Faktory, které ovlivňují plodnost aneb na co si dávat pozor, pokud chcete otěhotnět?

"Nikdy jsem neměla problémy s menstruací ani ničím jiným. Pak jsem se ale seznámila s nynějším manželem, začala s ním bydlet a kvůli studiu brát hormonální antikoncepci, kterou jsem brala cca 4 roky. Následovala svatba, vysazení antikoncepce a snažení o miminko," začíná vyprávět jedna z maminek svůj příběh o tom, jak těžká byla cesta k miminku. 

"Bohužel menstruace stále nepřicházela, ale pokládala jsem to (dle kamarádek) za normální. Po půl roce jsem se odhodlala jít k doktorovi, který mi oznámil, že mám vzhled polycystických vaječníků. Byla to pro mě rána, začala jsem plašit, hledat si informace. Moc jsem se bála diagnózy PCOS, která se ale naštěstí nepotvrdila. Nicméně moje problémy vyřešeny nebyly a přesto, že hormonální profil byl v pořádku, menstruace stále nikde. Rozčilovalo mě, že doktor tvrdil, že to nemám řešit, že na IVF je času dost a jistě počnu normální cestou. Jenže jak?"

V dnešní době má spousta párů problémy s otěhotněním. Dříve se o tom tolik nemluvilo, ale dnes jistě každá z vás zná někoho, kdo si na miminko musel počkat nebo jste si možná i vy prošla touto zkušeností. Jaké faktory mají obecně negativní vliv na početí? A co nejvíce škodí ženské a mužské plodnosti?

„Byla jsem zoufalá, protože jsem od malička snila o dětech. Práce v mateřské školce, kde jsem denně potkávala děti a miminka, mi situaci neulehčovala. Psychicky jsem to nesla dost špatně, protože švagrová už měla 3 zdravé děti a v manželovi problém taky nebyl. Dostala jsem vyvolávací injekci, po které se sice menstruace spustila, ale to bylo taky naposledy. Pak se čekalo, jestli dorazí další. Pobolívalo mě dost břicho, ale menstruace nikde. Čekalo mě nemilé překvapení, když doktor našel 5 cm cystu. Opět jsem dostala injekci, cysta do třech dnů praskla, následovalo něco jako menstruace.”

Když se dlouho nedaří otěhotnět

Každý člověk je individuální a proto nelze zobecnit, jak dlouho by mělo trvat, než otěhotníte. Výzkumy ukazují, že zdravé páry, které mají pravidelný pohlavní styk, počnou obvykle v průběhu prvního roku (jedná se o 80 % těch, co se snaží o miminko). Dalším 10 % se to povede v průběhu dalšího, tedy druhého roku. Pokud je vám do 35 let, snažíte se o miminko rok a stále se nedaří a chcete tento problém řešit s pomocí lékařů, doporučuje se právě v tuto chvíli začít situaci řešit. U starších žen se doporučuje navštívit lékaře dříve, již po půl roce, kdy se otěhotnění nedaří.

„Začaly prázdniny, a tak jsem si řekla, že už se nebudu stresovat a nechám to na přírodě. Čas plynul, nějak jsem si prázdniny neužívala, bylo mi pořád špatně. V srpnu se přidala bolest břicha, to jsem se začala bát, že mám znovu cystu. Když jsem ale přibrala, narostly mi prsa a špatně jsem snášela pachy, začalo mi to být divné. Ale ještě jsme odjeli lozit na ferraty, které jsem horko těžko zvládala, jelikož mi nebylo dobře. Po příjezdu a před nástupem do práce jsem si udělala 3 testy a opravdu jsem našla dvě vytoužené čárky. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. A i když mi to bylo doktorem potvrzeno (mimochodem se hodně divil), pořád jsem se o mimčo bála. Naštěstí čekáme zdravého chlapečka, který se má narodit začátkem dubna.”

Co stojí za neplodností?

Příčiny neplodnosti se dělí rovnoměrně mezi ženy i muže. Třetina příčin neplodnosti je na straně ženy, třetina na straně muže a poslední třetina jsou nějaké společné, případně neznámé problémy.

