Co mě naučilo těhotenství

Ač je to už přes dva roky od tý doby co jsem byla těhotná, přeci jenom si to období pamatuju skoro jako by to bylo včera. Osm měsíců, který mi fakticky změnily život. Teď můžu konečně říct, že chápu svojí mámu, když mi v dětství popisovala fotky v rodinným albu, mojí tehdy oblíbený knížce, stylem, "to bylo než ses narodila." Popřípadě, "to bylo před svatbou." Pro mě to období než ses narodila vždycky znělo děsně tajemně a teď už vim jak znělo i pro mojí mámu.

Mých osm měsíců těhotenství mě naučilo,

že v angličtině není pojem jinej stav a jinej stav je jediný sousloví, který těhotenství popisuje naprosto parádně a bezchybně, tímto děkuji češtině.

že Amík může klidně skoro omdlít a málem se poblít štěstím.

že je Amík děsná kvočna a že jsem si to kvočnění měla víc užít a ne pořád říkat "jsem těhotná, ne nemocná".

že se Amík dokáže pěkně vytahovat.

že termín ranní nevolnost je pitomost, kterou musel vynalízt nějakej chlap, protože mě bylo blbě pořád.

že mít kocovinu jde i bez toho večírku.

že dokážu spát klidně třináct hodin v kuse, měsíc za sebou.

že vám toho děsně moc projde, protože jste těhotný.

že budu de facto řidičem, neb jsem jediná střízlivá.

že ty fotky jak štíhlá budoucí maminka s miniaturním bříškem a sexy šatičkách jsou hovadina.

že se dokážu metamorfovat do rozměrů dost hustýho štamgasta, kterej krká, prdí a přes břicho si nevidí.

že ten štamgast v posteli asi není moc sexy.

že se s břichem špatně hejbe a nedá se zatáhnout.

že je lepší si koupit těhotenský džíny alespoň o dvě velikosti větší, protože je trapný, se do nich od šestýho měsíce těžce rvát.

že vás v Newyorským metru pustí sednout a když ne, tak si o to říct, to vás pak pustí sednout tři chlapi najednou a pak si hanbou zpátky nesednou.

že se musím smát s rozmyslem a mírou, protože se klidně u toho dokážu i počůrat.

že dejchání je dost důležitej proces, kterej jde pěkně na nervy, když to tolik nejde.

že jsem ráda, že mi ve stáří nehrozí problémy s prostatou, protože chodit na záchod pětkrát za noc je pěkně na prd.

že chůze kolébající se kačeny je fakt a že to ty ženský nepřeháněj.

že se všude dostanu jen mi to bude dlouho trvat, ale že mám tu nej výmluvu, protože jsem těhotná.

že dokážu sníst neuvěřitelný množství jídla a za deset minut potom mít děsnej hlad.

že se nemá hrabat těhotný do talíře, protože může třeba Amíkovi klidně zabodnout vidličku do ruky.

že vás to mimino uvnitř fakticky kope a že to bolí jako prase.

že budete dávat tolik krve až se z vás stane profi hledač žil.

že nošení bot na podpatku je blbost a ke konci se stejně vejdete jenom do kecek.

že si ty kecky nebudete moct zavázat, protože se to přes to břicho nedá.

že ty speciální podkolenky na oteklý kotníky vám fakt zamezí otoku kotníků, ale nezabrzdí otoku kolen.

že jsem pověrčivá, ale že by nebylo špatný mít aspoň pár plínek doma.

že jsem ráda, že jsem ženská a ne slonice, protože ty jsou těhotný klidně dva roky.

že je to celý docela dobrá přípravka na fakticky brutální změnu života, která je ale super.

http://mamazavodou.blogspot.com/2016/05/co-me-naucilo-tehotenstvi.html