Anovulace

5 zkušeností

Anovulace je označení menstruačního cyklu, při kterém nedochází k ovulaci. Trochu detailně řečeno - v rámci mensturačního cyklu se ve fázi ovulace stane chyba a vůbec nedojde k uvolnění zralého vajíčka z vaječníků. A právě díky této skutečnosti nemůže dojít ani k oplodnění zralého vajíčka spermií. V současnosti se jedná o jednu z častých příčin neplodnosti. Na svědomí má asi 30 - 40 % všech případů neplodnosti.

Důvody anovulace

Příčiny anovulace mohou být různé, mohou se vyskytovat jednotlivě nebo také hromadně. Patří mezi ně například:
Anovulace a ovulace

  • nesprávná hladina a nerovnováha ženských pohlavních hormonů - zejména jde o luteinizační hormon, který spouští ovulaci a ovlivňuje produkci estrogenu,
  • potíže se štítnou žlázou - problémem může být buď tzv. “líná” štítná žláza (hypotyreóza) anebo její nadměrná funkčnost (hypertyreóza),
  • obezita - vaše váha se dlouhodobě pohybuje ve vysokých hodnotách BMI (Body Mass Indexu), výpočet BMI můžete jednoduše provést na internetu, stačí jen do vyhledávače zadat heslo “BMI výpočet,
  • velmi nízká hmotnost - stejný případ jako výše, jen BMI je příliš nízký,
  • dlouhodobá fyzická námaha - například u profesionálních sportovkyň,
  • dlouhodobý stres - v zaměstnání, často ale také samotný stres ze snahy o těhotenství1,
  • chronická onemocnění apod.

Popis obrázku: Fáze menstruačního cyklu

Pokud se vám nedaří otěhotnět a pokoušíte se s partnerem o dítě krátce (pár měsíců), nepropadejte panice. Některé příčiny anovulačních cyklů se můžete pokusit zmírnit sama. Například právě zaměřením na snížení nebo zvýšení váhy, odstranění stresu, celkové zvolnění životního stylu, kvalitnější stravu1, dostatek pohybu. Zkrátka a dobře, dostaňte se “do pohody”. Podobné doporučení uslyšíte s největší pravděpodobnostíi od svého gynekologa. A vzpomeňte si na příhody, které jste ve svém okolí určitě slyšela několikrát a jsou vždy založené na stejném vzorci - "Dokud jsme se s mužem vědomě snažili, plánovali a hlídali plodné dny, nešlo to. Pak jsme to přestali řešit a najednou jsem byla těhotná!" Ta nejprostší řešení se často schovávají hlavně v naší hlavě.

Ne všechna řešení však můžeme najít v psychice. Jednou z nejčastějších vědeckých příčin anovulace, kterou je potřeba řešit s lékařem, bývá tzv. syndrom polycystických vaječníků. Jedná se o onemocnění, které může mít tyto průvodní jevy:

  • menstruační odchylky - menstruace2 je velmi slabá, nebo naopak silná,
  • nadváha,
  • potíže se štítnou žlázou - ta ovlivňuje 2 důležité pohlavní hormony - progesteron a estrogen, problémem pak je buď tzv. “líná” štítná žláza (hypotyreóza) nebo její nadměrná funkčnost (hypertyreóza), jak je již uvedeno výše,
  • vysoký krevní tlak - systolický nad 140 a diastolický nad 90, hovorem lékaře “140 na 90” už je považováno za vysoký krevní tlak (viz. Obrázek 2.),
  • abnormální hladiny krevních tuků - tuto informaci dostanete i v rámci běžného vyšetření krve vaším obvodním lékařem, za bezpečné hodnoty se považuje celkový cholesterol pod 4-5 mmol/l, triacylglyceroly pod 2 mmol/l, ochranný HDL nad 1,2 mmol/l a z těchto tří položek spočítaný nejrizikovější LDL cholesterol (tzv. “zlý cholesterol") má být pod 2-3 mmol/l; ,
  • zvýšený růst chloupků,
  • problematická pleť,
  • větší vypadávání vlasů.

