Imunita dětí – co jste o ní možná nevěděli

 Co je to vlastně imunita? Jednoduše řečeno jde o schopnost lidského organismu bránit se všemu, co vyhodnotí jako škodlivé. Tato schopnost se rozvíjí nejvíce v dětském věku, a i když to, jak bude fungovat, je z velké míry dáno geneticky, můžeme ji zásadně ovlivnit. Jak? Vcelku jednoduše – co nejlepším způsobem života. Základ tvoří co nejkvalitnější a nejpestřejší strava s dostatkem vitamínů a minerálů, dostatek pohybu - hlavně na čerstvém vzduchu, psychická pohoda, ale také vhodné hygienické návyky (ne však přehnané!).

Imunita člověka se začíná budovat ihned po narození. Vlastně by se dalo říci, že ještě dřív, protože úplné základy se utváří již v prenatálním období – tedy u maminky v bříšku. Nejvíce se pak rozvíjí v kojeneckém, batolecím a předškolním věku.

Jedním z nejdůležitějších orgánů pro co nejlepší vývoj a funkci imunitního systému je střevo. Přijde vám to zvláštní? Je to opravdu tak. Ve střevě totiž sídlí až kolem 70 % imunitního systému. Zásadní význam při rozvoji imunity má správná střevní mikroflóra - tedy osídlení střeva vhodnými bakteriemi. K prvnímu osídlení dochází již během porodu, a proto je způsob porodu jedním z prvních faktorů ovlivňujících osídlení střeva miminka (před porodem je střevo miminka sterilní). Při vaginálním porodu si miminko „nasbírá“ prospěšné bakterie při průchodu porodními cestami od matky.

Další bonus je pak co nejdřívější kontakt kůže na kůži, kdy se kůže miminka pomalu osidluje bakteriemi z kůže maminky. Nezralý imunitní systém novorozence je pak také konfrontován s bakteriemi a viry, které matčina imunita zná a umí se proti nim účinně bránit vhodnými protilátkami. Ty se pak k děťátku dostanou v mateřském mléce. Naopak děti narozené císařským řezem jsou o toto prvotní osídlení ochuzené. Namísto toho je jako prvotní osídlují bakterie z nemocničního prostředí. Zajímavé je, že některé lékařské studie se již zabývají tím, jak o tyto prospěšné bakterie miminka narozené císařským řezem neochudit. Jedna studie například zkoušela metodu, kdy se novorozenec narozený císařským řezem potřel vaginálním sekretem matky. Metoda z této studie má však mezi odborníky jak své příznivce, tak své odpůrce.

Zdravý novorozenec i přes svůj nezralý imunitní systém v prvních měsících svého života onemocní naštěstí jen výjimečně. Jak je to možné? Rodí se totiž s tzv. novorozeneckou imunitou, kterou tvoří např. makrofágy (druh bílých krvinek, který dokáže rozpoznat a zničit škodlivé mikroorganizmy), ale hlavně s obrannými látkami získanými od matky během těhotenství. Jsou to tzv. mateřské protilátky IgG, které procházející přes placentu. Jejich množství je u novorozence velmi vysoké, ale již během prvních měsíců rapidně klesá, až kolem 7. měsíce téměř vymizí. Přechodný nedostatek protilátek, kdy hladina mateřských protilátek značně klesne, ale tvorba vlastních ještě není dostatečná je hlavně mezi 3. a 6. měsícem života dítěte. Proto je v tomto období miminko obzvláště náchylné k získání různých infekčních nemocí. Dostatečnou imunitu mívá dítě až kolem 5. Roku. I proto je období školkové docházky doprovázené zvýšenou nemocností. Do podobné úrovně jako má dospělý člověk se imunitní systém dopracuje nejdříve kolem osmého, spíše ale až kolem desátého roku dítěte.

Další velmi důležitou roli v budování imunity hraje kojení. Mateřské mléko obsahuje obrovské množství prospěšných látek, které jsou tvořené přímo na míru každému dítěti. Mezi hlavní patří mimo jiné ochranné protilátky a prebiotika, která jsou v podstatě „potravou“ pro prospěšné střevní bakterie, tudíž podporují růst i aktivitu správné střevní mikroflóry. Mateřské mléko obsahuje například také živé leukocyty (bílé krvinky), které hrají důležitou úlohu v boji s infekčními nemocemi.

Maminky, které z jakéhokoliv důvodu nemohli své miminko kojit, nemusejí zoufat – v dnešní době je kvalita kojeneckých umělých mlék opravdu velmi vysoká a snaží se co nejvíce přiblížit složení mateřského mléka. Zcela napodobit a nahradit ho však nedokáží nikdy. Mateřské mléko je totiž zcela unikátní nejen díky svému složení, ale také díky tomu, že své složení dokáže dokonale přizpůsobit momentálním potřebám kojence. Matčin imunitní systém dokáže například tvořit a následně předávat do mateřského mléka nejen ochranné protilátky proti nemoci, kterou trpí sama matka (a tudíž je jí vystaveno i dítě), ale také proti onemocnění, kterým trpí kojenec. Pokud má například kojenec rýmu, viry způsobující toto onemocnění jsou přítomny v jeho slinách. Během kojení pak dojde při kontaktu úst a slin miminka s prsní bradavkou maminky k předání informace, jaké protilátky má matčin imunitní systém tvořit. Právě proto kojené děti, pokud již onemocní, mívají výrazně lehčí a kratší průběh dané nemoci.

V předškolním věku je pak potřeba co nejvíce podpořit správný vývoj imunitního systému již výše zmíněným způsobem života:

• Do stravy malých dětí zařazovat co nejvíce zeleniny a ovoce, libové a rybí maso, luštěniny, obiloviny, mléčné výrobky… jednoduše řečeno – strava by měla být co nejpestřejší, ale také co možná nejkvalitnější. Určitě je vhodné volit alespoň sezónní a regionální potraviny.
• Dostatečný pohyb na čerstvém vzduchu a to už u malých miminek, byť jen v kočárku. Podstatné je jediné – dítě vhodně obléknout. Tedy ani málo, ani moc (což je někdy opravdu náročné)
• Zajistit svému děťátku co největší psychickou pohodu a dostatek kvalitního spánku, protože bez nadsázky platí – čím lépe na duši, tím lépe na těle
• Učit děti vhodným hygienickým návykům – umýt ruce po příchodu z venku, po toaletě…. Pozor ale na přehnanou hygienu, včetně snahy o přehnaně čistou a sterilní domácnost. To by bylo spíše ke škodě, než k užitku.

Pokud pak chceme v nějakém zátěžovém období (například podzim, období chřipek, nástup do školky) imunitu ještě více podpořit, na trhu můžeme vybírat z nepřeberného množství přípravků určených na podporu imunity – betaglukany, hlíva ústřičná, echinacea, rybí olej, nebo z různých vitamínů či multivitamínů. U všech těchto přípravků je ale určitě vhodné, stejně jako u jiných věcí, věnovat pozornost jejich složení.

#imunita