Obecně můžeme faktory ovlivňující plodnost rozdělit do dvou kategorií a to na faktory fyziologické (například věk, váha) a psychologické (stres). Samostatnou kapitolou je potom životní styl, jaký partneři vedou. Často se na to zapomíná nebo to lidé rádi zlehčují, ale životní styl ovlivňuje plodnost poměrně hodně a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu.

1. Věk

Asi nejvíce diskutovaným faktorem ovlivňujícím plodnost je věk. Za našich maminek bylo běžné mít děti dříve, maminkami se tak stávaly ženy ve dvaceti a těch, co měly první dítě ve třiceti, zase tolik nebylo. Dnes je to naopak, těhotenství se odkládá na pozdější dobu a průměrný věk prvorodiček roste (nyní je na hranici 28,2 let).

Kdy je člověk nejplodnější? Podle obecných závěrů a výzkumů jsou ženy a muži nejplodnější ve 20-25 letech. Po 35. roce klesá u ženy počet a kvalita vajíček. Až třetina žen ve věku 35-40 let má problémy s otěhotněním, po 40. roce věku řeší problémy s otěhotněním dvě třetiny žen, tedy každé dvě ze tří.

2. Obezita, nadváha a podváha

To, kolik žena váží, ovlivňuje hladinu hormonů, což může následně ovlivnit průběh ovulace. Nebezpečná je v tomto případě nejen obezita, ale také druhý extrém - velmi nízká váha. Jde samozřejmě o zobecněné závěry, nemusí to tak být v každém případě. Nicméně statistiky ukazují, že s normální váhou se zvyšují šance, že se páru podaří otěhotnět. Pokud je žena obézní, tak se doporučuje zhubnout 5 % váhy, což může o dost zvýšit šance na otěhotnění.

3. Nezdravý životní styl

Žijeme v uspěchané době, často plné stresu. Pití kávy je u většiny lidí každodenním standardem, jiní sahají po cigaretách nebo alkoholu a také stravování nebývá u většiny lidí ukázkové. To, jaký životní styl člověk vede, se odráží nejen na jeho zdraví a úrovni energie, ale také ovlivňuje plodnost.

4. Stres

Stres může být významnou příčinou neplodnosti. Pro páry, kterým se delší dobu nedaří počít dítě, je navíc i tato situace stresová, pro někoho je nepříjemné neplodnost řešit s někým dalším a návštěva centra asistované reprodukce je pro něj velmi nepříjemná a opět zvyšuje stres. Neustálé sledování ovulace, plánování pohlavního styku, případně braní léků a podobně tomu také nepřidá.

Souvislost mezi stresem a neplodností prokazují studie až ve 30 % případů. A jak stres ovlivňuje plodnost? U žen stres narušuje hormonální komunikaci mezi mozkem a pohlavními žlázami, tím je následně ovlivněna ovulace.

Když je žena ve stresu, dochází ke stažení vejcovodů a dělohy, což má negativní vliv na pohyb a usazení oplodněného vajíčka. Dlouhodobý stres může navíc ovlivňovat uvolňování hormonů, které řídí dozrávání a uvolňování vajíčka během menstruačního cyklu, takže opět může negativně ovlivňovat ovulaci. Stres ovlivňuje také mužskou plodnost, respektive počet, kvalitu a pohyblivost spermií.

Pokud je člověk ve stresu, obvykle špatně spí. Nedostatek spánku a jeho špatná kvalita může následně ovlivňovat hormonální cyklus během dne, včetně několika hormonů, které jsou důležité pro proces oplodnění.

V neposlední řadě může stres negativně ovlivňovat vztah mezi partnery, což početí také nepomůže. Z výše uvedeného vyplývá, že se snížením stresu může pozitivně ovlivnit plodnost nejen u žen, ale i mužů a to poměrně významně.

5. Strava

To, jak se stravujeme, má velký vliv na naše zdraví. Pokud se nestravujete zrovna nejzdravěji, je dobré s tím začít nějakou dobu před plánovaným otěhotněním. Některé potraviny a „éčka” v nich obsažená, mohou ovlivňovat hormonální rovnováhu a tím způsobovat potíže s otěhotněním.

