nyc09
24. bře 2017
3993 

Co mě nakopává

Dneska ráno rozlámaná po probuzení jsem si v hlavě předříkávala: "Život je hnusnej. Život je nefér." Přemejšlela jsem, jak o tý strašný neférovosti napsat článek, jak to dát na papír nebo spíš na blog. Jak se vypsat z toho, že jsem z těch chemoterapií tak unavená, že chodím spát v osm a ruka mě po těch injekcích tak bolí, že se bolestí  budím už druhej tejden. Tohle všechno jsem si v hlavě sumírovala a hlavně ty věty jak nefér to je. Jenže...

Jenže už jak jsem si to říkala, tak jsem měla pocit, že to tak necejtím, že to vlastně není tak děsný, že by to všechno mohlo bejt mnohem a mnohem horší. Jakmile jsem si v hlavě řekla to "život je nefér a hnusnej" tak jsem měla pocit, že zrazuju všechny kolem a sebe sama. Vlastně jsem to ani nemohla říct nahlas, protože to prostě není pravda. Jo, mám rakovinu a ta otázka "proč zrovna já" mě definitivně napadla, mockrát, děsně mockrát. Odpověď je na ni ale od začátku ta samá. Proč ne zrovna já. A pak proč se tím vlastně vůbec zabejvat, proč nedat energii tam, kde je teď potřeba.

No a pak jsem šla s mini chlapíkem do školky, venku mrzlo, svítilo sluníčko a my si povídali. Já:" Podívej kočička." Mini chlapík: "Nau, nau, go, go." Já: "Jasně kočička utekla a teď musí dávat pozor, aby se neztratila, viď?" Mini chlapík: "Yeš." Já: "Ufff, to je zima, ale sluníčko krásně svítí." Mini chlapík: "Yeš. Shining." Jak je vidět náš rozhovor není hluboce intelektuální, ale přece je to něco.

Přišli jsme do školky. Mini chlapík celej natěšenej, otočenej na děti, nechává ze sebe stahovat jednu vrstvu za druhou, absolutně nevnímá, že mu říkám jedna noha, druhá noha, leží na mně jako pytel brambor a teď mámo rychle, nemám čas, musím za kámošema. "Ještě pusu!" Připomínám, než mi to nedočkavý dítě zmizí. Mini chlapík bere dráhu, dívám se za ním a on se najednou otočí. Usměje se a zamává ručičkou a řekne: "Bye, bye mamá."

Tenhle život není nefér a není hnusnej. Tenhle můj život je krásnej a plnej. Plnej lidí a lásky a smíchu a prostě všeho, prostě je to život a stojí za to.

Klidně tohle všechno může znít jako klišé, ale když vona je to prostě pravda.

https://www.facebook.com/Mamazavodou/

http://mamazavodou.blogspot.com/

#blogujeme

#mk_blog_academy

#rodina

#zdravi

#nemoc

#materstvi

Škoda ze se nikdy nedostanu do Ameriky,protoze tebe,tebe bych ja Ani moc rada poznala ❤Tak poslu asi pohled aspon 🙂

24. bře 2017

Zase dokonaly clanek 🙂

24. bře 2017

Poprove co ctu clanky na MK mam slzy v ocich. Moc moc preju at je lip a hlavne po lecbe vse jak ma a uz se nikdy nevraci.

