Zdravá výživa

1 zkušenost

Zdravá výživa je taková strava, která zajišťuje dostatečný příjem živin, udržuje tělo v rovnováze a je prevencí civilizačních chorob.

Dříve propagovaná výživová pyramida se dnes ukazuje jako nevyvážená, při plánovaní stravy podle ní je třeba znát i velikosti porcí jednotlivých kategorií potravin. Výživová pyramida obsahuje příliš vysoké množství polysacharidů bez rozlišování jejich typu, maso a mléko uvádí jako samostatné kategori a nenabízí jiné (neživočišné) zdroje bílkovin. Mléko a mléčné výrobky uvádí ve vysokém množství, které není založeno na vědecky podoložených faktech jako spíše na dlouhodobé lobby mlékárenského průmyslu (již od doby 2. světové války) dokonce vede ke zvýšení rizika rakoviny prostaty a vaječníků. Vyšší konzumace potravin bohatých na vápník, včetně mléka a mléčných výrobků, nesnižuje riziko osteoporózy. Dále se dle výživové pyramidy doporučuje omezit tuky a nerozlišuje jejich složení a kvalitu, nejsou v ní zmíněny vhodné tektutiny. Dodržování výživové pyramidy v konečné m důsledku přispívá ke zvyšení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a obezity.

Proto byl na základě aktuálních vědeckých poznatků na Harvardově univerzitě sestaven zdravý talíř. Množství jednotlivých kategorií potravin se na zdravém talíři měří objemově, takže je poměrně snadné se podle něj řídit. Jednu čtvrtinu zdravého talíře tvoří zdroje bílkovin, tedy hlavně ryby (ideálně 2 porce týdně), luštěniny3, ořechy3 a semínka3 a také tvrdé sýry, zakysané mléčné výrobky (mléko a mléčné výrobky maximálně 1 až dvě porce za den), maso (ne průmyslově zpracované masné výrobky) a vejce1. Další čtvrtina zdravého talíře zahrnuje potraviny bohaté na polysacharidy, např. přirozeně bezlepkové celozrnné obilniny3, kváskové pečivo a brambory. Naopak výrobky (pečivo, těstoviny) z bílé pšeničné mouky by se měly konzumovat minimálně. Přibližně na šestině talíře nalezneme různě barevné a nejlépe lokální a sezonní druhy ovoce. Zbytek talíře zelenina, nejlépe různě barevná a různě upravená. Jako doplněk se u zdravého talíře nalézají zdroje zdravých tuků2, patří sem kromě ryb, avokáda, ořechů a semínek také máslo a vhodné za studena lisované rostlinné oleje1. A nakonec je třeba zmínit nápoje, nejvhodnější jsou voda a neslazené čaje, případně i jedna malé sklenička džusu denně.

Co člověk potřebuje, aby dlouho žil?

Stručně a jednoduše řečeno, mají na to vliv čtyři faktory:

  • Vhodná, racionální výživa
  • Péče o pokožku – jejíž význam obvykle nedoceňujeme
  • Dostatek pohybu a okysličování na čerstvém vzduchu
  • Péče o nervy neboli vlídná povaha a schopnost projevovat nadšení

Zdravá strava zaručuje silný organismus odolný proti nemocem. Bystrou, jasnou mysl. Pevné zdraví. „Mladistvé“ stáří neboli prodloužené období tvůrčího života a schopnost pracovat.

Neracionální strava má za následek slabý organismus, snadno podléhající nemocem a s nedostatečnou obrany-schopností. Pomalé, těžkopádné myšlení. Rychle se dostavující únava a ochablost. Předčasné stáří se všemi svými nepříjemnými projevy.

Člověk se obvykle živí rostlinnou i živočišnou potravou. Někteří lidé se však domnívají, že dobrého zdraví dosáhnou jen tehdy, když se budou odříkat masa a takřka všech potravin živočišného původu.Takové názory zastávají stoupenci vegetariánství. Dietetikové však prohlašují, že naši stravu mají tvořit z 1/5 potraviny živočišného původu a ze 4/5 potraviny původu rostlinného. Jestliže však někdo odmítá maso a raději konzumuje vejce, sýry, mléko a podobně, je to už jeho věc.

Ale ať už je člověk vegetarián, nebo dává přednost masu, měl by si uvědomit, jaké nesmírné poklady obsahuje říše rostlin.

Doporučení Světové zdravotnické organizace ohledně výživy jsou následující:

  • konzumovat energeticky vyváženou stravu a dosáhnout zdravou tělesnou hmotnost
  • omezit příjem energie z nevhodných tuků2
  • zvýšit spotřebu vhodných nenasycených tuků, nekonzumovat trans-mastné kyseliny
  • zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny a luštěnin, celozrnných výrobků a ořechů
  • omezit příjem volných cukrů
  • omezit příjem soli (sodíku), zajistit, že sůl je obohacena o jód

Související články

Více o zdravé výživě na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/healthy-eating-plate/
  2. http://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/pyramid-full-story/
  3. http://www.margit.cz/zdravy-talir/
  4. http://www.who.int/
  5. http://www.zdrava-strava.com/
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti se zdravou výživou

Máš zkušenost se zdravou výživou?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
letadlo13
1. kvě 2014

"Jedy" mají začarované názvy :-)

Ahoj, po pečlivé inventuře etiket jsem narazila na vynalézavost prodejců. Většina lidí už totiž ví, že umělá sladidla jsou škodlivá (aspartam už byl označen dokonce za nebezpečnou látku!!!).

Ale jak hezky zní glukózo-fruktózový sirup (někdy jen glukózový sirup) a přitom je to nebezpečná látka (mimo jiné jsou díky ní v Americe tlustí). Z USA jsem si za 3 týdny přivezla navíc 5 kilo (jedla jsem skoro jako doma). Jenže tam je tenhle zázračný sirup VE VŠEM, i v chlebu, jogurtech, 100% ovocných šťávách. Říkala jsem si, díky za ČR.
Češi už Ameriku dohonili. Jen na obalech jsou názvy jako: invertovaný cukr, suchralóza, škrobový sirup, cukerný sirup a nevím jaký ještě, nebo nápis bez cukru (a sladké je to šíleně). Ve většině případů je to pořád umělé sladidlo.

Takže osobní zkušenost? Čtěte etikety, cokoli se Vám nezdá, NEKUPUJTE! Pokud je v bílém jogurtu kromě mléka a jogurtových kultur ještě sladidlo a 2 konzervanty :-) není něco špatně? :-D
3 poděkování