Jak kojit 5 zkušeností

Jak kojit je otázka, která trápí velmi mnoho těhotných žen i čerstvých maminek, někdy i maminky starších dětí. Na tuto otázku obvykle nelze očekávat dobré rady od pediatrů, jelikož nejsou odborníky na kojení, ani od starší generace, neboť dříve byly propagovány postupy kojení škodící, a bohužel ani v řadě porodnic, protože nezaměstnávají kvalitně vyškolené a zkušené laktační poradkyně. Větší a lepší pomoci s kojením se maminka většinou dočká v baby friendly hospital15.

Kojení70 je přirozený a fyziologický způsob obživy dítěte mateřským mlékem7 z prsu. Dítě ale kojením uspokojuje mnohem více potřeb, než je jen hlad a žízeň. Kojení naplňuje jeho potřebu cítit svoji matku, potřebu fyzického kontaktu, u prsu se zklidní. Kojení dále pomáhá dítěti regulovat dýchání, srdeční činnost a tělesnou teplotu, pomáhá mu usnout. Je přirozené a normální, že se děti kojí relativně často (i více než 10-20x za den). Dítě může projevovat zájem se kojit kdykoliv, bez ohledu na dobu, která uplynula od minulého kojení.



Velikost žaludku kojence





Laktace se nejlépe udržuje při kojení70 tzv. na požádání, udržování těsného fyzického kontaktu17 během dne i noci, tedy při nošení48 a společném spaní29. Naopak separace miminka od maminky, oddělování krmení od usínání a dodržování přesného rozvrhu nezávisle na projevech dítěte vede k narušení usínání, spánku a kojení, zvyšuje riziko vzniku poruch chování, způsobuje plačtivost dítěte a vyšší míru stresu u rodičů. Při oddělené spaní kojenců v postýlce22 či zavinovačce3, tedy v bezpodnětném prostředí, dochází k dezorganizaci cyklů spánku6 a příjmu potravy, miminko se budí příliš hladové, pláče, rozhazuje rukama, kope a propíná se, nemusí již být ochotné se přisát k prsu a to navíc správně. Jak miminko i několik hodin nepřirozeně hluboce spí, nemusí být schopné se při apnoické pauze probudit, zvyšuje se tedy riziko SIDS.

Ke kojení je uzpůsobena převážná většina žen - a to plně po prvních 6 měsíců dítěte a s příkrmy10 ještě i několik dalších měsíců až let až do přirozeného odstavení21, WHO i Česká pediatrická společnost doporučují kojit do dvou let i déle. Udává se, že jen přibližně 5% žen není schopno dítě plně kojit, většinou z důvodu stavby nebo změn v prsní tkáni a mléčných žlázách. Překážkou kojení staršího dítěte obvykle nebývá ani těhotenství (ale je běžné, že se v těhotenství laktace snižuje) a následné narození dalšího dítěte, je možné současně kojit staršího i mladšího sourozence (kojit tandem). Obvykle lze plně kojit i dvojčata3. Za určitých podmínek a s patřičnou pomocí je možné kojení předčasně narozených dětí10, poměrně často je třeba pomoci i v případě kojení po císařském řezu27, dokonce i adoptované děti mohou být kojeny, alespoň částečně.