Hodnoty krevního tlaku

Popis obrázku: Hodnoty krevního tlaku

Některé z nich můžete pozorovat sama (a nemusí nic znamenat), s některými vám bude muset pomoci lékař (hladiny krevních tuků, krevní tlak, vyšetření štítné žlázy). Podstatné však je návštěvu lékaře neodkládat - syndrom polycystických vaječníků sice není možné zcela vyléčit, ale jeho projevy se dají různými způsoby zmírnit nebo odstranit. Většinou se jedná o nějakou variaci hormonální léčby (lékař vám může předepsat pilulky s hormony, případně aplikace hormonů pomocí injekcí). Podstatné je, že dodání potřebných hormonů většinou ovulaci odblokuje4.

Jak zjistit, jestli ovulujete?

To, jestli vaše vajíčka dozrávají tak, jak mají, můžete zjistit poměrně přesně i samy. Jedním ze způsobů jsou ovulační testy, které zakoupíte v každé lékarně a které fungují podobně jako testy těhotenské - tedy na základě přítomnosti konkrétních hormonů v moči. V tomto případě jde o hormon, který se jmenuje luteinizační. Právě ten ovulaci spouští. Tvoří se v těle asi 12 hodin před začátkem ovulace, jste tedy upozorněna s dostatečným předstihem. Pokud vám v několika po sobě jdoucích cyklech, kdy ovulaci očekáváte, vyjdou testy negativně (tedy neovulujete), je nejvyšší čas poradit se s vaším gynekologem. K návštěvě gynekologie by vás měly vyburcovat již 2 po sobě jdoucí neovulační cykly.

Vyšetření

Vyšetření, které prokáže, zda je anovulace právě vaší překážkou v otěhotnění je dvojí. Obvykle se přistupuje k rozboru krevního obrazu ženy v pravidelných intervalech v rámci několika po sobě jdoucích menstruačních cyklech. Ano, tušíte správně, vyšetření rozhodně není otázkou jednoho sezení u gynekologa. Naopak ho začnete vídat celkem pravidelně. Druhá varianta je také založena na opakovaných návštěvách, jen s tím rozdílem, že se lékař podívá ultrazvukem přímo na vaše vaječníky.
UTZ vyšetření lekářem

Popis obrázku: Ultrazvukové vyšetření

Prokázáno - a co s tím?

Potvrdí-li se, že v rámci vašeho menstruačního cyklu skutečně k anovulaci dochází, bude vás s největší pravděpodobností čekat hormonální léčba. Hormonální léčba spočívá ve stimulaci dozrávání vajíček. Tělu se dodají hormony, které mu scházejí. Ty mají zajistit to, aby k dozrávání vajíček došlo. Hormonální léčba je většinou tabletová.

Tabletová léčba spočívá v tom, že je ženě předepsán lék, který pravidelně užívá. Nejčastěji se jedná o lék typu klomifencitrát a tamoxifen. Jedná se o tzv. antiestrogenní léky a působí přímo na podvěsek mozkový, který následně produkuje víc hormonů, díky kterým dochází ke stimulaci folikul a ovulaci tak podporují. O správném dávkování vás samozřejmě informuje lékař. Po nasazení léčby počítejte s tím, že je nutné v rámci každého léčebného cyklu znovu ověřovat, zda je léčba učiná a k ovulaci dochází. Lékaři většinou pracují s tím, že počáteční dávky léků doporučují nižší (1-2 tablety denně). Pokud k vyvolání ovulace nedochází, je možné počet tablet navýšit (vždy na doporučení lékaře!). Jako téměř každý lék, i tento má své vedlejší účinky. Nejvíce diskutovaným vedlejším účinkem je možnost vícečetného těhotenství. Ta se zvyšuje z 1 % u početí přirozenou cestou (bez léčby) na 10 %.

Video: Ovulation (ENG)

Související články

Více o anovulaci na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/jak-poznat-ovulaci-a-co-delat-s-cykly-bez-ovulace-z...
  2. http://www.zenska-neplodnost.cz/novinky/anovulace-porucha-ktera-muze-stat-za-neschopnosti-pocit-1129
  3. https://web.archive.org/web/20180528214130/http://www.vseprosvezdravi.cz/page/jak-se-leci-neplodn...
  4. http://www.tlukotsrdce.cz/clanek/245/co-na-nas-prozradi-krevni-tuky/
  5. https://en.wikipedia.org/wiki/Anovulation

Použité zdroje obrázků

  1. commons.wikimedia.org
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s anovulací

Máš zkušenost s anovulací?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
jarabacek
11. led 2016

Anovulace, pro mě neznámý pojem

Dlouho jsme se s manželem snažilyio dítě :-( , ale pořád to nevycházelo.

