Dětský spánek

6 zkušeností

Dětský spánek je jiný u každého děťátka a je třeba, aby rodiče tuto individualitu ctili. Některé děti si vytvoří pravidelný rytmus spánku už během prvních 6 až 8 týdnů, v noci prospí celé hodiny, jiným dětem toto může trvat i rok, dva nebo déle. Často stížnosti rodičů na nespavost malých dětí pramení spíše z problémů rodičů (stres, úzkost, deprese) a z neznalosti fyziologie dětského spánku a zkreslených představ o potřebách kojenců, než z reálných poruch spánku.

Na tomto poli se, bohužel, z dob minulého století traduje řada, dnes již našteští překonaných, mýtů. Kvalitní spánek malých dětí vypadá jinak než u dospělých, spánek dětí je mělčí a spánkové cykly kratší než si obvykle lidé představují a přejí, většinou miminka neprospí v kuse ani 2 až 3 hodiny. Naši předci spali a mnozí lidé v nerozvinutých kulturách, nomádi stále spí tak, že mají noční odpočinek rozdělen do dvou, někdy i více, bloků oddělených hodinou i dvěma tichého bdění, kdy stráží ostatní. Umělé osvětlení, používané ve vyspělých zemích, způsobuje pozdější ukládání se ke spánku a také spaní v kuse, genetické naprogramování lidského a tedy i dětského spánku ale zůstává stejné jako kdysi a neměli bychom proti němu bojovat.

Dětský spánek

Vliv kojení a umělého mléka na spánek

Často jsou miminka (kojená i nekojená) večer neklidná. Kojená se mohou chtít i po dobu několika hodin před usnutím kojit dlouho nebo naopak krátce, ale velmi často, při kojení se mohou trhat od prsu a znovu přisávat, to vše je naprosto normální chování, nejedná se o známku slabého mléka nebo nedostatku mléka, nejedná se o důvod pro nasazení umělého mléka49 na noc. Často po tomto kojicím "maratonu" následuje nejdelší úsek spánku.

Častejší buzení kojených dětí5 na denní i noční kojení20 je přirozené, fyziologické, dané složením lidského mateřského mléka7 a nemá žádný nepříznivý a dlouhodobý vliv na spánek nebo chování dětí v pozdějším věku. Kojení nelze degradovat pouze na zdroj obživy dítěte, jeho funkce uklidňovací a uspávací je také velmi významná. Umělé mléko49 je hůře stravitelné, více zatěžuje trávicí trakt miminka a to pak obvykle spí déle, nelze to ale považovat za normu pro ostatní děti. Používání umělého mléka s sebou nese i vyšší riziko SIDS.

Spánek a uspávání dětí ve světě a historii

Vyspělé země Evropy a Ameriky byly z více důvodů od konce 19. století až do současnosti v přístupu ke spánku a potřebám malých dětí spíše výjimkou. Na konci 19. století byly objeveny způsoby přenosu infekcí a někteří lékaři proto začali hlásat, aby se pečovatelé dětí dotýkali co nejméně. Průmyslová revoluce narušila soužití rodin, rodiče, prarodiče a ostatní členové rodiny začali žít odděleně a většina péče o děti tak padla pouze na samotné rodiče.

Během 20. století také došlo k prudkému rozvoji psychologie a jiných oborů medicíny. Lékaři se snažili být lepšími odborníky v péči o dítě než jeho rodiče a zbytek rodiny, doporučovali děti odkládat do postýlek a kočárků, pevně zavinovat, příliš nechovat, nerozptylovat je, kojit podle harmonogramů a rodiče snadno těmto autoritám podléhali. Rozmach a propagace umělého mléka49 s sebou přinesl i zkreslení názorů na kojení a na to, co je fyziologicky časté krmení. Výzkumy spánku malých dětí probíhaly na dětech spících odděleně a krmených umělým mlékem a toto bylo pokládáno za normu zdravého spánku. Dnes už ale víme, že umělé mléko je výrazně hůře stravitelné než mateřské mléko a že postýlka22 či zavinovačka3 je (na rozdíl od těla matky) prostředí bezpodnětné, dítě upadá i na několik hodin do nepřirozeně až nebezpečně hlubokého spánku, kdy nemusí být schopné se při apnoické pauze probudit, zvyšuje se riziko SIDS.

Další odklon od přirozených instinktů matek přinesly lékařsky vedené porody v porodnicích a následná separace matek od novorozenců, narušení kojení. Společnost (nejen komunistická) vyžadovala po matkách, aby se brzy vrátily do práce, jenže většinu současných povolání je problematické vykonávat s dítětem u sebe a proto tedy bylo nutné, aby děti nebyly na matkách závislé a byly odložitelné do jeslí nebo k chůvě.

Zásadním problémem v tomto přístupu ala bylo, že závislost malého dítěte na matce je jev přirozený, fyziologický a tedy normální, žádoucí a v dospělosti jsou tyto "závislé" děti naopak sebevědomější, citově vyzrálejší, emocionálně stabilnější, snáz se samostatně rozhodují, nemají tendence se slepě řídit autoritativními osobami.

Během historie lidstva a ve většině současného světa stále převládá společné spaní29 dětí s rodiči. Situace se ale v řadě rodin vyspělých zemí navrací na základě posledních 30 let výzkůmů antropologů, psychiatrů, pediatrů, laktačních poradkyň10 a biologů znovu k přirozenosti, uspokojování základních potřeb dětí, tedy ke společnému spaní a vysoké míře těsného fyzického kontaktu17 i během dne a k citlivému nastavování hranic dítěti.

Fyziologický spánek malých dětí - nesoulad s obvyklou péčí o miminko ve vyspělých zemích

Lidské děti se rodí v takovém stupni vývoje, který je kompromisem mezi ideální připraveností dítěte na vnější prostředí a mezi velikostí lidského mozku (a tedy i hlavičky) a velikostí a stavbou pánve, která je uzpůsobena chůzí po dvou nohách. Novorozené miminko je tedy poměrně nezralé, zranitelné a naprosto přirozeně silně závislé na matce. Ideálním a nejpřirozenějším prostředím pro miminko je tedy tělo jeho matky, miminko je jemně stimulováno a zároveň konejšeno pomocí těsného fyzického kontaktu, kojení70, jemných doteků, tělesného tepla, rytmu matčina dechu a tepu, vůně a chuti matčiny pokožky, matčiny řeči, či pohupováním při chůzi.

