icon
avatar
redakce
19. bře 2018
7898 

Alternativní vzdělávání: Montessori aneb je to dítě nevychované?

Montessori princip by se dal přirovnat k čínskému přísloví: Dej člověku rybu - nasytíš ho na jeden den; nauč ho chytat ryby - nasytíš jej na celý život. Na první pohled se děti, které navštěvují tento druh školek a škol, zdají být neukázněné a nevychované. Ale zdání klame. Je to jedna velká škola hrou, kde se nepíší písemky a rozhodně zde nenajdete plyšové medvídky a panenky Barbie.

Žena s velkým Ž

Na začátku stála žena. Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v malém italském městečku. Díky podpoře své vzdělané, politicky angažované a liberální matky se i Maria dala na studia medicíny. Po jejich úspěšném absolvování pracovala na psychiatrické klinice, kde se starala hlavně o duševně postižené děti. Právě zde začala studovat antropologii, pedagogiku a experimentální psychologii.

Tato aktivní činnost jí pomohla proniknout do problematiky postižených dětí, poznat jejich potřebu hry, což ji přivedlo k myšlence, že i duševně postižené děti jsou vychovatelné. Zaznamenala úspěchy v posilování vývoje takových dětí až do té míry, že některé dosáhly srovnatelných výsledků při státních zkouškách, jako děti z běžných škol.

A tak v roce 1907 založila Dům dětí (Casa dei Bambini), kde vedla a vzdělávala děti podle svých principů. S prvními úspěchy se přidávali další školy, které přešly na její styl výuky a Maria dokonce o své metodě přednášela na vysokých školách.

„Já s malou chodím do Montessori školičky od 2 let (ale je možné ji navštěvovat i dříve). Do 3 let je to takový kroužek na 2 hodiny a jsem tam celou dobu s ní. Hračky tam jsou jenom výukové, edukační. Žádné panenky, autíčka nebo tanečky s učitelkami tam nenajdete,“  píše Kalo v diskuzním fóru Montessori školka: máte zkušenosti?

Na čem tedy stojí Montessori vzdělávací a výchovný styl? Podívejme se na jeho nosné pilíře o něco podrobněji:

Systém

Montessori pomůcky, prostředí a organizace práce jsou nastavené tak, aby umožňovaly dětem prožívat hluboké uspokojení z toho, co udělají. Tříleté děti mohou pracovat s desítkovou soustavou, hrabat se v hlíně nebo si celý den číst, sedmileté prozkoumávají galaxie i místní knihovnu a patnáctileté vedou nejen vlastní blog, ale často i vlastní podnik.

Řád

V Montessori prostředí mají pomůcky své určité místo a i všechny jejich části jsou na specifickém místě. Vnější řád a to, že dítě nachází věci na stejných místech, mu umožňuje snadno a jednoduše se zorientovat v prostoru. Snadno se také zapojí do úklidu a umí vrátit věci na své místo.

Svoboda a zodpovědnost

Na světě asi nenajdeme dvě totožné děti (i dvojčata se chovají každé jinak), a proto je pro Montessori typický vysoký stupeň autonomie. Být svobodným znamená, že si dítě může samo zvolit svou aktivitu nebo činnost z toho, co zná. Vybírá si, kde bude pracovat, kdy se jí bude věnovat a jak dlouho. Ale také s kým chce pracovat. Kromě toho nese i přirozené následky své volby.

Ruka a intelekt

Děti, které mohou při svém vlastním vzdělávání využívat svých rukou a manipulovat s výukovými materiály, přetvářet je či tvořit své vlastní, vykazují ve svém vývoji velké pokroky. Nápadná je hlavně jejich psychická vyrovnanost.

Smysluplnost a propojenost

Informace a poznatky se dítěti předávají propojeně, pokud možno v souvislostech a ideálně tak, aby mělo velký prostor pro vlastní aktivitu a objevování. Poznané se propojuje s realitou a se skutečným prostředím našeho světa.

Pohyb v učení

Na základě pozorování dětí a jejich potřeb vyvinula Marie Montessori vzdělávání, které přirozeně zapojuje pohyb a manipulaci s předměty do výuky. Protože pohyb od intelektu nelze oddělit.

Soustředění

Nejmenší děti se soustředí na pohyb, děti od 3-6 let na činnost a děti od 6-12 let se nejlépe soustředí, když je zaujme téma, nad kterým mohou ve skupině diskutovat. Dospívající v období 12-15 let se soustředí nejlépe, pokud jim dopřejete velké výzvy, na kterých mohou aktivně fyzicky i psychicky pracovat.