Můj gynekolog mě jen ujišťoval, že mi nic není, a to i přes to, že jsem měla nepravidelnou menstruaci. (Až zde jsem se dočetla, že nepravidelná menstruace může způsobovat anovulaci). Pro mě to byl neznámý pojem a nikdy jsem se s ním nesetkala :-/ .

Jako dospívající holka jsem menstruaci sama od sebe nedostala, v 17 letech mi ji vyvolaly prášky, od té doby ji mám nepravidelně.
Můj cyklus mezi menstruacemi "od - do" většinou trvá 34-48 dní.

Po 10 letech snažení o dítě mi gynekolog doporučil podstoupit umělé oplodnění. Tam jsem se tehdy dověděla onu pravdu, a to, že vůbec neovuluji, tzv. "Anovulace". Podstoupila jsem tedy "IVF" a po třech nezdařených pokusech, trápeních, výčitkách a pláči po nocích, že máma nikdy nebudu, se to nakonec povedlo a máme dvě krásné děti: holka ♥ 5 let a kluk ♥ 2 roky.

Po porodu se mi menstruace trochu srovnala, ale můj nový gynekolog, ke kterému jsem přešla od toho starého, mi s úsměvem na rtech řekl, že ani nemusím žádat o antikoncepci, protože moje dosavadní a stálá anovulace mi zajistí, že už asi sama bez cizí pomoci neotěhotním. :-)

Ale mě to vůbec nevadí, dvě děti nám stačí. x-) x-) :-) ;-)
0 poděkování
vlajka1
4. lis 2014

Trápení půl roku s anovulací

S anovulací jsem se potýkala půl roku. Bohužel vinou mého tehdejšího gynekologa. Po prodělaném spont. potratu v 6tt. mi udělal kontrolní UTZ stylem - zavedl sondu, nic tam nevidím, vytáhl sondu. Snažit se můžete dál.

Bohužel až zpětně jsem se dozvěděla, že potrat neproběhl kompletně, v děloze zůstal zbytek a ten mi blokoval ovulaci. Nahodit ji zpátky se povedlo až po vysokých dávkách hormonů.

Půl roku trvaly dlouhé cykly se špiněním i 7 dní před samotnou menses.

Doporučuji všem, které SP prodělají, nechat si udělat opravdu kvalitní kontrolu UTZ a odebrat krev na hcg.
1 poděkování
barborelka
3. lis 2014

Jeřáb ptačí

S tinkturou z jeřábu mám výborné zkušenosti. Nic mi nepomohlo tak jako jeřáb. Nedám na něj dopustit. Po vysazení HA jsem měla anovulační cykly. Díky této tinktuře se mi ovulace vrátila a posunula o několik dní, takže se mi i krásně prodloužila LF.
3 poděkování
jija
16. říj 2013

Maskovaná anovulace

Všude se píše, že anovulace se obecně projevuje dlouhými cykly, bazalní teplota nevykresluje křivku jak má atd. Ale já jsem asi přírodní úkaz :-)
MS jsem měla krásně pravidelnou cca 26-28 dní, křivka BT krásně odpovídala jak měla, dokonce ikdyž jsem byla na kontrole, tak mě 2x paní doktorka ujišťovala, jak vidí folikul a dnes bychom to měli doma zkusit.

Po 2 letech od vysazení HA mi paní doktorka udělala hormonální profil (rok jsme to zkoušeli lehce, další rok s měřením BT, kdy se vše zdálo OK) a zjistila, že mám nízkou hladinu progesteronu, takže mám anovulační cykly. Dostala jsem clostylbegyt a vše začalo fungovat, i když prý progesteron byl zase vysoký až moc, nakonec jsem otěhotněla v cyklu bez clostylbegytu a malý má teď rok.

