Bez ohledu na to, jestli jsi prvorodička nebo už máš nějaký porod za sebou, tě možná ohledně vaginálního porodu napadá spousta otázek. Kdy vyrazit do porodnice? A co tě čeká během první, druhé a třetí doby porodní? I to se, kromě jiných informací, dozvíš v našem článku.

Vaginální porod
- Pokud se u tebe v těhotenství neobjevily komplikace, nebo ti lékař z nějakého jiného důvodu nedoporučil plánovaný císařský řez, bude se k tobě přistupovat jako k rodičce, kterou čeká vaginální porod. Mezi hlavní indikace k plánované sekci patří například úzká pánev, patologická poloha dítěte v děloze či přítomnost myomu.
- Vaginálnímu porodu, který začne sám v přibližném termínu porodu, kdy je děťátko otočeno hlavičkou dolů a lékaři jeho průběh neovlivňují výraznými zásahy, se říká také fyziologický porod. Pokud porodní činnost cíleně „popoženou“ lékaři, jde o vyvolaný porod. Nejčastěji se porod vyvolává85 z důvodu, že žena přenáší, děťátko v děloze nemá optimální podmínky, případně nastanou komplikace na straně matky.
- Více o jednotlivých možnostech a scénářích (nejen) vaginálního porodu si můžeš přečíst v našem článku:

Porod
Proč je důležité znát před porodem polohu plodu a kdy se děťátko zvykne otočit hlavičkou dolů? Pokud se právě nacházíš poblíž cílové rovinky těhotenství a obáváš se, zda právě uložení děťátka ve tvém bříšku nezkomplikuje průběh přirozeného porodu, pak je tento článek přesně pro tebe.
Příznaky porodu – jak zjistím, že rodím?
- V případě, že během těhotenství často cítíš tzv. poslíčky, můžeš si klást otázku, jak poznáš, že se skutečně rozbíhá porod a nejde jen o planý poplach. Říká se, že to jednoduše zjistíš – jednak se porod opravdu nedá přehlédnout a také tě v tomto případě nezradí ani tvoje intuice.
- Obecně se za příznaky porodu považují tyto symptomy:
- Uvolnění hlenové zátky – může se uvolňovat po částech, ale také odejít celá. Jedná se o čirou gelovitou hmotu s příměsí krve, která v těhotenství slouží k tomu, aby chránila děložní čípek před případnými infekcemi. Některým rodičkám se hlenová zátka odloučí i týden či dva před porodem, jiným zase pár dní předtím, než se spustí porod. Tak či onak, často se jedná o první příznak, že se porod blíží a může nastat každým dnem.
- Odtok plodové vody – prasknutí plodového vaku, které je doprovázeno výrazným šplouchnutím plodové vody, se děje většinou jen ve filmech. Realita totiž vypadá tak, že plodová voda odtéká postupně a následně se zesilují kontrakce. Opět se však jedná o velmi individuální jev – plodový vak nemusí prasknout spontánně, některým ženám ho propíchne až lékař v porodnici.
- Kontrakce – kontrakce, na rozdíl od poslíčků, přicházejí pravidelně, „tichý“ interval mezi nimi se postupně zkracuje, a bolest neutichá ani tehdy, když žena zaujme klidovou polohu.
- Přečti si více o příznacích porodu v našem samostatném článku:

