Když se kácí les. Ikdyž ve chvilkách, kdy jsem venku sama a zalézám do zadního rohu zahrady, až za voliéru, si připadám spíš jak ztracená Červená Karkulka. I ten vlk by se našel. Tedy, mě našel náš pes. I tady chce drbat a nechápe, že na těžké nůžky potřebuji dvě ruce.
Thůje jsme měli vysazené asi 17 let po celé spodní straně zahrady. 47 metrů délky. Většinu jsem vloni a letos ostříhala, manžel uřezal největší stvoly. A postupně vykopáváme kořeny. Místo nich jsou již hroznové víno, borůvky, angrešty, rybizy, sloupová slivoň i jabloně. Po boční straně thůje zůstanou, ale ostříhám kompletně jejich spodní část, abychom mohli kolem chodit, mohl zde proběhnout pes, abychom pod nimi našli odpočívající kačeny. Apod.