Vyvolávaný porod
85 zkušeností
Vyvolávaný porod neboli indukovaný porod je proces umělé stimulace dělohy3 s cílem vyvolání kontrakcí32 vedoucích k porodu28 za účelem ukončení těhotenství24. Je to metoda preventivní, ne léčebná, kdy nehrozí akutní riziko. Indikuje se v případech, kdy se dřívějším ukončením gravidity předchází negativním následkům jejího pokračování, jako je poškození plodu nebo zdravotní potíže matky.
V posledních desetiletích podíl vyvolávaných porodů narůstal a v současnosti se ve vyspělých zemích indukuje až čtvrtina porodů. Nezdar při pokusu o vyvolání porodu se nemusí rovnat císařskému řezu81, pokud lze vyčkat, porod může později začít spontánně nebo se podaří další pokus o indukci. Po vyvolávání již nejde o přirozený porod5.
Programovaný porod je indukce porodu v termínu porodu74 na přání pacientky či lékaře, ale bez jasné lékařské indikace. Jedná se o případy, kdy se těhotná24 žena cítí nepohodlně a na porodníka tlačí, aby "už něco udělal", chce stihnout konkrétního lékaře, soukromou oslavu, nechce být v porodnici24 přes sváteční dny, či se sami lékaři chtějí vyhnout porodu o víkendu (načasovat porod). Tato praxe by neměla být podporována.
Volba mezi vyčkávacím postupem a vyvolávaným porodem
Potermínová gravidita7 se vyskytuje pouze u 0,5 až 7% těhotných žen, často je to věc dědičná. Častěji přenášejí ženy obézní, dochází u nich častěji jak k indukci porodu, tak i k císařským řezům. Po 42. týdnu těhotenství2 se do určité míry zvyšuje riziko zhoršení funkce placenty9 (je možnost udělat vyšetření průtoků krve), velkého plodu82 (a dystokie ramínek při porodu) a klesá množství plodové vody2. Při vyčkávacím postupu může dojít nakonec stejně k indukci, porod může být dlouhý a komplikovaný či zakončený císařským řezem, může dojít k poškození děložního čípku a poporodnímu krvácení. Nicméně miminko i placenta9 tělu matky ve většině případů signalizují, kdy má k narození dojít, nejsou-li přítomny fyzické či psychické potíže spontánního počátku porodu.
Vyčkávací postup i indukce porodu nejsou, stejně jako jakákoliv jiná lidská činnost, bez rizik. Porod by se měl indukovat po zvážení aktuálního zdravotního stavu těhotné ženy a plodu a jen tehdy, kdy jsou pro to jasné medicínské důvody a očekávané přínosy převyšují možná rizika. A samozřejmě poté, co se žena na základě řádného podání informací (což se často neděje) o možných rizicích vyvolávání porodu a také rizicích vyčkávacího postupu, rozhodne pro indukci. Těhotná žena by měla být před pokusem o vyvolání porodu vyspaná, odpočatá. S indukcí porodu by se mělo začínat ráno. Děložní čípek by měl být tzv. zralý (Bishopovo skóre 6 a vyšší). Během vyvolávání porodu může žena jíst a samozřejmě i pít.
Při indukci porodu po ukončeném 41.8 až 42. týdnu těhotenství se v porovnání s vyčkávacím přístupem snižuje riziko úmrtí miminka (to je ale i při vyčkávání velmi nízké), vdechnutí smolky a císařského řezu (nemusí platit u prvorodiček). Pravděpodobnost využití jednotky intenzivní péče pro miminko4 je při vyvolání porodu a při vyčkávacím přístupu stejná. Pokud se ale vyvolává porod u nepřipraveného děložního čípku, rizika indukce mohou být vyšší než při zvolení vyčkávacího postupu.
Různé metody vyvolávání porodu s sebou nesou rizika pro matku, dítě, průběh porodu i kojení70. Indukce porodu vede k omezení pohyblivosti ženy během porodu11 a obvykle je nutné stav miminka a činnost dělohy3 sledovat pomocí kardiotokografu4. Zvyšuje se také riziko komplikací (např. hyperaktivita dělohy, ruptura dělohy, stres a hypoxie plodu) a dalších zásahů do průběhu porodu. Pokud dojde k nadměrné činnosti dělohy3, lze k jejímu utlumení nasadit betamimetika.
Studie zhodnocující možné následky vyvolávání porodu obvykle nezahrnují vliv na zdraví ženy, vnímaní porodu ženou, vliv na psychiku ženy a miminka, utvoření jejich vzájemné vazby31, na kojení70 a vliv na vývoj a zdravotní stav dítěte z dlouhodobého hlediska.
Po vyvolávaném porodu může dojít k opožděnému nástupu laktace, negativní vliv má i stres maminky a snížení její jistoty v mateřských kompetencích, případně také separace maminky a miminka, pokud došlo ke komplikacích při porodu. Některé zdroje dokonce uvádějí zvýšení rizika rozvoje ADHD u dítěte, pokud byl jeho porod vyvoláván.
Indikace vyvolávaného porodu
- Potermínová gravidita7, tj. 14 dní po termínu porodu1.
- Diabetes mellitus2 a nekompenzovaná těhotenská cukrovka28.
- Předčasný odtok plodové vody bez nástupu kontrakcí32 do určité doby.
- Rh-izoimunizace u stoupajícího titru protilátek.
- Vysoký krevní tlak1 matky (např. preeklampsie17).
- Onemocnění ledvin a jater6 matky a jiné její choroby.
- Nitroděložní růstová retardace plodu1 a některé vývojové vady plodu.
- Oligohydramnion5 (nízké množství plodové vody).
- Dvojčata v 39. týdnu těhotenství15, pokud je možný vaginální28 porod dvojčat3.
- Plod v poloze koncem pánevním35 (úplné nebo řitní) - pokud si žena přeje přirozený porod koncem pánevním13, indukce je nevhodná.
- Zánět plodových obalů.
- Mrtvý plod.
- Zatížená porodnická anamnéza - např. perinatální ztráty u předešlých těhotenství, dlouhodobě léčená sterilita2.
Kontraindikace vyvolávaného porodu
Indukovat porod je nevhodné při nepoměru velikosti plodu a porodního kanálu, při nezralosti plodu (kromě případů, kdy je s ní počítáno), při chronické a akutní hypoxii plodu, po prodělaných operacích v malé pánvi, při dysplazii kyčlí3 ženy, při neobjasněném vaginálním krvácením3, rakovině děložního čípku3 a vcestné placentě13. V některých případech jsou neúměrně rizikové pouze některé metody, např. při přecitlivělosti na oxytocin4 nebo prostaglandiny, po operacích nebo při abnormalitách dělohy, či při nezralém děložním hrdle. V České republice sice není indukce porodu po předchozím císařském řezu kontraindikována, jedná se ale o značně rizikový postup a je nutné nejprve zhodnotit stav jizvy.
Mechanické metody vyvolání porodu
Hamiltonův hmat - preindukce porodu
Hamiltonův hmat58 neboli mechanické uvolnění hlenové zátky8 a odloupnutí vaku blan je možné pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý, dostatečně otevřený. Vždy by se měl provádět až poté, kdy s ním těhotná žena souhlasí, bohužel se tak tomu často neděje. Po provedení zákroku se začnou uvolňovat přirozené prostaglandiny. Provedení Hamiltonova hmatu je poměrně nepříjemné, žena ho může vnímat i bolestivě, může se objevit i mírné krvácení3. Nejedná se přímo o metodu vyvolávání porodu, ale o preindukci, postup, který je možné využít dříve, než se přistoupí k metodám indukce porodu - pravděpodobnost jejich užití se snižuje o třetinu. Mezi provedením Hamiltonova hmatu a počátkem porodu může uběhnout i několik dní.
Více se o této metodě můžete dočíst v samostatném článku na téma: Hamiltonův hmat58.
Dilatační hydrofilní tyčinky
Do málo zralého děložního hrdla se zavedou tyčinky z polyamynitrilu (Dilopan S), které nasávají vodu a bobtnají, děložní hrdlo se pak otevírá a tvoří se přirozené prostaglandiny.
Balónkový katetr
Zavádí se do zralého děložního čípku. Obvykle se balónkový (Foleyův) katetr používá společně s oxytocinem jako alternativa, když není možné použít prostaglandiny (po předchozím císařském řezu, při jiném zjizvení dělohy).
Amniotomie
Jedná se o cílenou dirupci (protržení, prasknutí) vaku blan, miminko by mělo být již angažováno v pánvi. Pokud do 2 hodin po amniotomii6 nedojde k nastoupení kontrakcí, začnou se podávat infuze oxytocinu. Ve spojení s prostaglandiny bylo dosaženo horších výsledků. Protržení vaku blan může vést k tísni plodu a císařskému řezu.
Více se o umělém protržení vaku blan můžete dočíst v hlavním článku na téma: Amniotomie6.
Farmakologické metody vyvolání porodu
Prostaglandiny
Jejich používání by kromě kontraindikovaných případů mělo být preferováno před oxytocinem. Mezi ve světě používané prostaglandiny patří PGF2 alfa (v České republice pouze při indukci potratu13 ve 2. trimestru těhotenství17), PGE 2 (dinoproston ve formě tabletek Prostin, gelu Prepidil nebo pesaru Propes), PGE 1 (misoprostol ale není České republice registrován, je rizikovější z hlediska vzniku nadměrné činnosti dělohy a abnormalit srdečního tepu plodu). Prostaglandiny se při zralém děložním čípku zavádějí přímo do něj, nejlépe za děložní branku pod vak blan (pak stačí třetinová dávka). Není-li to možné, děložní hrdlo je málo otevřené, pak do zadní klenby pochvy. Použití prostaglandinů zvyšuje riziko hyperstimulace dělohy, stresu a horšího zásobení plodu kyslíkem a císařského řezu, je tedy nutné monitorování pomocí kardiotokografu.
Po císařském řezu je použití prostaglandinů nevhodné, v takovém případě se v případě nutnosti volí klasická indukce neboli amniotomie následovaná infuzemi oxytocinu. Rovněž se prostaglandiny nemají používat při astmatu3, tuberkulóze, glaukomu a ulcerózní kolitidě těhotné ženy.
Oxytocin
Přirozený oxytocin4 se uvolňuje do těla ve vlnách a současně se závisle na tom uvolňují endorfiny a jiné hormony. Pokud dostává rodička1 oxytocin pomocí infuze, tedy uměle a kontinuálně, vyvolané kontrakce jsou obvykle větší, silnější a četnější10, mají jiný průběh než přirozené kontrakce. Oxytocin by měl být použit pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý. I tzv. oxytocinový zátěžový test je v důsledku prakticky pokusem o vyvolání porodu. Reakce konkrétní ženy na infuzi oxytocinu je ovlivněna hlavně její citlivostí na oxytocin a jen velmi málo souvisí s jeho dávkou.
PO použití oxytocinu často dochází ke snížení průtoku krve dělohou3 a následnému stresu a hypoxii plodu, nižšímu Apgar skóre64 po porodu, nutnosti použít umělou plicní ventilaci, resuscitaci a jednotku intenzivní péče pro miminko4 a tedy k separaci maminky a miminka. Může dojít i ke zranění miminka během porodu3, dystokii ramínek, pohmoždění nervů krku a hlavy, kdy se stává, že je narušen sací a polykací reflex5. Z důvodu možného horšího zásobení plodu kyslíkem je plod monitorován4.
Kardiotokografické vyšetření je spojeno s připoutáním rodičky na lůžko, což snižuje její schopnost vypořádat se s kontrakcemi přirozeně a s více bolestivými stahy10 bude matka pravděpodobně žádat proti bolesti, např. epidurální analgezii22, její použití s sebou nese další rizika, jako jsou delší trvání druhé doby porodní, podání oxytocinu pro urychlení porodu a zesílení kontrakcí, nízký krevní tlak matky, po porodu dočasné poruchy hybnosti u ženy, zadržování vody v těle a zvýšení rizika instrumentálního porodu a císařského řezu.
Po použití oxytocinu je císařský řez pravděpodobnější u prvorodiček. Pro matku představuje uměle dodaný oxytocin i další rizika, jako je předčasné odloučení placenty1, ruptura dělohy, poporodní krvácení. Oxytocin se nemá používat při Rh-izomunizaci, vysokém krevním tlaku1 a chorobách ledvin těhotné ženy.
Navíc uměle zvenčí dodávaný oxytocin interaguje s přirozeným uvolňováním oxytocinu. Uměle dodaný oxytocin nijak významně neprochází hematoencefalickou membránou do mozku, blokuje vylučování přirozeného oxytocinu a současně i vylučování endorfinů a jiných hormonů, které mamince pomáhají kontrakce zvládat, ulevují od bolesti.
Je ovlivněna také citlivost těla ženy na oxytocin, může proto dojít ke snížení spouštěcího reflexu při kojení. Kvůli antidiuretickým vlastnostem oxytocinu může po porodu dojít k velkému nalití prsů a pro miminko bude obtížnější se správně přisát5. Z řady výše uvedených důvodů uměle dodaný oxytocin tedy narušuje kojení a bonding31, navázání těsné vazby mezi matkou a miminkem, což ovlivňuje i pozdější chování matky k dítěti.
Časté chyby při vyvolávání porodu
Nevhodné je pokoušet se indukovat porod odpoledne a večer a když je žena unavená a nevyspalá. Rodičce by nemělo být zakazováno jíst a už vůbec ne pít. V současnosti je vyvoláváno příliš vysoké množství porodů a to kvůli nadhodnocování indikací, přílišné aktivitě porodníků a nerespektování fyziologické doby těhotenství 38 až 42 týdnů. Při jinak bezproblémovém těhotenství12 není důvod indukovat porod před 42. týdnem těhotenství (a to včetně žen s kompenzovanou těhotenskou cukrovkou), i když na ženy bývá vyvíjen tlak již od 40.22 až 41. týdne. Před 42. týdnem se u diabetiček doporučuje porod vyvolávat pouze tehdy, pokud je to dostatečně indikováno (např. je prokazatelně nedostatečná funkce placenty).
Porody bývají vyvolávány předčasně při špatně vypočteném termínu porodu74 (nejpřesnější je měření staří plodu při ultrazvukovém vyšetření2 v prvním trimestru34 těhotenství, později je toto měření zatížené značnou chybou) a nezralým děložním hrdlem. Následkem je vysoká míra stresu1 pro rodičku i plod, únava ženy, nepříjemný porodní zážitek a zvýšení pravděpodobnosti ukončení těhotenství císařským řezem. Větší velikost plodu by dle WHO neměla být indikací pro vyvolávání porodu, v některých případech ale indukce vede ke snížení rizika dystokie ramínek, zlomenin klíční kosti miminka.
Více se o možných porodních poraněních novorozenců můžete dočíst v hlavním článku na téma: Porodní traumatismus novorozence3.
Někdy také dochází k použití zbytečně vysokých dávek prostaglandinů, zrání děložního hrdla se tím neurychlí a naopak se zvyšuje pravděpodobnost časného nástupu velmi bolestivých kontrakcí32, hyperaktivity dělohy a vzniku stresu a tísně plodu.
Související články
- Hamiltonův hmat58
- Amniotomie6
- Jak vyvolat porod16
- Problémy v těhotenství12
- Vyšetření během těhotenství7
- Oxytocin4
- Opožděný porod1
- Přenášení7
- Cervikometrie4
- Odtok plodové vody6
- Předčasný odtok plodové vody
- Svědění kůže v těhotenství6
- Porodní bolesti10
Více o vyvolávaném porodu na modrykonik.cz
- Diskuze: Indukce porodu. Je vyvolávaný porod náročnější?
- Diskuze: Vyvolávaný porod. Jak dlouho vám trval?
- Diskuze: Vyvolaný porod a nepřipravené porodní cesty
- Diskuze: Vyvolaný porod, je to velké riziko pro miminko?
- Diskuze: Normální porod vs. vyvolávaný, který je víc bolestivý?
Použité zdroje
- Gloria Leifer: Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Grada, Praha 2004
- http://whqlibdoc.who.int/publications/2011/9789241501156_eng.pdf
- http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4065650/
- http://www.tribune.cz/clanek/13972-indukce-porodu-u-terminoveho-tehotenstvi-s-komplikacemi-kdy-pr...
- http://www.actualgyn.com/pdf/en_2009_9.pdf
- http://lekari.porodnice.cz/upload/doporucene-postupy-v-perinatologii/06-preindukce-a-indukce-poro...
- http://muppet.pbworks.com/f/Commentary+on+Term+Breech+Trial,+by+Maggie+Banks+UK+Midwifery+Archive...
- http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11502294
- http://www.aims.org.uk/Journal/Vol10No3/handOffbreech.htm
- https://web.archive.org/web/20170314071433/https://midwifethinking.com/
- http://scholarship.claremont.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1112&context=scripps_theses
Zkušenosti s vyvolávaným porodem
Máš zkušenost s vyvolávaným porodem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
Vyvolávaný porod zakončený plánovaným císařem...
Termín porodu jsem měla 23.7.2014. vůbec nic se nedělo, všechny životní funkce normální, neměla jsem ani poslíčky. Doktor si ze mě utahoval, že mám nalez na čípku jako v šestém týdnu, stejně tak i tlak, a že bych klidně mohla být těhotná dalších 40 týdnů. V 37. tt odhad váhy 3600g, museli mi to říct dvakrát.
Desátý den po termínu, 1.8. jsem nastoupila na vyvolání. Zavřená jako banka o půlnoci, mimčo vysoko. Po všech nezbytných byrokratických úkonech mě vyšetřili a ubytovali na porodním boxu. Dostala jsem první tabletu, nic se nedělo, normálně jsem se procházela na chodbě. Po obědě mi dali druhou tabletu, a uklidňovalo, že teď už se to rozjede. Měla jsem hrozné bolesti celé odpoledne. Chlapa jsem po půl hodině radši poslala pryč, že mu zavolám. V deset večer mě přišli zkontrolovat. Že prý jsem otevřená na špičku prstu, to je dobré znamení. Že mě nechají vyspat a ráno už se to rozjede...
Ve tři ráno mě vzbudili, že jim vezou tři akutní porody a potřebují můj box. Přesunuli mě na lůžkové oddělení gynekologie. V osm ráno vizita, pak snídaně. Já celá netrpělivá, kdy mě odvezou zpátky na porodní. Dopoledne ubíhalo, pořád jsem urgovala skrz sestřičku, že bych měla jít rodit. Přinesli mi oběd. Od rána mi ani jednou nenatočili ozvy. Začínala jsem být nervózní, ve dvě odpoledne jsem už volala chlapa, ať jde sehrát roli vystresovaného otce a udělá pořádek... Takže do deseti minut po jeho příchodu mě vezli zpátky do porodního boxu. Normálně na mě zapoměli, jak se vyměnila směna.
