Mateřské mléko 7 zkušeností

Mateřské mléko je přizpůsobeno konkrétnímu dítěti a jeho potřebám, jeho složení se mění podle věku dítěte a jeho zdravotního stavu, ročních období, denní doby i během jednoho kojení a do jisté míry i podle stravy kojící ženy (ovlivňuje chuť mateřského mléka). Mateřské mléko je unikátní a nenapodobitelné svým specifickým složením, stravitelností, jakož i obsahem ochranných a růstových faktorů, má také vždy ideální teplotu. Obsahuje stovky složek, řadu z nich zatím neumíme vyrobit a některé dosud nebyly ani identifikovány.



Lidské mateřské mléko obsahuje relativně hodně cukrů a málo tuků a bílkovin, většinu z nich syrovátkových, je tedy velmi dobře stravitelné, a proto se děti, stejně jako mláďata jiných zvířat, která rodiče nosí48 zkušeností (např. opice), kojí přirozeně5 poměrně často (i více než 10-20x za den), kojením70 si děti ale uspokojují i řadu jiných potřeb než jen ukojení hladu a žízně. Opakem člověka a primátů jsou živočišné druhy, které svá mláďata skrývají, např. do nor, jeskyní, tyto druhy mají mléko poměrně tučné a vysokokalorické a kojí pouze několikrát za den.

Kojení70 zajišťuje dítěti nejlepší výživu, podporuje bonding31, vztah matky a dítěte a je ekologičtější a výrazně levnější než umělé mléko49, mateřské mléko je navíc vždy "po ruce". Kojení také snižuje náklady na zdravotní péči, protože chrání dítě proti průjmům, infekcím dýchacích cest, močové soustavy a středního ucha, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku (SIDS), snižuje riziko cukrovky, nádorů, obezity a kardiovaskulárních chorob a prospívá rozvoji mozku, kostí a ústní dutiny dítěte, pomáhá dítěti zvládat bolest při nemoci či zranění.

Kolostrum


Mlezivo, neboli kolostrum2, je hustá žlutá tekutina, která je prsy produkována v nepatrném množství ke konci těhotenství a poté v malém množství (řádově se jedná o mililitry při jednom kojení) první hodiny po porodu.

Zralé mateřské mléko


Během 2 až 3 dnů po porodu pomalu z kolostra vzniká přechodné mléko a to se postupně během asi dvou týdnů změní na zralé mateřské mléko. Mateřské mléko obsahuje látky, které dítě vyživují, pomáhají mu mléko trávit a vstřebávat z něj živiny, mají antimykotické, antibakteriální, antivirové, imunomodulační, protirakovinné a prebiotické účinky a které podporují rozvoj trávicí soustavy a dalších orgánů. V mateřském mléce se vyskytují i živé buňky.

Tuky mateřského mléka


Mezi hlavní složky mateřského mléka patří tuky, tvoří 35-50% kalorické hodnoty zralého mateřského mléka. Obsah tuků se pohybuje okolo 20-40 g/l, přibližně 42% jsou tuky nasycené a 57% tuky nenasycené. V mateřském mléce se nacházejí triglyceridy, volné mastné kyseliny, fosfolipidy, sfingolipidy a také řada různých sterolů, mateřské mléko např. obsahuje 2 až 3krát více cholesterolu než mléko kravské. Poměr mastných kyselin v mateřském mléce je ovlivněn stářím dítěte a stravou kojící maminky, neměla by tedy zapomínat na konzumaci zdravých druhů tuků a olejů2, především těch obsahujících nasycené, omega-9, omega-7 a omega-3 mastné kyseliny.

Nejvíce je v mateřském mléce nasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem - palmitové (C6) a stearové (C18), dále obsahuje polynenasycenou omega-6 mastnou kyselinu linolovou (C18), mononenasycenou omega-9 mastnou kyselinu olejovou (C18), mononenasycenou omega-7 mastnou kyseliny palmitoolejovou (C16) a při vhodné stravě maminky ve větším množství i velmi zdravé polynenasycené omega-3 matsné kyseliny alfa-linolenovou (C18), ikosapentaenovou (C20) a dokosahexaenovou (C22). V mateřském mléce nalezneme i nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem - máselnou (C4) a kapronovou (C6), nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem - kaprylovou (C8), kaprinovou (C10), laurovou (C12) a myristovou (C14), mononenasycenou mastnou kyselinu myristoolejovou (C14) a polynenasycenou omega-6 mastnou kyselinu arachidonovou (C20).