Jak poznat, zda miminko z prsu získává dostatek mléka - video




Základní body pro úspěšné kojení


  • nastudovat si fakta o kojení: jak vypadá správné přisátí, že plačtivé miminko nemusí znamenat nedostatečnou laktaci, jak poznat, že miminko pije mléko, co je fyziologicky časté kojení70, jak vypadá normální fyziologický spánek miminek6, proč se děti budí na noční kojení20, co jsou mýty a co pravdy o kojení, jak vypadá percentilový graf přibírání kojeného dítěte (naleznete ho ve článku Kojení70), jak vypadá kolostrum2 a zralé mateřské mléko7, ke sdílení zkušeností a vzájemné podpoře při kojení slouží podpůrné skupiny kojících maminek, s přípravou na kojení a řešením problémů při kojení pomáhají v tomto oboru vyškolené odbornice - laktační poradkyně10,
  • nechat novorozence dospět k samopřisátí, není-li to možné, tak přiložit novorozence k prsu co nejdříve po porodu: převážnou část novorozenců je možné ihned po porodu nechat během bondingu31 dospět k samopřisátí a nechat v tzv. savčí pozici na břiše matky pít kolostrum2, i po císařském řezu je obvykle možné provést kontakt kůži na kůži (více ve článku Kojení po císařském řezu27, v ostatních případech se doporučuje kontakt kůži na kůži zahájit co nejdříve (např. u nedonošených dětí klokánkováním3),
  • zajistit správné asymetrické přisátí dítěte k prsu: dítě, které se přisává správně a není příliš slabé, získává kojením dostatek mléka a netráví na prsu neúměrně dlouhou dobu, při správném přisátí by kojení nemělo být bolestivé12 a bradavka po kojení nesymetricky zdeformovaná, špatně přisáté dítě od prsu neodpojujeme (znásobuje to bolest a zvyšuje poškození bradavky), ale vyvineme přiměřený tlak na jeho zátylek a posuneme ho dolů, protože správné přisátí je asymetrické - hlava dítěte je mírně zakloněná, takže se dítě musí natáhnout mírně dopředu, aby se přisálo, brada dítěte má pak být zabořena do prsu, nos od prsu dále a zároveň má spodní čelist pokrývat většinu dvorce, děti se obvykle nejlépe přisávají v polospánku a při samopřisátí, mnoho miminek se nejlépe přisává při kojení kůži na kůži v tzv. savčí pozici (břicho na břicho), v některých případech případech může ke správnému přisátí pomoci přestřižení podjazykové uzdičky nebo orofaciální stimulace
  • neseparovat maminku a dítě: po bondingu přemístit matku společně s novorozencem na stejný pokoj (tzv. rooming-in3), podporovat kontakt kůži na kůži, miminko je díky tomu kojeno častěji a při prvních signálech hladu, dříve, než se rozpláče, kojení na požádání napomáhá i praktikování kontaktního rodičovství17, tj. (společné spaní29, nošení48), protože maminka může na potřebu dítěte se kojit reagovat velmi rychle a miminko cítí maminku a mateřské mléko na dosah, přisává se pak v pro něj v nejvhodnější chvíli, regulují se mu přirozené spánkové cykly a neupadá do nepřirozeně hlubokého a dlouhého spánku, miminko pak nebývá potřebné na kojení budit, také usínání u prsu je přirozené (obvykle není nutné ani dávat miminko odříhnout, správně přisáté dítě nepolyká vzduch a snaha o odříhnutí ho zbytečně budí), jistou mírou separace je i používání zavinovaček, čepičky a rukaviček pro miminko,je tedy lepší se obejít bez nich,
