Ještě jedna maturitní vzpomínka: Předsedkyně maturitní komise byla paní před důchodem, bavily jsme se o dětech, školka... A ona vzpomínala, jak byla mateřská jen jeden rok, pak se musela vrátit do práce, udělali jí hrozný rozvrh, dojížděla daleko autobusem a ročního synka budila před pátou hodinou. Vždy plakal, hlavně když zjistil, že jde do jeslí. Bylo to akční dítě (podobně jako ten můj), v roce chodil a přes den nespal. Jenže v jeslích se spalo 2x denně. Protože nespal, brečel a budil ostatní, dostával Diazepam! Ještě teď je mi z toho úzko! A zároveň mě to naplňuje vděčností, že žiju v době, kdy je úžasně nastavená mateřská a rodičovská dovolená (i když tady občas čtu nějaké stížnosti). Věřím, že se mnou souhlasíte🙂.