redakce
26. bře 2019
3336 

Když se dítě zakouká do “blba” a nevnímá. Aneb epilepsie je jednou z nejčastějších dětských neurologických nemocí

“Je tu nějaká maminka, která má doma také malé dítě, kterému se stává něco podobného? Syn asi tak od jednoho roku mívá zahledění. Někdy i několikrát denně. Třeba si hraje a z ničeho nic vykulí oči, vypadá to, jako když kouká do blba, přestane si hrát a vůbec nevnímá. Můžeme na něj mluvit, jak chceme, i když do něj několikrát strčíme, tak nic. Až po pár vteřinách se vrátí zpět. Říkali jsme to doktorce a ta nás poslala do nemocnice na neurologii, že je to možná epilepsie. Máte někdo podobnou zkušenost?”

Epilepsie je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění u dětí. Jedná se o nekontrolovatelné masivní výboje nervových buněk, které se aktivují naráz a dítěti tak způsobí nadměrnou mozkovou aktivitu. Elektrická aktivita mozku se projevuje jako epileptické záchvaty a probíhá v různých časových rozestupech, klidně i několikrát za den. Výskyt je popsán přibližně u 4 % dětí.

Dva typy záchvatů, u kterých dítě ztrácí vědomí

Záchvaty se dělí na částečné a celkové. Částečné, neboli parciální, postihují pouze malou část mozku a elektrická aktivita se při nich šíří jen do malého okolí, proto se nemusí projevovat celkovými záchvaty doprovázenými ztrátou vědomí. Naopak celkové, nebo také generalizované, se šíří po celém mozku a projevují se jako tzv. grand mal, kdy křečuje celé tělo a pacient při něm vždy vědomí ztrácí.

Ne všechny záchvaty jsou vyvolány epilepsií! Na vině někdy může být úraz hlavy, cévní mozková příhoda, genetické faktory nebo “jen” nedostatek spánku a vyčerpání. Spánková deprivace je dokonce nejčastějším důvodem, proč se epileptický záchvat objeví. Že ho vyvolávají obrazové nebo zvukové podněty naopak není zas až tak časté, přibližně pouhá 3 % ze všech epileptických záchvatů.

Podíl u dětí má hlavně genetika

U dětí je příčina velmi často neznámá, nejvíce se lékaři přiklánějí ke genetickým vlivům. Dobrou zprávou ale je, že až u 40 % dětí se záchvat objeví jen jednou za život a do dospělosti nemoc může úplně odeznít.

Parciální záchvaty se u dětí nejčastěji projevují jako tzv. absence. Dítě se zahledí, nereaguje na oslovení, někdy protáčí oči, někdy se může usmívat. Celý stav trvá několik sekund, poté se dítě “probere” a pokračuje dál v činnosti, kterou dělalo dosud, jakoby se nic nestalo. Absence může být někdy zaměňována s poruchou pozornosti.

Jinou možností parciálních záchvatů mohou být nekontrolovatelné záškuby jedné poloviny těla, ty se ale u dětí moc často nevyskytují a daleko častější jsou u dospělých pacientů.

Grand mal je u dětí o něco méně častější. Většinou mu předchází tzv. aura. Tento jev lze vysvětlit jako specifickou předzvěst záchvatu - například vnímání určité vůně, záškuby těla apod., kterou ale děti špatně vnímají a neumí popsat. Následuje výkřik nebo jiný neobvyklý zvukový projev, někdy se popisují brblání nebo mumlání. Poté se tělo dostává do stavu křečí celého těla.

Většinou dítě padá a hrozí mu, že si ublíží právě pádem o ostrý předmět v okolí. Jakmile křeče skončí, dítě je v bezvědomí a probírá se až po několika hodinách spánku, na záchvat si samozřejmě nepamatuje a je velmi unavené a vyčerpané.

„Měla jsem ve škole několik žáků s grand mal záchvaty a ač to ze začátku vždycky vypadalo nepředvídatelně a nezvladatelně, hodně rychle se do toho člověk dostal a naučil se reagovat a předvídat,” povzbuzuje maminky paní učitelka v diskuzi na Modrém koníku.

Dětští neurologové občas popisují záchvaty u kojenců ještě maličko jinak. A to tak, že dítě rozhodí ručičky do stran, začne křičet a kopat okolo sebe, což se nikomu nemusí zdát podezřelé a přeci jen za tím může být schovaná právě epilepsie.

První pomoc při záchvatu

Není smutnějšího pohledu než na vlastní dítě během epileptického záchvatu. Maminky v tu chvíli ztrácejí nervy a strachují se, protože neví, jak svému děťátku pomoci. Co tedy dělat, když vaše dítě křečuje? Nebo když se zahledí a nereaguje?