Porodní asistentka do mě opět strčila prst, zjistila, že ta špička prstu už je opět zavřená. Jedna tableta, šílené bolesti. Druhá tableta, ukrutné bolesti, rajský plyn, sprcha, balón, chlapa jsem opět radši vyhodila. O půlnoci mi řekli, že jsem stále zavřená, a že už mě nechají odpočinout.
Ráno třetí den mě porodní asistentka vyšetřila, řekla mi, že jsem pořád zavřená, a že zavolá primáře. Primář do mě opět strčil ruku, za ty tři dny už asi dvacátý člověk, řekl mi totéž co porodní asistentka. Já se už poněkud otráveně zeptala, kdy ho ze mě vyřežou. Prý za chvilku, jenom co dá dohromady operační tým.
Dala jsem si sprchu. Na pohodičku mě odvezli na operační sál, napíchli epidural, chirurg mi potřásl rukou, a já si poručila úhledný křížkový steh...
Syn měl 4150 g.
Desátý den po termínu, 1.8. jsem nastoupila na vyvolání. Zavřená jako banka o půlnoci, mimčo vysoko. Po všech nezbytných byrokratických úkonech mě vyšetřili a ubytovali na porodním boxu. Dostala jsem první tabletu, nic se nedělo, normálně jsem se procházela na chodbě. Po obědě mi dali druhou tabletu, a uklidňovalo, že teď už se to rozjede. Měla jsem hrozné bolesti celé odpoledne. Chlapa jsem po půl hodině radši poslala pryč, že mu zavolám. V deset večer mě přišli zkontrolovat. Že prý jsem otevřená na špičku prstu, to je dobré znamení. Že mě nechají vyspat a ráno už se to rozjede...
Ve tři ráno mě vzbudili, že jim vezou tři akutní porody a potřebují můj box. Přesunuli mě na lůžkové oddělení gynekologie. V osm ráno vizita, pak snídaně. Já celá netrpělivá, kdy mě odvezou zpátky na porodní. Dopoledne ubíhalo, pořád jsem urgovala skrz sestřičku, že bych měla jít rodit. Přinesli mi oběd. Od rána mi ani jednou nenatočili ozvy. Začínala jsem být nervózní, ve dvě odpoledne jsem už volala chlapa, ať jde sehrát roli vystresovaného otce a udělá pořádek... Takže do deseti minut po jeho příchodu mě vezli zpátky do porodního boxu. Normálně na mě zapoměli, jak se vyměnila směna.
Porodní asistentka do mě opět strčila prst, zjistila, že ta špička prstu už je opět zavřená. Jedna tableta, šílené bolesti. Druhá tableta, ukrutné bolesti, rajský plyn, sprcha, balón, chlapa jsem opět radši vyhodila. O půlnoci mi řekli, že jsem stále zavřená, a že už mě nechají odpočinout.
Ráno třetí den mě porodní asistentka vyšetřila, řekla mi, že jsem pořád zavřená, a že zavolá primáře. Primář do mě opět strčil ruku, za ty tři dny už asi dvacátý člověk, řekl mi totéž co porodní asistentka. Já se už poněkud otráveně zeptala, kdy ho ze mě vyřežou. Prý za chvilku, jenom co dá dohromady operační tým.
Dala jsem si sprchu. Na pohodičku mě odvezli na operační sál, napíchli epidural, chirurg mi potřásl rukou, a já si poručila úhledný křížkový steh...
Syn měl 4150 g.
- Věděla jsem, že to nebude trvat déle než tři dny, doslova jsem stříhala půlmetr každou hodinu
- Nebezpečí překotného porodu
- Bolí to asi víc než přirozený porod
0 poděkování
Rychlý a sakra nepříjemný
Do porodnice jsem jela s lehkým sáknutím plodové vody. Nic se nedělo, kontrakce nikde, jen to bylo o dva týdny a fousek dřív, tak ještě nebyl udělaný stěr na streptokoka. Když ho udělali, bylo jasno, stěr pozitivní, takže domů už ne, bude se vyvolávat. Vysmátá jsem si nechala s kapačkou atb v žíle zavést půlku tablety.
Minutu na to se dostavila první KONTRAKCE. Rázem mi bylo na omdlení, na zvracení, později se dostavil i průjem, prostě hnus. Sestry mi s pohledem "no jo, další prvnička vyvádí" otráveně sdělily, že bez bolesti to jaksi nejde, a že ty moje kontrakce jsou podle monitoru prd kontrakce (tak ať nehysterčím). Ale mně bylo fakt ZLE. Trošku pomohlo, když dokapala kapačka, ta tableta se vstřebala a mohla jsem si aspoň stoupnout a chodit. Potácela jsem se jako zblblá lvice po chodbě tam a zpět, zelená, že i máma se mě lekla, a děkovala Bohu, že je venku chladno a okna dokořán. Tři hodiny kontrakcí po dvou minutách a já se otevřela o jeden cm. Myslela jsem, že se rozbrečím. Navrhli mi klystýr. Kývla bych byla na všechno. Pak sprcha. Z té jsem odmítala vylézt, až sestry i držkovaly. A vida, za dvacet minut jsem se otevřela na osm centimetrů. Ještě na chvíli jsem šla do sprchy. Pak jsem si při kontrakci dřepla (když mi to radily, tak poslechnu), najednou lup, dcera sjela do porodních cest a já jen vyjekla překvapením a rozplácla se jako žába. Sestra mě nevzrušeně zvedla ze sprchy jako balík a odvedla na lehátko, pohoda, klídek, s druhou sestřičkou diskutovaly, jestli už svítit, jít pro doktorku? Už? Ještě ne... Pak asi zahlédly něco jiného, protože zrychlily, najednou tu doktorka byla, svítilo se, rachotily nástroje. Za osm minut od dosednutí na lehátko byla dcera venku, a to se ještě píchnul znecitlivěním nástřih.
Samotný porod mě už skoro nebolel, co bolelo fakt strašně, bylo to otevírání. Příště půjdu do sprchy hned co to půjde.
Minutu na to se dostavila první KONTRAKCE. Rázem mi bylo na omdlení, na zvracení, později se dostavil i průjem, prostě hnus. Sestry mi s pohledem "no jo, další prvnička vyvádí" otráveně sdělily, že bez bolesti to jaksi nejde, a že ty moje kontrakce jsou podle monitoru prd kontrakce (tak ať nehysterčím). Ale mně bylo fakt ZLE. Trošku pomohlo, když dokapala kapačka, ta tableta se vstřebala a mohla jsem si aspoň stoupnout a chodit. Potácela jsem se jako zblblá lvice po chodbě tam a zpět, zelená, že i máma se mě lekla, a děkovala Bohu, že je venku chladno a okna dokořán. Tři hodiny kontrakcí po dvou minutách a já se otevřela o jeden cm. Myslela jsem, že se rozbrečím. Navrhli mi klystýr. Kývla bych byla na všechno. Pak sprcha. Z té jsem odmítala vylézt, až sestry i držkovaly. A vida, za dvacet minut jsem se otevřela na osm centimetrů. Ještě na chvíli jsem šla do sprchy. Pak jsem si při kontrakci dřepla (když mi to radily, tak poslechnu), najednou lup, dcera sjela do porodních cest a já jen vyjekla překvapením a rozplácla se jako žába. Sestra mě nevzrušeně zvedla ze sprchy jako balík a odvedla na lehátko, pohoda, klídek, s druhou sestřičkou diskutovaly, jestli už svítit, jít pro doktorku? Už? Ještě ne... Pak asi zahlédly něco jiného, protože zrychlily, najednou tu doktorka byla, svítilo se, rachotily nástroje. Za osm minut od dosednutí na lehátko byla dcera venku, a to se ještě píchnul znecitlivěním nástřih.
Samotný porod mě už skoro nebolel, co bolelo fakt strašně, bylo to otevírání. Příště půjdu do sprchy hned co to půjde.
- dítě se dostane ven v situaci, kdy je to třeba, aniž se musí dělat císař
- porod je chemický, tj. přírodní procesy v těle nefungujou a žena není "v rauši", který příroda pro porod připravila
- ty, co mají srovnání, říkají, že bolest je opravdu nesrovnatelně větší
0 poděkování
Rychlý bezbolestný porod.
"Porod musíme vyvolat miminko přestalo růst a placenta nevyživuje tak jak by měla." V tu dobu jsem byla ve 38 týdnu. Ten den mi doktorka udělala hamiltonův hmat s tím, že jestli se to do rána nerozjede, porod se ráno vyvolá. Nemohla jsem vůbec spát, ale nejspíš proto, že jsem věděla, že malou zítra uvidím. Nějakej strach jsem si ani nepřipouštěla.
Ráno v 7 hodin jsem přišla na hekárnu kam dorazil i manžel. V půl 8 mi zavedla doktorka tabletku a asi za 10 minut začala bolest v podbřišku, říkala jsem si, že je to jako při menstruaci. Za půl hodiny přišla lékařka, že se podívá jak to tam vypadá, kouká a říká, jste otevřená na 7 ještě chvilku a jdeme rodit. Zůstala jsem jako opařená. To je jako ono ty kontrakce jó? Vážně jsem to cítila jako silnější menstruaci, ale nic hrozného. Během té doby proběhla nezbytná příprava. Za další půl hodinu přišla, že se zase podívá kouká a říká, zajde branka a můžete tlačit. Vážně jsem tomu ani nechtěla věřit pořád jsem čekala tu bolest jak každý říká. Měla jsem si dojít na sál a během té cesty mi praskla voda. Najednou jsem cítila obrovský tlak až se mi podlomila kolena. V tu dobu jsem měla pocit, že tam nedojdu, strašně se mi chtělo tlačit. Lehla jsem si na lůžko, doktorka koukla a říká: "Jdeme na to, tlačíme!". Byla to taková rychlovka! Měla jsem pocit, jako bych tam vůbec nebyla, nikoho jsem nevnímala, jenom sebe a soustředila jsem se na tlačení. Párkrát jsem zatlačila a malou jsem měla v náručí. Celé to trvalo 2 hodiny. Dodnes na porod vzpomínám hezky a dala bych si to hned znova. Takže za nás vyvolaný porod krásný.
Ráno v 7 hodin jsem přišla na hekárnu kam dorazil i manžel. V půl 8 mi zavedla doktorka tabletku a asi za 10 minut začala bolest v podbřišku, říkala jsem si, že je to jako při menstruaci. Za půl hodiny přišla lékařka, že se podívá jak to tam vypadá, kouká a říká, jste otevřená na 7 ještě chvilku a jdeme rodit. Zůstala jsem jako opařená. To je jako ono ty kontrakce jó? Vážně jsem to cítila jako silnější menstruaci, ale nic hrozného. Během té doby proběhla nezbytná příprava. Za další půl hodinu přišla, že se zase podívá kouká a říká, zajde branka a můžete tlačit. Vážně jsem tomu ani nechtěla věřit pořád jsem čekala tu bolest jak každý říká. Měla jsem si dojít na sál a během té cesty mi praskla voda. Najednou jsem cítila obrovský tlak až se mi podlomila kolena. V tu dobu jsem měla pocit, že tam nedojdu, strašně se mi chtělo tlačit. Lehla jsem si na lůžko, doktorka koukla a říká: "Jdeme na to, tlačíme!". Byla to taková rychlovka! Měla jsem pocit, jako bych tam vůbec nebyla, nikoho jsem nevnímala, jenom sebe a soustředila jsem se na tlačení. Párkrát jsem zatlačila a malou jsem měla v náručí. Celé to trvalo 2 hodiny. Dodnes na porod vzpomínám hezky a dala bych si to hned znova. Takže za nás vyvolaný porod krásný.
0 poděkování
První těhotenství
První termín porodu 3.6.2018. Druhý termín 8.6.2018. Nic se nedělo, tak jsem přenášela dalsí dva týdny.
15.6.2018 nástup na vyvolání. V 8 h příjem na porodnické oddělení, probíhal příjem, vyšetření a umístění na porodní box. Otevřená jsem byla pro prst. Prý to bude rychlé.
V půl 10 zavedená první tableta - nástup lehkých bolestí, ve 13,30h zavedena tableta druhá - stále otevřená pro prst - bolesti ustali. V 21 h jsem si sbalila batůžek a šla jsem se vyspat na poporodní oddělení s tím, že ráno se vrátím a začneme znova.
16.6.2018 v 10h ráno zavedena první tableta, nález stejný, ve 14h zavedena druhá tableta - nedělo se vůbec nic, neotevírala jsem se a bolesti žádné. Večer mě opět poslali na poporodní oddělení vyspat se. Psychika pracovala, nervy na pochodu, jestli je to ještě normální, a strach o malou.
17.6.2018 v 9 hodin ráno už jsem zase kráčela na porodní oddělení, vyšetřili mě nález stejný a že prý už se mnou něco musí udělat. Dali mě na ,,hekárnu,, a zavedli tabletu, nastoupily lehké bolesti cca po 10-12 minutách. V 13.30 h vyšetření - otevřená pro dva prsty a zavedena druhá tableta. Čekali jsme do 16 hodin. Neustále na monitoru a bez možnosti pohybu. Bolesti po 6-8 minutách už byly zase kousek intenzivnější. Přestěhovala jsem se na porodní box, kde mi kolem 17. hodiny praskly vodu a provedli klistýr s tím, jestli se to samo pohne.
Kolem 19. hodiny bolesti po 4 minutách, nález pro 4 prsty otevřená. Na řadu přišla první dávka kapačky s oxitocinem a antibiotiky (nevyšla mi dobře krev). Prý bude kapat hodinu, kapala 3 hodiny. Upoutaná na lůžku - neustále napojena na monitor, a stále mi měřili tlak - měla jsem vysoký jsem se svíjela bolestí a zvracela. Chudák přítel byl celou dobu u toho.
Ve 22 hodin přišla doktorka s přimářem. Primář udělal ultrazvuk a vyšetřil mě, jestli se malá nesekla a dal mi čas do 2 hodin do rána. Když neporodím budu muset na císaře. Nařídil druhou kapačku s oxitocinem a nějakou další látkou a antibiotiky. To už jsem vyžebrala aspoň rychlou sprchu a návštěvu toalety. Sprcha byla úžasná, velice pomohla, chtěla jsem v ní zůstat do konce.
Poté mě znova upoutali na lůžko, připojili na monitor a zavedli kapačky. To už se kontrakce rozjely po 2 minutách, jelikož jsem byla jako zfetovaná, mezi kontrakcemi jsem vždy na ty 2 minuty usnula. Přítel mi nosil studené obklady byl mi obrovskou psychickou oporou.
18.6.2018 ve 2 h ráno přišla doktorka, vyšetřila mě a řekla, že jdeme zkusit rodit. V tu chvíli jsem pocítila úplně novou sílu. Přiběhly další dvě sestřičky a začalo se vše chystat.
Nakonec po 5 kontrakcích a ,, skákající,, sestřičce na mém břiše se nám ve 2:27 narodila naše vysněná Emička.
Úleva to byla neskutečná a já jsem byla jako v agonii. Do reality mě to vrátila slova ,,volejte pediatra,, tušila jsem, že je něco špatně, hned jsem se ptala co malá. Nějak divně brečela, utěšovali mě že je vše v pořádku, že jsem měla silně zkaženou zadní vodu plodovou a malá se jí nalokala. Odsávali ji, utírali a byla celá tmavě hnědá. Dali mi ji na chvilku pochovat a pak ji zkontroloval pediatr a odvezli ji na oddělení.
Další dva dny byla v inkubátoru - měla vlhké plíce, špatně dýchala a báli se infekce.
V tu chvíli zapomenete na bolest při porodu a bojíte se jen o to malinké bezbranné stvořeníčko.
Jinak samotný porod už tak nebolel, jako ty kontrakce. Ty byly horší. A jelikož jsem se roztrhla, tak šití bylo dosti nepříjemné a bolestivé.
15.6.2018 nástup na vyvolání. V 8 h příjem na porodnické oddělení, probíhal příjem, vyšetření a umístění na porodní box. Otevřená jsem byla pro prst. Prý to bude rychlé.
V půl 10 zavedená první tableta - nástup lehkých bolestí, ve 13,30h zavedena tableta druhá - stále otevřená pro prst - bolesti ustali. V 21 h jsem si sbalila batůžek a šla jsem se vyspat na poporodní oddělení s tím, že ráno se vrátím a začneme znova.
16.6.2018 v 10h ráno zavedena první tableta, nález stejný, ve 14h zavedena druhá tableta - nedělo se vůbec nic, neotevírala jsem se a bolesti žádné. Večer mě opět poslali na poporodní oddělení vyspat se. Psychika pracovala, nervy na pochodu, jestli je to ještě normální, a strach o malou.
17.6.2018 v 9 hodin ráno už jsem zase kráčela na porodní oddělení, vyšetřili mě nález stejný a že prý už se mnou něco musí udělat. Dali mě na ,,hekárnu,, a zavedli tabletu, nastoupily lehké bolesti cca po 10-12 minutách. V 13.30 h vyšetření - otevřená pro dva prsty a zavedena druhá tableta. Čekali jsme do 16 hodin. Neustále na monitoru a bez možnosti pohybu. Bolesti po 6-8 minutách už byly zase kousek intenzivnější. Přestěhovala jsem se na porodní box, kde mi kolem 17. hodiny praskly vodu a provedli klistýr s tím, jestli se to samo pohne.
Kolem 19. hodiny bolesti po 4 minutách, nález pro 4 prsty otevřená. Na řadu přišla první dávka kapačky s oxitocinem a antibiotiky (nevyšla mi dobře krev). Prý bude kapat hodinu, kapala 3 hodiny. Upoutaná na lůžku - neustále napojena na monitor, a stále mi měřili tlak - měla jsem vysoký jsem se svíjela bolestí a zvracela. Chudák přítel byl celou dobu u toho.
Ve 22 hodin přišla doktorka s přimářem. Primář udělal ultrazvuk a vyšetřil mě, jestli se malá nesekla a dal mi čas do 2 hodin do rána. Když neporodím budu muset na císaře. Nařídil druhou kapačku s oxitocinem a nějakou další látkou a antibiotiky. To už jsem vyžebrala aspoň rychlou sprchu a návštěvu toalety. Sprcha byla úžasná, velice pomohla, chtěla jsem v ní zůstat do konce.
Poté mě znova upoutali na lůžko, připojili na monitor a zavedli kapačky. To už se kontrakce rozjely po 2 minutách, jelikož jsem byla jako zfetovaná, mezi kontrakcemi jsem vždy na ty 2 minuty usnula. Přítel mi nosil studené obklady byl mi obrovskou psychickou oporou.
18.6.2018 ve 2 h ráno přišla doktorka, vyšetřila mě a řekla, že jdeme zkusit rodit. V tu chvíli jsem pocítila úplně novou sílu. Přiběhly další dvě sestřičky a začalo se vše chystat.
