K testování jsme od firmy Nuk obdržely :

• magic cup hrníček,
• silikonový dudlík nuk space
• bryndák

Dudlík nuk space

Matěj, který byl hlavním aktérem v testovaní je od narození dudlíkové dítě. S přijetím nového dudlíku neměl absolutně žádný problém. Mně se nejvíce líbil dudlík, co se týče designu, i když tedy musím přiznat, že na promo fotkách firmy nuk mi přišel dost velký, ale ve skutečnosti mi jeho velikost vyhovovala. K testování nám přišel zelený model s koalou.

Co bych uvítala je možná více barevných provedení dudlíků. Velice jsem ocenila, že má úžší a tenčí krček savičky, která je doporučována zubními lékaři, že redukuje tlak na čelist a zoubky. Tento tvar savičky je také doporučován porodními asistentkami s tím, že až u 92 % kojených dětí nenarušuje kojení.

Další výhodou tohoto dulíku je, že není plný, ale má velké otvory a tak může kůže okolo úst miminka dýchat - nikde se nehromadí sliny a tím nedochází k podráždění kůže. Ocení hlavně děti s citlivou pokožkou. Dudlík je prodáván v krabiččce, která slouží pro sterilizaci do mikrovlnné trouby nebo je možno ji použít jako cestovní obal na dudlík.

V první řadě bych ráda moc poděkovala modrému koníku za možnosti testovat krém Baza plus. Od mala trpím atopickým ekzémem a syn jej bohužel zdědil. S čím nejvíce bojuji je svědění ekzému. Proto jsem byla nadšená, když jsme byli vybráni na testování a mohli vyzkoušet zase něco nového s nadějí pomoci hlavně od svědění. Syn má 2 roky a je to typický kluk, co chvila přijde s další odřeninou, modřinou... O mé šikovnosti raději mluvit nebudu.

Na co se krém využívá:

- svědění

- novorozenecká akné

- začervenání

- šupinky

        Diagnoza atopický ekzém mi byla sdělena (respektivě mým rodičům) již v ranném dětství. U mnoho lidí dojde k vymizení atopického ekzému s nástupem dospělosti, ale bohužel to nebyl můj případ. U mě se ekzém držel a stále drží. Objevuje se střídavě. Někdy mám období úplného klidu a poté půl roku plně rozjetý ekzém. Sama jsem navštívila několik kožních ambulanci a většinou odcházela s doporučením změny povolání (pracuji ve zdravotnictví) a s receptem na mast s kortikoidy.

        Poté co jsem otěhotněla jsem zjišťovala jaká je šance, že syn bude trpět také atopickým akzémem. Bohužel docela vysoká a to rovných 50%. Po narození měl syn kůži v pořádku, boj s ekzémem a to doslova, začal v jeho 6 měsících. Pediatr doporučil pro tak malé miminko kortikoidní mast, což jsem odmítla a raději hledala různě po skupinkách a i právě na modrém koniku informace, jak synovi pomoci bez výše zmíněných látek. Navštívili jsme asi 3 různé kožní ambulance i dětskou kliniku v Brně, kde se na léčbu atopického ekzému specializují. Většinou mi bylo vysvětleno, že se bez kortikoidů stejně neobejdu a jinak to léčit prostě nejde. Podlehla jsem nátlaku a v období, kdy byl u syna ekzém velmi rozjetý jsem nasadila odmítané kortikoidy v domění, že mu pomůžou. Ano dostavila se úleva, ale na velmi krátkou dobu, po vysazení opět ekzém propukl a možná ještě ve větší míře. Syn to docela nesl statečně, ale ekzém ho hodně svědil, v noci se budil s pláčem a škrábal si ekzém i ve spánku. Nejvíce mi vadilo, že i v parném létu (což letošní léto bylo opravdu co se týče teplot vydařené) musí nosit triko s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty, jinak by si ekzém rozkrábal až do krve. Kolikrát jsem si chtěla napsat na záda ceduli, že nejsem blázen a nechci dítě uvařit, když jsem viděla pohledy některých lidí na procházce.

        Začala jsem se čím dál tím více zajímat o tuto nemoc. Až jsem našla doporučení na Věru Zikovou, která sestavuje plán stravy, kdy je cílem postupně zavést do stravy všechny možné alergeny, ale v takové míře, že si tělo postupně na ně zvyká. Nedoporučuje žádné kortikoidy, ale promazavání a zinkovou mast. Díky jejímu jídelníčku, péči o kůži a různým doporučením se syn zbavil ekzému. Po roce a půl můžu konečně říct, že je čistý. 

Jmenuji se Petra a mým velkým koníčkem na mateřské dovolené se stala nejen péče o mého skvělého syna, ale také šití. Začalo to velice pomaličku, když jsem objevila látkové knihy (quiet book). Moc se mi líbila myšlenka, že bych ji vytvořila pro mého syna. Jenže jak na to? Do té doby jsem pomalu neuměla přišít ani knoflík, ale přesto jsem se odhodlala a šla do toho. Nastudovala si co vše potřebuji a objednala materiál. Investice byli velké a mé nadšení do šití ještě větší. Dala jsem se do toho a po 2 měsících vznikla 10 stránková kniha pro mého syna. A co mě těší nejvíce? Že si s knihou opravdu hraje, nyní v jeho 15 měsících miluje stránky s mrkvičkou a duhou.

Když tuto knihu uviděl synovec, tak za mnou přišel s prosbou, že by chtěl mrkvičky a velrybu. Co bych pro svého synovce neudělala a tak vznikla další kniha. Nyní spíše dělaná pro větší dítě (4 roky), ale na přání samozřejmě nechyběli ani mrkvičky a velryba. Tímto ovšem moje vášeň k šití nekončí. Naopak začíná....