  • nepodávat dítěti umělé náhrady prsu (dudlík85, láhev41, kloboučky7): tyto náhrady mohou kazit techniku kojení - ohrožují správné přisátí a efektivní sání, mohou snižovat laktaci a způsobit bojkot kojení8 (předčasné odstavení), používaní kloboučků s sebou nese riziko poranění bradavek, vzniku bakteriální nebo kvasinkové infekce a mizí výhody sání přímo z prsu (např. tvorba mateřského mléka na míru dítěti), dudlík v puse dítěte může maskovat první signály hladu (dítě se uspokojí dudláním naprázdno), technika sání z láhve je jiná než z prsu a navíc z ní mléko teče rychleji, v případě nutnosti dokrmu existují jiné, vhodnější, způsoby, preferováno by mělo být použití suplementoru (laktační pomůcky), není-li k dispozici, pak krmení z pohárku, přinejhorším z injekční stříkačky s cévkou přes prst,
  • neomezovat délku a frekvenci kojení (tzv. kojení na požádání): kojení dle časového harmonogramu ohrožuje udržení laktace a správný vývoj dítěte (dítě nemusí nezískávat dostatek mléka a dobře prospívat, ignorací signálů hladu ztrácí důvěru ve svou schopnost komunikace a získává nezdravé stravovací návyky), miminko, které se správně přisává, netráví na prsu neúměrně dlouhou dobu, kojit lze při jednom kojení z jednoho prsu nebo i z obou prsů, záleží na potřebách miminka a dostatečnosti laktace, v případě potřeby je možno použít techniku stlačování prsu (co nejblíž k hrudníku zmačknout prs mezi palec nahoře a ostatní prsty dole), u starších miminek při zavádění příkrmů10 je třeba dbát na zásadu, že příkrmy jsou doplňkem a ne náhradou kojení, respektovat individualitu dítěte a znát růstové křivky kojených dětí (více se o nich dozvíte ve článku Kojení70),
  • věřit ve svou schopnost kojit: při dostatku informací maminka ví, co je při kojení normální, pomáhá nepovažovat případné problémy při kojení za boj, dívat se na kojení nejen v rámci momentální situace, ale s výhledem měsíců až let, zůstat co nejvíce klidná a vyhledat odbornou pomoc laktační poradkyně10,
  • vyhýbat se negativním komentářům o kojení: pokud možno se nestýkat s lidmi, kteří o kojení nemají správné informace a kojení nepodporují (mezi tyto lidi se řadí i tzv. cvičitelé dětí s radami typu "Nekoj ho tak často.", "Kojit v noci, uspávat u prsa nepotřebuje, stačí nechat vyřvat."), vyhledat si v okolí podpůrnou skupinu kojících maminek, vybrat pediatra, který kojení podporuje (např. v čekárně nemá reklamy na umělé mléko, poskytuje kontakty na laktační poradkyně, má ve své péči vysoký podíl kojených dětí).