Sacharidy mateřského mléka


Další hlavní složkou mateřského mléka jsou sacharidy7, které tvoří přibližně 40% jeho kalorické hodnoty, obsah sacharidů je 68-72 g/l. Jedná se především o laktózu, dále je přítomna galaktóza, fruktóza a také oligosacharidy (prebiotická vláknina), která napomáhá udržovat zdravý střevní ekosystém - osídlení trávicího traktu přátelskými probiotickými baktériemi5 a potlačení kvasinek, kolifomních bakterií a jiných patogenních mikroorganismů.

Bílkoviny mateřského mléka


Zbylých 7-10% kalorické hodnoty mateřského mléka tvoří bílkoviny, jejich obsah je 9-20 g/l, mezi savci se jedná o jednu z nejnižších hodnot, takže lidské mateřské mléko má obvykle bílou až namodralou barvu (ale může být i nažloutlé, narůžovělé, nazelenalé). Na počátku laktace se obsah bílkovin pohybuje okolo 14 až 16 g/l, v odobí 3 až 4 měsíců po porodu okolo 8 až 10 g/l a po šestém měsíci okolo 7 až 8 g/l. Pouze přibližně 1 až 2% bílkovin prochází trávicím traktem miminka nestrávených, jedná se hlavně o část protilátek a laktoferinu. Většina bílkovin se syntetizuje přímo v mléčné žláze, ale např. sérový albumin přechází do mléka z krevního oběhu matky.

V mateřském mléce se vyskytují tři hlavní skupiny bílkovin a to syrovátkové bílkoviny, kasein a muciny. Kolostrum2 obsahuje převážně syrovátkové bílkoviny a k tomu malé množství mucinů, obsah kaseinu se blíží nule. Zralé mateřské mléko obsahuje zpočátku přibližně 80% syrovátkových bílkovin a jen 20% kaseinu (kravské i kozí mléko má poměr opačný - 20 % syrovátkové bílkoviny a 80 % kaseinu), u starších dětí tvoří syrovátkové bílkoviny jen 50 až 60% bílkovin mateřského mléka a kasein 40 až 50%. Díky tomu se mění i podíl jednotlivých aminokyselin v mateřském mléce.

Mezi syrovátkové bílkoviny řadíme alfa-laktalbumin (jeho složkou je i HAMLET - lidský albumin usmrcující nádorové buňky), protilátky (činí celou čtvrtinu ze všech bílkovin mateřského mléka, z většiny se jedná o IgA protilátky), sérový albumin, laktoferin, haptokorin, kyselinu listovou vázající bílkovinu (zvyšuje vstřebatelnost kyseliny listové37), bílkovinu vázající inzulínu podobný růstový faktor (chrání inzulínu podobný růstový faktor před trávicími procesy a umožňuje tak jeho působení po celé délce trávicího traktu), enzymy (lipázu, amylázu, lyzozym, fosfatázu, hydrolázu, katalázu, antitrypsiny, peroxidázu), růstové faktory (epidermální růstový faktor, inzulínu podobný růstový faktor) a cytokiny.

Alfa-laktalbumin pomáhá ničit kvasinky (Candida albicans) a baktérie Escherichia coli, stafylokoky a streptokoky. Také na sebe váže dvojmocné kationty, např. vápníku a zinku, a zvyšuje tak jejich vstřebatelnost. Haptokorin je bílkovina tvořící vazbu s vitamínem B12, čímž zajištuje jeho lepší vstřebatelnost. V mateřském mléce je více haptokorinu než vitamínu B12, volný haptokorin má antimikrobiální účinky. Zpomaluje růst baktérií, pravděpodobně tím, že jim odebírá vitamín B12.

Na laktoferin je navázána většina železnatých iontů přítomných v mateřském mléce. Ve střevech se pravděpodobně pouze lidský (a ne jiný živočišný jako kravský či kozí) laktoferin váže na specifické receptory a zajišťuje tak velmi dobrou vstřebatelnost železa z mateřského mléka. Laktoferin příznivě působí na množení buněk tenkého střeva miminka. Má také antimikrobiální účinky, např. proti kvasinkám (Candida albicans), Escherichia coli, Helicobacter pylori a viru HIV. V buňkách tenkého střeva také zvyšuje tvorbu a uvolňování cytokinů a podporuje tak správné fungování imunitního systému dítěte. Některé peptidy (kratší řetězce aminokyselin) vznikající při trávení laktoferinu mají prebiotické účinky.