Nakonec po 5 kontrakcích a ,, skákající,, sestřičce na mém břiše se nám ve 2:27 narodila naše vysněná Emička.
Úleva to byla neskutečná a já jsem byla jako v agonii. Do reality mě to vrátila slova ,,volejte pediatra,, tušila jsem, že je něco špatně, hned jsem se ptala co malá. Nějak divně brečela, utěšovali mě že je vše v pořádku, že jsem měla silně zkaženou zadní vodu plodovou a malá se jí nalokala. Odsávali ji, utírali a byla celá tmavě hnědá. Dali mi ji na chvilku pochovat a pak ji zkontroloval pediatr a odvezli ji na oddělení.
Další dva dny byla v inkubátoru - měla vlhké plíce, špatně dýchala a báli se infekce.
V tu chvíli zapomenete na bolest při porodu a bojíte se jen o to malinké bezbranné stvořeníčko.
Jinak samotný porod už tak nebolel, jako ty kontrakce. Ty byly horší. A jelikož jsem se roztrhla, tak šití bylo dosti nepříjemné a bolestivé.
- nemusíte se bát, kdy to vypukne, víte, že tam půjdete a sama už neodejdete
- mělo to určitý harmonogram
- bolestivé
- utlumené myšlení z důvodu kapaček
1 poděkování
Indukce porodu
První termín porodu jsem měla 3.6.2018 - na narozeniny mého tchána :) druhý termín 8.6.2018.
Nicméně se nic nedělo, a tak jsem dál chodila na pravidelné kontroly.
Nakonec jsem 15.6.2018 nastoupila na indukci porodu.
Byl pátek 8 h ráno a já stála s přítelem na příjmu vysmáta jak lečo. Nic mi nebylo, nic mě nebolelo. Proběhl klasický příjem. A hurá na porodní box. Doktorka mě ujišťovala, že to bude rychlý. Pro prst otevřená a čípek se zkracoval, že mi zavedou tabletku a uvidí se.
V 10 hodin zavedena první tableta - lehké bolesti, druhá tableta zavedana v půl 2, bolesti ustali, v 9 večer mě vyšetřila lékařka stím že nález se moc nepohnul a že jsem na dva prsty otevřená, tak mě poslali vyspat se na poporodní oddělení, kde mi dali prázdný pokoj s tím, že až porodím budu ležet právě zde. Monitor mi natáčeli do půlnoci a stále nic, akorát ozvy byly silnější.
V sobotu 16.6.2018 se proces opakoval. V 9 první tableta, v půl 2 druhá - bolesti vůbec žádné. Nález beze změny. Otevřená pro dva prsty. Večer jsem zase s batůžkem kráčela na poporodní oddělení, to už mě přepadali i stavy úzkosti a nervy začínaly hrát. Sestry na mě koukaly, co tam zas dělám celá. Snažila jsem neztratit humor a řikala jsem, že ty tablety malá asi žere.
V neděli 17.6.2018 jsem zase v půl 10 nakráčela na porodní oddělení. Dali mě na ,,hekárnu,, přišla doktorka o rok starší než já a řekla mi, že už se mnou musí něco udělat. No do toho! - řekla jsem si. Zavedla tabletu - začali lehké bolesti, ve 2 zavedla druhou, stále na dva prsty otevřená - to už přijel i přítel na návštěvu :D Bolesti se stupňovaly, přicházely po 6 minutách. V 16 hodin jsem se přestěhovala na porodní box, kde mi po domluvě praskly vodu, aby se porod hnul a provedly klistýr.
V 19 hodin bolesti po 4 minutách a já se pořád neotevírala. Přišla na řadu první kapačka s oxitocinem a antibiotiky, jelikož mi nevyšla dobře krev. Dle sestry měla kapat hodinu, kapala 3 hodiny. Od té doby jsem jen ležela připojená na monitoru a nemohla se hnout. Přišlo na řadu i zvracení.
Ve 22h přišla doktorka s přimářem, ten si přivezl ultrazvuk, jestli se malá nezasekla, ale vypadalo to normálně. Otevřená na 4 cm a hnout se to moc nechtělo. Pak jen zašeptal doktorce, jestli do dvou neporodím, tak půjdu na císaře, a nařídil další kapačku s oxitocinem a ještě nějakou látkou a antibiotika. To už jsem řekla sestře, že chci sprchu a záchod, dovolila mi jen rychlou, nakonec jsem tam strávila 20 minut, byla to paráda, chtěla jsem tam zůstat dokonce.
Nicméně jsem musela znova ulehnout na kapačky a monitor, to už začalo jít hodně do tuhého, jak začala kapat druhá kapačka, bolesti po 2 minutách a já jsem byla mimo, spala jsem a budila se na kontrakce a zase jsem na ty dvě minuty usnula. Bolesti to byly nepopsatelný.
Přehoupla se půlnoc a bylo tady pondělí 18.6.2018. Byla jsem úplně mimo a k.o.
Dvě hodiny ráno pro mě byly rozhodující. Přišla doktorka na vyšetření a řekla, že jdeme zkusit rodit.
Tu chvíli jako by do mě vjela úplně nová síla. Přišly další dvě sestry a už se to chystalo.
Nakonec jsem po 5 kontrakcích a ,,skákající,, sestrou na břiše porodila ve 2:27 ráno naši vysněnou princeznu Emičku. Byla to neskutečná úleva, byl to nepopsatelný pocit uvolnění.
Hotová jsem ležela jak tělo bez duše, malá plakala nějak divně. Do reality mě vrátila slova doktorky volejte pediatra.
Jelikož jsem přenášela dva týdny, měla jsem silně zkaženou zadní vodu plodovou a malá se jí hodně nalokala. Dali mi jí ukazát a chvilku pochovat než přišla pediatrička a pak ji rovnou odvezli na oddělení. Následujcí dva dny byla v inkubátoru a byla hlídaná, bály se infekce a hlavně měla zrychlené dýchání a vlhké plíce.
Za mě už přenášet nikdy tak dlouho rozhodně nechci. Vyvolaný porod byl bolestivý, a zároveň tlumený, z těch kapaček jsem byla jak sjetá.
Naše Emička se tedy narodila 18.6.2018 na svátek mého přítele a budoucího tchána. Ten den slaví svátek Milan. :) Dostali ten nejkrásnější dárek.
Nicméně se nic nedělo, a tak jsem dál chodila na pravidelné kontroly.
Nakonec jsem 15.6.2018 nastoupila na indukci porodu.
Byl pátek 8 h ráno a já stála s přítelem na příjmu vysmáta jak lečo. Nic mi nebylo, nic mě nebolelo. Proběhl klasický příjem. A hurá na porodní box. Doktorka mě ujišťovala, že to bude rychlý. Pro prst otevřená a čípek se zkracoval, že mi zavedou tabletku a uvidí se.
V 10 hodin zavedena první tableta - lehké bolesti, druhá tableta zavedana v půl 2, bolesti ustali, v 9 večer mě vyšetřila lékařka stím že nález se moc nepohnul a že jsem na dva prsty otevřená, tak mě poslali vyspat se na poporodní oddělení, kde mi dali prázdný pokoj s tím, že až porodím budu ležet právě zde. Monitor mi natáčeli do půlnoci a stále nic, akorát ozvy byly silnější.
V sobotu 16.6.2018 se proces opakoval. V 9 první tableta, v půl 2 druhá - bolesti vůbec žádné. Nález beze změny. Otevřená pro dva prsty. Večer jsem zase s batůžkem kráčela na poporodní oddělení, to už mě přepadali i stavy úzkosti a nervy začínaly hrát. Sestry na mě koukaly, co tam zas dělám celá. Snažila jsem neztratit humor a řikala jsem, že ty tablety malá asi žere.
V neděli 17.6.2018 jsem zase v půl 10 nakráčela na porodní oddělení. Dali mě na ,,hekárnu,, přišla doktorka o rok starší než já a řekla mi, že už se mnou musí něco udělat. No do toho! - řekla jsem si. Zavedla tabletu - začali lehké bolesti, ve 2 zavedla druhou, stále na dva prsty otevřená - to už přijel i přítel na návštěvu :D Bolesti se stupňovaly, přicházely po 6 minutách. V 16 hodin jsem se přestěhovala na porodní box, kde mi po domluvě praskly vodu, aby se porod hnul a provedly klistýr.
V 19 hodin bolesti po 4 minutách a já se pořád neotevírala. Přišla na řadu první kapačka s oxitocinem a antibiotiky, jelikož mi nevyšla dobře krev. Dle sestry měla kapat hodinu, kapala 3 hodiny. Od té doby jsem jen ležela připojená na monitoru a nemohla se hnout. Přišlo na řadu i zvracení.
Ve 22h přišla doktorka s přimářem, ten si přivezl ultrazvuk, jestli se malá nezasekla, ale vypadalo to normálně. Otevřená na 4 cm a hnout se to moc nechtělo. Pak jen zašeptal doktorce, jestli do dvou neporodím, tak půjdu na císaře, a nařídil další kapačku s oxitocinem a ještě nějakou látkou a antibiotika. To už jsem řekla sestře, že chci sprchu a záchod, dovolila mi jen rychlou, nakonec jsem tam strávila 20 minut, byla to paráda, chtěla jsem tam zůstat dokonce.
Nicméně jsem musela znova ulehnout na kapačky a monitor, to už začalo jít hodně do tuhého, jak začala kapat druhá kapačka, bolesti po 2 minutách a já jsem byla mimo, spala jsem a budila se na kontrakce a zase jsem na ty dvě minuty usnula. Bolesti to byly nepopsatelný.
Přehoupla se půlnoc a bylo tady pondělí 18.6.2018. Byla jsem úplně mimo a k.o.
Dvě hodiny ráno pro mě byly rozhodující. Přišla doktorka na vyšetření a řekla, že jdeme zkusit rodit.
Tu chvíli jako by do mě vjela úplně nová síla. Přišly další dvě sestry a už se to chystalo.
Nakonec jsem po 5 kontrakcích a ,,skákající,, sestrou na břiše porodila ve 2:27 ráno naši vysněnou princeznu Emičku. Byla to neskutečná úleva, byl to nepopsatelný pocit uvolnění.
Hotová jsem ležela jak tělo bez duše, malá plakala nějak divně. Do reality mě vrátila slova doktorky volejte pediatra.
Jelikož jsem přenášela dva týdny, měla jsem silně zkaženou zadní vodu plodovou a malá se jí hodně nalokala. Dali mi jí ukazát a chvilku pochovat než přišla pediatrička a pak ji rovnou odvezli na oddělení. Následujcí dva dny byla v inkubátoru a byla hlídaná, bály se infekce a hlavně měla zrychlené dýchání a vlhké plíce.
Za mě už přenášet nikdy tak dlouho rozhodně nechci. Vyvolaný porod byl bolestivý, a zároveň tlumený, z těch kapaček jsem byla jak sjetá.
Naše Emička se tedy narodila 18.6.2018 na svátek mého přítele a budoucího tchána. Ten den slaví svátek Milan. :) Dostali ten nejkrásnější dárek.
- Můžete se psychicky připravit
- Bolestivý
- Řízený
0 poděkování
Vyvolání z důvodu těhotenské cukrovky
Čekala jsem své třetí miminko a už jsem se těšila na porod, kvůli těhotenské cukrovky jsem byla odeslána mým gynekologem do nemocnice, kde mě vyšetřili (v den TP) a poslali domů.
Druhý den jsem měla nastoupit v odpoledních hodinách na hospitalizaci.
Večer jsem dostala tabletu na přípravu a dozrání porodních cest.
Za 2hodiny přišly šílené bolesti, které mi utlumili injekcí do zadku (která bolela snad víc než ty bolesti).
Další den ráno nastoupili s tabletou na vyvolání, bolesti začaly cca 3 hodiny po tabletě, otevřela jsem se na 4 cm. Pak mi píchli vodu a už to jelo!! Asi 3 hodiny jsem se plazila po zdi, posteli, po zemi, do sprchy jsem ani nemohla dojít, pohybovala jsem se hlavně okolo porodní postele, protože se to nedalo vydržet. Vzhledem k tomu, že jsem měla za sebou dva porody a tenhle byl třetí, tak takovou bolest jsem neznala ani omylem.
Šlo se tlačit...fajn....
Ale...já tlačila a dcera stále nesestupovala, neustále mi tlačili na břicho někde v okolí žeber, jsem myslela, že mi je polámali, nemohla jsem se ani bránit, protože jsem byla úplně mimo, chvílema jsem ztrácela vědomí, neustále tlačte tlačte, po dvou hodinách vyčerpávajícího tlačení se dcera narodila, naštěstí dýchala a žila.
Důvod komplikovaného tlačení byl ten, že dcerka nelezla záhlavím, ale obličejem dopředu, hrozilo zlomení vazu.
Proč? Protože byla vyvolaná a nebyla správně narotovaná, aby mohla vyjít přirozeně ven.
Za mě je to nepřirozený zásah do organismu a celkově to nepřidá na psychice po takovém zážitku! :-(
Čekám nyní své 4. dítě, ale vyvolávací tabletu opravdu nechci, ne z důvodu cukrovky!
Ano, pokud by opravdu šlo o život, ale ne kvůli nějaké hloupé tabulce, díky které má cukrovku každá druhá rodička.
Není nad přirozený porod, kdy si miminko samo řekne, že je čas jít na svět.
Všem přeji krásná, zdravá miminka a pohodový porod.
Druhý den jsem měla nastoupit v odpoledních hodinách na hospitalizaci.
Večer jsem dostala tabletu na přípravu a dozrání porodních cest.
Za 2hodiny přišly šílené bolesti, které mi utlumili injekcí do zadku (která bolela snad víc než ty bolesti).
Další den ráno nastoupili s tabletou na vyvolání, bolesti začaly cca 3 hodiny po tabletě, otevřela jsem se na 4 cm. Pak mi píchli vodu a už to jelo!! Asi 3 hodiny jsem se plazila po zdi, posteli, po zemi, do sprchy jsem ani nemohla dojít, pohybovala jsem se hlavně okolo porodní postele, protože se to nedalo vydržet. Vzhledem k tomu, že jsem měla za sebou dva porody a tenhle byl třetí, tak takovou bolest jsem neznala ani omylem.
Šlo se tlačit...fajn....
Ale...já tlačila a dcera stále nesestupovala, neustále mi tlačili na břicho někde v okolí žeber, jsem myslela, že mi je polámali, nemohla jsem se ani bránit, protože jsem byla úplně mimo, chvílema jsem ztrácela vědomí, neustále tlačte tlačte, po dvou hodinách vyčerpávajícího tlačení se dcera narodila, naštěstí dýchala a žila.
Důvod komplikovaného tlačení byl ten, že dcerka nelezla záhlavím, ale obličejem dopředu, hrozilo zlomení vazu.
Proč? Protože byla vyvolaná a nebyla správně narotovaná, aby mohla vyjít přirozeně ven.
Za mě je to nepřirozený zásah do organismu a celkově to nepřidá na psychice po takovém zážitku! :-(
Čekám nyní své 4. dítě, ale vyvolávací tabletu opravdu nechci, ne z důvodu cukrovky!
Ano, pokud by opravdu šlo o život, ale ne kvůli nějaké hloupé tabulce, díky které má cukrovku každá druhá rodička.
Není nad přirozený porod, kdy si miminko samo řekne, že je čas jít na svět.
Všem přeji krásná, zdravá miminka a pohodový porod.
2 poděkování
Dvě vyvolání
První porod vyvolaný 41 tt, slečince se nechtělo ven. Nástup do porodnice v pondělí a v úterý v 9 ráno mi zavedli tabletku, po hodině jsem ucítila první zašimrání, které se pomaličku stupňovalo. V 17 hod jsem šla na předporodní pokoj, kde už se mnou byl manžel. V 20:29 hod byla Barča na světě.
Druhý porod také vyvolaný 37+2 tt, dvojčátka. Nástup do porodnice ve středu a ve čtvrtek v 7 ráno mi zavedli tabletku a rovnou jsem šla do porodního boxu, aby mě prý měli na očích. V 10:10 se narodila Beátka a v 10:18 Románek.
Druhý porod také vyvolaný 37+2 tt, dvojčátka. Nástup do porodnice ve středu a ve čtvrtek v 7 ráno mi zavedli tabletku a rovnou jsem šla do porodního boxu, aby mě prý měli na očích. V 10:10 se narodila Beátka a v 10:18 Románek.
1 poděkování
Můj první a vyvolávaný porod
Ve 36+1 tt jsem byla z běžné prohlídky u gynekologa odeslána do nemocnice kvůli vysokému tlaku (mě bylo fajn, žádné problémy jsem nepociťovala). Bylo pondělí a v nemocnici si mě nechali do čtvrtka, během těch pár dní se mi rozjela migréna. Víkend jsem strávila doma a cítila se dobře. Z pondělí na úterý mě v noci začaly brát křeče do žaludku (jestli tedy nebyl v tom místě natěsnaný jiný orgán :-D ) a špatně se mi dýchalo. V 5:00 v úterý ráno jsem se vydala do nemocnice a ve chvíli, kdy mě dali na monitor, se mi ulevilo - z ničeho nic. Po odběru krve si mě tam nechali, po obědě už byly výsledky a zaslechla jsem něco o špatných jaterkách. Popravdě mi nikdo nic neřekl, Dr. se jen zamyslela a řekla, že zkusíme půl tablety. Porodní cesty nepřipravené. Ještě jsem absolvovala zátěžový test na oxytocin. Nechali mě na ,,hekárně,, do 17:00 a když nic, tak jsem se vrátila na pokoj.