Tyto vjemy na miminko působí jak ve dne, tak samozřejmě i v noci, dítě tedy pravděpodobně bude preferovat spaní těsně u matky nebo v její těsné blízkosti. Dochází ke sladění spánkových cyklů matky a dítěte, oba se tedy pravděpodobně lépe vyspí, sladí se i jejich dech, snižuje se tedy riziko SIDS. Byl také prokázán kladný vliv na kojení - děti společně spící s matkou bývají lépe a déle kojeny. Matka může na potřeby miminka rychleji a snáze reagovat. Více o prospěšnosti a bezpečnostních pravidlech tohoto typu péče o dítě naleznete v článku Společné spaní29.

Geneticky mají kojenci a mladší batolata dáno, že pláčem12 reagují na jakékoliv odloučení od matky, její těsná blízkost byla, a ve většině bodů stále je, nezbytnou věcí pro přežití dítěte. Je jen na rodičích, zda, přes dnes již známá negativa tohoto počínání, budou proti tomuto "naprogramování" bojovat nebo potřebu fyzického kontaktu vyslyší a to i během noci.

Ale měli by vědět, že ty základní, v dětství nedostatečně uspokojené potřeby má pak dítě tendence uspokojovat později a nebo v jiné formě. Bylo prokázáno, že vyplakávací metody "učení" samostatného spánku a usínání (včetně "kontrolovaného" pláče - Estivillovy a Ferberovy metody) jsou před 6. měsícem škodlivé, dle dalších výzkumů jsou škodlivé i v pozdějším věku. Sice mohou prodloužit spánek dítěte, ale nebyl pozorován žádný vliv na odpočatost dětí, kvalitu jejich spánku, celkovou plačtivost či budoucí mentální vývoj, nebylo pozorováno ani snížení míry depresí u matky.

U kojenců a batolat oddělování krmení od usínání a dodržování přesného rozvrhu nezávisle na unavenosti dítěte naopak vede ke zvyšení plačtivosti a míry stresu u rodičů, narušení usínání, spánku a kojení a zvyšuje riziko vzniku poruch chování. Oddělené spaní kojenců v postýlce22 či zavinovačce3, tedy v bezpodnětném prostředí, způsobuje i několik hodin trvající nepřirozeně hluboký spánek, kdy dítě nemusí být schopné se při apnoické pauze probudit, zvyšuje se tedy riziko SIDS. Dochází také k dezorganizaci cyklů spánku a příjmu potravy, miminko se budí příliš hladové, nemusí již být ochotné se přisát k prsu a to navíc správně. Během prvních dvou až tří let dítěte dochází také k zásadnímu vývoji jeho vnímání, emoční autoregulace (zvládání emocí), chování a sociálních interakcí, což by rodiče neměli podceňovat.

Spánkový cyklus

Podstatné není, jak přesně dlouho dítě spí, ale kolikrát byl úspěsně dokončen spánkový cyklus. Při přechodu mezi NREM a REM fází se můžou, obzvlášť kojenec, snadno budit. Noční spánek dětí může být narušen, pokud denní spánek probíhá ve tmě.

  • bdění: jedná se o fázi přípravy ke spánku, proběhne několikrát za noc, vědomí je přítomno, zavírají se oční víčka,
  • NREM (non-REM): během těchto fází jsou oční bulvy v klidu, svalové napětí těla je vyšší,
    • NREM 1: je to přechod do spánku, oči se hýbou jen pomalu, člověk je jen částečně při vědomí, může docházet k záškubům končetin
    • NREM 2: svalové napětí se snižuje, ztrácí se vědomí, spánek je lehký
    • NREM 3: člověk upadá do hlubokého spánku, může probíhat pocení, náměsíčnost, noční děsy či mluvení ze spánku
    • NREM 4: jedná se o hluboký spánek, z kterého je obtížné se probudit, v této fázi dochází k upevňování paměti,
  • REM: dýchání a srdeční činnost jsou nepravidelné, svalové napětí těla je nízké, oční bulvy se rychle hýbou (odtud anglická zkratka - rapid eye movement), zdají se sny, utváří se procedurální paměť (osvojování si postupů) a dochází k utřídění a pročistění paměti

Novorozenec a kojenec do 3 měsíců

U novorozence7 trvá jeden spánkový cyklus jen několik desítek minut (důvodem může být například i poměrně malá velikost žaludku miminka), začíná jinak než u starších miminek a dospělých a to REM fází místo NREM, REM fáze tvoří převažující část spánku. Doba REM fáze činí do 3 měsíců asi 30 minut, NREM fáze trvají 10 až 12 minut, při přechodu mezi fázemi se miminko může snadno probudit. Po spánku následuje desítky minut dlouhá doba bdění, celkem za 24 hodin bdí donošený novorozenec jen asi 6h a ještě nerozlišuje den a noc, nemá žádné spánkové návyky. Doba spánku se postupně zkracuje. V jednom týdnu probdí miminko asi 8 hodin, polovina spánku připadá na den a druhá polovina na noc. V jednom měsíci bdí miminko 9 hodin denně, celkem naspí zhruba 15 hodin, z toho 8 hodin v noci, přirozeně s několika probuzeními.

Dětský spánek

Dítě si kolem 6. týdne postupně začíná zvykat na rytmus dne a noci a oddělovat denní a noční spánek, během dne je častěji vzhůru, ale i v noci se budí na krmení. Do 3. měsíce se ustaluje cyklus spánku a bdění trvající 2 až 4 hodiny, tento cyklus je obvykle stejný ve dne i v noci. Jediné, co rodičům zbývá, je přizpůsobit se tomuto cyklu a spát v době, kdy spí také dítě, to ukládat ke spánku dle jeho potřeb, v žádném případě dítě nenechávat vyplakat, je možné s důvěrou v pláč dítěte12 začít jemně budovat režim dne a uspávací rituály. Nejjistější poloha pro spánek je na zádech na rovné matraci nebo na boku ve spacím pelíšku nebo mezi polohovacími válečky (boky je třeba střídat, aby nebyl narušen motorický vývoj dítěte) a nebo lze využít hacku, poloha na bříšku zvyšuje riziko SIDS. Polštář nepatří pod hlavu dítěte minimálně do 1 roku. Miminko může přes den spát i při nošení ve vhodné pomůcce na nošení8 (např. v šátku či ergonomickém nosítku).