S druhýmm jsme si říkali, že to bude to stejné, rok to budeme zkoušet a pak nechám nasadit zase clostylbegyt. No a ono se to povedlo hned napotřetí a na silvestra by měl mít náš malý sourozence :)
0 poděkování
petul.a
14. říj 2013

Anovulace, léky, bylinky

Dobrý večer všem :)

Před časem jsem byla adminkou požádána, abych přispěla svou životní zkušeností. Pravda, už před několika měsíci jsem slíbila přispět, ale vzhledem k časové tísni se k tomu dostávám až teď. Onu časovou tíseň ovšem z velké části způsobil i "výsledek" léčby anovulace - pětiletá Barborka :)

Moje zkušenost se asi nebude příliš lišit od ostatních. Pár týdnu po svatbě jsem vysadila antikoncepci - to bylo v říjnu 2005. Samozřejmě se nic nedělo, "rudá tetka z Marsu" přilétala na návštěvu pořád, víceméně pravidelně (výkyv max. 5 dní). Po roce jsme to začali řešit s doktorem, to už jsem k němu šla s grafy s měřením bazální teploty, z nichž bylo patrné, že cykly jsou anovulační. Doktor mi udělal krevní testy, z nichž vzešel jasný výsledek - nízká hladina progesteronu. Byl mi nasazen Clostilbegyt, manželovi vystaveno doporučení na spermiogram. V tomto můj muž velmi mile překvapil, protože se o vyšetření hlásil ještě dřív než doktor vypsal papír :D Jeho výsledky byly v normě (i když tedy žádní supermani), a to i při kontrolním vyšetření. Spermiogram se totiž po 3 měsících opakuje. Já jsem brala Clostilbegyt dvakrát denně po dobu 6 cyklů bez přestávky. Zároveň jsem samozřejmě zkoušela různé bylinky - kontryhel, směs bylin namíchanou na míru léčitelem z Léčivého domku v Žebráce (můžu vřele doporučit, pomohl hodně lidem nejen s neplodností a není to žádný zloděj - za "vyšetření" si nevezme nic, za bylinky cca 70,-- Kč), brala jsem elixír Feminan a nakonec Femigard. Clostilbegyt mi cykly krásně nastartoval, bylinky od léčitele pomohly od menstruačních bolestí (čili nejspíš nastartovaly ty správné pochody v těle)... a Femigard? Čtrnáct dní jsem ho stihla brát, pak jsem našla vytoužené //. To bylo v září 2007, čili 23 měsíců od začátku snažení. A bylo to tak: Vzhledem k tomu, že se stále nedařilo, doporučil mi gynekolog vyšetření dělohy. I obrátila jsem se na nemocnici, kde mi udělali UZV, na němž se objevila cysta. Objednací lhůta na toto vyšetření byla celkem dlouhá, protože byl červenec, doba dovolených. No a po objevení cysty jsme se s paní doktorkou domluvily, že po menstruaci uděláme ještě kontrolní UZV, aby se zjistilo, zda zmizí či nikoliv. Zároveň jsme se dohodly, že zároveň s vyšetřením dělohy mi udělají ještě "profuky" vejcovodů, když už budu pod narkózou. Při dalším UZV byla cysta pryč a paní doktorka mě tedy objednala na zákrok, měla jsem nastoupit v pátek 21. 9., pokecat si s anesteziologem, pak na víkend domů a v pondělí nástup. O víkendu 15. a 16. září jsem očekávala "tu mršku červenou" a během následujícího týdne si měla oběhat předoperační vyšetření. Sobota - MS nikde, bazální teplota nahoře, neděle - MS nikde, teplota nahoře... V pondělí jsem šla ke svému praktickému domluvit se na předoperačních vyšetřeních. Odebral mi krev, objednal mě na EKG atd. MS stále nikde, teplota nahoře. V úterý totéž. To už jsem si odpoledne koupila test, co nejcitlivější, protože jsem opravdu nechtěla vidět zas jen jednu čárku ;-) Co vám budu povídat, z úterka na středu jsem téměř nespala, byla jsem strašně nervózní, říkala jsem si, že asi mám nějaký skrytý stres z toho zákroku, proto mi bazální teplota neklesá, prostě jsem nechtěla věřit tomu, že by tam ta fazolka fakt mohla být :) Ve středu ráno mě manžel vyhodil z postele se slovy "Udělej si konečně už ten test!" :D No, byly to nejdelší 3 minuty v mém životě... ale byly tam!!!!!! Dvě krásné čátky x-) Jen jsem vylítla ze záchodu a přes slzy a vzlyky křičela "Je taaaaaammmmm, slabá, ale je tammmmmm!!!" a padla na stále ještě ležícího manžela. Ta radost nás obou byla nepopsatelná. On prej: "Tak já budu táta, já budu táta" a "nebreč"... koukla jsem se mu do očí a co myslíte - měl je rudé :) Nádherné chvíle, ještě teď brečím, když si na ně vzpomenu.