V 17:45 jsem domluvila po telefonu s přítelem, který byl pracovně v zahraničí. Ve chvíli, kdy jsme mobil položila a zvedla se z postele, ucítila jsem prasknutí... a jéje voda. Cinkla jsem tedy na sestru, že mi praskla voda. Tvářila se dosti neochotně, ale vzala mě na vyšetřovnu, kde mi ,,odpustila,, plodovou vodu. Bylo mi oznámeno, že přijdou velmi brzy kontrakce a porod poběží. Opět na monitoru.. během pár minut nastoupily velmi časté a celkem bolestivé krátké kontrakce. Vždycky jsem si říkala, že mě jen tak nějaká bolest nerozhodí... :-D Po 20 minutách mi poloha na zádech byla nepříjemná, po monitoru jsme zase byla odeslána na pokoj. S tím, že si mám lehnout, chodit, dát si sprchu co mi je libo a co mi pomůže. Odebrala jsem se do sprchy, protože kontrakce byly velmi silné směřované jen do podbřišku a teplá voda mi pomáhala. Po hodině stání jsem si řekla o míč. Kontrakce byly pořád stejně časté a silné. Chtělo se mi křičet a okusovat obkladačky. Měla jsem potřebu mít někoho na blízku, sestra mě moc nekontrolovala, 3,5 hodiny jsem setrvala ve sprše v nepříjemné úzkosti. Cítila jsem, že bolesti už nevydržím, odpověď stejná, že mám ještě čas. V tu chvíli už jsem byla rozčílená, cítila jsem, že se něco děje, viditelně mi sestra nevěřila, vyšetření jsem si vyloženě vynutila a vzala mě tedy na vyšetřovnu a povídá mi ,,máte pravdu 8,5cm, jdeme na sál,,. V tu chvíli jako by se mi vlila do žil nová krev, při představě, že nebudu nikde sama se mi ulevilo ani kontrakce jsem už nevnímala tak tragicky. Na sále mi něco ďobli do svalu, nikdo mi neřekl co ani proč? Vydržela jsem asi 4 kontrakce na míči a něco mě pořád v hlavě pohánělo...odebrala jsem se na lehátko. Tím jsem asi celý sál vyděsila (4 doktoři a asi 3 sestry). :-D
Ujala se mě jedna mladá lékařka a povídá mi, že rodíme. :-) To byly fofry! Nástroje lítaly z igelitů, lítalo vše ...:-D Sestra mě nečekaně chytla za ruku v místě, kde jsem měla zavedenou kanylu, smýkla se mnou na bok, čímž mě teda vyděsila. Zpět na záda, dvakrát mi zatlačila na břicho, násřih a malá byla ve 21:48 na světě, po 20 minutách na sále. Dodnes si říkám jak by to dopadlo, kdybych se neozvala? Asi bych v té sprše nakonec i porodila...
Příští porod doufám, že bude přirozený, chci vědět co mi píchají a co se mnou bude kdo dělat a hlavně chci někoho, kdo se mnou bude a podpoří mě.
V 17:45 jsem domluvila po telefonu s přítelem, který byl pracovně v zahraničí. Ve chvíli, kdy jsme mobil položila a zvedla se z postele, ucítila jsem prasknutí... a jéje voda. Cinkla jsem tedy na sestru, že mi praskla voda. Tvářila se dosti neochotně, ale vzala mě na vyšetřovnu, kde mi ,,odpustila,, plodovou vodu. Bylo mi oznámeno, že přijdou velmi brzy kontrakce a porod poběží. Opět na monitoru.. během pár minut nastoupily velmi časté a celkem bolestivé krátké kontrakce. Vždycky jsem si říkala, že mě jen tak nějaká bolest nerozhodí... :-D Po 20 minutách mi poloha na zádech byla nepříjemná, po monitoru jsme zase byla odeslána na pokoj. S tím, že si mám lehnout, chodit, dát si sprchu co mi je libo a co mi pomůže. Odebrala jsem se do sprchy, protože kontrakce byly velmi silné směřované jen do podbřišku a teplá voda mi pomáhala. Po hodině stání jsem si řekla o míč. Kontrakce byly pořád stejně časté a silné. Chtělo se mi křičet a okusovat obkladačky. Měla jsem potřebu mít někoho na blízku, sestra mě moc nekontrolovala, 3,5 hodiny jsem setrvala ve sprše v nepříjemné úzkosti. Cítila jsem, že bolesti už nevydržím, odpověď stejná, že mám ještě čas. V tu chvíli už jsem byla rozčílená, cítila jsem, že se něco děje, viditelně mi sestra nevěřila, vyšetření jsem si vyloženě vynutila a vzala mě tedy na vyšetřovnu a povídá mi ,,máte pravdu 8,5cm, jdeme na sál,,. V tu chvíli jako by se mi vlila do žil nová krev, při představě, že nebudu nikde sama se mi ulevilo ani kontrakce jsem už nevnímala tak tragicky. Na sále mi něco ďobli do svalu, nikdo mi neřekl co ani proč? Vydržela jsem asi 4 kontrakce na míči a něco mě pořád v hlavě pohánělo...odebrala jsem se na lehátko. Tím jsem asi celý sál vyděsila (4 doktoři a asi 3 sestry). :-D
Ujala se mě jedna mladá lékařka a povídá mi, že rodíme. :-) To byly fofry! Nástroje lítaly z igelitů, lítalo vše ...:-D Sestra mě nečekaně chytla za ruku v místě, kde jsem měla zavedenou kanylu, smýkla se mnou na bok, čímž mě teda vyděsila. Zpět na záda, dvakrát mi zatlačila na břicho, násřih a malá byla ve 21:48 na světě, po 20 minutách na sále. Dodnes si říkám jak by to dopadlo, kdybych se neozvala? Asi bych v té sprše nakonec i porodila...
Příští porod doufám, že bude přirozený, chci vědět co mi píchají a co se mnou bude kdo dělat a hlavně chci někoho, kdo se mnou bude a podpoří mě.
1 poděkování
Vyvolávaný porod v pohodě
Toto je můj první příspěvek na modrém koníku. Příjde mi totiž důležité, aby si ženy, které to čeká přečetly mojí zkušenost - i já jsem hledala zážitky maminek s vyvolávaným porodem, když jsem věděla, že mě to čeká. A docela jsem se bála, protože mi připadá, že tak 80% má zkušenost špatnou, ale já ne.
Termín porodu jsem měla 18.12., ale díky těhotenské cholestáze, která mi byla zjištěna asi deset dní předtím, mi bylo důrazně doporučeno rodit před termínem. Takže vyvolávání bylo stanoveno o dva dny dřív.
Při vyšetření v sedm ráno jsem byla naštěstí otevřená na jeden prst, a tak mi byla zavedena první tableta. Asi za hodinu jsem měla takovou neurčitou jakoby menstruační bolest v podbříšku, ale žádné kontrakce. Bolest kolísala ve vlnách, ale trvala permanentně a celkově se stupňovala, dokud nezačala v 9 hodin zase odeznívat. A tak mi byla v 10 zavedena druhá, protože vše téměř odeznělo a já se neotevřela ani o kousek víc. Během půl hoďky bolest zase začala a ještě větší, ale žádné kontrakce to nebyly. A pak konečně asi po hodině ty kontrakce přišly, byla to velká úleva! Konečně jsem měla chvíli na výdech, předtím to bolelo vkuse, ale s kontrakcemi už se dalo pracovat - rozdýchat je a pak mít zas chvíli na odpočinek, byla jsem za ně ráda. :-) A tak jsem se na porodním sále naložila do vany a byla šťastná, že už rodím.
Bohužel asi hodinu na to zas kontrakce ve vaně ustály a asistentka sdělila, že ten den asi neporodím, že další den to zkusíme celé znova a nebo mi mohou píchnout vodu - s čímž jsem nesouhlasila, protože jsem byla otevřená asi na dva prsty a nevím, jak bych ten nášup po píchnutí vody rozdýchala. Vylezla jsem z vany, točili mi monitor a hurá - kontrakce se po půl hodině klidu zase rozjely!
Takže přibližně v půl druhé už to byl takový rozběhnutý porod. V půl 5 jsem byla otevřená na 4 prsty, což mi přišlo po celém dni málo a já už byla vysílená, proto jsem souhlasila s prasknutím vody, které vůbec nebolelo a kontrakce se o mnoho zintenzivněly. Ale já myslela na to, jak jsem s každou kontrakcí blíž miminku a to mi dávalo sílu. :-) Za hodinu po píchnutí vody byl náš chlapeček na světě a všechno předtím jako by bylo smazáno.
Takže celkově vzato to byl krásný porod, ikdyž byl ze začátku takový protahovaný a stresující ve smyslu, že bylo nejisté, jestli se rozjede.
Nevím, jaký by byl, kdyby nebyl vyvolávaný, ale kontrakce byly snesitelné, protože v mezipauze jsem čerpala síly a pořád si opakovala, že se miminko blíží. Došlo asi k 2 mm natržení bez šití. Žádné tlumící léky jsem neměla, vedlejších účinků jsem se bála víc, než rození bez nich. Bylo to těžké, ale krásné. A byl to i přes to, že jsem vyvolávání nechtěla, nejhezčí zážitek mého života.
Termín porodu jsem měla 18.12., ale díky těhotenské cholestáze, která mi byla zjištěna asi deset dní předtím, mi bylo důrazně doporučeno rodit před termínem. Takže vyvolávání bylo stanoveno o dva dny dřív.
Při vyšetření v sedm ráno jsem byla naštěstí otevřená na jeden prst, a tak mi byla zavedena první tableta. Asi za hodinu jsem měla takovou neurčitou jakoby menstruační bolest v podbříšku, ale žádné kontrakce. Bolest kolísala ve vlnách, ale trvala permanentně a celkově se stupňovala, dokud nezačala v 9 hodin zase odeznívat. A tak mi byla v 10 zavedena druhá, protože vše téměř odeznělo a já se neotevřela ani o kousek víc. Během půl hoďky bolest zase začala a ještě větší, ale žádné kontrakce to nebyly. A pak konečně asi po hodině ty kontrakce přišly, byla to velká úleva! Konečně jsem měla chvíli na výdech, předtím to bolelo vkuse, ale s kontrakcemi už se dalo pracovat - rozdýchat je a pak mít zas chvíli na odpočinek, byla jsem za ně ráda. :-) A tak jsem se na porodním sále naložila do vany a byla šťastná, že už rodím.
Bohužel asi hodinu na to zas kontrakce ve vaně ustály a asistentka sdělila, že ten den asi neporodím, že další den to zkusíme celé znova a nebo mi mohou píchnout vodu - s čímž jsem nesouhlasila, protože jsem byla otevřená asi na dva prsty a nevím, jak bych ten nášup po píchnutí vody rozdýchala. Vylezla jsem z vany, točili mi monitor a hurá - kontrakce se po půl hodině klidu zase rozjely!
Takže přibližně v půl druhé už to byl takový rozběhnutý porod. V půl 5 jsem byla otevřená na 4 prsty, což mi přišlo po celém dni málo a já už byla vysílená, proto jsem souhlasila s prasknutím vody, které vůbec nebolelo a kontrakce se o mnoho zintenzivněly. Ale já myslela na to, jak jsem s každou kontrakcí blíž miminku a to mi dávalo sílu. :-) Za hodinu po píchnutí vody byl náš chlapeček na světě a všechno předtím jako by bylo smazáno.
Takže celkově vzato to byl krásný porod, ikdyž byl ze začátku takový protahovaný a stresující ve smyslu, že bylo nejisté, jestli se rozjede.
Nevím, jaký by byl, kdyby nebyl vyvolávaný, ale kontrakce byly snesitelné, protože v mezipauze jsem čerpala síly a pořád si opakovala, že se miminko blíží. Došlo asi k 2 mm natržení bez šití. Žádné tlumící léky jsem neměla, vedlejších účinků jsem se bála víc, než rození bez nich. Bylo to těžké, ale krásné. A byl to i přes to, že jsem vyvolávání nechtěla, nejhezčí zážitek mého života.
0 poděkování
Rychlý extrémně bolestivý porod
V noci, kolem půl jedné mi začala pomalu odtékat voda, kontrakce nikde, ale všude se píše do 2 hodin dojet do porodky, tak jsme jeli a přijali nás na pokoj, že se uvidí, nedělo se celkem nic. Ráno o půl sedmé mě doktor přesvědčil k vyvolávací tabletce, zavedl prý půlku, no do půl hodiny nastala hrůza, kontrakce za kontrakcí, bolest jako kráva, bolelo to tak strašně až jsem fakt brečela, nebo mi teda tekly slzy, no nakonec jsem si nechala dát kapačku, která mě tedy jen oblba, ale od bolesti nepomohla. Nejhorší bylo, jak se to vše uměle vyvolalo a zrychlilo a celkem rychle jsem se otvírala a malý sestupoval, tak jsem měla nesnesitelné bolesti kyčlí, myslela jsem, že se snad roztrhnu nebo co, fuj! Nejvíc na to pomáhal nahřívací polštářek a sezení na baloně.
Samotný porod už byl celkem v pohodě, až na to, že se mi furt nedařilo správně dýchat, doktor mi teda musel trošku pomoct tlačením na břicho a malý se nakonec narodil v 10.32, takže můj porod trval sice asi jen 2,5 hodiny, ale bylo to teda extrémně bolestivé.
Snad druhý porod zažiju přirozený a víc si užiju i to další potom o co mě ochudili (bonding a první přisátí)...
Samotný porod už byl celkem v pohodě, až na to, že se mi furt nedařilo správně dýchat, doktor mi teda musel trošku pomoct tlačením na břicho a malý se nakonec narodil v 10.32, takže můj porod trval sice asi jen 2,5 hodiny, ale bylo to teda extrémně bolestivé.
Snad druhý porod zažiju přirozený a víc si užiju i to další potom o co mě ochudili (bonding a první přisátí)...
2 poděkování
Vyvolávaný porod kvůli konci pánevnímu
Od 34.tt byla naše princezna otočená prdelkou napřed a až do termínu porodu se neotočila. Jelikož máme vaginální porod KP v rodině, tak nějak jsem s jejím otočením ani nepočítala, i když jsem vyzkoušela homeopatika a mačkání akupresurních bodů. Nepomohlo nic, tudíž bylo v porodnici domluveno, že se porod vyvolá, aby měla malá ideální váhu, která se dá přirozeně porodit a nemusela jsem jít na císaře. Takže jsem 14.11.2016 v 7.00 ráno (40+2) nastoupila na vyvolání. Celý předchozí měsíc jsem poslouchala, jak mám porodní cesty skvěle připravené, že to k termínu porodu ani nedonosím, že je to otázka dnů...no, nebyla. :-)
Tabletku mi zavedli 11.30, ve 12 hodin jsem začala cítit bolesti v křížové oblasti zad současně s podbříškem. O půl 2 jsem začala zvracet od bolesti, načež jsem se dobelhala na sesternu, že mě ta záda fakt pekelně bolí a je mi špatně na zvracení. Na monitoru se ještě žádné kontrakce nekreslily, ale já nebyla schopná od bolesti ani ležet a když jsem jim začala během monitorů zvracet, poslali mě radši na porodní pokoj. To bylo ve 2 hodiny, kdy jsem manželovi napsala, ať přijede. Na sále jsem odmítla epidural a vyžádala si injekci od bolesti, jelikož jsem měla bolesti v zádech pořád, nejenom během kontrakce. Po injekci se mi ulevilo a aspoň mimo kontrakce jsem si odpočinula, jinak jsem je měla dost často. O půl 6 mi praskla sama voda a 18.43 byla malá na světě.
Stačila mi jedna půlka tabletky, celý porod trval něco přes 7 hodin, což si myslím, že se dá. Nemůžu srovnávat bolesti s přirozeným porodem, ale až na tu poslední hodinku po prasknutí vody se ty kontrakce daly rozdýchat.
Tabletku mi zavedli 11.30, ve 12 hodin jsem začala cítit bolesti v křížové oblasti zad současně s podbříškem. O půl 2 jsem začala zvracet od bolesti, načež jsem se dobelhala na sesternu, že mě ta záda fakt pekelně bolí a je mi špatně na zvracení. Na monitoru se ještě žádné kontrakce nekreslily, ale já nebyla schopná od bolesti ani ležet a když jsem jim začala během monitorů zvracet, poslali mě radši na porodní pokoj. To bylo ve 2 hodiny, kdy jsem manželovi napsala, ať přijede. Na sále jsem odmítla epidural a vyžádala si injekci od bolesti, jelikož jsem měla bolesti v zádech pořád, nejenom během kontrakce. Po injekci se mi ulevilo a aspoň mimo kontrakce jsem si odpočinula, jinak jsem je měla dost často. O půl 6 mi praskla sama voda a 18.43 byla malá na světě.
Stačila mi jedna půlka tabletky, celý porod trval něco přes 7 hodin, což si myslím, že se dá. Nemůžu srovnávat bolesti s přirozeným porodem, ale až na tu poslední hodinku po prasknutí vody se ty kontrakce daly rozdýchat.
2 poděkování
Vyvolávaný porod
Na porod jsem se nějak zásadně nepřipravovala. Říkala jsem si, že to prostě nějak zvládnu. Ve finále horší než porod bylo dostat se do porodnice. :D
Všechny mé TP minuly, nic se nedělo, porodnice v rekonstrukci. V pátek (41+3) jsem už měla zůstat na vyvolání v porodnici, seč neměli volnou postel, tak mě nechali odejít domů, ať se ještě přes víkend snažíme a pokud nic, tak v pondělí. V pondělí ráno jsem byla nastoupena s taškou - a pro změnu nebylo místo. Verdikt: zkuste to po poledni, třeba nějakou maminku propustíme. Jeli jsme tedy ještě do práce (tam se mi všichni smáli, co tam dělám, když rodím) a na oběd.
Ve 12:15 mě konečně přijali na oddělení, ve 12:20 jsem dostala tabletu prostinu a šla si lehnout na pokoj. Poměrně rychle začaly přicházet kontrakce, ale nebylo to nic, co by se nedalo vydržet. Ve dvě hodiny už to taková sranda nebyla :)) , ve čtyři už jsem bolestí lezla po zdi, jediné co pomáhalo, bylo chodit a skákat na míči. Už mi fakt nebylo úplně fajn, tak jsem si šla shánět PA, která toho chudák měla nad hlavu. Když mě vyšetřila, tak povídá "vy jste na 7 cm, tak jdeme sál". Popadla jsem věci, manžela, který čekal na chodbě a ani nevím jak jsem vyšla ty zpropadený schody. :) Příprava už se nestihla, šlo se rovnou rodit. PA mi ještě píchla vodu (po domluvě) - to bylo 18:42 a v 18:50 byl malý venku. Nástřih mě neminul, ale bylo mi to jedno, šití ke konci bylo nepříjemné, ale dalo se vydržet. Manžel byl oporou, ale v zápalu boje si vyslechl pár nepěkných věcí, bral to naštěstí sportovně. :)
Malý měl apgar skore 9-10-10, na sále jsme pak všichni tři strávili krásné dvě hodiny spolu.
Všechny mé TP minuly, nic se nedělo, porodnice v rekonstrukci. V pátek (41+3) jsem už měla zůstat na vyvolání v porodnici, seč neměli volnou postel, tak mě nechali odejít domů, ať se ještě přes víkend snažíme a pokud nic, tak v pondělí. V pondělí ráno jsem byla nastoupena s taškou - a pro změnu nebylo místo. Verdikt: zkuste to po poledni, třeba nějakou maminku propustíme. Jeli jsme tedy ještě do práce (tam se mi všichni smáli, co tam dělám, když rodím) a na oběd.