Některým dětem může při spánku vadit ticho, protože v děloze3 9 měsíců ticho nebylo. Když má dítě problém usnout a spát, může maminka vyzkoušet nějaký z následujícich zdrojů bílého šumu (ale nejpřirozenějším zdrojem je tělo matky):

  • zapnutý filtr a zvlhčovač vzduchu1
  • malá vodní fontánka
  • akvárium se zapnutým filtrem
  • tikající hodiny
  • chronometr - nastavený na frekvenci 50 až 60 úderů / minutu
  • nahrávka vodopádu, tekoucí řeky, šum moře, zvuky tlukoucího srdce maminky
  • některé děti uklidní také zvuk vysavače, šum rádia nebo tekoucí sprcha

Kojenci od 3 do 6 měsíců

V kojeneckém věku spánek ovlivňují především genetické předpoklady, temperament a uspokojení potřeb miminka, poruchy spánku jsou poměrně vzácné. V pozdějším věku již začínají větší roli hrát usínací rituály, zážitky během dne a správná spánková hygiena (více se o ní dozvíte ve článku Nespavost6). Žaludek miminka je větší, ale obvykle i ti nejvýkonnější spáči se vzbudí v noci alespoň jednou, obvykleji ale dvakrát až třikrát za noc, některé děti i častěji, nejedná se o žádnou abnormalitu. Noční kojení20 není pro udržení laktace vhodné omezovat, maminka i miminko se pravděpodobně nejlépe vyspí při společném spaní29.
Dětský spánek

Po 3. měsíci se ustaluje rytmus dne s maximem spánku mezi nultou a pátou hodinou. V žádném případě ani nadále nenecháme miminko vyplakat, citlivě reagujeme na jeho potřeby, které vyjadřuje pláčem12 a jemně stanovujeme režim dne a udržujeme uspávací rituály, ty podle projevů miminka upravujeme. Dítě v tomto věku spí přes den v součtu asi 5 hodin a v noci celkem zhruba 9 až 10 hodin, denní spánek je rozdělený na přibližně 4 spánky po 1 až 2 hodinách. Postupně, když se jeho dítěte přibližuje k půlroku, spí během dne méně - denní spánek se snižuje na 4 hodiny, prodlužuje se ale noční spánek, ten trvá okolo 10 hodin (s několika probuzeními).

Miminku se můžou začít zdát sny. Rytmus spánku se může narušit fázemi rychlého růstu a psychomotorického vývoje8 či prořezáváním zoubků4, na potřebě společného spaní29 s rodiči není nic špatného, ve dne pravděpopdbně budu miminko spát nejklidněji při nošení48. Koncem tohoto období se objevuje i první silný strach z odloučení - separační úzkost11, která může komplikovat ukládání dítěte na noční spánek - zdravému vývoji dítěte ale nepomůže, když bude dítě ponecháno s tímto strachem samotné, více o rizicích metod založených na vyplakání dítěte (včetně Estivillovy a Ferberovy metody) naleznete ve článku Cvičitelé dětí1.

Kojenci od 6. do 12. měsíce

Spánek po 6. až 9. měsící začíná stejně jako u dospělých NREM fází, ale stále obsahuje velký podíl REM fází, dítě se může, naprosto přirozeně, v noci budit i poměrně často. Spánek se s rostoucím věkem dítěte mění, pravděpodobně se bude dítě v druhém půlroce budit častěji, jak v tom prvním, protože pochází obdobím rychlého rozvoje hrubé i jemné motoriky, rozvoje řeči, separační úzkosti a růstu zoubků. Separační úzkost dítěte je přirozeným stupněm vývinu, není to rozmar nebo trucování. Strach, úzkost a obavy se malým dětem zdají reálné a je tedy je třeba brát velmi vážně. Rodiče by se měli připravit na chaos ve svých emocí (lítost, strach, hněv, ...), naučit se s nimi pracovat, jednat s dítětem citlivě a vytvořit mu klidné prostředí ke spánku, umožnit mu ve dne i v noci tolik fyzického kontaktu, kolik jen potřebuje.

Dětský spánek

Půlroční dítě spí obvykle během dne dvakrát (obvykle uprostřed dopoledne a těsně po poledni) a to dohromady 3 až 5 hodin. Děti okolo 6 měsíců jsou obvykle unavené asi po 2,5 hodinách od vzbuzení. V noci spí děti tohoto věku obvykle v součtu 10 až 12 hodin, můžou se i několikrát za noc budit, nejde ale o žádnou poruchu spánku. Obzvlášť u kojených dětí se celonoční spánek a schopnost samostatně usnout po probuzení ustanovuje později, je to ale naprosto přirozená věc.

V 9. až 10. měsíci začne dítě vynechávat dopolední spánek, takže spí už jenom po obědě. V noci spí stále celkem asi 10 až 11 hodin, obvykle ale ne v kuse, noční kojení20 není nic neobvyklého nebo snad dokonce špatného. Mnoho dětí bude nejklidněji spát společně s rodiči29. Avšak všechno jsou to jen statistické průměry, délka a potřeba spánku jsou individuální. Některé děti spí přes den stále dvakrát, jiné zase jen po obědě a i více než 3 hodiny. Spánek může být narušený tím, že se dítě učí chodit a chce to zkoušet ve dne i v noci to chce zkoušet.

Dítě od 12. měsíce do 4. roku

Postupně klesá čas prospaný ve dne, noční spánek zůstavá stejně dlouhý, trvá zhruba 11 hodin, ale často i s několika probuzeními. V 18 měsících se alespoň jednou za noc budí 40 až 60% dětí, mezi druhýma třetím rokem 10 až 15% dětí, nejedná se o žádnou manipulaci s rodiči či vypočítavost. I batolata mohou usínat u kojení, nejedná se o nic nepřirozeného, špatného, uspávání je důležitou fyziologickou funkcí kojení, na společné spaní s rodiči ani v tomto věku není nic neobvyklého nebo snad škodlivého. Ve 12 měsících děti průměrně spí 3 hodiny během dne, ve dvou letech bývá denní spánek dvouhodinový a ve třech letech průměrně hodinový. Děti většinou potřebují dopolední spánek do 18. měsíce. Ve třetím roce už ale skoro čtvrtina dětí odmítá spánek během dne, není potřeba je nutit spát, když nejeví známky únavy. Ve 4. roce už jen polovina dětí spí i přes den.