Lipáza pomáhá s trávením mléčného tuku u novorozenců a předčasně narozených miminek, která ještě nemají dostatečnou aktivitu vlastních enzymů. Tento enzym je vysoce citlivý na teplo, při ohřívání mléka se ničí. Je poměrně nespecifický, pomáhá trávit širokou škálu tuků. V mateřském mléce se nenalézá žádná látka, kterou by mohl enzym amyláza štěpit. Pravděpodobně pomáhá miminku s trávením škrobů (polysacharidů) v období zavádění příkrmů10, když ještě slinné žlázy a slinivka miminka netvoří dostatek vlastních aktivních enzymů.

Působení lyzozymu ničí buněčné stěny grampozitivních baktérií, společně s laktoferinem pak zabíjí i gramnegativní baktérie, inhibuje virus HIV. Laktoperoxidáza ničí grampozitivní i gramnegativní baktérie. Antitrypsiny působí proti některým enzymům, které jsou produkovány slinivkou miminka a tráví bílkoviny, udržují tak v rovnováze příjem dusíku, zvyšují odolnost laktoferinu vůči trávení a tím podporují jeho funkce.

Funkcí růstových faktorů je podpora syntézy DNA a růstu některých typů buněk. Trávicí systém miminka tak lépe vyzrává a zlepšuje se tvorba vlastních trávicích enzymů. Cytokiny mají imunomodulační a protizánětlivé účinky, podporují Th1 složku imunitního systému (nespecifickou buněčnou imunity), která vyvažuje Th2 složku (protilátkovou imunitu - při její převaze dochází ke vzniku atopie, autoimunitních onemocnění a rakoviny).

Protilátky, neboli imunoglobuliny, přítomné v mateřském mléce jsou z 90% IgA, na počátku laktace jich mléko obsahuje 1 až 2 g/l, pokud maminka kojí i déle než 2 roky, jejich koncentrace je stále poměrně vysoká - 0,5 až 1 g/l. Jedná se o protilátky proti nemocem, kterými tak maminka chrání své kojené dítě před nemocemi. V lidském mateřském mléku byly nalezeny imunoglobuliny např. proti Escherichia coli, salmonele6, choleře, haemofilům, pneumokokům, Helicobacter pylori, kvasinkám (Candida albicans), cytomegalovirům, chřipce, HIV a proti původcům průjmových onemocnění (clostridiím, rotavirům4). Rozkladem IgA v trávicím traktu vznikají peptidy, z nichž některé působí prebioticky.

Mateřské mléko obsahuje pouze dva základní typy kaseinu - beta-kasein (necelých 80%) a kappa-kasein. Peptidy (kratší aminokyselinové řetězce) vznikající při trávení lidského kaseinu působí proti tvorbě trombotických krevních sraženin a vysokému krevnímu tlaku a mají účinky podobné kanabinoidům, uspávají miminko a ovlivňují hospodaření s tekutinami v tenkém střevě. Kappa-kasein je vysoce glykosylovaná bílkovina (má na sobě navázané molekuly sacharidů), která snižuje přilnavost Helicobacter pylori k žaludeční sliznici a tím částečně chrání proti zánětům, vředům a rakovině žaludku a dvanácterníku. Beta-kasein je silně fosforylovanou bílkovinou, vytváří proto komplexy s vápenatými ionty, které potom během procesu trávení uvolňují. Tím je zajištěna vysoká vstřebatelnost vápníku z mateřského mléka, pravděpodobně podobný efekt nastává i u ostatních dvojmocných iontů, např. zinku.

Jako muciny označujeme membránové bílkoviny kapének mléčného tuku. Obsah tohoto druhu bílkovin je v mléce poměrně stabilní, sice velmi malý, ale důležitý. Kromě tvorby tukových kapének pomáhají děťátko chránit i vůči infekcím, včetně rotavirových4.

Další složky mateřského mléka


Mateřské mléko je kromě bílkovin zdrojem řady jiných dusítakých látek, které tvoří 20 až 25% celkového dusíku. Jedná se např. o peptidy (kratší řetězce aminokyselin než jsou bílkoviny), volné aminokyseliny, nukleotidy (strukturní jednotky RNA a DNA), nukleosidy, kreatin, kreatinin, močovinu, kyselinu močovou a aminosacharid N-acetyl-glukosamin (vykazuje výraznou prebiotickou aktivitu).