• Ideální je, když se pár, snažící se o miminko, vyhýbá polotovarům a průmyslově zpracovaným potravinám a jí co nejvíce přirozených potravin v jejich základní podobě (například ovoce, zeleninu, luštěniny apod.) a jídlo si připravuje čerstvé.
• Při neplodnosti může pomoci i omezení jednoduchých cukrů. Opakující se vysoké hladiny krevního cukru mohou narušovat působení estrogenů a dalších hormonů a tím zabraňovat ovulaci. Vysoký krevní cukr je často doprovodným projevem syndromu polycystických ovarií, takže i u tohoto problému může tato dieta pomoci.
• Je dobré také upřednostňovat rostlinné zdroje bílkovin (luštěniny) před těmi živočišnými. Maso vybírat z kvalitních, lépe i lokálních zdrojů. Některé maso totiž obsahuje chemikálie a hormony, které byly podávány zvířatům během života, a tyto chemikálie a hormony mohou ovlivňovat hormonální systém člověka.
• Naopak se doporučuje vynechat sóju a sójové výrobky. Sója obsahuje fytoestrogeny, které mohou ovlivňovat hormonální rovnováhu.
• Doporučuje se také zvýšit příjem listové zeleniny, aby měla žena dostatek kyseliny listové. Ideálně pár měsíců před plánovaným otěhotněním. Kyselinu listovou je možné doplňovat i ve formě potravinových doplňků.
• Při neplodnosti bez zjevné příčiny je dobré vyzkoušet na několik týdnů i bezlepkovou dietu. O tom, že je člověk alergický na lepek (případně má mírnější formu, tzv. nesnášenlivost lepku), nemusí vůbec ani vědět, protože jeho potíže nejsou nijak velké a omezující. Výzkumy ale prokázaly, že neléčená alergie na lepek může způsobovat problémy s otěhotněním, vyšší riziko potratu a předčasného porodu. U mužů může snižovat počet a kvalitu spermií.

Svoji pozitivní zkušenost s bezlepkovou dietou napsala jedna uživatelka do wiki Modrého koníka: „O miminko jsme se marně pokoušeli něco přes dva roky, já poté přišla do jiného stavu, bohužel jsem ve čtvrtém měsíci potratila. Příčina, dle lékařů, neznámá. Pátrala jsem, kde se dalo. Absolvovali jsme desítky vyšetření. Náhodou jsem narazila na lékařku - imunoložku, která se cíleně zabývá neplodností. Ona si s námi promluvila, udělala testy a zjistila, že důvodem naší neplodnosti je neléčená celiakie. Neměla jsem žádné příznaky. Až na ten potrat, ale to není jisté. Okamžitě jsem začala dodržovat bezlepkovou dietu a po roce znovu otěhotněla. Teď mám ročního syna.”

6. Kouření

Ženy kuřačky mohou kvůli kouření prodělat změny na vaječnících, ve vejcovodech a na čípku, což může mít za následek problémy s otěhotněním. Děti kuřaček mívají častěji nižší porodní hmotnost, kuřačky mají také vyšší riziko mimoděložního těhotenství a potratů. U mužů kouření negativně ovlivňuje počet, kvalitu a pohyblivost spermií.

7. Kofein

Výzkumy ukázaly, že velký příjem kofeinu má negativní vliv na početí (mimo jiné dokázaly také spojitost mezi velkým příjmem kofeinu a potraty). Pokud se tedy pár snaží o miminko, je na místě kofein omezit. Odborníci například doporučují pít maximálně dvě kávy denně (cca 200-250 mg kofeinu). Kofein ale není jen v kávě, ale také v čaji nebo cole. Malé množství se nachází také v kakau a čokoládě.

8. Alkohol

Odborníci přesně neví, jakým způsobem ovlivňuje alkohol plodnost, respektive neplodnost. Podle některých studií však pití více než dvou skleniček alkoholu denně snižuje plodnost až o 60 %. Střídmé pití alkoholu a ohrožení plodnosti zatím prokázáno nebylo.

9. Sportem ke zdraví?

Cvičení a pohyb je součástí zdravého životního stylu a v přiměřené intenzitě se rozhodně doporučuje a může pomoci k otěhotnění. Naopak přehnané cvičení, případně výkonnostní sport vrcholových sportovkyň může mít na plodnost negativní dopad. Může docházet k ovlivňování hladin hormonů a tím k problémům s ovulací, která může být nepravidelná nebo nemusí probíhat vůbec.