Dětský spánek

Do šesti let jsou poruchy spánku poměrně málo časté, obvykle pramení z únavy, silných emocionálních prožitků, narušeného denního režimu a nebo stresu. Po 1. roce věku dítěte ve spánkových cyklech přibývá doba NREM fází spánku, během nich a při jejich přechodu do REM fáze se mohou objevovat noční děsy, objevují se obvykle do třech hodin po usnutí. Noční děsy se vyskytují u 3% dětí předškolího věku. Dítě se při nich budí s úzkostným křikem, zrychleně dýchá a má zrychlený srdeční tep, může být i zpocené, po zklidnění bez problémů dítě usne a noční zážitek si nepamatuje. 10 až 15 % dětí trápívají noční můry, jedná se o děsivé sny během REM fáze spánku, dítě si je může pamapatovat. Asi polovina předškolních dětí mluví ze spánku, 1 až 2 % postihují apnoické pauzy, některé děti bývají náměsíčné, kdy obvykle do 3 hodin po usnutí opouštějí postel a neúčelně a nekoordinovaně se pohybují.

Děti od 4 do 18 let

Postupně se zkracuje noční spánek, v 5 letech trvá okolo 11 hodin, v 9 letech 10 hodin, ve 14 letech 9 hodin a v 18 letech již odpovídǎ spánku dospělého člověka, trvá tedy průměrně 8 hodin. U dospělého člověka trvá jeden spánkový cyklus jednu až dvě hodiny a za noc by jich mělo proběhnout 3 až 5. V dospívání se objevují i vážnější poruchy spánkového rytmu, kdy pubescenti spí během pracovního týdne méně, než je fyziologicky potřebné, a spánkový deficit dohánějí o víkendu. Relativně časté také bývá pozdní usínání, leckdy až v popůlnočních hodinách. Více o tomto typu poruch spánku se dozvíte ve článku Nespavost6.

Jak pomoci dítěti s rozlišováním denního a nočního spánku

  • Přes den být co nejvíce venku, doma vpustit co nejvíce světla do bytu.
  • Během dne si spolu co nejvíce hrát, mazlit, vyprávět.
  • V noci nerozsvěcovat světlo. Když je to potřeba, použít jen slabé osvětlení, s dítětem v noci komunikovat tiše, klidně a raději méně, starostlivost omezit na nutné minimum (nakrmit, vyměnit plenku...).
  • Vytvořit si večerní rituály - např. koupání, masáž, oblékání, kojení70, krátká pohádka, pomazlení, pusinka na dobrou noc.
  • Během dne se nesnažit o absolutní ticho v bytě, když dítě spí, tak je běžný domácí ruch (hovor mezi ostatními členy rodiny, zvuk pračky nebo myčky, umývání nádobí, tichá hudba apod.) v pořádku. Ve dne nezatahovat závěsy.

Jak poznat unavené dítě

Únava se u dětí projevuje různě, své dítě zná nejlépe rodič.

  • zívání
  • tření očí nebo uší, chytání oušek
  • podrážděnost, nervozita - dítě reaguje i na podněty, kterých by si jinak nevšimlo, neudrží pozornost
  • zvýšená nebo naopak snížená mazlivost
  • primitivní reflexy - např. cucání palců
  • pasivita, zírání
  • nemotornost - např. na břichu hůř udrží hlavičku, hračku jen drží či dokonce pouští, padá
  • rytmické pohyby - stereotypní pohyb nohama, rukama, kývání trupem
  • neklidné broukání, poplakávání
  • unavené vzezření - dítě má bledou, matnou pokožku, okolo očí má tmavší skvrny
  • snížená pohyblivost, klesající aktivita - ale některé děti jsou dráždivé a naopak se stupňující se unaveností jsou čím dál víc aktivní, v tomto stavu se pak již obtížně zklidňují a usínají, je tedy potřeba je tedy ukládat ke spánku dříve, než začnou být neklidné

Jak a kdy uložit dítě ke spánku, jak mu pomoci usnout

  • Dítě je potřeba ukládat ke spánku, kdy ještě není úplně unavené. Příliš unavené (tzv. přetažené) dítě odmítá jít spát, dokud "neodpadne" úplným vyčerpaním, což může trvat i 2 hodiny. Ale ani dítě, které není vůbec unavené, neusne.
  • Děti do 3 měsíců byste měli ukládat ke spánku nejpozději po 2 hodinách bdění. Kojenci mezi 3 a 6 měsíci by měli být vzhůru maximálně 2,5 hodiny. Je potřeba u dítěte sledovat známky únavy a ihned, když se projeví, začít ho ukládat ke spánku. Dráždivé děti je třeba ukládat ke spánku dříve, protože zklidnění a následné usínání jim obvykle trvá delší dobu. Je potřeba do toho investovat tolik energie a snahy (uspávací rituály), kolik je potřeba. Rituál může mít různé verze podle potřeby a je možné do něj zapojit dítě, např. výběrem pohádky nebo plyšáka.
  • Je potřeba dítěti poskytnout dostatečný pohyb venku, aby se doma nenudilo, proběhlo se, nadýchalo čerstvého vzduchu. Před spaním je vhodné doma pořádně vyvětrat.
  • Když je promeškána vhodná hodina uložení dítěte ke spánku, dítě pravděpodobně bude plakat, dokud neusne. Pokud si dítě brouká (pláč se nestupňuje, ale naopak, ustává), je to v pořádku a pravděpodobně brzy usne. Když pláče čím dál víc, je potřeba uspokjit veškeré jeho potřeby, zjistit, co ho trápí. Při separační úzkosti mohou pomoci otevřené dveře (aby dítě rodiče slyšelo), rozsvícená noční lampička (aby se nebálo tmy), čtení pohádek před spaním (aby se uklidnilo), plyšáček v postýlce.
  • Dítě je potřeba před spánkem uklidnit. Dítě do půlroku potřebuje asi 20 minut, dokud se neuklidní a připraví se na spaní. Dítě by v této době neměly vyrušovat jiné osoby. Starší děti by neměly během 20 až 30 minut před spánkem vykonávat příliš vzrušující aktivity.
  • Když je dítě pravidelně každý večer unavené a plačtivé, je náročné ho uložit ke spánku, je potřeba zkoušet ho uspávat co nejdříve, případně zkusit přidat spánek během dne. Dítě, které spí špatně během dne, spí, paradoxně, obvykle špatně v noci. A platí to i naopak.
  • Alespoň jednu hodinu před spaním je třeba vypnout velká ostrá světla, televizi (tu idéalně nezapínat i několik hodin před spaním) a zdroje hluku.
  • Nabídněte dítěti podporu a chápavý přístup. Některé děti jsou více dráždivé či více citlivé, potřebují při usínaní pomoc rodičů. Batolata často nechtějí změskat cokoliv, co by se během jejich spánku mohlo dít. Může pomoci krátký rozhovor s dítětem o tom, ce dělo tento den, co se bude dít následující, o tom, co ho zajímá, jak moc ho máte rádi. Rozhodně není vhodné dítě za jeho chování trestat, jakkoliv, ani fyzicky, ani odmítáním kontaktu a pozornosti.
  • Uklidňující efekt mají a pro děti jsou vhodné éterické oleje mandarinka a levandule (ta ale může snižovat krevní tlak). Některým rodičům se osvědčilo dát dítěti před čištěním zoubků vypít teplé kravské mléko nebo rostlinný nápoj (rýžové nebo mandlové "mléko") s medem či agávovým sirupem. Před spaním je možné pít i bylinné odvary, pro děti je vhodnś meduňka lékařská, pokud samotná meduňka nepomáhá, lze kombinovat 2 díly meduňky s 1 dílem kozlíku lékařského (neboli baldriánu).
  • Pomoci může i úprava stravy, kdy do jídelníčku dítěte a kojicí maminky zařadíme dostatek esenciální aminokyseliny tryptofanu, obsahuje ji drůbeží a červené maso, ryby (hlavně mořské), krevety, cizrna, oves, ořechy3, spirulina, slunečnicová semínka, dýňová semínka, sezam, žampióny, brokolice, špenát, vejce, avokádo, banán, sušené datle, čokoláda, mléko a mléčné výrobky (jogurt, cottage sýr, zrající a tvrdé sýry), fermentované sójové výrobky (tradiční sójová omáčka, tempeh, miso, natto).

