napsat příručku s názvem Zrození ďábla aneb proč nechtít být těhotná :D..popravdě jakmile vidim nějakou usměvavou maminu s bříškem, nebo mi někdo řekne jak je to super, mám chuť vzít měsíc nesplachovanou záchodovou mísu a narvat to té dotyčné na hlavu :D...svému drobečku neřekneme s manželem jinak než hajzlík a satan a mám pocit, že jsem snad jediná v okolí, kdo úplně prahne a těší se na porod, protože sice bude trpět, ale maximálně třeba dva dny a pak to peklo skončí, respektive budu ho moct delegovat na manžela :D...měla jsem už úplně všechno kromě hemeroidů, bliju sice jak alík, ale stejně kynu, pánev si expanduje asi až do kotníků a v nemocnici už mě znají všichni jménem a to si myslim, že vydržím opravdu hodně...satan kope už od 18 týdne takovým způsobem, že i Chuk Noris mu závidí jeho kopy s otočkou a manžel mi říká, že je to nechutný, co to břicho dělá, nemluvě o tom, že mi tak bušil do slepáku, že mi ho ty idioti v nemocnic chtěli vzít...chodím jak, kdybych byla znovu vykopaná mrtvola tučňáka, bolí mě snad i vlasy (ty taky ubývaj, beďary a červený tečky naopak přibývaj), krev teče ze všech dutin, co jde, tlak si zvyšuju regulérně vínem, kafem a cukrem a průměrně tak každý třetí den brečím zoufalá tajně v koupelně a aby to nebylo málo, tak už mám i poslíčky...výhoda je, že jsem mrtvá a nevyspalá už teď, takže mě po porodu nepřekvapí ani když ten satan bude řvát 24 hodin denně, ale aspoň se odstěhuju z ložnice a ať si s tim manžel dělá co chce, já si maximálně vyndám prso :D...a jako druhý dítě si pořídíme psa, nebo si to dítě zaplatím, protože mít druhý, tak už se sama nechám omezit ve svéprávnosti.....takže autorku naprosto chápu...a přeju upřímnou soustrast! :D
U mna takisto, 3x tehu a zakazdym uplna pohoda. Typicke tehu nevolnosti som asi nepoznala, iba unavu a pri prvom edemy dolnych koncatin asi 3 tyzdne pred terminom, toto bol teda oprus. Pohyby a tehu brusko mne teda po porode chybali.
Inak tehu milujem, porod a sestonedelie vsak neznasam, kedze 2 z 3 deti boli hyeprkontaktne a urevane. Este teraz ked niekde pocujem revat novorodenca, tak mam osypky.
Keby boli vsetky take ako moja druhorodena, tak kludne aj 4. tehu ale porodit a dojcit by za mna musel niekto iny (hlavne v noci).
@trdelnik234 Jo, první dva tři týdny po porodu u nás byly taky na houby, já sešitá (holka byla moc rychlá) a ani jsem se nemohla ohnout, problémy s kojením, protože mlíka bylo sice dost, ale holka neuměla sát, takže odsávání, bolení prsou a zvýšená teplota... Holka byla ale naštěstí spavé mimčo a ani moc neřvala a díky odsávání a manželovi doma jsem si mohla ráno i prospat.
Také nechápu,co je na tom krásného. Možná to říkají ty šťastné co pribraly jen na bříšku a nezazily otoky a bolest s každým krokem. Já se tak v půlce těhotenství odmítla vážit,takže doteď nevím,kolik jsem přibrala. Zrcadlo říká,že dvacet určitě. Mám dva měsíce po sekci a začínám cvičit. Myslím že něco dole už je úpravou stravy,ale pořád to není 59 🙁 na váhu jsem se pořád nepostavila,mozek by mě to po té informaci určitě zastavil. Takže za mě to bylo spíš utrpení,ale až ke konci. Nevolnosti jsem měla slabší a jen navečer. Jsem zvědavá kdy se dá i tělo celkově dohromady. Teď si přijdu obrovská,z dvojek snad pětky,celý šatník můžu darovat a leginy jsou moje nej kámošky 🤦♀️
Začni psát komentář...
To přejde. Já si to užila 3x a s plnou parádu, včetně noční nespavosti už od půlky těhotenství. Pokaždé jsem si říkala "jenom magor by do toho šel znovu" a teď jsou tu 3 děti 😁😁😁.