Pro zdraví i vývoj miminka je velmi důležité budování imunity, která ho pak ochrání před patogeny a nemocemi. Rozhodujícím obdobím, během kterého se tvoří imunita, je tzv. prvních 1000 dnů. Dítě si začíná budovat nejen sociální vazby, ale i ochranu před vnějšími vlivy. A bezpochyby nejlepší způsob, jak miminku poskytnout ochranu, je kojení. Proč je v rozvoji imunity důležitá výživa?
To, jak se bude vaše miminko vyvíjet, se rozhoduje už v prvních dnech těhotenství až do 2 let jeho života. Ví se, že až 80 % imunity se nachází ve střevě a tak je jasné, že významnou roli v jejím vývoji hraje především výživa. Mateřské mléko obsahuje optimální poměr živin, minerálů a vitamínů pro správný růst a vývoj, ale je vědecky podložen i pozitivní vliv na snížení rizika civilizačních onemocnění jako jsou např. obezita, cukrovka, nemoci srdce, Alzheimerova choroba aj. Kojení navíc kromě zdravotních benefitů, upevňuje vztah mezi matkou a dítětem.
Jak miminko roste, maminčino tělo upravuje v mateřském mléce poměr živin, vitamínů i minerálů podle toho, jak je to pro děťátko z nutričního hlediska nejvhodnější. Mateřské mléko se skládá ze dvou složek - pevné a tekuté. K pevné řadíme laktózu, tuky, bílkoviny a bioaktivní oligosacharidy mateřského mléka - HMO.
Laktóza neboli mléčný cukr kromě toho, že dodává mléku chuť, je zároveň zdrojem energie, podporuje vstřebávání minerálních látek a osidlování střev prospěšnými bakteriemi. Tuky mají svoji roli při zpracovávání vitamínů potřebných pro stavbu tělesných buněk a pro správné fungování metabolismu.
Pod zkratkou HMO - human milk oligosaccharides se skrývají právě oligosacharidy mateřského mléka. Skládají se z více než 150 struktur, z nichž třetí nejpočetnější je 2’FL (2’fukosyllaktóza). HMO patří mezi nejdůležitější složky mateřského mléka, která se podílí na rozvoji imunity miminka. Díky svému složení HMO posilují především funkci střevní bariéry, snižují počet patogenů a podporují zrání imunitního systému miminka. V současné době již existují kojenecká mléka, která obsahují oligosacharidy 2’FL se strukturou, která je identická s těmi HMO, které se vyskytují v mateřském mléce.
Když srovnáme lidské mateřské mléko s mléky jiných savců, zjistíme, že naše mléko je trochu jiné. V lidském mléce najdeme méně bílkovin. Bílkovina našeho mateřského mléka je tvořena ze 70 % syrovátky a z 30 % kaseinem, u kravského mléka je tomu naopak.
Vedle HMO hrají významnou roli i probiotika. Probiotika jsou kultury živých prospěšných bakterií, které se podílí na tvorbě vyváženého zdravého střevního společenství. Jedná se o bakterie mléčného kvašení, např. Lactobacillus reuteri nebo Bifidobacterium lactis. Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) zase působí ve střevech jako prebiotika, tedy látky podporující růst přátelských bakterií. Se správnou výživou, tak mohou ve střevech miminka růst ty správné bakterie a pomáhat rozvíjet imunitu.
-----------------------------
Tento článek vyšel s podporou Nestlé
Začni psát komentář...
“Jak miminko roste, maminčino tělo upravuje v mateřském mléce poměr živin, vitamínů i minerálů podle toho, jak je to pro děťátko z nutričního hlediska nejvhodnější.“
Ještě pořád mi nikdo nevysvětlil, jak tohle funguje. Jak moje tělo dokáže z toho, co jím, z toho, co mám v těle, vyrobit MM na míru pro dítě v konkrétním věku? Pořád je mi to záhadou a docela by mě ten proces “výroby” MM zajímal. Jaká část těla tohle ovlivňuje?