Příznaky porodu
Příznaky porodu, tedy čas, kdy se miminko rozhodne opustit maminčino bříško, drtivá většina těhotných žen, včetně prvorodiček, bezpečně pozná. Není třeba mít obavy, že se včasný příjezd do porodnice nestihne.
Kdy vyrazit do porodnice?
- Jakmile se začne porod rozbíhat, je třeba zvážit, kdy vyrazit do porodnice. V tomto případě důležitou roli hraje skutečnost, jaká vzdálenost tě od porodnice dělí. Pokud máš porodnici ve tvém městě, není důvod spěchat, ale plánuješ-li rodit v porodnici, která je vzdálena desítky či možná až stovku kilometrů, je třeba sednout do auta, jakmile se ujistíš, že kontrakce jsou opravdu kontrakcemi a nejde o poslíčky.
- Obecně zažitá rada však zní – jakmile jsou kontrakce pravidelné a dostavují se po deseti minutách, nastal čas vyrazit. V případě, že tě porod zaskočil a ty jsi třeba právě sama doma, můžeš si zavolat rychlou záchrannou službu. Zdravotní personál, který po tebe přijde, je připraven čelit všemu, co vás na cestě může potkat, třeba i porodu přímo v sanitce. 🙂
Příjem do porodnice
- Po příchodu do porodnice tě nejprve čeká vyšetření a rozhovor se zdravotní sestrou, která má k dispozici tvoji dokumentaci. Bude se tě ptát například na to, kdy začala odtékat plodová voda a kdy nastoupily kontrakce, a ty máš zase prostor, aby ses zeptala na všechno, co tě zajímá. Pokud se v těhotenství objevily nějaké problémy, personál porodnice s tebou projde všechny podrobnosti. V tomto momentě je vhodná doba i na případnou konzultaci porodního plánu.
- Porodník zkontroluje, v jaké fázi se porod nachází, podívá se na stav děložního čípku a provedeno bude také CTG vyšetření6, které zaznamená kontrakce a srdeční činnost miminka. Na základě těchto výsledků se posoudí, zda hrozí tobě nebo dítěti nějaká rizika.
- Podle toho, jak rychle bude porod postupovat, můžeš být odeslána do pokoje, kde přečkáš kontrakce a v případě tvého souhlasu podstoupíš i přípravu na porod, která sestává z klystýru a holení. V některých porodnicích však ženy odesílají přímo na porodní box, který je vybavený sprchou a pomůckami pro úlevu od bolesti. Pokud přijdeš do porodnice „na poslední chvíli“, půjdeš rovnou na porodní sál.
- Může se stát, že přijedeš do porodnice s odtékající plodovou vodou, ale bez kontrakcí. V takovém případě budeš monitorována na oddělení šestinedělí. Buď se porod rozjede přirozeně, nebo jeho průběh lékaři uměle podpoří, přičemž se budou rozhodovat na základě tvého zdravotního stavu a stavu i prognóz děťátka.
První doba porodní – příprava a kontrakce
- První doba porodní představuje čas, kdy žena vnímá kontrakce, avšak branka děložního čípku ještě není dostatečně otevřená na to, aby jí prošla hlavička dítěte. I z toho důvodu je trvání první doby porodní u každé ženy individuální – může trvat několik desítek minut, ale také hodin.
- Tuto dobu přečkáš v pokoji nebo na porodním boxu – vše závisí na konkrétní porodnici. Po celou dobu tě bude chodit kontrolovat porodní asistentka a kromě již zmíněné přípravy na porod můžeš jít do sprchy či zkoušet různé úlevové polohy. Tato etapa porodu je vhodná pro případné tlumení bolestí. Je jen na tobě, jestli si zvolíš epidurál, nebo se rozhodneš pro alternativní možnosti, jako je například aromaterapie.
Druhá doba porodní – tlačení
- Jakmile je průměr vnitřní branky dostatečně široký na to, aby jím prošla hlavička dítěte, začíná druhá doba porodní, tedy samotné tlačení, které trvá ve většině případů přibližně půlhodinu, ale jde o individuální záležitost. Žena v této chvíli cítí, že se porod posunul do další etapy, protože její tělo už prostě potřebuje tlačit.
- Tlačení probíhá ve chvíli, kdy rodička vnímá kontrakci. Jedná se o přibližně 30sekundový interval, během kterého se stihne zatlačit 2 až 3krát. Personál na porodním boxu v tuto chvíli sleduje průběh porodu, posuzuje, zda probíhá správně a zda hlavička v porodních cestách důsledkem tlačení postupuje stále níže. V závislosti na porodnici, ve které budeš rodit, můžeš při tlačení zaujmout různé polohy – vleže na zádech, na boku, v polosedě nebo v podřepu. Tato fáze porodu je charakteristická tím, že se do pozornosti dostává hráz.
Porodní poranění
- Tlakem hlavičky na hráz někdy dochází k porodnímu poranění, přičemž samotné zranění může vzniknout spontánně (tzv. samovolné natržení hráze), nebo cíleně, tedy lékařsky vedeným nástřihem hráze, kterému se říká také epiziotomie19.
- Názory na epiziotomii jsou různé. Někteří lékaři se ho snaží provést tehdy, když vidí, že hlavička miminka hrází neprojde, aniž by ji nepoškodila. Jiní zase k preventivnímu nástřihu přistupují jen velmi raritně. Kdysi totiž panovalo přesvědčení, že nástřih hráze předchází spontánnímu natržení, které může mít pro ženu mnohem horší zdravotní důsledky. Ale dnes už se začíná zjišťovat, že tomu tak není a že i přes nastřižení se může hráz spontánně přetrhnout na jiném místě.
- Přečti si více o epiziotomii v našem samostatném článku:

Epiziotomie
Nástřih hráze je mnohdy součástí vaginálního porodu, ale jeho „popularita“ u lékařů klesá. Proč tomu tak je, kdy se epiziotomie provádí a jak se po ní co nejrychleji zregenerovat? Pojď si přečíst víc o kdysi rutinním medicínském zásahu a dozvíš se například i to, zda je pravda, že nástřih hráze pomáhá předcházet spontánnímu natržení.
Porod děťátka
- Po vytlačení hlavičky nastává moment, kdy je třeba porodit ramínka. Ve většině případů lékaři aktivně vstupují do této fáze porodu, protože je třeba děťátko vhodně otočit tak, aby se jedno z jeho ramínek nezakleslo o stydkou kost.
- Většinou se jedná o jemné pootočení či dorotování dítěte, přičemž se znovu čeká na kontrakci, během které zatlačíš. Jakmile jsou ramínka venku, zbytek tělíčka vyklouzne ven a miminko je na světě.
Třetí doba porodní – porod placenty
- Bezprostředně po porodu je děťátko stále propojeno s placentou prostřednictvím pupeční šňůry. Placenta je na začátku třetí doby porodní připevněna o děložní stěnu a její odloučení nastává do půlhodiny až hodiny po porodu miminka.
- Pokud se nevyskytly komplikace, probíhá bonding – tedy kontakt kůže na kůži děťátka a maminky. Miminko je obvykle položeno na maminky prsou nebo na břiše, přičemž se zohledňuje délka pupeční šňůry. Přestřihnutí pupečníku se obvykle provádí po jeho dotepání.
- Samotný porod placenty je rovněž doprovázen kontrakcemi a trvá mnohem kratší dobu než porod miminka. V případě, že nedojde k spontánnímu odlučování placenty, musí zasáhnout lékaři a po uspání rodičky provést tzv. manuální lýzu. Jelikož se jedná o poměrně široké téma, bude lepší, když nahlédneš do našeho samostatného článku.

Placenta accreta, increta, percreta
Placenta může v průběhu těhotenství i po porodu děťátka způsobit nejednu komplikaci. V tomto článku ti přiblížíme, co se děje, když lékaři mluví o placentě accreta, increta a percreta. Co se za těmito pojmy skrývá, jak se v praxi projevují a jakým způsobem mohou narušit třetí dobu porodní?
- Jakmile je venku placenta, lékař zkontroluje porodní cesty, zhodnotí, zda došlo k porodním poraněním, a posoudí, jak velká krevní ztráta během porodu vznikla. V této fázi porodu dochází i k šití případného natržení nebo nástřihu hráze.
- Na porodním sále po porodu strávíš další dvě hodiny a následně se přesuneš na oddělení šestinedělí. Pokud se nevyskytnou žádné problémy, děťátko bude po celou dobu s tebou, přičemž ho můžeš mít položené přímo na sobě nebo na dětském lůžku vedle sebe. Oddechu po porodu na porodním sále se často říká čtvrtá doba porodní.
Video: Vše, co potřebuješ vědět o fyziologickém porodu
Rozhovor s odborníkem: MUDr. Petr Kolek
Co ve videu zaznělo:
- 00:15 Příznaky porodu. Jak poznat porod?
- 00:30 Kontrakce
- 01:00 Jak poznat odtok plodové vody?
- 01:40 Příjezd do porodnice
- 01:58 Příjem do porodnice
- 03:15 Pobyt na porodním sále
- 04:00 1. doba porodní a tlumení bolesti - epidurál, rajský plyn, aromaterapie, napářka…
- 04:38 2. doba porodní a tlačení
- 06:34 Epiziotomie a napínání hráze
- 07:56 Jak dlouho je bezpečné tlačit?
- 08:15 Polohy při porodu
- 09:39 Porod hlavičky miminka
- 10:30 Porod ramínek miminka
- 10:50 3. doba porodní - bonding, přestřihnutí pupečníku, 1. kontakt s miminkem
- 12:00 Porod placenty a krevní ztráta
- 12:53 První přiložení dítěte k prsu
- 13:55 Po porodu
- 15:03 Zavinování dělohy a očistky
- 15:46 Propuštění z porodnice
- 17.00 Očekávání vs. realita
Co se děje po porodu?
- První dny v porodnici představují období, z něhož má nejedna čerstvá maminka obavy. Co tě na oddělení šestinedělí čeká, jak si tyto dny co nejvíce usnadnit a jak se vyrovnat s případnými následky, které porod na tvém těle zanechal? To si můžeš „nastudovat“ v našem samostatném článku:

Po porodu
Je šestinedělí skutečně nejcitlivějším obdobím v životě ženy? Jak vypadají první dny po porodu v nemocnici? Jak se bude regenerovat tvé tělo a jak by mělo prosperovat miminko? Nacházíš-li se v období, kdy je porod tzv. za dveřmi, pojď se spolu s námi podívat, co tě během prvních dnů po porodu čeká a co tě může překvapit.
Psychika po porodu
- Jaké pocity můžeš po porodu vnímat a proč se někdy dostaví dokonce lítost, apatie či strach z budoucnosti? V souvislosti s duševním zdravím v období šestinedělí můžeš často zaslechnout pojmy, jako jsou baby blues, poporodní deprese, porodní trauma a poporodní psychóza.
- Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy už jde o závažný problém? To se dozvíš v našem článku, na kterém jsme spolupracovali s psycholožkou a porodní asistentkou Kristinou Zemánkovou.

