Alternativní vzdělávání: Montessori aneb je to dítě nevychované?

Montessori princip by se dal přirovnat k čínskému přísloví: Dej člověku rybu - nasytíš ho na jeden den; nauč ho chytat ryby - nasytíš jej na celý život. Na první pohled se děti, které navštěvují tento druh školek a škol, zdají být neukázněné a nevychované. Ale zdání klame. Je to jedna velká škola hrou, kde se nepíší písemky a rozhodně zde nenajdete plyšové medvídky a panenky Barbie.

Žena s velkým Ž

Na začátku stála žena. Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v malém italském městečku. Díky podpoře své vzdělané, politicky angažované a liberální matky se i Maria dala na studia medicíny. Po jejich úspěšném absolvování pracovala na psychiatrické klinice, kde se starala hlavně o duševně postižené děti. Právě zde začala studovat antropologii, pedagogiku a experimentální psychologii.

Tato aktivní činnost jí pomohla proniknout do problematiky postižených dětí, poznat jejich potřebu hry, což ji přivedlo k myšlence, že i duševně postižené děti jsou vychovatelné. Zaznamenala úspěchy v posilování vývoje takových dětí až do té míry, že některé dosáhly srovnatelných výsledků při státních zkouškách, jako děti z běžných škol.

A tak v roce 1907 založila Dům dětí (Casa dei Bambini), kde vedla a vzdělávala děti podle svých principů. S prvními úspěchy se přidávali další školy, které přešly na její styl výuky a Maria dokonce o své metodě přednášela na vysokých školách.

„Já s malou chodím do Montessori školičky od 2 let (ale je možné ji navštěvovat i dříve). Do 3 let je to takový kroužek na 2 hodiny a jsem tam celou dobu s ní. Hračky tam jsou jenom výukové, edukační. Žádné panenky, autíčka nebo tanečky s učitelkami tam nenajdete,“  píše Kalo v diskuzním fóru Montessori školka: máte zkušenosti?

Na čem tedy stojí Montessori vzdělávací a výchovný styl? Podívejme se na jeho nosné pilíře o něco podrobněji:

Systém

Montessori pomůcky, prostředí a organizace práce jsou nastavené tak, aby umožňovaly dětem prožívat hluboké uspokojení z toho, co udělají. Tříleté děti mohou pracovat s desítkovou soustavou, hrabat se v hlíně nebo si celý den číst, sedmileté prozkoumávají galaxie i místní knihovnu a patnáctileté vedou nejen vlastní blog, ale často i vlastní podnik.

Řád

V Montessori prostředí mají pomůcky své určité místo a i všechny jejich části jsou na specifickém místě. Vnější řád a to, že dítě nachází věci na stejných místech, mu umožňuje snadno a jednoduše se zorientovat v prostoru. Snadno se také zapojí do úklidu a umí vrátit věci na své místo.

Svoboda a zodpovědnost

Na světě asi nenajdeme dvě totožné děti (i dvojčata se chovají každé jinak), a proto je pro Montessori typický vysoký stupeň autonomie. Být svobodným znamená, že si dítě může samo zvolit svou aktivitu nebo činnost z toho, co zná. Vybírá si, kde bude pracovat, kdy se jí bude věnovat a jak dlouho. Ale také s kým chce pracovat. Kromě toho nese i přirozené následky své volby.

Ruka a intelekt

Děti, které mohou při svém vlastním vzdělávání využívat svých rukou a manipulovat s výukovými materiály, přetvářet je či tvořit své vlastní, vykazují ve svém vývoji velké pokroky. Nápadná je hlavně jejich psychická vyrovnanost.

Smysluplnost a propojenost

Informace a poznatky se dítěti předávají propojeně, pokud možno v souvislostech a ideálně tak, aby mělo velký prostor pro vlastní aktivitu a objevování. Poznané se propojuje s realitou a se skutečným prostředím našeho světa.

Pohyb v učení

Na základě pozorování dětí a jejich potřeb vyvinula Marie Montessori vzdělávání, které přirozeně zapojuje pohyb a manipulaci s předměty do výuky. Protože pohyb od intelektu nelze oddělit.

Soustředění

Nejmenší děti se soustředí na pohyb, děti od 3-6 let na činnost a děti od 6-12 let se nejlépe soustředí, když je zaujme téma, nad kterým mohou ve skupině diskutovat. Dospívající v období 12-15 let se soustředí nejlépe, pokud jim dopřejete velké výzvy, na kterých mohou aktivně fyzicky i psychicky pracovat.

Nikdo nedokáže děti přimět ke koncentraci mimo nich samých. Proto je v Montessori kladen tak velký důraz na vhodně připravená prostředí dle vývojových potřeb dětí tak, aby ke koncentraci mohlo docházet spontánně a nezávisle na dospělých.

Partnerský přístup

Montessori jedná s dětmi s respektem, úctou a jako sobě rovným partnerem. Dítě pak snadno dodrží dohody, dokáže si samostatně hledat informace a podle nich se rozhodovat. Zároveň umí vyjádřit svůj názor, a to i nesouhlasný, protože ví, že ho nikdo nebude shazovat.

Ticho, klid, mír

Ticho a klid jsou předpokladem a průvodním jevem soustředění. Když se dítě hluboce ponoří do nějaké činnosti, dostane se do stavu plné pozornosti, a to je obvykle velmi soustředěná chvíle. V tichu dítě objevuje vnější i vnitřní svět, pracuje samo na sobě, tvoří svou osobnost, buduje svůj charakter.

Samostatnost a nezávislost

Podpora samostatnosti a nezávislosti je klíčová v životě všech. Proto se dítě učí vnímat a pečovat o své tělo, umýt se, obléci se, samostatně se napít a najíst, připravit svou vlastní svačinku a uklidit si po sobě. Nejvýstižněji to popisuje sama Maria Montessori: "Pomoz mi, abych to dokázal sám."

Připravené prostředí

V Montessori je dítě ten, kdo si vybírá, co se bude učit a vybírá právě z nabídky, kterou mu učitelé připraví v prostoru plném důmyslných pomůcek a činností odpovídajících potřebám dítěte. Pedagog neposuzuje, neodsuzuje, nehodnotí. Provází, podporuje, inspiruje. Je modelem a vzorem.

Pozorování

Správně se dívat je klíčová Montessori kompetence. Každé dítě má něco jedinečného. Proto se učitelé nejprve snaží vnímat dětské signály, co chtějí v danou chvíli dělat a poté jim připravit vhodné prostředí.

Radost z objevování

Montessori učitel dítěti pouze naznačí a ukáže cestu a směr. Protože prožitek z vlastních a jedinečných objevů je to, co si dítě zapamatuje.

Celistvost a izolace vlastnosti

Svět se nedělí na český jazyk, matematiku, dějepis a zeměpis. Proto výuka probíhá od celku k detailům a výuka se nerozděluje do jednotlivých předmětů.

Máte s tímto typem výchovy zkušenosti nebo otázky? Podělte se o ně s ostatními maminkami v jednom z diskuzních fór:

Montessori školka: máte zkušenost?

Zajímáte se o pedagogiku montessori?

Zdroje informací: 

Diplomová práce Martiny Dvořákové:  Marie Montessori a její pedagogika, Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta, 2010

Montessori ČR