Jdu s dětmi od polikliniky...blížíme se k silnici, kde právě "mešťáci" lístečkují. No sláva, říkám si...to je poprvé,co je tu vidím...běžně tu stojí mraky aut a na hlavní pak zůstává jen průjezd protisměrem, do zatáčky-nic moc.
Zaujetí vzbudili policisté i v dětech...vydaly se rovnou k nim...😀
"To je vaše auto?"ptají se mě...
"Kdepak, stání na zákazu zastavení a ještě v protisměru, to bych si teda netroufla!"komentuji polohu právě lístečkovaného vozidla, které dle meho názoru musel parkovat opravdu .... .... ne, nenapadá mě slušný výraz.👽
"No, to jste teda jedna z mála" odpovídají mi.
"Tak to je hodně smutné..."říkám si už pro sebe.
Pak není divu, co člověk potkává denně na silnicích.
Jenže ono to jde dál. Kam se vytrácí základní respekt k pravidlům, ohledy na druhé...a .. to by bylo na hooodně dlouhý článek, každý máme jistě takových příkladů kolem sebe denně spousty.
To jste jedna z mála...😔To je fakt smutné😩
Je to smutné a bohužel bezohlednost se stupňuje stejně jako agresivita :/
JJ bezohlednost je čím dál větší. Já občas nevím, jestli jsou chodníky pro auta nebo chodce. Klidně si na chodníku zaparkujou tak, že nemůžu projít s kočárem a musím jít po dost frekventovaný silnici, abych to auto nebo ty auta obešla
já pořád stojím na červenýho panáčka, kolikrát už jsem se chtěla podívat, jestli to pořád platí, když se ostatní rozhlídnou a jdou 😕