Duševní zdraví po porodu
Šestinedělí a první měsíce života miminka často idealizuje nejen společnost, ale také samotné nastávající maminky. Ve skutečnosti však období krátce po porodu nemusí působit jako procházka růžovou zahradou – kromě toho, že se jisté změny týkají těla, někdy nepříjemně překvapí také duše. Jak tedy pečovat o psychiku po porodu a které signály ti mohou dávat najevo, že něco není v pořádku? To se dozvíš v našem článku.
Změny na těle po porodu
Ženské tělo si projde výraznými změnami samozřejmě už v těhotenství, ale ani po porodu tomu není jinak. Co dělat, když tě začnou trápit hemoroidy, jak pečovat o poporodní zranění a jak se na tvých prsou mohou „podepsat“ začátky kojení? O tom, i o mnoha jiných tématech, si můžeš přečíst v našem článku.

Změny na těle po porodu
Na internetu najdeš spoustu informací o tom, jak se tělo mění v průběhu těhotenství. Ale co po porodu? Pozdějším změnám na ženském těle se už tolik pozornosti nevěnuje, protože se každý více soustředí na novorozené miminko. Avšak i tato etapa života si zaslouží, aby se o ní mluvilo, protože během ní si tělo také prochází velkými změnami. Pojď si tedy přečíst, co se může dít a na co by ses měla soustředit.
Mohlo by tě také zajímat

Bonding
Bonding (vazba po porodu) může být z angličtiny přeložen jako připoutání, nalepení se, je pokračováním a utužením vztahu matky (a otce) s dítětem již z prenatálního období, jedná se o posílení vzájemného emočního naladění a biologicky přirozeného a intuitivního chování novorozence i matky a otce. Velké kulaté oči, pohled, zvuky, pláč, měkká kůže miminka a její vůně podporující kontaktní vazbu, která slouží k tomu, aby si miminko udrželo matku ve své blízkosti. Porodní a poporodní hormonální změny a fyzický kontakt silně podporují vznik láskyplného vztahu dítěte k rodičům a rodičů k dítěti a také rozběhnutí a udržení laktace. Bonding tedy slouží k vytvoření raného kontaktního spojení rodičů s miminkem během prvních hodin a dnů po porodu a do značné míry ovlivňuje způsob, jakým se matka bude v budoucnu o dítě starat.

Očistky po porodu
Těhotenství zanechá na ženském těle řadu následků, se kterými se musí po porodu vyrovnat. Jedním z nich je poporodní čištění dělohy, kterému se také říká odcházení očistek. Jak dlouho budeš po porodu krvácet, proč se někdy můžeš setkat s termínem „lochie“ a jaké symptomy jsou znakem zánětu? To se dozvíš v našem článku.

Ošetření novorozence po porodu
První ošetření novorozence po porodu se většinou provádí v novorozeneckém koutku u porodního sálu, ideální pro poporodní adaptaci miminka i maminky a také pro navázání jejich vzájemného vztahu (bonding) je ale ošetření miminka přímo na těle maminky. V případě adaptačních obtíží dítěte se ošetření odkládá a přednost má resuscitační léčba řízená dětským novorozeneckým lékařem. V 1., 5. a 10. minutě po narození se hodnotí i tzv. Apgar skóre. Ošetření miminka provádí porodní asistentka nebo sestřička z novorozeneckého oddělení. Děťátku zajistí dostatek tepla, sleduje se jeho zdravotní stav, celkové projevy. Manipulace s ním je vždy šetrná, bez prudkých pohybů, bez hluku. Ošetření probíhá za přísně sterilních podmínek, lékař i sestra pracují ve sterilních rukavicích, se sterilním materiálem.
Více o těhotenství, porodu, péči o rodinu a dalších tématech na Modrém koníku
- Polož otázku odborníkovi (zdarma a lze také anonymně)
- Zeptej se odborníka v Poradnách.
- Buď aktivní v diskuzi nebo si čti, co píšou ostatní
- Všechny diskuze
- Příklad diskuze o vaginálním porodu: Porod CS nebo vaginální. Co je lepší? • Vaginální porod po sekci. Musely jste být celý porod vleže?
- Pohybuj se v tematických skupinách uživatelek Modrého koníka
- V tematických skupinách se scházejí uživatelky, které něco spojuje, třeba podobný termín porodu. Pište si, sdílejte svoje radosti i starosti.
- Tematické skupiny