24. bře 2017

Vy musíte vyhrát nad tou,,bestii,, jste super člověk,vy můžete tomuhle světu něco dát...hodně štěstí

24. bře 2017

To mi nedělej takhle po ránu, tu bulím 🙂 Jsi úžasná a život umí být svině, ale čím pozitivnější budeme, tím nasereme víc lidí a to se vyplatí! 😀

24. bře 2017

Jessie je fakt Úžasňák, celkově mě asi nikdy nepřestane udivovat, jak jsou děti neskutečně tvárné 😁😍

24. bře 2017

❤🍀 Nejak mi po ranu nenaskakuji ta spravna slova. Tak aspon obrazky 🙂

24. bře 2017

hned po ránu takovejhle knedlík v krku ... sedím v práci, ranní kafe a projíždím MK. A právě v tenhle moment se přiblble usmívám na monitor, na který ale vlastně moc nevidím, protože mám v očích slzy... (v kanceláři jsem teď naštěstí sama 😉... ale k věci: jsou lidi a lidi.. a pak je jistá A. A taky jistá nemoc N. A má N. Ale N nedostane A (tedy teď chvíli jako trochu jo, ale všeho dočasu). A mmch A = ano, Anno, N = Ne. Takže té N jednou provždy NE!!!
A jem sendink hjudž povr ouvr dý oušn ❤

24. bře 2017

Taky se mi někdy chce říct zk..... život, zas kvůli jinýmu trápení, ale když koukám na těch rozesmátejch 8 zubů, už to nejde. ❤

24. bře 2017

mluvíš mi z duše, děkuju za tenhle článek 😘

24. bře 2017

Pravda pravdouci..... a ta fotka je naprosto úžasná, jste si moc podobni s brachou 😍

24. bře 2017

Super článek. A mimochodem, přemýšlím nad tím už delší dobu a ty jsi mně teď nahrála - jak se správně překládá do angličtiny "jedna noha, druhá noha"? One, two nebo second?

24. bře 2017
nyc09
autor

@makynaeliska hele neboj se jednou naživo setkáme to je jasný a od pohledu se definitivně budem nesnášet 😀 😀 a potkáme se tady nebo tam to je jedno halvne nekde! A holka strasná gratulace největší mega štěstí a prostě všechno!

25. bře 2017
nyc09
autor

@romy5 ha ha hele já řikám one leg, then the other one ...😀

25. bře 2017
nyc09
autor

@hanka_michal díky a fakt prej jsme a pexeso je suepr, jsem mu fakt dala než to mini hclapík celý rozkopal 😀

25. bře 2017
nyc09
autor

@hvezdnenebe Nemáš zač, jsem ráda, že se líbí 😀 a víš co je to tak viď i u vás prostě všude no!

25. bře 2017
nyc09
autor

@msimankova to máme stejný, není no, protože by to bylo tak děsně nefér to říct!

25. bře 2017
nyc09
autor

@dita_a_ivan Teda tys to tak krásně napsala nemůžu než říct howgh domluvil jsem náčelníku! A doufám, žes slzy otřela 🙂

25. bře 2017
nyc09
autor

@kathy_smilca a onbrázky jsou taky super!

25. bře 2017
nyc09
autor

@bekinka přesně jsou neuvěřitelný!!!

25. bře 2017
nyc09
autor

@sunnurse hele přesně dobrej přístup! A díky 🙂

25. bře 2017
nyc09
autor

@petamaskova no teda děkuju, nevím co tomuhle světu ale dát 🙂 A jo snažím se vyhrát to je jasný!

25. bře 2017
nyc09
autor

@pisisvori Děkuju a teda ty slzy utřít a rychle 🙂

25. bře 2017
nyc09
autor

@ajka198 aj ja ja se snažím, to víš nechci se ulejvat, abys neřekla 🙂

25. bře 2017

@nyc09 jsi nejlepší!

27. bře 2017

Nechci vypadat jako cynik, ač uznávám, že článek je krásný a pravdivý, mně pořád vrtá hlavou jiná věc, kdo u vás pořád tak krásně fotí?? Pokaždé to vypadá, že stojí za objektivem někdo z vás, někdy jste na snímcích všichni, kde je pravda?? 😀

7. dub 2017
nyc09
autor

@lvicek2000 fotime ja i Amik nikdo jinej 😀 jsem moc rada, ze se ti fotky libi!

11. dub 2017

Začni psát komentář...

Odešli