...čím jsem starší, tím víc si vážím života jako takového...❤
A teď mi tu na stole hoří plamínek za jeden úplně zbytečně zmařený... Zkouším si představit bolest, prázdnotu a beznaděj mámy, které nepříjde domů její jedenadvacetiletý syn, protože zemřel při autonehodě... Bývalý žák naší školy, skromný prima kluk...
Nemusím všemu rozumět (o to se ani nesnažím), ale smířit se s tím prostě nedokážu...
Taky se mi stalo, že jeden z mých bývalých žáků zemřel při autonehodě. Je to už pár let, ale pořád mě píchne u srdce, když si na něj vzpomenu. Byl to bezva kluk s životem před sebou. Polaždé, když jedu kolem toho místa, ho v duchu zdravím a děsí mě, kolik životů takhle zbytecně vyhasne a kolik bolesti to způsobí.
Odpověz
26. lis 2019
To je ten barman? Upřímnou soustrast všem ☹️21 let je sakra málo☹️