Jak zjistit, zda dítě vypije dostatek mléka? Jak zvýšit příjem a tvorbu mateřského mléka?


Vážení dítěte před a po kojení je snahou popsat kojení analogicky ke krmení z láhve, což neodpovídá fyziologickému průběhu kojení a tedy z více důvodů neposkytuje o vypitém množství mléka relevantní informace. I správně umístěná a kalibrovaná váha má jisté odchylky měření (udává se až plus nebo mínus 30g, váha umístěná doma ještě více), dítě se pohybuje, což vážení znesnadňuje a znepřesňuje. Každé dítě má jiné nároky, při kojení přímo z prsu se složení mateřského mléka7 přizpůsobuje jeho potřebám, navíc dítě každé kojení vypije jiný objem mléka (podle toho, jaký má hlad, žízeň, podmínky při kojení - okolní ruch, momentální nálada maminky apod.). Dále dítě není při vážení před a po kojení přiloženo k prsu ihned při prvních známkách hladu, začne plakat, být nervózní, neklidné, kopat, šermovat ručičkama, poté se nemusí přisát správně a obvykle vypije z prsu méně, po kojení přichází o důležitou fázi zklidnění až usnutí u prsu.

Vyskytnou-li se při kojení problémy, jedním z prvních kroků by mělo být kontaktování odborníka na kojení - laktační poradkyně10, která posoudí, zda se miminko přisává správně a zda saje efektivně. Následovat by měly další kroky:
  • vysadit hormonální antikoncepce, protože může snižovat laktaci,
  • poskytnout miminku co nejvyšší míru fyzického kontaktu s maminkou a to nejlépe kůži na kůži v tzv. savčí pozici na břiše matky: miminko cítí maminku a její mléko, maminka může na potřebu miminka se kojit reagovat velmi rychle (dříve, než začne dítě plakat), miminko se lépe přisává (ideální je nechat miminko dospět nahé na nahém těle matky k samopřisátí), nošením48 a společným spaním29 se upraví spánkové cykly dítěte a tím i cykly kojení na přirozenou délku (tyto cykly jsou relativně krátké, ale odpovídá to fyziologii kojence a složení lidského mateřského mléka7),
  • zajistit co nejlepší přisátí: správné přisátí nebolí, je asymetrické - hlava dítěte je mírně zakloněná, takže se dítě musí natáhnout mírně dopředu, aby se přisálo, brada dítěte má pak být zabořena do prsu, nos od prsu dále a zároveň má spodní čelist pokrývat většinu dvorce, často velmi dobře funguje tzv. savčí pozice při kojení (břicho na břicho), někdy se jako nezbytné ukáže přestřižení podjazykové uzdičky či používání orofaciální stimulace,
  • kontrolovat, zda dítě opravdu získává z prsu mléko: prs v ústech a sací pohyby neznamenají, že dítě určitě pije mléko, když dítě mléko z prsu dostává, projevuje se to viditelnou "pauzou v bradě" - dítě má doširoka otevřená ústa, při nasávání mu brada klesne a zůstává tak dokud pije a když přestane sát, má plná ústa mléka a brada se mu vrátí zpět nahoru. Čím delší je pauza, tím více se dítě napilo (když se dítě snaží sát, ale nedaří se mu získat mléko, jeho brada se hýbe rychle, bez pauz).
  • používat metodu stlačování prsu: při pomalém toku mléka dítě saje, ale nezískává z prsu dostatek mléka, může se pak od prsa odtahovat, v tuto chvíli použijeme stlačování prsu (co nejblíž k hrudníku zmačknout prs mezi palec nahoře a ostatní prsty dole) a dítě kojíme z tohoto prsu, dokud nepřestane pít i navzdory stlačování,
  • při jednom kojení prsy vystřídat: pokud dítě nepije i navzdory stlačování prsu, přiložíme ho k druhému prsu a postup opakujeme, pokud dítě nevypilo ani pak dostatek mléka, znovu prsy prostřídáme a opakujeme postup,
  • užívat byliny podporující laktaci: zvýšení mateřského mléka můžeme docílit například bylinkami jako je benedikt lékařský1 a pískavice řecké seno1, nejlépe fungují, pokud jsou obě užívány současně (buď jako čaj a nebo jako pastilky), účinná je i moringa olejodárná či jestřabina lékařská
  • užívat Domperidon (Motilium1): tento lék (původněurčený na žaludeční problémy) zrychluje tok mléka tím, že zvyšuje tvorbu mléka, základem ale zůstává správné přisátí,
  • v případě nutnosti použít dokrmování: preferováno by mělo být použití suplementoru2 (laktační pomůcky, např. cévky CN01 napojené na lahvičku s mlékem a přiloženou při kojení k bradavce prsu), není-li k dispozici, pak krmení z injekční stříkačky s cévkou přes prst. K dokrmu ideálně používáme ručně odstříkané nebo odsávačkou mléka24 odsáté vlastní mateřské mléko, případně pasterované mateřské mléko z banky mléka, umělé mléko49 by mělo být až tou poslední volbou.

Velmi dobře přisáté a dostatečně z prsu pijící dítě (s dlouhou pauzu v bradě) - video (ENG)




Dobře přisáté a dobře z prsu pijící dítě (s pauzu v bradě) - video (ENG)




Dudlající dítě (bez pauzy v bradě), které z prsu nezískává dostatek mléka - video (ENG)




Dítě opakovaně dudlá a pije (sledujte pauzu v bradě), jak matka používá stlačování prsu - video (ENG)




Dokrmování miminka laktační pomůckou (suplementorem) - video (ENG)




Jak kojit při gastroezofageálním refluxu, ublinkávání, zvracení


O kojení při ublinkávání, gastroezofageálním refluxu4 a zvracení kojených dětí pojednává článek Zvracení kojenců4.

Jak kojit, pokud jsou bradavky bolestivé


O možných příčinách bolavých či poraněných bradavek, jejich léčbě a preventivních opatřeních se dočtete v článku Bolavé bradavky při kojení12.

Jak kojit v noci


O specifikách spánku kojených dětí, fyziologickém častém nočním probouzení se a o tom, jak si kojení v noci usnadnit, pojednává článek Noční kojení20. Potřebou spánků dětí podle věku, potřebou fyzického kontaktu i během spánku a realizací spaní v těsné blízkosti se zabývají články Dětský spánek6 a Společné spaní29.

