Já si nechci říct druhátko. Pevně doufám v holčičku, když už máme kluka. Bojím se však že to nevydržím.

Urcite doporucim 🙂 My naseho prvniho taky nechteli vedet pohlavi 🙂

Stojí, rozhodně stojí 😉

@lucindajohnova
@perishka
@amadeuska
je otázka, jestli si to vydržím nenechat říct 😀 ale láká mě to, láká ♥

@pajiskazemlyna máme obě děti jako překvapení a je to krásné ;)

Kdyz uz bych mela i holcicku, i chlapecka, tak bych si treti rict asi nenechala. 😊 Ale jinak obdivuji lidi, co si to nenechaji rict ani pri prvnim, nebo pri druhem ... to bych nevydrzela. 😮👍

Já si nechala na poslední chvíli říct první a vim na 1000% ze druhé asi říct nenecham, připravila jsem se o ten pocit zvědavosti, napětí a radosti z toho když řeknou co je na světě .

Je to neskutečné překvapení a myslím si, že jediné opravdové překvapení v životě. U prvního nám to nechtěl doktor říct a u druhého už jsem to ani nechtěla vědět.

stoji to za to 🙂

jj, stojí to za to 🙂 obzvlášť když jsou všichni okolo přesvědčení, že čekáte kluka, i cizí lidé to říkali, že je to jasný kluk....a ona to byla princezna 🙂 Nikdo nám to nechtěl věřit 🙂 Bylo to moc fajn 🙂

Stoji, i kdyz tesne po porodu mi to bylo uplne jedno a ze to je holcicka mi doslo az za tyden 🙂

Páji, to jsem zvědavá🙂)

Tak za me moc ne. 🙂 Kdyz muzu srovnat prvni tehotenstvi, kdy jsme vedeli, ze to bude holcicka, uz o ni mluvili jmenem, mluvili na ni jmenem a druhe tehotenstvi, kdy jsme si to nechali jako prekvapeni a miminko bylo TO miminko, tak bych si to uz priste nechala rict, kdyby nejake priste mohlo byt. 🙂 Je to asi i o tom, ze prvni tehotenstvi je jine, clovek vsechno vic vnima, vic se tesi, proziva...ale shodli jsme se s manzelem, ze kdyz jsme to vedeli, meli jsme uz k tomu miminku takovy blizsi vztah, lip se nam rozhodovalo o jmene a tak.

Je to uzasne. My si prvni nenechali rict a vime jiste, ze si nenechame rict ani dalsi. Je to fakt nejkrasnejsi prekvapeni.

Ségra si nenechala říct, já bych to nevydržela ani omylem. Stačilo mi, že jsem druhý těhotenství tajila cca 12 týdnů naprosto předevšemi - i před manželem - a byl to děsnej nápor na nervy i psychiku 😉

Mne teda bylo po porodu jedno co to je ..ale ja bych nevydrzela si to nerict ,kdyz je ta moznost a to mam kluka a holku

já to chtěla vědět...nikdo mi stopro neřekl, jestli kluk, nebo holka....překvapení až do konce....a ve finále to bylo jedno, když mi dali Kubíka na břicho, byla jsem v sedmém nebi....a i proto chci další..zažít tenhle okamžik ještě jednou 😵

My jsme si pohlaví říct nenechali. Popravdě těsně po porodu mi to bylo asi úplně jedno, byla jsem hlavně ráda, že Ondrášek dýchá, co má mezi nohama byla až druhotná záležitost🙂 Pokud se někdy zadaří druhé mimi, tak bych si pohlaví říct nechala, prostě proto, abych věděla, na co se těšit. Chtěla bych si zkusit obě varianty🙂 U Ondráška jsem to navíc měla tak, že jsem tak nějak od prvního okamžiku věděla, že to bude kluk, jenže pak jsem těsně před porodem znejistěla a najednou se začala "bát", že to bude holka, když já už počtám s klukem...(Přitom jsem si vždycky přála holčičku). Napodruhé by mi zase bylo jedno, jestli bude kluk nebo holka, obě varianty by byly super, ale prostě bych to chtěla vědět, abych si zase nevsugerovala jednu variantu a z té druhé pak třeba byť jen na okamžik nebyla zklamaná, to by mě vůči tomu mimču bylo líto. Jsem šťastná, že napoprvé mi to vyšlo, že jsem se trefila a byla vnitřně nastavená na kluka, který opravdu přišel, tak bych napodruhé už štěstí nepokoušela🙂

Teda, tak to jsem zvědavá 🙂

Paji,my to nevime a moc se tesim na ten zaver, u prvniho jsem to vedela,ale zase vse bylo nove,nevedela jsem jak tehotenstvi probiha,jak bude vypadat porod,takze toho necekaneho bylo vice...ted u druheho uz clovek vi co muze cekat,takze to pohlavi mame jako prekvapko...nejtezsi bylo vydrzet tak do toho 20.tt pak uz me to jaksi nelakalo vedet...