  • Pokud se jedná o absence, dítěti nehrozí, že by si ublížilo, nechte záchvat proběhnout.
  • Co se týče grand mal záchvatů, tam dávejte pozor hlavně na to, aby dítě nespadlo, někde se nepraštilo, nebo si neublížilo. Odstraňte z dosahu jeho těla všechny ostré a potencionálně nebezpečné předměty.
  • Vytahovat pacientovi jazyk z pusy je obrovský mýtus. Během grand malu jsou v křeči i žvýkací svaly a dítě by vás mohlo pokousat, takže do pusy mu prsty ani nic jiného nestrkejte.
  • Pokud během záchvatu zvrací, otočte ho na bok, aby zvratky nevdechlo a nehrozilo mu udušení.
  • Jestli křeč probíhá na zemi, dejte pozor, aby mělo měkkou podložku pod hlavou - pokud není žádná možná v dosahu, svlečte si bundu nebo mikinu a dejte ji pod dítě.
  • Záchranku volejte až v případě, že záchvat trvá přes 5 minut nebo jestli se za sebou záchvaty budou opakovat v krátkém časovém rozmezí bez plně nabytého vědomí.
  • Tyto pravidla samozřejmě platí, i pokud se stanete svědkem záchvatu jiného člověka, než vašeho dítěte.

Jak epilepsii léčit?

Epilepsie je onemocnění, které naruší běžný život nejen vašemu dítěti, ale i vám. Dítěti bude potřeba nastavit hlavně pevný režim spánku, přiměřená fyzická aktivita a dostatek odpočinku, zdravý a vyvážený jídelníček a správná farmakologická léčba. Jestli se dané záchvaty už několikrát zopakovaly a vy jste ještě nebyli s dítětem u neurologa, je nejvyšší čas vyrazit.

Není to ale zas až tak jednoduché. Léky se předepisují až po definitivní diagnóze, která vyplývá nejen z klinického popisu záchvatů, ale i z EEG, kde by měl být nález epilepsie potvrzen. Také bývají dětem indikované další metody - hlavně magnetická rezonance, která sice může být i při epilepsii normální, ale může pomoci odhalit příčinu záchvatů. Dále se může vykonat ještě CT nebo interní EKG.

Léků je na trhu celá řada

Dalším zádrhelem se může zdát velký výběr antiepileptik. Každý pacient je jiný a každému bude vyhovovat něco mírně odlišného, proto je potřeba přijít na to správné. Proto je potřeba nejdříve léky vyzkoušet a vybrat ty nejvhodnější. Někomu se zadaří a hned první lék bude účinný, další už takové štěstí mít nemusí. Hlavní je neztrácet naději a věřit!

„Je to individuální, tělo nemusí dobře reagovat na léky, které dítě dostane. Výběr antiepileptik je někdy běh na dlouhou trať, protože pokud se záchvaty objevují i při dostatečné hladině léků, musí se pak snížit a zase pomalu nabíhat na jiné,” popisuje svoji zkušenost v diskuzi jedna z maminek.

Léky nemoc nevyléčí, ale zabrání výskytu dalších záchvatů a pacientovi tak umožní relativně normální život. Pokud léky nezabírají, nabízí se i další možnosti. Lékaři jsou schopni identifikovat patologické ložisko v mozku a to chirurgicky odstranit, čímž se zabrání dalším záchvatům. Také je možné ložiska zničit elektrodou přiloženou na bloudivý nerv.

Status epilepticus

Extrémně nebezpečnou diagnózou pro děti je tzv. status epilepticus. Jedná se o opakující se záchvaty, mezi kterými dítě nenabyde plného vědomí. Pokud se tak stane, je vyžadována okamžitá hospitalizace a první pomoc od odborníků, jelikož vaše děťátko může být ohroženo na životě.

Může takové dítě mezi ostatní?

Určitě ano! Děti s epilepsií nepotřebují navštěvovat specializovaná zařízení a jejich nemoc si nevyžaduje speciální zacházení. Je ale vhodné informovat učitele o nemoci dítěte, aby případně věděli, jak se chovat v momentě záchvatu.

Zdroje:

https://www.wikiskripta.eu/w/Epilepsie_(pediatrie)

https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s-jinym-zavaznym-zdravotnim-znevyhodnenim/epilepticke-zachvaty-a-epilepsie-u-deti.shtml

https://www.mojezdravi.cz/nemoci/epilepsie-3771.html

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1015608-epilepsie-u-deti-je-relativne-casta-mnohdy-jde-ale-jen-o-jednorazovy-jev

    Dcera když byla malá tak do 2 let čučela do blba každou chvíli.. Teď už to nedělá..

    27. bře 2019

    Mě se to objevilo v dětství,zhruba kolem deseti let,prvně jsem si myslela,že to nic není,ale vždy nějakou dobu trvalo,než jsem si že Veronika že jsem byla mimo,člověk se s tím anuci žít, v pubertě jsem brala léky,které se pak vysadily a do roka byly zahlédly zpět,pak už jsem nic nebrala a v těhotenství naprosto bez zahledu, teď je m jen starší ,mám pocit, že už si ani nepamatuji,kdy byl zahlédly naposledy

    27. bře 2019