10. Sauna a nadměrné zahřívání mužské plodnosti nesvědčí

Nadměrné saunování, horké koupele, ale i třeba počítač položený při práci na klíně, který se zahřívá, mužské plodnosti nesvědčí. Mužskou plodnost ohrožuje i znečištěné životní prostředí a hormony estrogeny, tedy ženské hormony, které jsou v našem prostředí poměrně hodně zastoupeny (obsahují je různé chemikálie používané při pěstování rostlin, plasty a průmyslové chemikálie).

Problémem je také používání hormonální antikoncepce, kdy se poté hormony vylučují z ženského těla ven a dostávají se například do půdy a podobně (odtud do rostlin, zvířat a skrze tuto potravu i do těla člověka).

Problémy s pohlavními orgány

Různé anomálie nebo dřívější problémy a onemocnění pohlavních orgánů mohou také negativně ovlivňovat plodnost.

• předchozí operace reprodukčních orgánů - v některých případech může v místě operace ve tkáni vzniknout jizva, která může snižovat šance na otěhotnění. Pokud se otěhotnění nedaří a žena má v anamnéze takovou operaci, je třeba tuto situaci určitě řešit s lékařem, který navrhne další postup.
• záněty reprodukčních orgánů - vznikají tak, že se bakterie dostanou přes čípek až do vejcovodů a dělohy a tam způsobí zánět, který může mít negativní vliv na plodnost.
• zablokované vejcovody - příčinou neplodnosti mohou být i zablokované vejcovody, kdy se spermie nemohou dostat k vajíčku, aby ho oplodnily. Tento problém odhalí gynekolog při vyšetření ultrazvukem.
• PCOS - nebo-li syndrom polycystických vaječníků - se nejčastěji objevuje u žen do 30 let a je způsoben hormonální nerovnováhou (dojde k tomu, že se vaječníky naplní malými cystami a zvětší se). Toto onemocnění diagnostikuje gynekolog, cysty se odstraňují operativně - laparoskopicky. Mezi typické příznaky PCOS patří nepravidelná nebo žádná menstruace, nepravidelná nebo žádná ovulace, nadměrné ochlupení na netypických místech, akné, ženy mohou mít cukrovku a nadváhu. 
• endometrióza - jedná se o onemocnění, které je způsobeno hormonální nerovnováhou, kdy děložní sliznice roste i mimo děložní dutinu. Zpočátku se projevuje bolestivou menstruací, případně také bolestí při pohlavním styku. Endometrióza snižuje plodnost, některé ženy mohou být až neplodné, dále může způsobovat mimoděložní těhotenství a problémy u porodu.
• fyzické odchylky dělohy - mohou být vrozené nebo se mohou vytvořit v průběhu života, kdy se v děloze tvoří myomy nebo mohou vzniknout po opakovaných zákrocích na děloze. Tyto odchylky mohou bránit uhnízdění vajíčka v děloze. „Už skoro rok se snažíme s manželem o miminko, ale marně. Všude zdůrazňuji, že jsem 18 let po operaci slepého střeva, a možná mám srůsty, ale nikdo to nikdy nebral v potaz. Dnes mi obvodní sdělila, že mám srůsty, laparoskopie mě nemine a je to důvod proč se nám nedaří počít miminko. Takže holky, trvejte na svém.”
• anovulace - až 25 % žen má problémy s ovulací (nepravidelná ovulace nebo ji nemají vůbec). Pokud se vám nedaří nějakou dobu otěhotnět, určitě je dobré zjistit, jestli vůbec ovulujete. Některé ženy na sobě ovulaci neomylně poznají podle klasických příznaků, jiné o ní vůbec neví. Ovulaci můžete testovat a zjišťovat pomocí přirozených metod (měření bazální teploty, sledování hustoty hlenu, při kterých je nutné porozumět svému tělu a menstruačnímu cyklu) nebo je možné využít ovulačních testů.
• cervikální sterilita - je onemocnění, kdy nekvalitní děložní hlen může tvořit bariéru proti spermiím.
• sexuálně přenosné nemoci - plodnost nejvíce ohrožuje kapavka a chlamydie. Obě nemoci poškozují vejcovody a tím snižují šanci na oplodnění.
• varikokéla - onemocnění, které způsobuje neplodnost na straně muže. Jde o poruchu prokrvování varlat, která se odstraňuje mikrochirurgicky.