Co dělat, když je miminko neklidné, plačtivé, nebo při kojení kouše, opakovaně se přisává a pouští či prs odmítá úplně


O příčinách kojeneckých kolik a možnostech úlevy pojednává článek Kojenecká kolika25, v nékterých případech je třeba uvažovat i o možnosti alergie na některou složku matčiny stravy5 a nebo gastroezofageálního refluxu4. Proč může dítě při kojení bradavku kousat, jak tomuto problému předcházet a jak ho řešit, se můžete dočíst v článku Kousání při kojení11. Jak poznat bojkot kojení a jak ho překonat, naleznete v článku Bojkot kojení8.

Jak kojit při zavádění příkrmů


Jak poznat, kdy je dítě připraveno na příkrmy, jak přikrmovat a kojit, aby nedošlo k poklesu laktace, naleznete v článku Zavádění dětských příkrmů10. Specifika hodnocení prospívání plně kojených dětí naleznete v článku Kojení70.

Související články


Více o tom, jak kojit, na modrykonik.cz


Použité zdroje


  1. Andrea Poloková: Praktický návod na dojčenie
  2. http://www.mamila.sk (SK)
  3. http://www.kojim.cz
  4. http://www.poradkyneprikojeni.cz
  5. http://vbavlnce.blogspot.cz/2014/03/biologicka-...
  6. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/0...
  7. http://www.kojeni.net
  8. http://nbci.ca/index.php?option=com_content&vie... (videa kojení)
  9. http://kellymom.com/bf/got-milk/basics/milkprod...
  10. http://files.gastroped.cz/200000163-4a2514c70f/...

Externí linky


Pomohl ti tento článek?
Ano
 / 
Ne

Zkušenosti s tím, jak kojit

Máš zkušenost s tím, jak kojit?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
veroushek
7. únor 2016

Kojení jako snad největší téma raného mateřství

Ještě než se syn narodil, byla jsem přesvědčená, že chci kojit. Ani mě nenapadlo, že by to nešlo, nebo že bych prostě nekojila.

Předčasným porodem se ale situace trochu zkomplikovala. Syna jsem držela v náručí až 3. den po porodu a do kojící místnosti jsem chodila frustrovaně odsávat a koukat jak ostatní matky kojí. Neustále mi říkali: " On je moc mladý, on nemusí.." No to vím taky , že nemusí, ale proč by neměl do prkvančic!!!

Tak jsem si to nakonec vynutila, že to oba zvládneme a že se po přiložení uvidí a heleme se, synáček hned na poprvé i se žloutenkou vypil 10 ml. Neustále jsem mu říkala, jaký je bojovníček, jakej je to frajer a šikulka. A tak nám to tak hezky šlo, že náš propustili 9. den po porodu. Všem tam spadla brada. Ano , rozkojili jsme se. Chce to rozhodnutí, pevnou vůli a cit.

Šestinedělí jsem prožila naprosto krásně. Bez stresu, bez tápání. Byla to nádherná souhra matky, otce a dítěte. Ale po šestinedělí to přišlo. Koliky, snížení laktace a bojkot. Takže jsme začali lítat po laktačních poradkyních. Mimochodem je to dobrá investice, ať už to stojí cokoliv. Bez nich bych už dávno nekojila.

První laktačka ( zároveň staniční nejmenované porodnice) mi ihned poradila společné spaní s dítětem v posteli a naučila mě kojit v leže ( užasný!!!! doporučuju!! kvalitní spánek všem a všude plno lásky :-) a oxytocinu :D ).

Druhá laktačka mi poradila savčí polohu a neb jak držet dítě aktivní po čas kojení, aby si vytáhlo co nejvíce a nespalo. Zároveň mělo možnost využít vrozené reflexy. Skvělé!! Dále mi poradila kojit kůži na kůži. Bylo více mléka a více instinktivního chování.

Třetí laktačka mi poradila ve chvílích, kdy jsem mléko opravdu neměla, ať kojím pomocí po domácku vyrobeného suplementoru: Nasogastrická sonda a lahvička s dírkou. Konec sondy jsem spolu s prsem šupla dítěti do pusinky a ono si tak nezvykalo na flašku. Dále mi poradila, ať si koupím pískavici a benedikt lékařský, a to se mi hrozně osvědčilo. Z dob, kdy dítě mělo téměř pořád nutrilon, se staly doby, kdy je plně kojeno.

