Ze života s bilingvním dítětem: mini chlapík se rozhodl, že bude mluvit anglicky, prej chce bejt světovej a navíc je ten malej polo amík. Takže teď místo hrdelně vyráženýho "Ne, neee" Máme doma citelně pronášený "No, no, no,nooooo." K "no"si ještě přidal "baloon" a nově "car". Jsem v šoku, stejně jako moje máma, která tvrdí, že si není jistá co s americkým vnukem. Nejlepší reakci ale měla tchyně, která je úplně zblblá z mini chlapíkovejch jazykovejch možností, musela se doučit jeho český vyrazy a jeho znakový výrazy a když konečně začne mini chlapík používat angličtinu, tak se na nás bezradně obrátila a říká :"Hele, co to znamená?" Myslíc si, že je to další česká zvrácenost připomínající angličtinu, ale znamenající něco úplně jinýho.
U nás dotaz na mladšího, co umíš německy? Nein 😀 Po včerejší oslavě pochytal další slova, tak půjde po prázdninách i celkem jazykově vybaven 🙂 🙂 A jak se má cítit trilingvní rodič? Včera jsem na své děti mluvila česky, na kamarády německy a na dospělé koukala, jak tele, pač se můj mozek neuměl rozhodnout, kterým jazykem začít a byl z toho totálně zmaten. Pak si to sedlo a já mohla plynule přejít do angličtiny. 😀
@nyc09 jo, chudinko 😀 Mozek se přeci už jen dle stavby dokáže tak maximálně rozpůlit, ale roztřetit? 🙂 Já začínám mít pocit, že i ta moje angličtina jde pěkně do kopru. A už se mi to stalo párkrát, že jsem čekala, že na mě dotyčný bude mluvit německy. On hajzlík vyrukoval s aj. Já v hlavě mód nj a než se to přeplo, tak to byla teda doba. 🙂