„Já už od 15 let věděla, že přirozeně nikdy neotěhotním, protože mám vrozenou vadu - nevyvinuté vaječníky. Byl to šok, dlouho jsem o tom s nikým nedokázala mluvit. Později, když přišel vážný vztah, přemýšlela jsem kdy a jak to partnerovi říct. Z vlastní zkušenosti říkám radši dřív. Vzal to výborně. Jsem šťastná, že existuje možnost umělého oplodnění, jeden pokládek si nosím díky tomu v bříšku.”

Některé nemoci také ovlivňují plodnost

• cukrovka - cukrovka prvního i druhého typu může způsobit nepravidelný nebo chybějící menstruační cyklus a ovulaci, v některých případech až předčasnou menopauzu. Cukrovku je nutné léčit, pokud je ve stabilizovaném a kompenzovaném stavu, šance na otěhotnění se zvyšují.
• štítná žláza- snížená funkce štítné žlázy může způsobit nepravidelný menstruační cyklus a nepravidelnou až chybějící ovulaci. Hodnoty hormonů štítné žlázy se zjišťují z krve a následně lékař nastaví léčbu, která hormonální hladinu vyrovná a velmi zvyšuje šance na otěhotnění.
• chemoterapie - některé léky, které jsou podávány ve velkých dávkách při chemoterapii mohou způsobovat neplodnost (zastavují produkci vajíček ve vaječnících).

Antikoncepce

Po vysazení antikoncepce se mohou objevit problémy s plodností, protože antikoncepce a uměle vyvolaný pravidelný cyklus zamaskuje případné potíže, které se poté třeba i několik let neřeší, protože se všechno zdá být v pořádku. Menstruace chodí pravidelně jako hodinky, tak žena nic neřeší.

Dívka v pubertě má nepravidelnou nebo bolestivou menstruaci, tak jí lékař nasadí antikoncepci a dívka je spokojená. Ale už v tomto momentě se může jednat o začátek závažného onemocnění, které může ovlivňovat plodnost. Po vysazení antikoncepce umělý a pravidelný cyklus zmizí a najednou tělo a hormony nefungují tak, jak by měly.

Jenže ono by to třeba nefungovalo již tehdy v pubertě, jen antikoncepce to zamaskovala. Problémy je určitě lepší řešit co nejdříve, může se tak předejít dalším nepříjemnostem, třeba i v podobě neplodnosti, v budoucnosti.

Našemu organismu celkově neprospívá znečištěné životní prostředí a nadmíra chemie, které jsme denně vystavováni. Chemikálie v kosmetice a v látkách, ze kterých je ušito oblečení, které denně nosíme, éčka v potravinách, léky, hormonální antikoncepce a do toho stres. Vše je samozřejmě přísně testované, jednotlivé složky testy projdou a měly by být pro naše zdraví bezpečné, ale nikdo už nedokáže přesně říct, co dělá tento „chemický koktejl” s naším tělem, když na nás denně působí stovky chemických látek současně, v různých kombinacích a poměrech.

Problémy s plodností mohou mít různé příčiny jak na straně ženy, tak muže. V některých případech si lékaři neví rady a příčina se nezjistí. V některých případech jsou žena i muž zdraví, ale problém je v hlavě, respektive (nejčastěji žena) tak moc chce miminko, až to nejde, za mnohé může i stres. A když se déle nedaří, stresu a pochybností přibývá a pár se ocitá v bludném kruhu. Na plodnost působí negativně i prostředí a styl života, jaký dnes žijeme. Úpravou životního stylu se dá spousta zdravotních problémů vyřešit. Čím dříve člověk začne, tím lépe.

Zdroj:

https://www.zenska-neplodnost.cz/novinky/6-veci-ktere-ohrozuji-zenskou-plodnost-716

https://www.zenska-neplodnost.cz/novinky/muzskou-plodnost-ohrozuje-znecistene-zivotni-prostredi-252

https://www.margit.cz/neplodnost/

https://fertilomat.com/cs/ferti-chart