Ještě perlička - jak jsem měla jet na to vyšetření, byla jsem domluvená s neteří, že mě do nemocnice v pátek odveze. Zároveň jsme ale nechtěli nic prozradit rodičům do doby než je o následujícím víkendu uvidíme. A tak jsme neteřince tajemství prozradili a ta s námi držela basu - fakt odjela z domu jako že jede pro mě, tvrdila, že mě tam vezla... no úžasná byla. Já jsem vytvořila přáníčka s miminkem pro moje rodiče a pro tchýňku. V sobotu jsme jeli k našim a tam jim beze slov přání předali. Máma myslela, že to se zas někomu v okolí narodilo miminko, ale když to dočetla, rozbrečela se, objala mě a brečely jsme spolu :) Pak jsme volali mojí sestře, té jsem řekla, že až příště budeme chtít něco od ní z obchodu (s dětským oblečením), bude to pro nás... no tak jsme řvaly zas, ona jen "ježíš, to je krásnej den" (ten den se jí vrátil domů manžel po povedené operaci). Druhá sestra do telefonu zakřičela: "No ty vo.e, teda to je v pr..." :D (s úsměvem na tváři a slzou v oku ;-)). Rozhodli jsme se navštívit ještě tchýňku, ta se mě ještě ptala, jak to, že se toho vyšetření nebojím... i podali jsme jí také přáníčko... objala mě, opět se slzami, a prohlásila "Tak já budu po dvaceti letech zase babička" (první vnučce je přes 20).

Chci tímto povzbudit vás, kdo nyní rešíte to, co my před lety. Naše snažení nebylo oproti některým jiným nijak extra dlouhé a trnité, ale věřte, že jsme toho chvílemi měli taky plné zuby. Nejvíc mě ničily otázky typu "A co vy, kdy do toho praštíte?" anebo pokud už někdo věděl, že se snažíme: "Nemyslete na to", "Jeďte na dovolenou a uvidíte, že přijedete tři"... a podobné pitomosti. Nebudu vám radit, abyste se nad nimi povznesli, protože sama vím, že to dost dobře nejde. Ani nebudu tvrdit, že se nám zadařilo v momentě, kdy jsme se přestali snažit - to bych totiž lhala. Pravda, byly jsme v tu dobu už tak nějak vnitřně srovnaní. Ale snažit jsme se určitě nepřestali.

A ty tehdejší dvě čárky? Mají jméno Barborka :) Řečená Babu ;-) Narodila se 19. května 2008 plánovaným cisařským řezem, protože byla v bříšku opačně a protože na mě byla poměrně velká (3,74 kg a 52 cm) a měla velkou hlavičku. Bohužel, náš boj nepřestal, jen se proměnil. Barunka je od narození hypotonik (= má snížené svalové napětí), takže jsme prakticky od šestinedělí cvičili Vojtovu metodu. Ve chvíli, kdy se rozchodila, jsme mysleli, že teď už si budeme jen užívat radosti, ale nám ani Barunce nebyla osudem dopřána radost bez "koření", U Barušky se objevily zvláštní rysy v chování a záhy se zjistilo, že je autista. Ale to už je jiný příběh ;-) A musím říct, že i když je to čsto náročné (kombinace porucha autistického spektra, ADHD a hypotonie umí být fakt ďábelská ;-)), jsme neskutečně šťastní. Babu je zlatíčko milované, chytrá, šikovná holčička a kdybych si měla vybrat, jestli život bez dítěte anebo s ní, včetně všech komplikací, byla by má volba jasná ;-) Díky postižení jsme hodně ztratili (především hodně nervů :D), ale daleko víc získali :) Máme vyzkoušeno, že nás problémy nerozděli, ale naopak spojí, poznali jsme spoustu skvělých lidí, naučili se hodně nových věcí... Prostě chci říct: Nebojte se mít děti, byť s postižením :)

Přeju všem, ať brzy zažijete ten úžasný pocit z // :)
3 poděkování