Jak zjistit, že dítě spí

  • Tvářičky dítěte jsou úplně nehybné, oči zavřené.
  • Dýchání je hluboké a klidné.
  • Ruce a nohy volně visí, když je zlehka zvedneme nebo když nám dítě usne na rukou.

Proč se děti v nocí budí, aneb nepřátelé dětského spánku:

Související články

Více o dětském spánku na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.pediatriepropraxi.cz
  2. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/02/02.pdf
  3. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/03/05.pdf
  4. Harvey Karp: Nejšťastnější miminko v okolí
  5. William Sears, Martha Sears: Kontaktní rodičovství
  6. http://cosleeping.nd.edu/assets/31969/mckenna_et_al_2007.pdf
  7. http://www.psychologytoday.com/blog/moral-landscapes/201301/let-crying-babes-lie-so-wrong
  8. http://www.psychologytoday.com/blog/moral-landscapes/201302/normal-human-infant-sleep-feeding-met...
  9. http://www.psychologytoday.com/blog/moral-landscapes/201303/understanding-and-helping-toddler-sleep
  10. http://www.psychologytoday.com/blog/moral-landscapes/201304/understanding-and-helping-toddler-sle...
  11. http://evolutionaryparenting.com/proving-the-harm-in-early-sleep-training/
  12. http://www.researchgate.net/profile/Peter_Hill/publication/256665019_Behavioral_Sleep_Interventio...
  13. http://www.phdinparenting.com/blog/2009/2/28/gentle-baby-and-toddler-sleep-tips.html
  14. https://web.archive.org/web/20160305070040/http://www.svobodauceni.cz/clanek/pribeh-evolucneho-ne...
  15. http://kellymom.com/parenting/parenting-faq/fussy-evening/
  16. http://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/nocne-dojcenie/
  17. http://www.poradkyneprikojeni.cz/news/deti-si-nedokazi-prijem-potravy-kojeni-ridit-samy-/
  18. http://www.poradkyneprikojeni.cz/news/osobni-zamysleni-k-problematice-spolecneho-spani-deti-s-rod...
  19. http://www.poradkyneprikojeni.cz/news/spi-vase-miminko-jen-kratkou-dobu-/
  20. https://web.archive.org/web/20160305071402/http://www.bioflora.sk/magazin/pre-mamicky-a-deti/span...
  21. http://www.howsleepworks.com/anthropology_cultures.html
  22. Bukovský, Igor: Návod na prežitie pre bejby, AKV - Ambulancia klinickej výživy, 2011
  23. Hajaj, búvaj... in Od narodenia po prvý rok, Mama a ja, str. 62 - 70, 2013
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s dětským spánkem

Máš zkušenost s dětským spánkem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
hhanca
6. lis 2014

Spinkání a uspávání...

Tak na tohle téma byl asi Už v těhotenství náš prcek pěkný divoch a to hlavně v noci! Jakmile jsem se chystala do postele a ulehla, začala mu diskotéka. A to mu zůstalo i po narození. Už v porodnici toho moc nenaspal oproti ostatním dětem, říkala jsem si, že si asi musí zvyknout na to, že už "je venku" a že se to časem srovná...jo, srovnalo.. za 2 roky :)

Od narození měl hrozné potíže usnout. A to jak přes den, tak v noci. Přes den zabíral jen kočárek a pořádný terén a houpání a nebo doma v náručí, kdy chovající poskakoval na míči. Je pravda, že měl dost problémy s bolestí bříška a to až do 9-10 měsíců. V noci se budil 7-15x a to až do roku svého života. Všichni mi říkali, že to se nedá vydržet, ale já si asi zvykla :) Kojila jsem do 13-ti měsíců, kdy se budil průměrně 5x za noc. Jenže pak už mi přišlo, že má prso jen jako dudlík a uklidňuje se u něj, aby usnul, takže jsme zkusili postupně odstavit a tím se i trošku zlepšilo spaní. Už v noci vstával většinou JEN 3x! Což pro nás bylo super :)

Postýlku od narození "nesnášel", jakmile jsem se k ní přiblížila, i když spal, hned se vzbudil a začal řev. Tak jsem to neřešila a spával u nás v posteli. Ty řeči, že tam bude spát 6 let, že si na to zvykne a atd. ty jsem neřešila!!!! Ať se každý stará o sebe :) Kdyby byl v postýlce, nespal by nikdo, takto se aspoň vyspíme. Kdo nezná, nepochopí!