Nikdo nedokáže děti přimět ke koncentraci mimo nich samých. Proto je v Montessori kladen tak velký důraz na vhodně připravená prostředí dle vývojových potřeb dětí tak, aby ke koncentraci mohlo docházet spontánně a nezávisle na dospělých.

Partnerský přístup

Montessori jedná s dětmi s respektem, úctou a jako sobě rovným partnerem. Dítě pak snadno dodrží dohody, dokáže si samostatně hledat informace a podle nich se rozhodovat. Zároveň umí vyjádřit svůj názor, a to i nesouhlasný, protože ví, že ho nikdo nebude shazovat.

Ticho, klid, mír

Ticho a klid jsou předpokladem a průvodním jevem soustředění. Když se dítě hluboce ponoří do nějaké činnosti, dostane se do stavu plné pozornosti, a to je obvykle velmi soustředěná chvíle. V tichu dítě objevuje vnější i vnitřní svět, pracuje samo na sobě, tvoří svou osobnost, buduje svůj charakter.

Samostatnost a nezávislost

Podpora samostatnosti a nezávislosti je klíčová v životě všech. Proto se dítě učí vnímat a pečovat o své tělo, umýt se, obléci se, samostatně se napít a najíst, připravit svou vlastní svačinku a uklidit si po sobě. Nejvýstižněji to popisuje sama Maria Montessori: "Pomoz mi, abych to dokázal sám."

Připravené prostředí

V Montessori je dítě ten, kdo si vybírá, co se bude učit a vybírá právě z nabídky, kterou mu učitelé připraví v prostoru plném důmyslných pomůcek a činností odpovídajících potřebám dítěte. Pedagog neposuzuje, neodsuzuje, nehodnotí. Provází, podporuje, inspiruje. Je modelem a vzorem.

Pozorování

Správně se dívat je klíčová Montessori kompetence. Každé dítě má něco jedinečného. Proto se učitelé nejprve snaží vnímat dětské signály, co chtějí v danou chvíli dělat a poté jim připravit vhodné prostředí.

Radost z objevování

Montessori učitel dítěti pouze naznačí a ukáže cestu a směr. Protože prožitek z vlastních a jedinečných objevů je to, co si dítě zapamatuje.

Celistvost a izolace vlastnosti

Svět se nedělí na český jazyk, matematiku, dějepis a zeměpis. Proto výuka probíhá od celku k detailům a výuka se nerozděluje do jednotlivých předmětů.

Máte s tímto typem výchovy zkušenosti nebo otázky? Podělte se o ně s ostatními maminkami v jednom z diskuzních fór:

Montessori školka: máte zkušenost?

Zajímáte se o pedagogiku montessori?

Zdroje informací: 

Diplomová práce Martiny Dvořákové:  Marie Montessori a její pedagogika, Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta, 2010

Montessori ČR 

avatar

Mám vystudovanou předškolní a mimoškolní pedagogiku,ale v oboru nepracuji...v Montessori zařízeních jsem byla na praxi (souvislá cca měsíc, průběžná 6 měsíců).Vzala jsem si inspiraci do různých aktivit s dcerou, hra, nenásilné učení, její vlastní objevy... Jsem vyznavač výchovy s řádem a toho, že svět se netočí kolem dítěte, možná přísnější než je v současnosti trendem. Jako inspirace je Montessori metoda dobrá,ale po pravdě bych svoje dítě nedala ani do takové školky ani do ZŠ. Nejsem zastáncem toho,aby bylo dítě jako ve skleníku, což takové prostředí dost připomíná.....s hodnocením-nehodnocením mám taky problém, protože hodnocení patří k životu....a co se týká pomůcek :sama mám ráda přírodní materiály, ale odříkaného nejvíc, takže moje dítě zná i barbíny a plyšáky. myslím, že nám to zatím takhle hezky funguje, ale je pravda, že jí jsou 3 roky a 5 měsíců, takže se ZŠ ještě nevím... Řekla bych, že střední cesta je i v tomto případě tou zlatou 🙂

Odpověz
19. bře 2018
avatar

Své dítě bych do Montessori ZŠ hned dala, ale bohužel nemáme žádnou poblíž, a i ty, co jsou dále, jsou prostě plné, na některé je dokonce přetlak a spousta dětí se tam nedostane. Velmi se mi líbí, že se tam pracuje s vnitřní motivací dítěte, což výuku neznechucuje, na rozdíl od klasického hodnocení a srovnávání v běžných třídách.

Odpověz
19. bře 2018
avatar

My jedeme montessori doma a malou dame i do zs montessori, je nam ten pristup s partnerem velice sympaticky, mam zkusenost s pedagogikou a udelam vse proto, aby mala nechodila na statni zs 🙂

Odpověz
19. bře 2018

Začni psát komentář...

sticker
Odešli