Teď ještě bojujeme s ABKM, ale můj boj o kojení mi za to stál a stát bude! :-)
2 poděkování
Poděkuj za zkušenost
weronikav
9. dub 2015

Kojení

Už při prvním těhotenství jsem se moc těšila na to, až se prcek narodí a já si ho prvně přiložím a budu kojit. Četla jsem spoustu knih a článků o kojení a hlava mi z toho šla kolem, ale nikdy mě ani trošinku nenapadlo, že to z nějakého důvodu nepůjde :-)

Při přípravě výbavičky jsem si koupila pro jistotu aspoň tu nejmenší a nejlevnější lahvičku, říkala jsem si třeba na čaj či vodicku časem. Nechtěla jsem utrácet zbytečně za něco, co bych třeba ani nevyužila, a dnes se dá láhev a mléko koupit kdekoliv.

Když se mi Honzík narodil, bylo to v srpnu a padaly teplotní rekordy. Měla jsem děsnou hrůzu, že se nerozkojim a ten můj čtyřkiláček bude mít hlad. Sice se hned po porodu přisál, ale než se začlo tvořit mléko místo mleziva, tak to trvalo pár dni a on mi mezitím zhubnul asi půl kila. Sestřičky mě stresovaly, pořád do mě hučely, že mám kojit po třech hodinách a deset minut z jednoho a pak deset minut z druhého prsu. Nakonec mi ho chtěly i přikrmovat, ale on to jejich mléko vše plival. Váha se mu zastavila a mě se začlo tvořit mléko a pustili nás domů :-).

Doma jsem hodila za hlavu všechny rady sestřiček z nemocnice a malého začala kojit, jak on si řekl, někdy po hodině, někdy po čtyřech. Musela jsem si opravdu hodně hlídat svůj jídelníček, protože trpěl na bolesti bříška. Ale zvládli jsme to a nakonec jsem kojení ukončila já sama před jeho druhými narozeninami, na doporučení dr. Aby se něco nestalo s druhým miminkem, které jsem měla již tři měsíce v břiše :-). Teď opět už rok kojím dceru a říkám si, že kojení či nekojeni hodně záleží na psychice. Já jsem si za žádnou cenu nechtěla připustit, že by to nešlo. :-)
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
rozzaarka
9. dub 2015

Nenechte se vynervovat

Moje rada zní - rychle z porodnice do klidu a pozvěte si laktační poradkyni. V porodnici mě pediatrička při propouštění tak vystresovala, že jsem jela domů se slzami v očích a plnou hlavou toho, že Kubík umře hlady. A to jsem ho dokrmovala svým mlékem... Druhý den u nás byla laktační poradkyně, ukázala mi pohodlné techniky kojení, půjčila váhu a já zjistila, že Kubík pije to, co potřebuje, a naprosto jsem se vyklidnila. A kojení? Plně téměř 7 měsíců, do 10 se chtěl výhradně kojit, pak už se mi povedlo mu podstrojovat trochu víc. Teď je mu 14 měsíců a pomalu přemýšlím, jak z toho ven. :-)
1 poděkování
Poděkuj za zkušenost
kacik87
15. únor 2015

Důležitá je psychika

Že budu kojit jsem věděla už od začátku těhotenství. Když jsem se však začala pročítávat tím, jak kojit, zjistila jsem, že to nebude tak jednoduché. Hrozně jsem se bála, že nebudu mít mléko. Za celé těhotenství jsem neměla větší prsa a ani mi z nich nic neteklo.

Přišel den D, porod a hned první přisátí. Byla jsem hrozně překvapená, jak snadno se to podařilo. Další dny to začínalo být těžší. Prsa bolavá, bradavky bolavé a miminko se budilo co tři hodiny. Myslela jsem si, že to nezvládnu, bála jsem se, že jí nemám už co dát. Pila jsem kojící čaje a gravimilk, mazala si bradavky bepanthenem, ale větší prsa jsem prostě neměla.