Ve 12:15 mě konečně přijali na oddělení, ve 12:20 jsem dostala tabletu prostinu a šla si lehnout na pokoj. Poměrně rychle začaly přicházet kontrakce, ale nebylo to nic, co by se nedalo vydržet. Ve dvě hodiny už to taková sranda nebyla :)) , ve čtyři už jsem bolestí lezla po zdi, jediné co pomáhalo, bylo chodit a skákat na míči. Už mi fakt nebylo úplně fajn, tak jsem si šla shánět PA, která toho chudák měla nad hlavu. Když mě vyšetřila, tak povídá "vy jste na 7 cm, tak jdeme sál". Popadla jsem věci, manžela, který čekal na chodbě a ani nevím jak jsem vyšla ty zpropadený schody. :) Příprava už se nestihla, šlo se rovnou rodit. PA mi ještě píchla vodu (po domluvě) - to bylo 18:42 a v 18:50 byl malý venku. Nástřih mě neminul, ale bylo mi to jedno, šití ke konci bylo nepříjemné, ale dalo se vydržet. Manžel byl oporou, ale v zápalu boje si vyslechl pár nepěkných věcí, bral to naštěstí sportovně. :)
Malý měl apgar skore 9-10-10, na sále jsme pak všichni tři strávili krásné dvě hodiny spolu.
1 poděkování
Je mi to líto
Rodila jsem třikrát. Dvakrát přirozeně, potřetí jsem se nechala přemluvit k naplánování vyvolání porodu ve 40 + 5 tt. Řekla bych, že třetí porod byl nejbolestivější a dodnes je mi líto, že jsem na to přistoupila. Ne kvůli té bolesti, ale mám výčitky svědomí, že jsem malé nedovolila, aby si svůj čas narození vybrala. Naprosto zbytečné! Prostě jsem se nechala přemluvit, protože už jsem ji chtěla držet v náruči. Bylo to ode mě sobecké.
Nemělo by se takto uměle zasahovat, pokud k tomu nejsou vážné důvody. To je můj názor dnes.
Nemělo by se takto uměle zasahovat, pokud k tomu nejsou vážné důvody. To je můj názor dnes.
1 poděkování
Moje nedávná zkušenost
V 7 jedna čtvrtka tablety, v 10 druhá čtvrtka tablety. To začínaly kontrakce, ale ještě to šlo. V 11 přesun na porodní pokoj, ve 12 dorazil tatínek. V 1 píchnutí vody, a to začlo peklo, pak asi ve 2 kapačka oxitocinu na urychlení, a to začlo obří peklo. Kolem 3 se začlo tlačit, přitom mě k tomu nic nenutilo a v 15.40 byl malý venku.
Takže takto u mě probíhala indukce.
Takže takto u mě probíhala indukce.
0 poděkování
2 tablety nezabraly
V pátek v 1:45 mi praskla voda, bez kontrakcí. Celý pátek si mě v porodnici nechali na pozorování. V sobotu v 8 ráno zavedli první tabletu, ve 14 hodin tabletu druhou. Porod nevyvovali, měla jsem nepravidelné čím dál tím více bolestivé kontrakce pouze. V neděli ve 3 hodiny ráno jsem dostala injekci proti bolesti a teprve ta vše rozjela.
0 poděkování
U třetího porodu jsem to odmítla
Mám 4 děti, druhé je z vyvolávaného porodu, malá byla nejmenší, ale porod pro mne byl ten nejhorší.
Prvního syna jsem rodila 11 h, u druhé dcery jsem měla problémy se skloubením a kyčlí, tak jsme se s Dr. domluvili na vyvolání. Byla jsem na 2 prsty otevřená, neotvírala jsem se ani po dilapamu, tak mi Dr. udělal v 8. hod. Hamiltona. V půl 12 mi zavedli půlku prostaglandinu, ve 12 jsem začla mít kontrakce do podbřišku, v půl 1 už celkem silné, opět jen do podbřišku. Ve 2 mi vykapal Penicilin a dali mě na monitor, kde jsem měla špatné ozvy malé a silné kontrakce. Tak mne přeposlali na porodní sál.
Ve 14. 50 jsem se tam dobelhala s nohou taženou za sebou, kontrakce jsem nestíhala rozdýchávat a opět na monitor. Kapačku s lékem na stavění kontrakcí dělohy jsem dostala v půl 4, protože jsem nebyla schopna udýchat to. Kontrakce byly po 1,5 minutě a já byla stále na 4 cm. Byla to příšerná bolest.
Ve 4 h mi praskli vodu. Byla to jen zkouška, jestli se neotevřu. No, otevřela jsem se za 20 minut na 8 cm a to už jsem musela tlačit, takže jsem dceru porodila na 8 cm a na tři zatlačení. Byla to neskutečná úleva, najednou byla ta šílená bolest pryč.
Naštěstí mne toto neodradilo od dalšího těhotenství, ale když mi u dalšího řekli, že přenáším, byla jsem 40+0, a že tedy jdeme vyvolávat, tak jsem přes všechny řeči, že ohrožuji miminko i sebe, odmítla a řekla jsem, že dám malé čas do 41+0. Podotýkám, že monitory, sono a vyšetření bylo v pořádku, jinak bych vyvolání neodmítala. Malá se narodila 40+2 a ač byla největší: 52 cm a 4,28 kg, byl porod nejhezčí.
Takže z mé zkušenosti vyvolávat ne. Nedovedu si ani představit jak bych vypadala při celé tabletě.
Prvního syna jsem rodila 11 h, u druhé dcery jsem měla problémy se skloubením a kyčlí, tak jsme se s Dr. domluvili na vyvolání. Byla jsem na 2 prsty otevřená, neotvírala jsem se ani po dilapamu, tak mi Dr. udělal v 8. hod. Hamiltona. V půl 12 mi zavedli půlku prostaglandinu, ve 12 jsem začla mít kontrakce do podbřišku, v půl 1 už celkem silné, opět jen do podbřišku. Ve 2 mi vykapal Penicilin a dali mě na monitor, kde jsem měla špatné ozvy malé a silné kontrakce. Tak mne přeposlali na porodní sál.
Ve 14. 50 jsem se tam dobelhala s nohou taženou za sebou, kontrakce jsem nestíhala rozdýchávat a opět na monitor. Kapačku s lékem na stavění kontrakcí dělohy jsem dostala v půl 4, protože jsem nebyla schopna udýchat to. Kontrakce byly po 1,5 minutě a já byla stále na 4 cm. Byla to příšerná bolest.
Ve 4 h mi praskli vodu. Byla to jen zkouška, jestli se neotevřu. No, otevřela jsem se za 20 minut na 8 cm a to už jsem musela tlačit, takže jsem dceru porodila na 8 cm a na tři zatlačení. Byla to neskutečná úleva, najednou byla ta šílená bolest pryč.
Naštěstí mne toto neodradilo od dalšího těhotenství, ale když mi u dalšího řekli, že přenáším, byla jsem 40+0, a že tedy jdeme vyvolávat, tak jsem přes všechny řeči, že ohrožuji miminko i sebe, odmítla a řekla jsem, že dám malé čas do 41+0. Podotýkám, že monitory, sono a vyšetření bylo v pořádku, jinak bych vyvolání neodmítala. Malá se narodila 40+2 a ač byla největší: 52 cm a 4,28 kg, byl porod nejhezčí.
Takže z mé zkušenosti vyvolávat ne. Nedovedu si ani představit jak bych vypadala při celé tabletě.
5 poděkování
Vyvolávání
Vyvolávali mi porod 4 dny před termínem kvůli většímu odhadu váhy. Ve středu ráno Hamilton, večer odešla zátka, čtvrtek dopoledne tableta a nic se nedělo, tak v pátek ráno druhá tableta, to už jsem na sobě něco cítila, odpoledne třetí tableta. Večer to na mě přišlo a syn se narodil v sobotu ráno ve 2:41 a měl 3,95 kg a 53 cm.
0 poděkování
Vyvolávaný porod
Termín jsem měla v neděli, v pondělí jsem vyrazila na kontrolu do porodnice, kde jsme se s paní doktorkou domluvily, že pokud se nic nebude dít, tak za dva dny nastoupím na vyvolání (měla jsem těhotenskou cukrovku).
Po monitorech a odběru krve jsem se domluvila, že přijdu ještě odpoledne, že mi řeknou výsledky a monitor natočí znovu, mimčo bylo trochu nespolupracující. A odpoledne už si mě tam nechali. :-)
Neměla jsem ani čas přemýšlet, jestli se bojím, všechno se seběhlo docela rychle. Na monitoru se už ukazovaly kontrakce, ale já jsem nic necítila, tak jsem si říkala, že to bude pohoda. Manželovi jsem jen řekla, ať skočí do auta pro tašky, že se jde rodit. :-) Po přijetí mi zavedli jednu tabletu - nic, druhá tableta nic, třetí tableta - už se začíná něco dít. Dávali mi je po několika hodinách, v podstatě jsem se rozrodila až druhý den ráno. Ale za tu dobu, co jsem ležela na pokoji a čekala jsem, tak jsem stihla přečíst půl knížky. :-p Všechno bylo v pohodě, až na to zavádění, to mě bolelo jako čert. Až mi bylo trapně, že jsem hysterka, jak chci to dítě porodit, když mi dělá problém i blbá tableta.
Nicméně v deset jsem dostala cosi na spaní, abych si trochu odpočinula - kontrakce sice byly, ale opravdu pohodové. Ale co se nestalo, od těch desíti se to začalo stupňovat, skoro celou noc jsem prochodila a dost jsem zvedla porodnici účet za vodu. Ráno jsem se bála vyšetření, protože jsem si zase říkala, že to bude bolet - a ono nic. Asi se vše připravilo a mohla jsem začít fakt rodit. Nechala jsem si ještě píchnout epidurál - a ne, není to úplně bezbolestný porod.
Nakonec se syn narodil skoro den po začátku vyvolávání. Takhle řečeno to zní děsivě, ale musím říct, že když se na to podívám zpětně, tak si myslím, že jsem měla porod hezký. A už na sále jsem říkala manželovi, že dáme ještě jedno. :-)
Po monitorech a odběru krve jsem se domluvila, že přijdu ještě odpoledne, že mi řeknou výsledky a monitor natočí znovu, mimčo bylo trochu nespolupracující. A odpoledne už si mě tam nechali. :-)
Neměla jsem ani čas přemýšlet, jestli se bojím, všechno se seběhlo docela rychle. Na monitoru se už ukazovaly kontrakce, ale já jsem nic necítila, tak jsem si říkala, že to bude pohoda. Manželovi jsem jen řekla, ať skočí do auta pro tašky, že se jde rodit. :-) Po přijetí mi zavedli jednu tabletu - nic, druhá tableta nic, třetí tableta - už se začíná něco dít. Dávali mi je po několika hodinách, v podstatě jsem se rozrodila až druhý den ráno. Ale za tu dobu, co jsem ležela na pokoji a čekala jsem, tak jsem stihla přečíst půl knížky. :-p Všechno bylo v pohodě, až na to zavádění, to mě bolelo jako čert. Až mi bylo trapně, že jsem hysterka, jak chci to dítě porodit, když mi dělá problém i blbá tableta.
Nicméně v deset jsem dostala cosi na spaní, abych si trochu odpočinula - kontrakce sice byly, ale opravdu pohodové. Ale co se nestalo, od těch desíti se to začalo stupňovat, skoro celou noc jsem prochodila a dost jsem zvedla porodnici účet za vodu. Ráno jsem se bála vyšetření, protože jsem si zase říkala, že to bude bolet - a ono nic. Asi se vše připravilo a mohla jsem začít fakt rodit. Nechala jsem si ještě píchnout epidurál - a ne, není to úplně bezbolestný porod.
Nakonec se syn narodil skoro den po začátku vyvolávání. Takhle řečeno to zní děsivě, ale musím říct, že když se na to podívám zpětně, tak si myslím, že jsem měla porod hezký. A už na sále jsem říkala manželovi, že dáme ještě jedno. :-)
1 poděkování
Vyvolávaný porod
40+0 tt jsem měla vyvolávaný porod (těhotenská cukrovka). Vše trvalo 8 hodin. Říká se, že je horší, než klasický porod. Nemůžu posoudit a i když to bylo hrozný, tak rekonvalescence byla mnohem horší.
0 poděkování
Vyvolávaný porod ještě před termínem
Termín porodu byl stanoven na 1.5.2015, avšak již 18.4. se začalo něco dít.
Bála jsem se, že se jedná o odtékání plodové vody a protože jsem měla pozitivní nález streptokoka, nechtěla jsem nic podcenit. Takže po několika hodinách jsme kolem půlnoci s manželem usoudili, že půjdeme do porodnice, kdyby to byl planý poplach, tak nás pošlou domů. :) Nicméně se opravdu jednalo o pomalé odtékání plodové vody (která praskla nakonec až těsně před porodem), takže mě nechali v porodnici, dali antibiotika, natočili zátěžový test a ráno zavedli první tabletu na vyvolání.
Byl to nekonečný den, v porodnici jsem byla na přípravném pokoji docela sama, manžel mě díky prázdnému pokoji mohl navštívit alespoň v návštěvních hodinách (2 hodiny). Celý den kontrakce asi jako při silnější MS, chvílemi silnější. Pokoj byl dobře vybavený různými pomůckami, ale nakonec jsem využila jen sprchu. Protože kolem osmé večer kontrakce ustaly úplně, ve 21:00 zavedená druhá tableta a od té doby byly kontrakce silné, vystřelovaly až do zad, nepomáhala už ani sprcha a já byla na pokoji pořád sama. PA říkala, že bolesti jsou normální, že to způsobila ta tabletka a odešla. Ve 22:30 jsem se bolestí svíjela a volala jsem PA, že už to asi nezvládnu. Koukla na mě a prý mám volat manžela, pak se přesuneme na sál. Do telefonu jsem houkla jen: "Miláčku, rodíme," a práskla jsem telefonem. Manžel to stihl jen tak tak. :) Syn se narodil ve 22:52 hodin, 19.4.2015.
Bála jsem se, že se jedná o odtékání plodové vody a protože jsem měla pozitivní nález streptokoka, nechtěla jsem nic podcenit. Takže po několika hodinách jsme kolem půlnoci s manželem usoudili, že půjdeme do porodnice, kdyby to byl planý poplach, tak nás pošlou domů. :) Nicméně se opravdu jednalo o pomalé odtékání plodové vody (která praskla nakonec až těsně před porodem), takže mě nechali v porodnici, dali antibiotika, natočili zátěžový test a ráno zavedli první tabletu na vyvolání.
Byl to nekonečný den, v porodnici jsem byla na přípravném pokoji docela sama, manžel mě díky prázdnému pokoji mohl navštívit alespoň v návštěvních hodinách (2 hodiny). Celý den kontrakce asi jako při silnější MS, chvílemi silnější. Pokoj byl dobře vybavený různými pomůckami, ale nakonec jsem využila jen sprchu. Protože kolem osmé večer kontrakce ustaly úplně, ve 21:00 zavedená druhá tableta a od té doby byly kontrakce silné, vystřelovaly až do zad, nepomáhala už ani sprcha a já byla na pokoji pořád sama. PA říkala, že bolesti jsou normální, že to způsobila ta tabletka a odešla. Ve 22:30 jsem se bolestí svíjela a volala jsem PA, že už to asi nezvládnu. Koukla na mě a prý mám volat manžela, pak se přesuneme na sál. Do telefonu jsem houkla jen: "Miláčku, rodíme," a práskla jsem telefonem. Manžel to stihl jen tak tak. :) Syn se narodil ve 22:52 hodin, 19.4.2015.
0 poděkování
Rychlý vyvolávaný porod
Po konzultaci s primářem oddělení, který diagnostikoval ve 41tt málo plodové vody, jsem nastoupila ve čtvrtek 16.4.2015 v 9 ráno (40+6tt) na porodnické oddělení, po zátěžovém testu, sepsání veškerých papírů mi ve 12:00 zavedla paní doktorka 1. čípek (ani jsem nevěděla, že by mi něco dělala). Do 16:00 se nic nedělo (ani jedna kontrakce, pořád zavřená) přišel tuto mladou doktorku vystřídat zkušený doktor, který mi po domluvě zavedl opět celý čípek (to už jsem ale věděla o tom, že ho zavádí, měla jsem pocit, že ho mám až v krku :)..) v 17:00 první kontrakce a ve 20:39 malej na světě. :)
0 poděkování
Můj vyvolaný porod
Měla jsem 20 měsíců po prvním porodu císařem a dle doktorů v brněnské nemocnici to nebylo kontraindikací k přirozenému porodu, já jsem se ovšem bála. Syn byl velký (p.v. 4240g ), takže kvůli velikosti. Tabletu mi dali ráno v 10h a ve 14h už byl na světě, mezi tím mi dávali oxytocin na urychlení. Problém byl bez komplikací.
1 poděkování
Vyvolaný porod - komplikovanější
S vyvolaným porodem nemám dobré zkušenosti, termín porodu jsem měla 14.5., mimču se ven nechtělo, takže nástup do porodnice 21.5. v 6 hodin ráno. Zavedli mi první půlku tablety, nic se nedělo, v 10 zavedena další půlka a čekalo se do večera, opět nic. Zůstala jsem tam přes noc a ráno v 7 zavedena další půlka tabletky a v 10 opět další. Kromě křížových bolestí se nic nedělo. Začala jsem být už nervózní, stále dokola monitory na porodním boxu, kde jsem slyšela křik maminek, začala jsem se bát, ale bylo mi řečeno, že když to nezabere, mimčo půjde další ráno císařem. Porod se opět nerozjel, načetla jsem si zatím vše o císařském řezu.