A pak ze dne na den kolem 20. měsíce najednou začal SÁM usínat v postýlce po obědě!!! Do té doby pouze kočár! Takže ať pršelo, foukalo, sněžilo, já vyrážela do terénu, ale co bych neudělala pro to, aby se dítě vyspalo a nebylo celý den protivný, že :)

Teďka je mu 20 měsíců pryč a konečně spí celou noc (19.30-6.00) v kuse! A dokonce ve své postýlce! Takže nelituji toho, že jsem uspávala, houpala, drndala, že spal s námi v posteli. Prostě to beru tak, že mě potřeboval :) A do teďka je to mazlík!
3 poděkování
osicenka
24. únor 2014

Jak se spinká u nás

Náš chlapeček už v bříšku asi naštěstí tušil, že v noci se spinká, protože já jsem marně v těhotenství večer a v noci v posteli očekávala, jak bude miminko v bříšku řádit (jak jsem se dočetla, že to tak často bývá), ale u nás ne, noci jsem mívala (až mi to bylo někdy líto :-D protože jsem si prostě chtěla užívat každé kopnutí ) úplně klidné, miminko prostě spinkalo se mnou.

A pak, když se Matýsek narodil, tak ze začátku míval trošku potíže s usínáním, v posteli s náma usnout vůbec nemohl, byl tam vždycky hrozně neklidný (a já jsem tomu i ráda, přece jen jsem se bála, abychom ho třeba s manželem v noci nějak nebouchli a navíc s náma už v posteli spí pes :-D ), tak jsme ho zavinuli a houpali v náručí, ve dne i v noci, někdy to fungovalo hned, někdy to trvalo dýl, ale nakonec vždycky usnul a dali jsme ho do postýlky.

Pak, po asi dvou týdnech, se Matýsek vždycky přes noc v náručí strašně vzpínal, prostě mi přišlo, že se mu to nějak nelíbí, tak jsem ho prostě po kojení zavinula, dala do postýlky, pohladila, zapnula usínáčka a Matýsek byl do minutky tuhej. Tak jsme přišli na to, že uspávání v náručí ano, ale jen přes den, večer mu stačí jednak každý den úplně ten stejný rituál v přibližně stejnou dobu - kolem 18:30 vykoupat, napapat se a dát do postýlky a jednak to, že je prostě všude tma a on prostě asi ví, že se má spinkat, tak jako tehdy u mě v bříšku :-)

Jenže samozřejmě miminka jsou moc chytrá a to naše k nim patří taky :-) Najednou si asi uvědomil, že přece jenom to uspávání v náručí není zase tak k zahození a večer najednou začal v postýlce plakávat, ale když jsem ho vzala do náruče, tak ve vteřině byl potichoučku. Jenže to zase za pár dnů už jsem necítila ruce, protože houpat přes den a pak i večer šestikilové mimčo není jen tak. Tak jsem si řekla, že to zkusíme odbourat. Napřed jsem zkoušela rady mojí mámy - dát do postýlky, hodit na oblíčejík látkovku a nechat vyplakat, však on usne - dobře, moje máma je přece zkušená, má 5 dětí, tak o tom asi něco ví, že, tak proč si nenechat poradit.

Ale já jsem cítila, že to prostě není ono, že se mi to nelíbí, že moje milované miminko by mělo takhle plakat a trápit tím sebe i mě. Tak jsem přistoupila na kompromis - malinkého nechávám v postýlce, aby mě nebolely ruce, ale zároveň jsem u něj dokud neusne, hladím ho, zpívám mu, povídám pohádku, prostě aby věděl, že jsem tu pro něj :-)

A tak momentálně spinkáme parádně - přes den 2x v postýlce, odpoledne 3 hodiny v kočárku, večer jdeme spinkat kolem 19.hodiny a spíme tak do 4 do 5 do rána, pak se napapáme a spinkáme ještě do 8, takže já jsem spokojená a doufám, že nám to už takhle vydrží :-)
1 poděkování
sylvuska23
24. únor 2014

"Spící Růženka" :-)

Po rozmluvách se svou kamarádkou jsem se děsila toho, že se po porodu moc nevyspím. Její syn se budil 4-6x za noc, to jsem si říkala, že si asi hodím mašli.

Já jsem rozený spáč. Nemám problém být dlouho vzhůru v noci, ale ráno se potřebuji vyspat. Občas jsem si dala dvacet i během dne :-) No ale když už bylo mimi na cestě, muselo jít mé pohodlí stranou. Na druhou stranu jsem si říkala, proč když bude spát mimi přes den, proč si nejít lehnout s ním?! Nedokázala jsem pochopit, proč potom byla moje kamarádka tak vyšťavená, když si mohla jít s malým lehnout přes den?!

Asi mě moje holčička v bříšku vyslyšela, protože jsem ji pořád prosila, ať je stejný spáč jako maminka :-) V porodnici jsem toho moc nenaspala. Měla jsem těžký porod a neustále mi chodili píchat všelijaké léky, že jsem neměla moc prostoru se vyspat ani přes den ani přes noc. To ani nepočítám, když už jsem měla malou i přes noc, tak jsem spala tak 3 až 4 hodiny za celých 24hodin. Malinká byla šikovná, skoro celou dobu v porodnici spinkala, budila se co 3 hoďky na jídlo, v noci byl celkem problém jí dát najíst, protože ona by chtěla strašně spinkat, ale musela podle sestřiček papat. Jelikož jsem neměla moc mlíka, musela jsem si chodit pro příkrm, takže sestřičky měly v merku, jak často malá papá.

Když jsme si doma nastolili nějaký režim, malá krásně spinkala a já s ní, (tedy přes den) :-) říkali jsme si s přítelem, jaké máme zlaté dítě, že tak pěkně spinká, jen asi 3x se nám stalo v prvním měsíci, že malá nechtěla uprostřed noci spát a byla vzhůru třeba 2hodinky, než jsme tedy pochopili, že má asi ještě hlad a dali jsme jí napapat, nekřičela, jenom prostě koukala a trojčila :-) Ale to jsou ty začátky.