Moc mi pomohla podpora sestřiček v nemocnici a jejich vysvětlení, že žaludek miminka je jako třešinka. Taky jsem dostala hydrogelové vložky od Medely a ty mi moc pomohly. Po propuštění z nemocnice jsem prostě kojila dále, neměla jsem doma pro jistotu žádné UM. Teď je mojí dceři skoro sedm měsíců a kojíme dále.
Důležité je si věřit, věřit ve své tělo a hlavně nečíst nic o slabém mléce.
0 poděkování
Poděkuj za zkušenost
audreyi
5. pro 2014

Kojení? Tak na to aby měl člověk speciální školu!

Můj chlapeček se narodil teď v srpnu a mám za sebou necelé čtyři měsíce kojení, rozhodně mi nepřijde, že kojení mám v malíku a že jsem to zvládla! Chtěla bych ale podpořit i ostatní maminky, že to jde i s velkými obtížemi jakž takž zvládnout.

Vše začalo tím, že v porodnici nebylo při porodu moc času na bonding, vše trvalo tak pět minut a chlapeček se mi nepřisál. Podle rad sestřiček na šestinedělí jsem zkoušela přikládat každé tři hodiny, ale pořád nic. První dva dny, jsem neměla mléko, a bála jsem se, že když se nepřisaje, mléko se mi ani neudělá, tak jsem celou dobu v porodnici stimulovala bradavky alespoň ručně- Třetí den mě sestřičky vystresovaly, že když nepije a nepřibírá, nepustí mě z porodnice domů, tak jsem teda po nátlaku souhlasila s příkrmem a syn dostal Nutrilon HA. Stále jsem zkoušela přikládat, ale syn se prostě nedokázal přisát. Čtvrtý den po porodu jsem si zašla půjčit odsávačku a začala pravidelně odsávat, mlíčko se mi začalo tvořit a já dokrmovala stříkačkou vlastním mateřským mlékem. Z porodnice jsem tedy odcházela nekojící, ale syna jsem krmila stříkačkou vlastním mateřským mlékem.

Ihned po příchodu domů, jsem si domluvila schůzku s laktační poradkyní. Ta mi doporučila kloboučky, podotýkám, že nemám žádný problém s bradavkami, jsou celkem normální, jak velikostí tak tvarem. S kloboučkem už syn sát začal. Hlady neplakal, hodně spinkal, a tak jsem si myslela, že je vše v pořádku. Po pár dnech opět začal problém s přisátím a já zjistila, že když chci odstříkat, že nemám už skoro žádné mlíčko! Synova spavost a klidnost byla pravděpodobně způsobena novorozeneckou žloutenkou. Konzultovala jsem to s laktační poradkyní a problém byl patrně v tom, že jak chlapeček málo a špatně sál, nedostatečně mě stimuloval k tvorbě mléka. bylo tedy třeba opět do boje povolat odsávačku. Mimo to jsem pila po litrech kojící čaje a jedla More milk. Tak jsem přikládala, syn spíše nesál a s prsem dost bojoval a vztekal se, po takovém boji u kojení jsem odstříkala a bradavky stimulovala odsávačkou (každou 15 minut) a pak syna dokrmila. Byla to celkem náročná procedura a krmení trvalo hodně přes hodinu. Takto se mi dařilo udržovat množství mléka, ale po necelém týdnu a krmení 7-8 denně jsem byla úplně na dně svých sil. Konzultovala jsem opět s laktační a přestala zkoušet syna přikládat. Jen jsem odsávala a syna dokrmovala. Tuto strategii jsem vydržela aplikovat celé šestinedělí. A pak se to zlomilo. Syna jsem zkusila přiložit, přisál se a pil bez problémů vytáhl si i 130 ml, což byl obrovský úspěch. Občas sice prso bojkotoval a tak jsem musela vytáhnout odsávačku, ale těchto případů výrazně ubývalo.

Teď je synovi 14 týdnů a já stále plně kojím. Sice s kloboučky, ale už jen pětkrát denně a nedokrmuji. Syn spí celou noc, tak v noci nekojím. Pořád je to boj, ale stojí mi to za to , aby syn měl moje mlíčko! Přeji všem, kdo ze začátku bojují, ať vytrvají! A ono to nějak půjde!
3 poděkování
Poděkuj za zkušenost