Další ráno, už třetí, nástup na kontrolu, kontrakce žádné, přišel zástupce primáře, že mi zavede ještě další tabletu, tentokrát celou a do děložního hrdla. Chtělo se mi už brečet, přišlo mi to nekonečné, navíc mi sdělil, že na pokoj ani chodit nemám, že se to asi hned rozjede, takže jsem nemohla ani přítele kontaktovat. Díky Bohu, že jsem se mu neozvala a on vycítil, že něco není v pořádku a sám přijel a hned šel na porodní box. Mě totiž začaly kontrakce 5 minut po zavedení tabletky a najely všechny najednou, byl to děs! Začalo se mi chtít zvracet, neuseděla jsem na místě, přestala reagovat na partnera, okamžitě jsem se otevřela na 5 prstů, zavedli mi epidurál, po něm jsem byla hned otevřená na 9 prstů. Bohužel jsem se tak rychle otevřela, že mimčo nemělo čas se sesunout do porodních cest a zaseklo se, přestalo dýchat, ozvy žádné, tlačila jsem o život, abych toho drobečka vytlačila ven, a to se podařilo ve 14.11 hod. Museli ho nakopnout a donesli nám ho ukázat až za 2 hodiny, ale byl v pořádku. ❤
Další ráno, už třetí, nástup na kontrolu, kontrakce žádné, přišel zástupce primáře, že mi zavede ještě další tabletu, tentokrát celou a do děložního hrdla. Chtělo se mi už brečet, přišlo mi to nekonečné, navíc mi sdělil, že na pokoj ani chodit nemám, že se to asi hned rozjede, takže jsem nemohla ani přítele kontaktovat. Díky Bohu, že jsem se mu neozvala a on vycítil, že něco není v pořádku a sám přijel a hned šel na porodní box. Mě totiž začaly kontrakce 5 minut po zavedení tabletky a najely všechny najednou, byl to děs! Začalo se mi chtít zvracet, neuseděla jsem na místě, přestala reagovat na partnera, okamžitě jsem se otevřela na 5 prstů, zavedli mi epidurál, po něm jsem byla hned otevřená na 9 prstů. Bohužel jsem se tak rychle otevřela, že mimčo nemělo čas se sesunout do porodních cest a zaseklo se, přestalo dýchat, ozvy žádné, tlačila jsem o život, abych toho drobečka vytlačila ven, a to se podařilo ve 14.11 hod. Museli ho nakopnout a donesli nám ho ukázat až za 2 hodiny, ale byl v pořádku. ❤
2 poděkování
Dcerka se rozhodla jít napřed obličejem
Termín porodu jsem měla 23.3., rodila jsem 25.3. vyvolávaným porodem, který končil akutní sekcí z důvodu nepostupujícího porodu. Dcerka se rozhodla jít napřed obličejem, takže dle lékařů byla přirozeně neporoditelná. Díkybohu, že mě ten porod nezastihl mimo nemocnici, protože by to mohlo dopadnout velmi špatně.
1 poděkování
Vyvolávaný porod se špatným koncem
Termín porodu jsem měla 27.12.2012. Téměř 7 měsíců těhotenství jsem zvracela, moc nepřibírala... byla jsem i týden na kapačkách. Pak přišly otoky rukou, nohou, zadržování vody, vysoký tlak (z 90/60 během dvou týdnů na téměř dvojnásobky). A kvůli vodě šla najednou nahoru i váha. Do 7 měsíce jsem měla navrch 8kg, během 8 měsíce najednou dalších 8kg a během posledního ještě 6kg. Hrozný.
Největší problém ale byl tlak, dostala jsem léky, ležela jsem i v nemocnici, dcera měla špatné průtoky a nepřibírala (prý) tak jak měla. Proto jsme se dohodli na vyvolání porodu.
Večer jsem dostala čtvrt tablety, bez kontrakcí, bez poslíčků, CS 0. Ráno na prst, na sále mi píchli vodu, stále nic. Tak provokačky, chození, hopsání, sprcha, kontrola... a takhle celý den. Otvírala jsem se pomalinku, takže injekcí i kapaček bylo požehnaně. Dcera se narodila až v 19.05, naštěstí zdravá a v pořádku.
Já ale po porodu (placenty) začala masivně krvácet, protože unavená a vyčerpaná děloha se nestáhla a z "rány" po placentě se spustilo. Než se jim to podařilo dostat pod kontrolu, ztratila jsem 1,5 litru krve. Spousta lidí mi pak říkala, že za to mohly provokačky, a kdyby nebyl porod vyvoláván, nemuselo se nic stát.
Naštěstí jsem ale tady, živá, a i když riziko opakování u dalšího porodu je prý velmi vysoké, jsem ráda, že jsem to přežila.
Největší problém ale byl tlak, dostala jsem léky, ležela jsem i v nemocnici, dcera měla špatné průtoky a nepřibírala (prý) tak jak měla. Proto jsme se dohodli na vyvolání porodu.
Večer jsem dostala čtvrt tablety, bez kontrakcí, bez poslíčků, CS 0. Ráno na prst, na sále mi píchli vodu, stále nic. Tak provokačky, chození, hopsání, sprcha, kontrola... a takhle celý den. Otvírala jsem se pomalinku, takže injekcí i kapaček bylo požehnaně. Dcera se narodila až v 19.05, naštěstí zdravá a v pořádku.
Já ale po porodu (placenty) začala masivně krvácet, protože unavená a vyčerpaná děloha se nestáhla a z "rány" po placentě se spustilo. Než se jim to podařilo dostat pod kontrolu, ztratila jsem 1,5 litru krve. Spousta lidí mi pak říkala, že za to mohly provokačky, a kdyby nebyl porod vyvoláván, nemuselo se nic stát.
Naštěstí jsem ale tady, živá, a i když riziko opakování u dalšího porodu je prý velmi vysoké, jsem ráda, že jsem to přežila.
1 poděkování
Přenášení - vyvolávání
Na kontrole v porodnici 28. června 2013 jsem se s lékařkou domluvila, že další pondělí (41+ 4tt) se už budu hlásit o několik pater výš na „indukci“.
Víkend proběhl beze změn, manžel si domluvil v práci volno a v pondělí 1. 7. 2013 velmi, velmi! brzy ráno jsme naposledy opouštěli náš byt jako dvoučlenná rodinka. Manžel vzal moji obrovskou tašku a já své obrovské břicho a třicet kilo, které jsem v těhotenství nabrala, a s lehkou nervozitou jsme vyjeli vstříc neznámému. Jak moc jsem se těšila a nemohla dočkat, vám ani popisovat nebudu.
Čtvrthodinová cesta se mi zdála nějak moc krátká, následovalo obvyklé papírování a KTG a už už jsem se převlékala nebo spíš vysvlékala jen pár metrů od samotného dějiště – porodního boxu. Proběhlo seznámení s mou porodní asistentkou a se studentkou vysoké školy, která mi byla, po mém svolení, ohromnou podporou v průběhu celého porodu. Pak následoval nějaký ten náhled na mé intimní partie, zavedení tabletky na „vyvolání“, KTG a asi dvě hodiny od příjezdu jsem dostala klyzma. Po třetím akutním návratu na WC :-D mi o půl deváté praskla voda a byla jsem otevřená na dva centimetry. Popocházení po boxu bylo pro mě stejně ubíjející a nemožné jako sezení na balónu, takže mě naložili do voňavé, úžasné vany a manžel asi hodinu snášel moje nadávky střídané se slovy úlevy, dával mi napít, ladil rádio na písničky, které mě co nejméně vytáčely a po necelé hodině a opětovné kontrole mi sestra překvapivě hlásila, že jsem otevřená na osm centimetrů.
Po desáté dopoledne mi bylo řečeno vytoužené „UŽ“ a konečně jsem mohla začít tlačit. Z průběhu toho samotného si pamatuju jen to, jak jsem k pobavení přítomných asi po pěti kontrakcích přemlouvala manžela, ať si to se mnou vymění, že to není fér a teď je řada na něm. Dále vím, že mi asistentka neustále opakovala, ať zavřu oči a já jí neustále opakovala, že se chci dívat. Zavřela jsem je, až mě nechali sáhnout na synovu trčící hlavičku. Následoval Oxytocin a přemlouvání jiné sestry, že „tuhle žílu né, ta je pitomá“, načež mě ubezpečila, že dělá sestru už dlouho a ví, co dělá a já ji ubezpečila, že dělám sestru taky dlouho a vím, co říkám. Tak jsme se zasmály a nakonec mi dala i za pravdu.
Po poslední extra kontrakci v 11:20 na svět vykouklo naše nádherné a mazlavé štěstí, syn Viktor. A jestli existuje nějaký moment, chvíle, kterou si už nikdy nevymažu z paměti a vždy ji ve vzpomínkách uvidím v naprosto živých barvách, tak je to ta, kdy mi syna položili na hruď. Úplně přesně vím, jak jsem to teplé tělíčko objala, jak se mi třásly ruce a jak jsem koktala přiškrcené ,,Ahoj broučku". Manžel pak, za mých popletených rad svou chvějící se rukou přestřihl pupeční šňůru a od té doby ze syna odmítl spustit oči. Viktorek vážil 3750g a měřil 51 cm.
Placenta vyšla chvíli po tom, to si ani nějak nevybavuju.
Takže samotný porod trval plus mínus čtyři hoďky a ač to byla šílená zkušenost, byla stejnou měrou i úžasná, nikdy na ni nezapomenu a dokonce si ji i ráda připomenu, protože zakončení „té události“ narozením člověka za to stojí a slovy se ani nedá popsat. ;-)
Víkend proběhl beze změn, manžel si domluvil v práci volno a v pondělí 1. 7. 2013 velmi, velmi! brzy ráno jsme naposledy opouštěli náš byt jako dvoučlenná rodinka. Manžel vzal moji obrovskou tašku a já své obrovské břicho a třicet kilo, které jsem v těhotenství nabrala, a s lehkou nervozitou jsme vyjeli vstříc neznámému. Jak moc jsem se těšila a nemohla dočkat, vám ani popisovat nebudu.
Čtvrthodinová cesta se mi zdála nějak moc krátká, následovalo obvyklé papírování a KTG a už už jsem se převlékala nebo spíš vysvlékala jen pár metrů od samotného dějiště – porodního boxu. Proběhlo seznámení s mou porodní asistentkou a se studentkou vysoké školy, která mi byla, po mém svolení, ohromnou podporou v průběhu celého porodu. Pak následoval nějaký ten náhled na mé intimní partie, zavedení tabletky na „vyvolání“, KTG a asi dvě hodiny od příjezdu jsem dostala klyzma. Po třetím akutním návratu na WC :-D mi o půl deváté praskla voda a byla jsem otevřená na dva centimetry. Popocházení po boxu bylo pro mě stejně ubíjející a nemožné jako sezení na balónu, takže mě naložili do voňavé, úžasné vany a manžel asi hodinu snášel moje nadávky střídané se slovy úlevy, dával mi napít, ladil rádio na písničky, které mě co nejméně vytáčely a po necelé hodině a opětovné kontrole mi sestra překvapivě hlásila, že jsem otevřená na osm centimetrů.
Po desáté dopoledne mi bylo řečeno vytoužené „UŽ“ a konečně jsem mohla začít tlačit. Z průběhu toho samotného si pamatuju jen to, jak jsem k pobavení přítomných asi po pěti kontrakcích přemlouvala manžela, ať si to se mnou vymění, že to není fér a teď je řada na něm. Dále vím, že mi asistentka neustále opakovala, ať zavřu oči a já jí neustále opakovala, že se chci dívat. Zavřela jsem je, až mě nechali sáhnout na synovu trčící hlavičku. Následoval Oxytocin a přemlouvání jiné sestry, že „tuhle žílu né, ta je pitomá“, načež mě ubezpečila, že dělá sestru už dlouho a ví, co dělá a já ji ubezpečila, že dělám sestru taky dlouho a vím, co říkám. Tak jsme se zasmály a nakonec mi dala i za pravdu.
Po poslední extra kontrakci v 11:20 na svět vykouklo naše nádherné a mazlavé štěstí, syn Viktor. A jestli existuje nějaký moment, chvíle, kterou si už nikdy nevymažu z paměti a vždy ji ve vzpomínkách uvidím v naprosto živých barvách, tak je to ta, kdy mi syna položili na hruď. Úplně přesně vím, jak jsem to teplé tělíčko objala, jak se mi třásly ruce a jak jsem koktala přiškrcené ,,Ahoj broučku". Manžel pak, za mých popletených rad svou chvějící se rukou přestřihl pupeční šňůru a od té doby ze syna odmítl spustit oči. Viktorek vážil 3750g a měřil 51 cm.
Placenta vyšla chvíli po tom, to si ani nějak nevybavuju.
Takže samotný porod trval plus mínus čtyři hoďky a ač to byla šílená zkušenost, byla stejnou měrou i úžasná, nikdy na ni nezapomenu a dokonce si ji i ráda připomenu, protože zakončení „té události“ narozením člověka za to stojí a slovy se ani nedá popsat. ;-)
1 poděkování
Vyvolávaný porod Preeklampsie
Celou dobu těhotenství jsem si říkala, že nechci vyvolávaný porod nebo císařský řez. Jo, jenže osud chtěl jinak.
7.3.2013 jsem šla ke svému gynekologovi na ozvy. Byla jsem 36tt, měla jsem docela vysoký tlak a na ozvech nic moc, tak mě gynekolog odeslal pro jistotu na kontrolu ještě do porodnice.
V porodnici už tlak ve výškách hodných na infarkt, nechali si mě tam, že zkusíme porod vyvolat. Malému se u mě už nedařilo, váhový odhad cca 2500 kg, kdyby se vyvolání nepovedlo, tak na císaře. :-/
V 17:00 mi byla zavedena tabletka na dozrání porodních cest s tím, že ráno začneme.
8.3.2013 ráno došla doktorka, která mě včera přijímala, mrkla na mě a že prý tableta na dozrání zabrala a dokonce mě otevřela na 3 cm, tak že prý píchneme rovnou vodu a uvidíme. Bylo 8:10. V 11:00 jsem byla otevřená na 7 cm a ve 12:20 se malý narodil.
7.3.2013 jsem šla ke svému gynekologovi na ozvy. Byla jsem 36tt, měla jsem docela vysoký tlak a na ozvech nic moc, tak mě gynekolog odeslal pro jistotu na kontrolu ještě do porodnice.
V porodnici už tlak ve výškách hodných na infarkt, nechali si mě tam, že zkusíme porod vyvolat. Malému se u mě už nedařilo, váhový odhad cca 2500 kg, kdyby se vyvolání nepovedlo, tak na císaře. :-/
V 17:00 mi byla zavedena tabletka na dozrání porodních cest s tím, že ráno začneme.
8.3.2013 ráno došla doktorka, která mě včera přijímala, mrkla na mě a že prý tableta na dozrání zabrala a dokonce mě otevřela na 3 cm, tak že prý píchneme rovnou vodu a uvidíme. Bylo 8:10. V 11:00 jsem byla otevřená na 7 cm a ve 12:20 se malý narodil.
0 poděkování
Vyvolávačka po předchozím císaři
První dítě se mi narodilo předčasně akutním císařem v celkové anestezii.
Druhé dítko jsem porodila vaginálně po vyvolávání 10 dnů před termínem z důvodu mého vysokého tlaku a hematologických problémů. Preindukce první den, Hamilton druhý den, ale moc se to nepohnulo. Třetí den tableta, začlo mě pobolívat v podbřišku. Nic moc dál a další tabletu mi dát nemohli. Malému se asi horšily ozvy a dostal monitor na hlavičku. Musela jsem tudíž ležet na křesle. Ač jsem byla skoro zavřená, píchli mi vodu, pak začaly kontrakce jedna za druhou, dostala jsem kapačku na zmírnění kontrakcí. Měla jsem dostat epidurál, ale museli by mi udělat další odběry, zda to lze. A najednou říkám, že mám pocit na tlačení, PA koukla a šlo se na to. :-) Od píchnutí vody asi dvě hodiny a syn byl venku. :-)
Jsem za takový porod strašně ráda, neměla jsem jinou možnost než vyvolávání nebo císař a já věděla, že udělám cokoli, jen abych na operaci nemusela. Bolelo to hodně, ale šla bych do toho zas! :-)
Druhé dítko jsem porodila vaginálně po vyvolávání 10 dnů před termínem z důvodu mého vysokého tlaku a hematologických problémů. Preindukce první den, Hamilton druhý den, ale moc se to nepohnulo. Třetí den tableta, začlo mě pobolívat v podbřišku. Nic moc dál a další tabletu mi dát nemohli. Malému se asi horšily ozvy a dostal monitor na hlavičku. Musela jsem tudíž ležet na křesle. Ač jsem byla skoro zavřená, píchli mi vodu, pak začaly kontrakce jedna za druhou, dostala jsem kapačku na zmírnění kontrakcí. Měla jsem dostat epidurál, ale museli by mi udělat další odběry, zda to lze. A najednou říkám, že mám pocit na tlačení, PA koukla a šlo se na to. :-) Od píchnutí vody asi dvě hodiny a syn byl venku. :-)
Jsem za takový porod strašně ráda, neměla jsem jinou možnost než vyvolávání nebo císař a já věděla, že udělám cokoli, jen abych na operaci nemusela. Bolelo to hodně, ale šla bych do toho zas! :-)
1 poděkování
Dva dny v předsálí
Nastupovala jsem do porodnice týden po termínu porodu s tím, že zatím není čas mi dát ani oxytocin. Tak jsem si lehla na oddělení šestinedělí a nic se nedělo. Malému se zatím ven nechtělo. Odpoledne v 15 hodin pro mě přišla porodní asistentka s tím, že je na osmém patře volno a mohou mi oxytocin dát. Dávali mi ho pomocí kapačky do žíly a já jako prvorodička vůbec netušila, co mě čeká. Celé odpoledne pak bylo v pohodě, sem tam poslíčci. Až večer kolem půl osmé jsem začala mít pravidelnější bolesti.
Porodní asistentka mě poslala do sprchy, a pokud prý pak budou bolesti už velké, že při nich neusnu, půjdeme na porodní sál. Bolesti byly po pěti minutách, spát mě opravdu nenechali, a tak jsme šli o patro výš, kde mi jiná porodní asistentka natočila monitor. Ale koukala na mě, jako bych si bolesti vymyslela. Prý opravdu máte bolesti?? Já se musela držet i madla postele, abych to snesla, a ona na monitoru nic neviděla. Takže už si mě u porodních sálů nechali. Ale netušila jsem, že to je začátek dlouhé doby strávené na porodním patře, avšak bez rychlého porodu.
Protože bolesti sice byly, ale neotvírala jsem se, a malý byl hlavičkou moc vysoko, strávila jsem v předsálí porodního boxu téměř dva dny, než nakonec lékař rozhodl pro porod sekcí, a to v době, kdy mi museli prasknout plodovou vodu, která ještě navíc byla už žlutá. Takže má zkušenost s vyvolávaným porodem není vůbec příjemná, ba naopak, bych ji nepřála nikomu. Ale už vím, že práh mé bolesti se tímto posunul o dost výš a příště vydržím mnohem více. :-)
Porodní asistentka mě poslala do sprchy, a pokud prý pak budou bolesti už velké, že při nich neusnu, půjdeme na porodní sál. Bolesti byly po pěti minutách, spát mě opravdu nenechali, a tak jsme šli o patro výš, kde mi jiná porodní asistentka natočila monitor. Ale koukala na mě, jako bych si bolesti vymyslela. Prý opravdu máte bolesti?? Já se musela držet i madla postele, abych to snesla, a ona na monitoru nic neviděla. Takže už si mě u porodních sálů nechali. Ale netušila jsem, že to je začátek dlouhé doby strávené na porodním patře, avšak bez rychlého porodu.
