Jahodový koláč pro moje všechny kluky. Mají rádi jahody a já miluju je❤
Jahodový koláč s vanilkovým pudinkem
těsto:
150 g másla
1 vejce
80 g moučkového cukru
220 g hladké mouky
1 lžička kypřicího prášku
náplň:
600ml mléka
200g cukru (dala jsem jen 150g)
2 vanilkové pudinky
250 měkkého tvarohu
dohotovení:
jahody
1 sáček čirého želé
Máslo nakrájíme na kousky, přidáme cukr, vejce a prosátou mouku s kypřicím práškem. Vypracujeme těsto. Zabalíme do folie a uložíme na 30 minut do chladničky.
Těsto vyválíme - kolo o průměru cca 26 - 28 cm, vložíme do formy. Těsto na dně propícháme vidličkou. Předpečeme v troubě při 180°C asi 15 minut.
Z mléka, cukru a pudinku hustý krém, který smícháme s tvarohem. Ještě teplou náplň rozetřeme na předpečení korpus. Koláč dopékáme při teplotě 180°C asi 30 minut.
Koláč necháme ve formě vychladnout a pak povrch poklademe plátky jahod. Zalijeme dortovým želé - připraveným podle návodu na obalu. Koláč dáme do chladničky ztuhnout.
Zdobila jsem plátky mandlí a jahodami. Určitě by šla i vyšlehaná šlehačka.
U nás hrozně moc frčí Jak vycvičit draka. Každé brzké ráno se u nás doma prohání Bezzubka, Buřina i Flákota. Takže jsme nutně museli vyrobit svoje draky. Kluci je zdobili šupinami z hedvábného papíru a hvězdičkami. A starší synek vymyslel, že pořádný drak přeci musí svítit... Že do něho zastrčí svítící drátek (z vánoční výzdoby). A teď jim zdobí pokojíček a svítí jim k usínání. A na čem "jedou" vaše děti?😀
Miluju je❤ Tolik si vážím manžela, když vidím, jak se klukům hodně věnuje a trpělivě vysvětluje každou jejich otázku (já jsem měla a mám moc hodného tatínka, ale workolika...) Výsledek jejich spolupráce. Ze SEVY vystavěli lehký britský křižník - Achilles (2. světová válka). Stavebnice je 30 let stará😀 Taky mají vaše děti nějakou hračku z vašeho dětství?
@ivakalinova Když jsem je viděla, neodolala jsem. Jsou prostě úžasný a ty barvičky😍 Každý hadřík pak uklízí konkrétní věc (místnost). Manžel pak nechápe mé rozčilování, když si vezme libovolný hadřík na cokoliv😅
Když jsme se vrátila po mateřské (rodičovské) do práce (ZŠ), nemám jen dvě malé děti, ale taky hordu puberťáků, se kterými si to užívám. Je s nimi legrace! Taky nám mohou ukázat věci z jiného úhlu, když je tedy posloucháme a vnímáme... Snažím se pro ně vymýšlet podnětné věci...Naposledy to byla exkurze do Terezína.
Dlouhá cesta (270km) a brzké vstávání mohly být sice otravné, ale seděli jsme si v pohodlí vyhřátého autobusu. Důležitější však bylo vědomí, že se v klidu a bezpečí můžeme vrátit domů ke svým blízkým. Měli jsme prostě „zpáteční jízdenku“. Takové štěstí nemělo 120 000 lidí, kteří prošli terezínským ghettem a jejich životy byly násilně a zrůdně ukončeny ve vyhlazovacích táborech ve východní Evropě (Treblinka, Osvětim, Lublin, Riga).
Naši prohlídku jsme zahájili přednáškou v Muzeu ghetta, kde jsme byli seznámeni se základními fakty a historií Terezína. V místnostech nás obklopovaly obrázky a jména dětí, které nikdy nemohly vyrůst a splnit si své sny a touhy. Následně jsme se vydali do terénu. Navštívili jsme Magdeburská kasárna, obřadní síň, krematorium, židovský hřbitov a tajnou modlitebnu. Před vstupem do modlitebny jsme potkali několik usměvavých žen. Paní průvodkyně nám je představila jako vnučky rabína, který toto místo zřídil a sám druhou světovou válku nepřežil.
Exkurzi jsme zakončili na Malé pevnosti. Toto místo sloužilo během války jako věznice gestapa. Když jsme procházeli celami, kde brutální věznitelé týrali své oběti, mráz nám běhal po zádech. Nahlédli jsme do cel, kde byl vězněn Gavrilo Princip či Milada Horáková.
Nezapomeňme!!!
Slaná srdíčka pro mého milovaného MUŽE. Už je to 16 let, kdy jsme se poprvé drželi za ruku a políbili se. Tolik jsme toho už zažili. Dobrého i zlého. Společná studia, cestování, koncerty - festivaly, nemoci a smrt blízkých, svatba, práce, dlouholetá snaha o miminko, IVF, náš zázrak Samuelek, náš druhý zázrak Honzíček, můj návrat do práce... Doufám, že toho zažijeme ještě moře. Dobrého i zlého. Bez toho špatného by člověk mohl lehce zapomenout, jak jsou ty krásné okamžiky nádherné a jedinečné! A miluju ho stále víc, jestli je to možné😍
recept:
Těsto:
250 g polohrubé mouky
250 g tvarohu
250 g másla
špetka soli
protlak
sůl
italské bylinky
anglická slanina
sýr
vajíčko na potření
Uděláme si těsto z mouky, tvarohu, tuku a soli. Necháme odpočinout.
Těsto rozdělíme na 2 části, vyválíme (obdélník) a potřeme protlakem (sůl a italské bylinky). Posypeme anglickou slaninou a sýrem. Potom z obou delších stran těsto stočíme do poloviny. Dvojroládu krájíme ostrým nožem na plátky silné asi 1,5 cm a prsty dotlačíme "špici" srdíčka. Potřeme vajíčkem a pečeme dozlatova.
Kluci mají neštovice☹ Prostě otrava! Tak vymýšlíme, co budeme vyrábět. Představuji naše moře se stříbrnými rybičkami. Bílou čtvrtku potřeli naředěnou tuší a posypali solí. Udělalo to bublinky. Nechali jsme uschnout. Rybičky jsem vystřihla z alobalu. Kluci namalovali lihovým fixem. Šupinky vznikly tím, že měli rybky na síťce od pomeranče, a tak se vzor vytlačil do alobalu. Každou přilepili do moře lepidlem🙂






























