Pri cteni clanku jsem se v mnoha vecech poznavala... Narozeni ditete je bezdebat krasny zazitek, ale taky nesmirne narocny...http://supermamy.maminka.cz/clanek/pro-zeny-sup...
@lenusaak Presne tak, uplne mi mluvis z duse! Je mi lito holek, co maji pocit, ze musi vse zvladat na 120%,a tvarit se u toho,ze je to desna parada....Neni nic spatneho na tom, ze tomu je treba naopak. Ja jsem byla prvni dny jako ta maminka v clanku. Od zacatku jsem Tobiase milovala a nemohla jsem se na nej vynadivat. Ale nekolik dni jsem "cekala ",ze nekdo prijde a vezme nam ho. Neverila jsem,ze je nas. Naporad. A ze je na nas jeho pece...Ze uz nikdy nebudu sama. To je proste zvlastni pocit, se kterym mi trvalo naucit se zit.
Tak ja to teda nedocetla...za me je to prehnane ..vzdyt o sve mlade se dokaze postarat i opice tak proc ne zena a k tomu s dnesnima vymozenostma ???
Ale chápu ze to tak nekdo muze mit.
@lenicka1133 tady jde předevšim o tu psychiku u cloveka-co se dostavi vlivem hormonu po porodu, to si myslim, že zviřata nemaji. Mnoho žen trpi po porodu laktacni psychozou atd., jde zde ciste o to co proziva clovek, nelze to seovnavat se zviratama. Samozrejme mame materske pudy tak jako maji opice, samozrejme ze se kazda matka zvladne postarat o dite, ale opice urcite nepremysli nad nejakym syndromem nahleho umrti atd. jak zminovala maminka v clanku..
@purelove něco podobného jsem zažila u první dcery. Prostě deka vlivem hormonů, zdravotních problémů malé a i nemožnosti kojit. Všechno co jsem udělala bylo špatně. Plus ještě nevyžádané rady okolí. No hrozně obdobi.
Teď u mladší absolutně opak. Všechno jde jak má. Už nejsem z toho tak vyjuchana, vím co mám dělat a kdejaký pláč mě nerozhazi. Úplně si to užívám 🙂
Je super, te to nekdo verejne prizná. Podobný zmatek- sice mirnejsi, jsem v hlave měla taky. V sestinedeli jsem si casto zasteskla po zivote pred ditetem. Moje Stelinka je vymodlene doslova dite po umelem oplodneni a nezdarech pred, ale kdyz to mrňátko přijde na svet, opravdu ho prevrati cely vzhuru nohama a na to se prostě připravit nedá. Uz mam plný zuby tech načančanych, dobu chystanych fotek, kde se kazda maminka snazi az neprirozene vystihnout něco, jak to ve skutečnosti u nich ani nefunguje. Vazim si zenskych, které verejne priznaji, jak jsou vyčerpané, jak maji chut obcas uteci, jak byly zoufalé v sestinedělí... vzdyt je to prirozená vec, nemusime si hrat na buh vi co, pretvaret se jak je vse super a pak doma vycerpanim potají brečet..
😊