Protože bolesti sice byly, ale neotvírala jsem se, a malý byl hlavičkou moc vysoko, strávila jsem v předsálí porodního boxu téměř dva dny, než nakonec lékař rozhodl pro porod sekcí, a to v době, kdy mi museli prasknout plodovou vodu, která ještě navíc byla už žlutá. Takže má zkušenost s vyvolávaným porodem není vůbec příjemná, ba naopak, bych ji nepřála nikomu. Ale už vím, že práh mé bolesti se tímto posunul o dost výš a příště vydržím mnohem více. :-)
0 poděkování
Na poprvé dobrý :-)
Naivně jsem si myslela, že se všem prvorodičkám rodí malá tříkilová miminka. Já i můj muž jsme oba celkem vysocí a podle Dr. mám širokou pánev uzpůsobenou pro veliká miminka. :-D Od 37tt jsem měla váhový odhad 3800g. Začala jsem se bát, že budu přenášet a miminko bude kynout. Od 38tt jsem procházkovala, sexovala, koupala se (normálně se sprchuju) a nic. Ve 42tt jsem sekala zahradu 1320m :-D. Termín porodu jsem měla podle MS 10.7. a podle Ulz 13.7. Emilce se u mě prostě líbilo.
22.7 jsem měla na sedm ráno domluvené vyvolání. Od půlnoci mě vzbudily bolesti. Do tří do rána jsem počítala kontrakce, a když byly po šesti minutách, jeli jsme. Dali mě na porodní box, napíchli mě na monitor a dostala jsem první infuzi. V osm mi praskly plodovou vodu, kterou když jsem viděla, zhrozila jsem se. V deset jsem dostala epidural, v 11.20 přestal působita, a to jsem dostala další kapačku, aby se to pořádně rozjelo a nehekala jsem tam do rána. To už začaly kontrakce po minutě. Neskutečné. 12.12 byla Emilka, 4180g moje krásně rostlé miminko u mě.
Vyvolávaného porodu jsem se bála, slyšela jsem o něm jen to nejhorší, ale pro mě to bylo vcelku rychlé. Emi se krásně přisála hned první minutky a měla Agpar skóre 9-10-10.
22.7 jsem měla na sedm ráno domluvené vyvolání. Od půlnoci mě vzbudily bolesti. Do tří do rána jsem počítala kontrakce, a když byly po šesti minutách, jeli jsme. Dali mě na porodní box, napíchli mě na monitor a dostala jsem první infuzi. V osm mi praskly plodovou vodu, kterou když jsem viděla, zhrozila jsem se. V deset jsem dostala epidural, v 11.20 přestal působita, a to jsem dostala další kapačku, aby se to pořádně rozjelo a nehekala jsem tam do rána. To už začaly kontrakce po minutě. Neskutečné. 12.12 byla Emilka, 4180g moje krásně rostlé miminko u mě.
Vyvolávaného porodu jsem se bála, slyšela jsem o něm jen to nejhorší, ale pro mě to bylo vcelku rychlé. Emi se krásně přisála hned první minutky a měla Agpar skóre 9-10-10.
0 poděkování
Vyvolávaný porod kvůli dvojčatům
Čekala jsem dvojčata a porod mi naplánovali na začátek 39.tt. Kluci byli oba hlavičkami dolů a nález jsem měla hezký, takže nebyl důvod na císař. Ráno v 7 hod. jsem nastoupila do porodnice, v půl 9 jsem dostala tabletu na vyvolání, do půl 11 nic, poté mi praskla voda a od té doby se to začalo pomalu stupňovat jako menstruační bolesti.
Abych pravdu řekla, tak jsem to čekala horší, mnohem horší, fakt nesnesitelné bolesti jsem měla až hodinu před porodem, takže si nemůžu stěžovat. Kluci se narodili ten samý den v 15.34 a 15.40. :-)
Abych pravdu řekla, tak jsem to čekala horší, mnohem horší, fakt nesnesitelné bolesti jsem měla až hodinu před porodem, takže si nemůžu stěžovat. Kluci se narodili ten samý den v 15.34 a 15.40. :-)
2 poděkování
Vyvolávání kvůli velikosti plodu
Celé těhotenství jsem se bála, že budu mít velké mimino. Já sama měla 4 kila a můj bratr se narodil s mírami 5 kg a 55cm. Moje obavy se vyplniliy a v 39tt byl odhad 3900g. Jako prvorodička jsem byla dost vyplašená, a tak jsme se s doktorem dohodli, že pokud neporodím do termínu, porod vyvoláme, aby malej v břiše zbytečně ,,nekynul".
Nastal den D. Den termínu a stále nic. Na preindukci jsem byla objednaná 40+3, ráno jsem nastoupila a ihned po první tabletě nastoupily slabé kontrakce každou minutu. Jenže bez otevíracího efektu. Když už jsem myslela, že ten den neporodím i přes bolesti minuta-minuta, praskla mi voda a pak se to rozjelo ve velkém. Voda mi praskla kolem 15.hod. Stále bolesti po minutě, akorát už o dost silnější a konečně otevírací. Malý se narodil ve 22:21 hod.
Tudíž si myslím, že na první porod naprosto klasická doba, akorát díky vyvolávačce jsem měla od začátku až do konce bolesti po minutě, což bylo vyčerpávající. Takže bych chtěla doporučit všem maminkám, které čeká vyvolávání, aby co nejvíc šetřili sil na ten velký závěr.
Nastal den D. Den termínu a stále nic. Na preindukci jsem byla objednaná 40+3, ráno jsem nastoupila a ihned po první tabletě nastoupily slabé kontrakce každou minutu. Jenže bez otevíracího efektu. Když už jsem myslela, že ten den neporodím i přes bolesti minuta-minuta, praskla mi voda a pak se to rozjelo ve velkém. Voda mi praskla kolem 15.hod. Stále bolesti po minutě, akorát už o dost silnější a konečně otevírací. Malý se narodil ve 22:21 hod.
Tudíž si myslím, že na první porod naprosto klasická doba, akorát díky vyvolávačce jsem měla od začátku až do konce bolesti po minutě, což bylo vyčerpávající. Takže bych chtěla doporučit všem maminkám, které čeká vyvolávání, aby co nejvíc šetřili sil na ten velký závěr.
1 poděkování
Nic se nakonec rozjelo a dojelo k dobrému konci
Vyvolávaný porod jsem nechtěla (kdo jo, že?). Taťka tvrdil, že termín 10. prosince doktorům nevyjde, že se malej narodí na Vánoce (je veterinář a počítá to podle kravských tabulek - všechny ostatní těhule rodily podle jeho termínu). Když se nic nedělo, počítala jsem s vyvoláním, protože mě prostě nenechají dlouho přenášet. 9 dní po termínu jsem jela ráno do porodnice, připadala jsem si netěhotná, břicho bylo stále vysoko, bolesti žádné.
Po prvním monitoru mi primář zavedl tabletku a čekaly se změny. Ovšem monitor byl zase bez kontrakcí. Nikde žádná změna, dvě hodiny po první tabletce kontrola doktorkou, možná maličká změna (prvně otevřená na chlapův prst, potom na doktorky prst volně). Takže druhá tableta a čekáme, na monitoru to na nic nevypadá, takže oba doktoři a PA tvrdí, že budeme pokračovat v sobotu. Super, to budu na Štědrý den v porodnici!
Do toho tam přijali druhorodičku, co málem porodila v sanitce, a to mi moc nepřidalo. Po monitoru šli všichni na sál, já si šla dát sprchu a najednou mi praskla voda a objevily se první bolesti. Nechtěla jsem poslouchat křičící matku ze sálu, tak jsem zůstala ve sprše dlouho. Doktorka na to pak koukla, natočil se monitor, kde se jim ale nezdály ozvy malého (hodně rychlé) - takže za hodinu přetočit, když nebude dobrý, tak císař. Super, to nebudu na Vánoce doma určitě.
Naštěstí se k tomu ale nemuselo přistoupit, dali mi kapačku glukózy, aby prcek doplnil energii, píchli mi nějakou injekci na zmírnění bolestí (chacha, to byl vtip, že?), přijel manžel a šlo se na to. Nakonec tedy z obav doktorů nebylo nic a Zdenda se narodil necelých 12 hodin po zavedení první tabletky.
Rada pro všechny - hlavně to berte v klidu, není to tragédie, nebojte se toho. Ono se vám miminko tím prvním pohledem za všechno hned omluví a vy to odpustíte.
Po prvním monitoru mi primář zavedl tabletku a čekaly se změny. Ovšem monitor byl zase bez kontrakcí. Nikde žádná změna, dvě hodiny po první tabletce kontrola doktorkou, možná maličká změna (prvně otevřená na chlapův prst, potom na doktorky prst volně). Takže druhá tableta a čekáme, na monitoru to na nic nevypadá, takže oba doktoři a PA tvrdí, že budeme pokračovat v sobotu. Super, to budu na Štědrý den v porodnici!
Do toho tam přijali druhorodičku, co málem porodila v sanitce, a to mi moc nepřidalo. Po monitoru šli všichni na sál, já si šla dát sprchu a najednou mi praskla voda a objevily se první bolesti. Nechtěla jsem poslouchat křičící matku ze sálu, tak jsem zůstala ve sprše dlouho. Doktorka na to pak koukla, natočil se monitor, kde se jim ale nezdály ozvy malého (hodně rychlé) - takže za hodinu přetočit, když nebude dobrý, tak císař. Super, to nebudu na Vánoce doma určitě.
Naštěstí se k tomu ale nemuselo přistoupit, dali mi kapačku glukózy, aby prcek doplnil energii, píchli mi nějakou injekci na zmírnění bolestí (chacha, to byl vtip, že?), přijel manžel a šlo se na to. Nakonec tedy z obav doktorů nebylo nic a Zdenda se narodil necelých 12 hodin po zavedení první tabletky.
Rada pro všechny - hlavně to berte v klidu, není to tragédie, nebojte se toho. Ono se vám miminko tím prvním pohledem za všechno hned omluví a vy to odpustíte.
0 poděkování
Preklampsie, vyvolávání a císař
Ve čtvrtek jsem přišla na kontrolu do porodnice v 40+3, bylo mi zle, za 8 týdnů nahoře 25kg, špatné vidění, vysoký tlak, bolest hlavy - diagnoza pokročilá preklampsie, ihned mi dali tablety na tlak a začalo se vyvolávat.
Tělo připravené nebylo, uděllai hamiltonův hmat, dali mi do pochvy něco na spuštění porodu. Koukala jsem do stropu, psala si sms s manželem, kontrakce jako poslední týdny - pravidelné, bolestivé, ale neotvírala jsem se. Další den ráno další tableta, odpoledne další a nabídka, že mi prasknou vodu, ale budu muset ten den porodit. To jsem odmítla a opět v noci nespala a smskovala si s manželem. :-D
V sobotu opět 2 tablety, že to je maximum, že prasknou vodu, že prostě už musím porodit a pak začaly ty správné "kontrakce". Vše šlo do křížů, "v břiše" jsem necítila vůbec nic. Odpoledne jsem už stála u okna a u každé kontrakce řvala, skákala na balonu, poskakovala ve sprše. Večer konečně spásná slova "Jste na 8cm, zkusíme tlačit". Úleva, ovšem po 3 dnech a celkových 2hod. spánku jsem nezvládala správně dýchat, byla "mimo", pak se ozval nějaký přístroj a jen si pamatuju "Volejte anesteziologa, jdeme na akutní sál".
Tak jsem jako jedna z prvních tehdy "pokřtila" akutní operační sál, který sousedí hned s nadstandardními porodními sály porodnice, kdy je každá minuta drahá. Až při propouštění jsem se dozvěděla, že monitor vykazoval 0 činnost srdce miminka, proto bylo pro všechny překvapení, že nebyla nutná resuscitace. Na jednu stranu jsem byla z porodu KO ještě několik týdnů (následný zánět, ATB atd.), na druhou jsem ráda, že se Mudr. pokusili o přirozený porod. Přístě bych šla do toho klidně znovu, jen ne císař. :-N
Tělo připravené nebylo, uděllai hamiltonův hmat, dali mi do pochvy něco na spuštění porodu. Koukala jsem do stropu, psala si sms s manželem, kontrakce jako poslední týdny - pravidelné, bolestivé, ale neotvírala jsem se. Další den ráno další tableta, odpoledne další a nabídka, že mi prasknou vodu, ale budu muset ten den porodit. To jsem odmítla a opět v noci nespala a smskovala si s manželem. :-D
V sobotu opět 2 tablety, že to je maximum, že prasknou vodu, že prostě už musím porodit a pak začaly ty správné "kontrakce". Vše šlo do křížů, "v břiše" jsem necítila vůbec nic. Odpoledne jsem už stála u okna a u každé kontrakce řvala, skákala na balonu, poskakovala ve sprše. Večer konečně spásná slova "Jste na 8cm, zkusíme tlačit". Úleva, ovšem po 3 dnech a celkových 2hod. spánku jsem nezvládala správně dýchat, byla "mimo", pak se ozval nějaký přístroj a jen si pamatuju "Volejte anesteziologa, jdeme na akutní sál".
Tak jsem jako jedna z prvních tehdy "pokřtila" akutní operační sál, který sousedí hned s nadstandardními porodními sály porodnice, kdy je každá minuta drahá. Až při propouštění jsem se dozvěděla, že monitor vykazoval 0 činnost srdce miminka, proto bylo pro všechny překvapení, že nebyla nutná resuscitace. Na jednu stranu jsem byla z porodu KO ještě několik týdnů (následný zánět, ATB atd.), na druhou jsem ráda, že se Mudr. pokusili o přirozený porod. Přístě bych šla do toho klidně znovu, jen ne císař. :-N
0 poděkování
Třídenní vyvolání... mělo vůbec smysl?
Po termínu jsem chodila na kontroly a monitor do nemocnice. Obden a pokaždé půlhodnový monitor. Protože se nic nedělo, dali mi tam na vyvolání porodu (dokonce dvakrát) směs jakéhosi čaje, hřebíčku, skořice a zázvoru, abych si doma připravila nápoj a během dne popíjela. To však ani napodruhé nezabralo. Desátý den přenášení mi na kontrole dr. řekla, že odhaduje mimi na 3500 g, že nemám mít strach z velkýho dítěte, a zítra nastoupit na vyvolání. V sobotu 41+5 jsem nastoupila do nemocnice a začal únavnej kolotoč monitorování. Monitorovali mě denně asi 4x a vždy minimálně půl hodiny. Dopoledne mi zavedli k čípku gel, jméno nevím, bylo to strašně nepříjemný, potom jsem musela dvě hodiny jen ležet napojená na monitor. Hrůza. Potom kontrola a zjistili, že se nic nestalo. Druhý pokus nechtěli dělat odpoledne, protože měli na sále dost práce a já prý abych se ještě vyspala.
Takže druhý den v neděli dopoledne opět nepříjemné zavedení gelu, opět dvě hodiny na monitoru a opět nic. Odpoledne třetí pokus s gelem, opět dvě hodiny na monitoru a pořád nic a po dvou hodinách monitorování mi praskla voda a od té doby se kapánek rozjely kontrakce. Jenže zase mi museli každou chvilku brát krev kvůli zjištění nějaký infekce, i v noci mě kvůli tomu vzbudili (a dokonce i během porodu!!! Ach jo. Ke konci porodu zjistili, že mi rostou nějaký hodnoty a ještě mi dali antibiotika...). Ráno v pondělí zjistili, že jsem otevřená na 1 cm a odvezli mě na sál a napíchli na oxytocin. No a ten ty kontrakce rozjel pořádně. Na oxytocin mě napojili v 9, šlo to pomaloučku a náš malej, co měl oproti odhadu 4140g a 54 cm se narodil v 17:11, takže jsem tam trpěla osm hodin. Navíc mi bylo na sále mdlo ze zápachu všech těch dezinfekcí a chemikálií (na podobný smrady jsem háklivá i tak), poprosila jsem o vyklopení okna, za chvíli přišla jiná porodní bába a okno zavřela, asi nechtěla aby (jí) byla zima (byl leden)...
Říkám si, zda to jejich vyvolání porod vůbec vyvolalo. Třeba by voda praskla i bez gelu a porod by se rozjel i bez oxytocinu... ale nevím. Kamarádka přenášla úplně stejně dní a v nemocnici jí řekli, že onen gel nefunguje a dali jí orálně tabletu na žaludeční vředy, která má jako vedlejší účinky vyvolání kontrakcí. A do dvou hodin kontrakce nastoupily.... Při příštím porodu si to s vyvoláním ještě rozmyslím. Bylo to docela utrpení.
Takže druhý den v neděli dopoledne opět nepříjemné zavedení gelu, opět dvě hodiny na monitoru a opět nic. Odpoledne třetí pokus s gelem, opět dvě hodiny na monitoru a pořád nic a po dvou hodinách monitorování mi praskla voda a od té doby se kapánek rozjely kontrakce. Jenže zase mi museli každou chvilku brát krev kvůli zjištění nějaký infekce, i v noci mě kvůli tomu vzbudili (a dokonce i během porodu!!! Ach jo. Ke konci porodu zjistili, že mi rostou nějaký hodnoty a ještě mi dali antibiotika...). Ráno v pondělí zjistili, že jsem otevřená na 1 cm a odvezli mě na sál a napíchli na oxytocin. No a ten ty kontrakce rozjel pořádně. Na oxytocin mě napojili v 9, šlo to pomaloučku a náš malej, co měl oproti odhadu 4140g a 54 cm se narodil v 17:11, takže jsem tam trpěla osm hodin. Navíc mi bylo na sále mdlo ze zápachu všech těch dezinfekcí a chemikálií (na podobný smrady jsem háklivá i tak), poprosila jsem o vyklopení okna, za chvíli přišla jiná porodní bába a okno zavřela, asi nechtěla aby (jí) byla zima (byl leden)...
Říkám si, zda to jejich vyvolání porod vůbec vyvolalo. Třeba by voda praskla i bez gelu a porod by se rozjel i bez oxytocinu... ale nevím. Kamarádka přenášla úplně stejně dní a v nemocnici jí řekli, že onen gel nefunguje a dali jí orálně tabletu na žaludeční vředy, která má jako vedlejší účinky vyvolání kontrakcí. A do dvou hodin kontrakce nastoupily.... Při příštím porodu si to s vyvoláním ještě rozmyslím. Bylo to docela utrpení.
0 poděkování
Vyvolávaný porod
Vyvolávali mi kvůli přenášení 41+3, mohla jsem si vybrat termín 41+3, nebo 42+0. Den předtím ve 14:00 nástup do nemocnice, proveden zatěžkávací test, po kterém mi v noci kolem 22:00 začaly kontrakce, takže jsem se přesunula na porodní sál, kde se mi další den v 11:11 s pomocí kleští narodila Viktorka.