Mezi ostatní, známé složky mateřského mléka patří vitamíny (A, beta-karoten, B1, B2, B3, B5 - kyselina patothenová, B6, B9 - kyselina listová, B12, C, D, E, H, K, inositol a cholin), minerály a stopové prvky (např. železo, sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, zinek, selen, chróm, měď, jód, mangan, molybden, síru, fluór, chlór, nikl), hormony (mezi jinými i thyroidní hormon, oxytocin, prolaktin) a také živé bílé krvinky (fagocyty, makrofágy, B-lymfocyty a T-lymfocyty), probiotické baktérie a jejich DNA. V mateřském mléce byla prokázána přítomnost až několika druhů probiotických baktérií, hlavně laktobacilů a bifidobaktérií, které jsou základem zdravé střevní mikroflóry miminka. Vhodné složení střevní mikroflóry kojence podporuje vaginální porod27, časný kontakt kůži na kůži31 se samopřisátím5, plné kojení70 a samozřejmě zdravá střevní, vaginální a kožní mikroflóra maminky.

Tvorba mateřského mléka


Tvorbu mateřského zvyšuje užívání pískavice řeckého sena1, benediktu lekářského1, jastřabiny lekářské či moringy olejodárné1, laktaci naopak tlumí konzumace šalvěje a máty.

Související články


Více o mateřském mléku na modrykonik.cz


Použité zdroje


  1. http://www.wikiskripta.eu/index.php/V%C3%BDznam...
  2. http://www.askdrsears.com/topics/feeding-infant...
  3. http://www.borstvoeding.com/files/whatsinbreast...
  4. http://www.nspnz.sk/neonatal/dojcenie/materskem...
  5. http://www.zdravie.sk/clanok/47386/materske-mli...
  6. http://dojcenie.wordpress.com/
  7. http://kellymom.com/bf/got-milk/basics/milkprod...
  8. https://breastfeedingusa.org/content/article/do...
  9. http://ajcn.nutrition.org/content/77/6/1537S.full
  10. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/0...
  11. http://journals.lww.com/jpgn/Fulltext/2010/0300...
  12. http://www.ima.org.il/FilesUpload/IMAJ/0/38/193...
Pomohl ti tento článek?
 / 
Ne

Zkušenosti s mateřským mlékem

Máš zkušenost s mateřským mlékem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
adelkak
4. led 2016

Vybojované kojení

Prvního syna jsem kojila jen 2 měsíce, a to s dokrmem, a to jen díky špatným radám doktorů už od porodnice. Do teď mě to mrzí, syn trpěl hodně na střevní virózy, které by se mu s MM vyhnuly nebo by byly v mnohem menší míře.

U druhého miminka jsem se na vše připravila a i přes velký boj několika zánětů, ragád a bojkotů jsme se sehráli a plně kojili 8 měsíců a od té doby přikrmuji, ale stále kojím a budeme i dále.
0 poděkování
lucuschka
4. led 2016

Mateřské mléko je pro dítě nejlepší

Dcerku jsem kojila do tří let (teprve nedávno se sama odstavila) a můžu říct, že mám ten nejlepší pocit z toho, že jsem pro ni udělala to nejlepší, co jsem mohla.

Začátek v porodnici byl ideální - malá příbírala krásně na váze a obě jsme byly spokojené. Ovšem po nějaké době malá začala hodně plakat a hodně cucat, což tedy nevadilo mě, ale naší paní doktorce ano a obvinila mě, že malou překrmuji a ona pláče, proto, že ji bolí bříško z toho množství MM. :-( Měla jsem to omezit, což jsem učinila - pod vlivem hormonů i toho, že jsem spoléhala na to, že paní Dr. tomu rozumí. No, málem jsem o mléko přišla a zase byl problém u Dr. a měla jsem nasadit UM. Nevzdala jsem to a díky homeopatii i laktační poradkyni jsem to zvládly a Sofinka rozhodně po celou dobu, co byla na MM netrpěla hlady, podvýživou a rozhodně se svými 16 kg nevypadá, že by jí dlouhodobé kojení uškodilo. :-D

Já toho času určitě nelituji... byly to příjemné okamžiky a užívaly jsme si to obě. Dcerka nebyla nikdy moc nemocná a já věřím, že jí MM do života rozhodně vybavilo lépe než UM protilátkami a snad i vztahem ke mě... Ona sama kojí panenky docela obstojně, tak snad jí to vydrží ;-)
1 poděkování
apacheee
4. led 2016

Mateřské mléko - nejideálnější potrava pro dítě

Syna kojím odmalička až doposud (aktuálně mu je 17 měsíců) a jsem opravdu vděčná, že jsme měli tuto možnost.