Ze začátku se mi budila co 3 hodiny na jídlo, i v noci, ale naštěstí se to obešlo bez jakéhokoliv křiku. Prostě se začala vrtět a já už jsem byla vzhůru a šla chystat jídlo. Jelikož jsem ztratila mlíko, museli jsme přikrmovat, což bylo trošku zdlouhavější, ale zvládli jsme to a zvládáme dále :-) Po asi měsíci a půl jsem ji nechala v noci spinkat co nejdéle to šlo, snažila jsem se ji více krmit přes den, aby byla pořádně napapaná a v noci spinkala co nejdéle. A ono to kupodivu zafungovalo. Malá má teď 3,5m a krásně spinká, naposledy krmíme kolem 20. - 21.hodiny, to hned zatuhne a pak až kolem 4-5hod. a pak až ráno v 8hod. Takže se budíme prakticky jednou za noc :-)

Opravdu jsem se moc hrozila toho, že se bude budit často v noci a já budu naprosto vyplivnutá. Ale opak je pravdou. Je to moje Růženka. Obě jsme spokojené, vyspinkané a usměvavé :-) Co víc si přát. Na spoustu věcí se ptám své maminky, přece jenom měla dvě děti a má zkušenosti, nehledám informace v knihách, mou studnou informací je ona. Pro inspiraci a rady chodím i za kolegyněmi z práce, všechny mají velké děti, takže když mám nějaký problém pozeptám se ve svém okolí a udělám si svůj nějaký obrázek :-)

P.S. Ještě máme před sebou zoubky, tak jsem zvědavá, jestli mi to moje malá třeba neosladí ten spánek :-)
0 poděkování
andrejka_86
20. únor 2014

Davídek - spáč po mamince

Jak už psaly holky, všichni mi říkali, ať se na mateřské před porodem vyspím, že pak to bude hrůza. Jak kdyby to taky nějak šlo, že? :-)

Ale jedním slovem musím říct, že mám úžasné dítě, krom rychlého porodu mě náš Davídek potěšil také tím, jak krásně spinká už od miminka. První noc v porodnici jen plakal a plakal a plakal a já se děsila, jak to bude vypadat, až se vrátíme domů.. Doma se to hezky otočilo a Davídek pořád jen spal :-) Doma jsme díky mé mamince, která si vzala na první týden, co jsme byli z porodnice doma, volno a pomáhala mi se vším, najeli na režim, který dodržujeme do dnes, do 20. měsíce věku x-)

Jako malé miminko spával Davídek v noci krásně, díky letnímu miminku jsme koupali až kolem 7. hodiny, ze začátku jsem ho nakojila, pak jsme bohužel museli přejít na umělé mlíčko a poté byl přesunutý do kolébky, kterou jsme měli umístěnou vedle naší postele v ložnici. Maličký usnul během chviličky, někdy jsem ho houpala, jindy jsem mu "zpívala" nebo říkala básničky (Okolo Frýdku cestička funguje dodnes :-) ) A v 8 už byl většinou "tuhý" :-D V noci vstával ze začátku zhruba 3x za noc - kolem 11, pak kolem 2 a pak kolem 5. Pokaždé dostal mlíčko a zároveň jsem ho taky přebalila a většinou hezky usnul s námi v posteli a pak jsem ho přesunula k němu do kolébky. Díky zavinovačce, kterou si oblíbil, byl přesun jednoduchý. Kolem 3. měsíce se Davídek naučil spát téměř celou noc a vstával většinou jedenkrát za noc, někdy vůbec. A to mu naštěstí vydrželo až do dneška. Ve 4 měsících mu začínala být kolébka těsná a Davídek rostl, tak jsme jej přesunuli do vedlejšího pokojíčku, do dětské postýlky, kde v noci spal taky krásně a nebudil se.

Přes den jsme Davídka ukládala do postýlky v pokojíčku nebo jsme chodili na procházky. Musím podotknout, že dlouhé procházky, Davídek byl opravdu velký spáč a dopolední i odpolední spánek trval pokaždé 2 až 3 hodiny. Nejraději spával v kočárku u nás na chalupě, čerstvý vzduch, téměř nahé tělo, jen v bodyčku a plenkách, s holými nožičkami, pod moskytiérou a ve stínu košatého stromu dělalo Davídkovi jen dobře. A já jsem měla zajištěný pohodový víkend s přestávkami na krmení :-)

Kolem 15. měsíce Davídek odboural dopolední spánek, ale ten odpolední si zatím zachoval a po obědě chodí pravidelně spát na 1,5 až 2 hodinky. Opět jsou u nás nezbytné rituály, že se naobědvá, jdeme umýt pusinku, jindy skončí celý ve vaně, hlavně když máme těstoviny s omáčkou :-) , pak jdeme přebalit, Davídek si lehne do postýlky, vezme si svého milovaného usínáčka (který mu dělá společníka během spánku už od malička), poslechne si pohádku a většinou u ní usne. V necelých 20. měsících jsme odbourali také dudlík, na který byl zvyklý od malinka, pár vzpomínek na didi jsme zažehnali, přečetli pohádku a Davídek spinká krásně a doufám, že ten odpolední spánek mu zatím taky nějakou dobu vydrží :-)
2 poděkování
katy28
20. únor 2014

Jak jsme Barunku naučili spinkat

Celé těhotenství jsem slýchala od "zkušenějších" a ostřílenějších hororové story o tom, jak se rok nevyspali, když se miminko narodilo a ať se vyspím předem (neznám větší blbost než spát do zásoby, to je asi jako nasbírat si do zásoby teplou vodu - a když mi tohle řekl někdo v posledním měsíci, kdy jsem pravidelně bděla od 3 ráno a ráno byla zombie s pupkem, měla jsem chuť poslat ho do tmy...). My jsme si s mužem říkali, že to určitě zvládneme, četli jsme knížky (Harvey Karp a další) a do bříška posílali vzkaz, že jsme spáči a pohodáři a přejeme si třetího do party :-)