Při začátcích kojení jsem pociťovala opravdu euforistické stavy - fakticky mě naplňovalo mít novorozeného Eliáška přisátého k prsu, byl tak spokojený a přitom tak bezbranný a já ho u toho zvládla hodiny pozorovat. Později jsme si prošli opravdu ošklivým bojkotem kojení, ale i to jsme překonali a kojení si vybojovali. Nyní už samozřejmě kojím méně často a v některých chvílích už to pro mě není až tak příjemná činnost, ale nějak se mi nechce přestávat, obzvlášť, když vidím, jak se z toho mého velkého chlapáka zase stane maličké miminko, které mě bezmezně potřebuje. :-)
8 poděkování
shak29
16. bře 2015

Jednou málo, jednou příliš

Po prvním porodu mlíčka moc nebylo, pila jsem různé čaje na tvorbu, jedla homeopatika. Po šestinedělí se tvorba mlíka zvedla, ale syn měl odstříkané z lahve, do 9 m.

U druhého porodu bylo mlíčko skoro hned. A moc. Prsa se přes noc nalila, byla jako balvan, nešlo odstříkat, malá se nemohla chytit. Sestry nevěděly, co s tím. Tak do teplý sprchy a s bolestí rozmasírovat, odstříkat. Dostala jsem od sestřičky čichat oxytocin, el. odsavačku a už to jelo. :-D Nyní jsem nepila na tvorbu, ale na snížení tvorby - šalvěj, mátu, homeopatika. Večer i během dne jsem odstříkávala. Večer po kojení nebylo nezvyklé odstříkat 250 ml. I tak jsem měla neustále retence. Zánět, kdy tři dny jsem měla 40° horečky. Upravilo se mi to až po roce dcery.

U třetího miminka jsem kojila pořád, tak jsem doufala, že se mi tyto problémy vyhnou. Ne, začínala jsem od začátku s tím rozdílem, že mliko bylo pořád. Takže už jsem automaticky odstříkávala, chladila a nenechala zajít do takového extrému a v porodnici jsem dělala zásobu mlíčka pro ostatní miminka. :-)
3 poděkování
holyjane
15. bře 2015

Nejlepší lék

Plně jsem kojila do půl roku a pak po každém jídle jako "pití". Když se mi malá naučila na lahvičku s čajem, kojení to nijak neohrozilo. Za tu dobu, co malou kojím, jsme já ani ona nebyly nemocné, i když partner a většina příbuzných pohybujících se s námi v celkem těsném kontaktu ano. Malá má celkem posilněnou imunitu, pomáhá nám i odstříkané mateřské mléko jako náhrada za nosní kapky na uvolnění. Teď, když rostou zuby a malá nechce občas jíst, tak stačí výživné látky z mateřského mléka.
Jsem moc ráda, že jsem nám to kojení přes počáteční nepřízně vybojovala.
1 poděkování
petulka1979
10. lis 2014

Mateřské mléko:Lék nad zlato i pro nedonošené děti

I moje zkušenost potvrzuje, že i nedonošené děti se dají kojit co nejdéle a že mateřské mléko je opravdový lék. V těhotenství jsem si říkala, že by bylo fajn kojit alespoň půl roku, ale že budu kojit další rok a půl mě nenapadlo a jsem za to ráda. :-) Mateřské mléko je opravdu lék nad zlato, protože během 22 měsíců měl Honzík pouze tzv.jednodenní rýmu. Stále kojíme a kojit budeme dál. Tím chci řict, nevzdávejte se kojení, pokud to jen jde. Vždyť to je to nejlepší, co těm našim prckům můžeme dát. x-)
2 poděkování
katyxq
4. lis 2014

Kojení a odstříkávání mateřského mléka

I moje zkušenost potvrzuje, že pokud nejste schopné z prsou skoro žádné mateřské mléko ručně odstříkat nebo odsát odsávačkou a to ani elektirckou, nízkou tvorbu mléka to znamenat nemusí, o laktaci to vlastně neříká vůbec nic. Malou jsem kojila plně a dodnes stále bez problémů kojím (i když už jen trochu, to moje batole je na zdárné cestě k přirozenému samoodstavení). Děťátko prostě saje jinak a podstatně účinněji, mléko se mu tvoří na míru při kojení. Prsa příroda uzpůsobila ke kojení ;-).

Dokonce je možné pár dní téměř plně odkojit i přes rok a půl staré dítě, když dostane střevní virózu, já se dávala dokupy přes týden, ona byla fit za dva dny. Mateřské mléko a v něm obsažené protilátky a jiné složky jí pomohly.
6 poděkování