V porodnici Barunka spala špatně, měla neklidné ručičky, měla hlad, já ji neuměla pořádně zavinout natěsno, aby se uklidnila a navíc mě hodně trápilo a stresovalo, že ji neumím nakojit, takže všechny noci spala u mě na posteli a já spánek vypustila. Po 4 dnech jsem úlevou brečela, že jdeme domů. Kojení jsme do měsíce zvládli (ano všichni tři, manžel je zlatý, asistoval u všeho, byl mi vždy k ruce a byl velká podpora), ale Barunku trápily koliky, zkoušela jsem diety, vysadila jsem kde co, ale bříško bolelo a to hlavně v noci. Přes den spala ukázkově, jedla po třech hodinách a zbytek většinou prospala a postupně protahovala bdící intervaly. Na spinkání jsme většinou uchovali v náručí a položili opatrně do postýlky, to přes den šlo, v noci to bylo občas dost peklíčko. Nastavili jsme postupně režim, že v 7 koupeme a ukládáme, pak i spinkala, ale hodně jsme k ní chodili, stačilo, že si z těsného zavinutí vymotala ručičku a už si šmrdlala očička, vyhazovala dudáček (díky bohu za něj!) a budila sama sebe. A protože jsme všude četli, že se miminko má i v noci přebalit, tak jsme zodpovědně přebalovali, to ve tmě nejde moc dobře, takže až teď vím, že na to jsme se v první řadě měli vykašlat a měla jsem prostě kojit po tmě a v klidu. První tři měsíce byly často i noci, kdy jsme finálně usnuli v 7 ráno, byly to šílené výjimky, ale byly - některé noci byly lepší, některé horší, střídali jsme se v chování Barunky s manželem, nešlo nechat ji plakat, měla křeče a bříško ji trápilo. Zavinovali jsme do velké plíny a zavinovačky, zpívali, chodili po bytě, využívali houpací lehátko.

V necelých třech měsících nastal zlom, večer po koupání jsme uchovali v náručí a zpívali, trvalo max 10 minut a Barunka spala a po kojení, kdy jsem ani ze zavinovačky nevyndavala, jsem jen položila do postýlky a odešla.

V noci se budila 2-5x, ale stále platilo, že spánek má křehký. Máme dětský pokojík hned vedle ložnice a kvalitní chůvičku s monitorem, takže když už buzení bylo co hodinu, zkusili jsme nejdřív spát v obýváku a Barunku nechat v ložnici a světe div se, spala mnohem lépe. Takže v půl roce už spinkala sama v pokojíčku a jsme spokojeni všichni tři.

Samozřejmě jsme zkoušeli i spaní u nás v posteli, ale na to jak je Baru mazlivá, toto odmítla naprosto.

Protože kolem 8.měsíce, v létě, začala Barunka špatně usínat a uchovávala jsem i přes den a v zavinovačce jí bylo hrozné vedro, začali jsme pracovat na odzavinování, to klaplo a nakonec jsme týden učili usínat přes den i večer jen za zvuku kolotoče, pořád jsem tam chodila, dávala napít, tiše promlouvala, dávala dudáček a do týdne spala Barunka klidně a pokojně. Tento týden byl sice těžký, ale díky němu máme krásně spící a usínající dítě, které si spánek vychutnává, doteď v 15.měsících spí 2x denně a usíná se železnou pravidelností v 7 večer a spí do cca 7 rána.
2 poděkování
jennyska
20. únor 2014

Náš "sedmospáč"

Od narození našeho Matúška jsme to se spánkem měli všelijaké - píši v plurálu, protože opravdu nespal nikdo z nás - ani my, ani dítko :-D takže památná věta: "V těhotenství spi, protože na mateřské nebudeš" se naplnila.

Protože maličký trpěl asi 3 měsíce kolikami, bylo opravdu těžké "vysledovat a nastudovat" jeho spánkové cykly. Já měla nasazenou přísnou dietu, protože jsem už opravdu nevěděla, z čeho ho bříško může bolet a jak mu pomoci a i přesto bříško bolelo a spánek se dal počítat na minuty, ne hodiny. Do 7-mi měsíců jsme ho uspávali a uklidňovali pouze na gymnastickém míči, který fungoval skvěle :-)

Když své první týdny spinkal, tak jedině na rukách - za to patří velké díky mým rodinným příslušníkům, tzv.nosičům - nechtěl být ani v kočárku, natož v postýlce, takže noci probíhaly nošením a částěčným spaním na rukách, přičemž nosič byl v polosedu-lehu na gauči. Bylo to opravdové trápení pro všechny, ale dali jsme vše za to, aby se maličký aspoň trošku vyspinkal, když už to bříško tak bolelo. Noci se ale zlepšovaly mnohem lépe než dny, protože během nocí se budil tak 2-3 krát, nakojil se a spinkal dále - v postýlce.

Jakmile přešly tyto týdny, podařilo se nám dostat maličkého do kočárku, ve kterém (jediném) pospal déle jak hodinku. Kolikrát se v něm ale vzbudil s takovým pláčem, že jsem ho musela z kočárku vyndat a upokojit v náručí - pak jsme opět mohli pokračovat v cestě. S kočárkem to došlo až tak daleko, že jediné místo, kde doma (během dne) spal, byl kočárek na balkóně a nebo v případě špatného počasí kočárek doma.

Ve svých pěti měsících ale přestal z noci na noc spinkat ve své postýlce a to tak, že se každých 10 minut budil. Jednu noc jsem to vydržela, ale tu další už spal s námi v posteli a hle! spinkal i 4 hodinky v kuse! Od té doby spinká přes noc s námi, někdy se budí i 10x za noc, ale někdy jen 3x - opravdu záleží na tom, jaká noc je, jestli je klidný, veselý přes den atd.

Co však stále nebylo až tak ok bylo denní spaní, protože tam jsme stále uspávali na míči. Zkusila jsem tedy maličkého i přes den kojit v leže a to v době, kdy si začne protírat oči a nebo zívat. A zase úspěch!! Vždy u kojení usne a spinká třeba i 60-90 minut :-) Jakmile se ale vzbudí s pláčem, vím, že není vyspinkaný tak, jak by si přál a ještě ho uhojdám na rukách, aby se dospal buď na nich a nebo v posteli a funguje to - vzbudí se pak vysmátý jako sluníčko :)

Toto vše nám trvalo dlouhých 6 až 7 měsíců sledování a naslouchání potřeb našeho dítěte. Nikdy jsem ho nenechala vyplakat. Nemám na to srdce a myslím si přesně to, co je tady v článku - dítě má své potřeby, není vypočítavé, nezná výrazy jako: Rozmazlený, mamánek apod. Toto je už svět nás, dospělých. Dítě ale chce jen nás, rodiče, svého tatínka, maminku...protože jen to je pro ně v tomto období jejich jistota a tu mu prostě nikdy nechci vzít kvůli toho, že Já chci mít svůj komfort a nebo protože Takto to říkají starší generace a je údajně správné ;-)

Mít dítě je krásný dar a pokud mu mám "obětovat" třeba i pár let ustavičné péče a mé ustavičné přítomnosti, jsem zde a jsem připravena! ;-)
4 poděkování