0 poděkování
Pomálá, rychlá vyvolávačka
Jelikož jsem měla 2 týdny po termínu, musela jsem na vyvolávačku. Bylo mi řečeno, že to nemusí být hned ten den co nastoupím, ale opak byl pravdou. Jen co jsem přišla, už do mě rvali oxytocin na "zkoušku", zda je malý připravený. To klaplo hned na tu tabletu a ejhle poslíčci a kontrakce přišli téměř hned. Co se mnou byla paní na pokoji, řikala, že už jedna tam dnes byla a hned porodila. Jenže já jsem byla zase něco extra a porodila až za dva dny s tím, že už nemůžou déle čekat, tak přinejhorším půjde malý ven císařem.
Stále mi tím vyhrožovali a po 2 dnech a 8 hodinách konečně aspoň 5 prstů, jde se na porodní box, křeče žaludku a všechno a za 9 hodin, už byl malý na světě... Takže ne vždy vyvoláčka je rychlá. :-)
Stále mi tím vyhrožovali a po 2 dnech a 8 hodinách konečně aspoň 5 prstů, jde se na porodní box, křeče žaludku a všechno a za 9 hodin, už byl malý na světě... Takže ne vždy vyvoláčka je rychlá. :-)
0 poděkování
Vyvolavaný porod
První porod byl vyvolávaný, protože jsem 8 dní přenášela. Tabletu mi zavedli po 8h ráno, první změnu jsem pocítila v 10h a malá se narodila ve 14.55h.
Jediné co, tak Dr. mě upozornil, že při vyvolaném porodu jsou bolesti intenzivnější. Můžu porovnat s druhým "přirozeným" porodem a nemůžu říct, že bych pociťovala nějakou výraznou změnu nebo že by dítě vyvolaným porodem oproti dítěti z přirozeného porodu bylo jiné. ;-)
Jediné co, tak Dr. mě upozornil, že při vyvolaném porodu jsou bolesti intenzivnější. Můžu porovnat s druhým "přirozeným" porodem a nemůžu říct, že bych pociťovala nějakou výraznou změnu nebo že by dítě vyvolaným porodem oproti dítěti z přirozeného porodu bylo jiné. ;-)
0 poděkování
Vyvolaná miminka
První porod byl vyvolávaný, když mi v sobotu v 1:30 praskla voda a ještě v neděli ráno se nic nedělo. Krátce po osmé mě vyšetřil primář a zavedl tabletku. Byla jsem otevřená na dva prsty. Asi za půl hodiny se začalo cosi dít a ve 12:10 jsem se stala maminkou.
I druhý porod jsem měla vyvolávaný, asi si to sama neumim spustit. :-). V den temínu jsem byla na kontrole a že jsem byla na dva prsty otevřená a nesmírně oteklá a nic se nedělo, tak jsem se s lékařkou domluvila na nedělním vyvolávání. Jak mně se ulevilo. :-). V neděli mi okolo osmé paní doktorka zavedla tabletku a krásně se mi rozjížděl porod. Nádherné to bylo a ve 13:13 se narodilo naše překvapení.
I druhý porod jsem měla vyvolávaný, asi si to sama neumim spustit. :-). V den temínu jsem byla na kontrole a že jsem byla na dva prsty otevřená a nesmírně oteklá a nic se nedělo, tak jsem se s lékařkou domluvila na nedělním vyvolávání. Jak mně se ulevilo. :-). V neděli mi okolo osmé paní doktorka zavedla tabletku a krásně se mi rozjížděl porod. Nádherné to bylo a ve 13:13 se narodilo naše překvapení.
1 poděkování
Vyvolávaný porod kvůli GDM
Můj druhý porod byl vyvolávaný kvůli hypoglykemii v důsledku GDM. Na vyvolání jsem nastoupila 25.10.2014, okolo 09:00 hodin mi byla zavedena tableta, s tím, že případně se bude pokračovat další den. Do večera se nic moc nedělo, nuda, kterou jsem přerušila občasným odskočením na monitor. Okolo 20:00 hodin začaly kontrakce, ale na monitoru to ještě k porodu nebylo, ještě o půlnoci při vyšetření jsem byla poslána spát. Ve dvě hodiny ráno mi praskla voda, od té soby kontrakce po 5 minutách a v 07:55 hodin se narodil náš syn Vít.
Vyvolávaný porod bych si klidně zopakovala, porodila jsem po jedné tabletě, bez dalších zásahů.
Vyvolávaný porod bych si klidně zopakovala, porodila jsem po jedné tabletě, bez dalších zásahů.
0 poděkování
Vyvoláváný porod v Motole
V těhu jsem měla cukrovku a tak jsem věděla, že mě nemohou nechat přenášet, ale paní doktorka řekla, že už nemají dneska místo a že tedy mám dojít v pondělí na vyvolání. V den termínu. Řekla jsem, že přece nesmím přenášet, ale podle paní doktorky už se to o pár dnů nezblázní. Moc jsem si přála porodit sama. V pondělí jsem teda nastoupila do nemocnice, kde mi bylo řečeno, že na monitoru nic není, hrdlo na prst, 2,5 cm dlouhé, no na porod to není a že se teda bude vyvolávat až zítra. V úterý byl nález stejný, zaveden gel na dozrání cest, kontrace necitelné po 7 minutách. Ve středu zavedena v 9 ráno čtvrtka tablety, nic moc se nedělo, tak ještě půlka tablety zavedana v 11. Na monitoru kontrakce po třech minutách okolo 100, pak přijel přítel, že jdeme na sál. Na sále jsem dostala klystýr, další injekci, kontrakce po třech minutách, ale nakonec mi v 9 píchli injekci na zastavení kontrakcí a měla jsem jít spát s tím, že ráno bude nález určitě lepší, protože se to za celou dobu nikam nepohlo.
Ve čtvrtek přišli v 9, že zavedeme Prostin, nález pořád stejný, takže se zaváděla tableta ještě v 11 hodin. To už mi bylo hodně ouzko, nechali mě ležet na stole, aby se tableta rozpustila a já myslela, že umřu, chtěla jsem tam přítele, ale pořád mi říkali, že ještě nerodím, tak je čas. Já ho tam tak chtěla. :( Okolo 13 hod mi došli píchnout vodu, to jsem myslela, že se blíží moje poslední hodina, chtěla jsem něco na bolest, ale nic mi nechtěli dát, že je ještě brzo. Pořád jsem kvůli té vodě musela ležet na monitoru, bylo mi hrozně, kontrakce po minutě, nestíhala jsem je ani rozdýchat a přišla další. Nemohla jsem sedět na balónu, stát, chodit nic, myslela jsem, že mě někdo řeže vevnitř pilou. Šla jsem aspoň do sprchy, ale jakmile přišla kontrakce, začla se mi klepat kolena a já spadla, neudržela jsem se na nohách. Zvonila jsem na sestru, ta přišla až po chvíli, co prej dělám na zemi, tak jsem jí to řekla a ať mi pomůže, takže mě dali zase na monitor.
Bylo po 14. hodině, PA řekla, že jsem na 5 cm, a já si v duchu řekla, že to nevydržím a že to bude trvat věčnost. Pak už jsem cítila jen tlak, ale tlačit jsem nemohla, musela jsem chvíli počkat. Koukla jsem na hodiny, bylo 15:05. Začal šrumec. Tlačila jsem jako o závod, moc mi to už nešlo, ale pak jsem ucítila, jak leze hlavička a sáhla si na ní. Všude začal shon, doktoři běhali a já měla tlačit, ale nešlo to, malý se zasekl rameny a začal se dusit. Doktorka ho začala tahat ven, asistentka mi skákala po břiše. Pak jsem cítila strašnou bolest.. ano.. byl to nástřih bez kontrakce, nebyl čas... A pak nakonec šílený pocit úlevy, když malého vytáhly. Byl fialový a nedýchal, nějak jsem to nevnímala, byla jsem úplně mimo, až jsem uslyšela pláč. Dětská doktorka se ptala přítele, jestli půjde fotit a doktorka říkala, že ho tam doteď radši nepouštěli, protože nevěděli, zda se podaří malého oživit. Donesl mi kartičku, kde bylo napsáno, že měří 4040g a 53 cm.
Bohužel při porodu došlo k porušení nervů a paréze plexu a ochrnutí nervu v levém koutku. Ručka vypadá lépe, ale musíme minimálně půl roku cvičit a zatím se neví, co bude dál. Ale budeme bojovat.
Ve čtvrtek přišli v 9, že zavedeme Prostin, nález pořád stejný, takže se zaváděla tableta ještě v 11 hodin. To už mi bylo hodně ouzko, nechali mě ležet na stole, aby se tableta rozpustila a já myslela, že umřu, chtěla jsem tam přítele, ale pořád mi říkali, že ještě nerodím, tak je čas. Já ho tam tak chtěla. :( Okolo 13 hod mi došli píchnout vodu, to jsem myslela, že se blíží moje poslední hodina, chtěla jsem něco na bolest, ale nic mi nechtěli dát, že je ještě brzo. Pořád jsem kvůli té vodě musela ležet na monitoru, bylo mi hrozně, kontrakce po minutě, nestíhala jsem je ani rozdýchat a přišla další. Nemohla jsem sedět na balónu, stát, chodit nic, myslela jsem, že mě někdo řeže vevnitř pilou. Šla jsem aspoň do sprchy, ale jakmile přišla kontrakce, začla se mi klepat kolena a já spadla, neudržela jsem se na nohách. Zvonila jsem na sestru, ta přišla až po chvíli, co prej dělám na zemi, tak jsem jí to řekla a ať mi pomůže, takže mě dali zase na monitor.
Bylo po 14. hodině, PA řekla, že jsem na 5 cm, a já si v duchu řekla, že to nevydržím a že to bude trvat věčnost. Pak už jsem cítila jen tlak, ale tlačit jsem nemohla, musela jsem chvíli počkat. Koukla jsem na hodiny, bylo 15:05. Začal šrumec. Tlačila jsem jako o závod, moc mi to už nešlo, ale pak jsem ucítila, jak leze hlavička a sáhla si na ní. Všude začal shon, doktoři běhali a já měla tlačit, ale nešlo to, malý se zasekl rameny a začal se dusit. Doktorka ho začala tahat ven, asistentka mi skákala po břiše. Pak jsem cítila strašnou bolest.. ano.. byl to nástřih bez kontrakce, nebyl čas... A pak nakonec šílený pocit úlevy, když malého vytáhly. Byl fialový a nedýchal, nějak jsem to nevnímala, byla jsem úplně mimo, až jsem uslyšela pláč. Dětská doktorka se ptala přítele, jestli půjde fotit a doktorka říkala, že ho tam doteď radši nepouštěli, protože nevěděli, zda se podaří malého oživit. Donesl mi kartičku, kde bylo napsáno, že měří 4040g a 53 cm.
Bohužel při porodu došlo k porušení nervů a paréze plexu a ochrnutí nervu v levém koutku. Ručka vypadá lépe, ale musíme minimálně půl roku cvičit a zatím se neví, co bude dál. Ale budeme bojovat.
0 poděkování
Vyvolané porody
První porod dcerky byl v roce 2004, kdy mě praskla voda, ale nic se nedělo 30hodin. Po velké vizitě bylo primářem nařízeno porod vyvolat kapačkou. Malá se narodila za půl hodiny, nebyl potřeba ani nástřih hráze, na čtyři kontrakce byla na světě. :-) 3210 a 50cm.
Druhý porod byl plánovaný kvůli vysokému tlaku a termínu porodu. Po zátěž.testu praskla voda a opět se den nic nedělo, jen slabounké kontrakce. Druhý den mě doktor řekl, že kontrakce tedy jsou silné, ale hrdlo vůbec není připravené. Doporučil porod vyvolat a opět kapačkou. :-) Byl to fofr, za 12 minut na tři zatlačení byl náš syn na světě, 3350 a 50cm. :-)
Oba porody jsem si užila a jsem za vyvolání i ráda. :-)
Druhý porod byl plánovaný kvůli vysokému tlaku a termínu porodu. Po zátěž.testu praskla voda a opět se den nic nedělo, jen slabounké kontrakce. Druhý den mě doktor řekl, že kontrakce tedy jsou silné, ale hrdlo vůbec není připravené. Doporučil porod vyvolat a opět kapačkou. :-) Byl to fofr, za 12 minut na tři zatlačení byl náš syn na světě, 3350 a 50cm. :-)
Oba porody jsem si užila a jsem za vyvolání i ráda. :-)
2 poděkování
Vyvolaný porod
Kontola 41+1 vysoký tlak, zůstala jsem v nemocnici. V 18h zavedení tabletky, 30 min klidu na rozpuštění. V 19:15 monitorování do 20:15, začaly kontrakce po 5min, nebolelo to. Odmítla jsem něco na tlumení bolestli. Ve 20:45 začaly bolestli, požádala jsem o něco na zmírnění. Daly mi to ve 21h, že pokud to nezabere do 20 min. tak mám říct. Skákala jsem na balonu, sprchovala se, nepomohlo to.
Šla jsem ve 21:40, že to nepomáhá, mám bolestli, sestra mi řekla, že to není zázrak. Raději jsem odešla a trápila se dál, i když jsem nevěděla na čem jsem. Kroutila jsem se na lužku a říkala jsem, že pokud to bude trvat do rána, tak to nemám šanci zvládnout. Skákala jsem a holky mi to na pokoji změřily - měla jsem kontrakce co 1 minutu. Při sprchování mi někdy praskla voda ani jsem to nevěděla.
Sestra šla k holce vedle a říkala musíte dýchat rychle, no dobře dýchala jsem rychle. Ve 21:55 jsem psala domů, že to nevydržím.
Pak přišla sestra, já jsem funěla na lůžku, že mám jít s ním a že mám dýchat pomalu. Pomalu jsem se doplazila na vyšetřovnu, vylezla na stůl. Sestra mrkla a hned volala ať připraví sál. Přivezla vozik a jely jsem k výtahu, výtah se táhl pomalu, sestra mi zvedla košili a dívala se jestli už neleze.
Dojely jsme na sál, vylezla jsem nahoru, lidí jak opic. Sestra říkala ať dám nohy na tu kozu (nepohodlné). Doktorka říkala ať na první kontrakci netlačím, dýchala se mnou. A ať tlačím na druhou. Zvedli mi hlavu ať tlačím a ani se mi nechtělo tlačit. No a malá byla venku ve 22:05.
Jak na to vzpomínám s odstupem, tak mi to připadá srandovní. Asi kdybych zůstala na pokoji tak porodím před holkama nebo ve sprše. A to už by asi sranda nebyla :)
Jsem zvědavá na druhé.
Šla jsem ve 21:40, že to nepomáhá, mám bolestli, sestra mi řekla, že to není zázrak. Raději jsem odešla a trápila se dál, i když jsem nevěděla na čem jsem. Kroutila jsem se na lužku a říkala jsem, že pokud to bude trvat do rána, tak to nemám šanci zvládnout. Skákala jsem a holky mi to na pokoji změřily - měla jsem kontrakce co 1 minutu. Při sprchování mi někdy praskla voda ani jsem to nevěděla.
Sestra šla k holce vedle a říkala musíte dýchat rychle, no dobře dýchala jsem rychle. Ve 21:55 jsem psala domů, že to nevydržím.
Pak přišla sestra, já jsem funěla na lůžku, že mám jít s ním a že mám dýchat pomalu. Pomalu jsem se doplazila na vyšetřovnu, vylezla na stůl. Sestra mrkla a hned volala ať připraví sál. Přivezla vozik a jely jsem k výtahu, výtah se táhl pomalu, sestra mi zvedla košili a dívala se jestli už neleze.
Dojely jsme na sál, vylezla jsem nahoru, lidí jak opic. Sestra říkala ať dám nohy na tu kozu (nepohodlné). Doktorka říkala ať na první kontrakci netlačím, dýchala se mnou. A ať tlačím na druhou. Zvedli mi hlavu ať tlačím a ani se mi nechtělo tlačit. No a malá byla venku ve 22:05.
Jak na to vzpomínám s odstupem, tak mi to připadá srandovní. Asi kdybych zůstala na pokoji tak porodím před holkama nebo ve sprše. A to už by asi sranda nebyla :)
Jsem zvědavá na druhé.
0 poděkování
Už nikdy
Porod mi vyvolávali kvůli odteklé vodě plodové a stoupajícím zánětlivým markerům. V sobotu a v neděli několikrát Hamilton, v pondělí v 7 ráno navíc tableta prostaglandinu. Bolesti byly hned velké, šly do zad, celkem mi pomáhala sprcha a ležení na monitoru s instrukcemi "teď na levý bok, teď na pravý" bylo mučení. Manžel dorazil kolem 4. odpoledne, když už bylo jasné, že opravdu rodím. Kývla jsem na dirupci a monitor začal rázem ukazovat kontrakce přes 300. Zbytek si moc nepamatuji, vytěsnění funguje. Malá se narodila po deváté večer.
Druhý porod o 19 měsíců později byl procházka růžovou zahradou, celý jsem trávila ve sprše nebo na míči, ozvy kontrolovala PA jen Dopplerem a rychlost byla taky někde jinde - příjezd do porodnice kolem 6 ranní a před polednem bylo hotovo. Myslím, že kdyby mě nerušily dotazy ve stylu "kolik váží manžel a jak velké bylo první dítě (což měli v kartě)" byl by porod ještě lepší.
Druhý porod o 19 měsíců později byl procházka růžovou zahradou, celý jsem trávila ve sprše nebo na míči, ozvy kontrolovala PA jen Dopplerem a rychlost byla taky někde jinde - příjezd do porodnice kolem 6 ranní a před polednem bylo hotovo. Myslím, že kdyby mě nerušily dotazy ve stylu "kolik váží manžel a jak velké bylo první dítě (což měli v kartě)" byl by porod ještě lepší.
1 poděkování
Vyvolaný porod = záchrana naší princezny
TP jsem měla 19. května. Od 17. května jsem ležela v porodnici kvůli hodně špatnému tlaku (120/150). Jelikož to byl víkend, tak se mě snažili udržet v relativním pořádku pomocí kapaček a injekcí. V pondělí 19. května za mnou přišel primář s tím, že mám dvě možnosti. Buďto budu v porodnici ležet, dokud se porod sám nespustí nebo mi ho vyvolají. Vybrala jsem si druhou variantu. Během půl hodiny přišel s tabletkou a zavedl ji. Nic se nedělo. Odpoledne mi zavedli druhou tabletku, ale nic. Jelikož se mohou za den dát pouze dvě, vyvolávání se odložilo na druhý den.
Navečer mě chtěli přestěhovat na jiný pokoj, tak jsem si sbalila věci. Jen jsem vzala tu těžkou tašku do ruky - RUP. Praskla mi voda. No přestěhovala jsem se na jiný pokoj a řekli mi že do 24 h musim porodit, ať se hezky vyspím. V noci mi začaly ukrutné křížové bolesti, nemohla jsem spát, sedět, chodit, nic. Jen jsem brečela a prosila o pomoc. Celou noc jsem strávila ve sprše, to jediné mi trochu pomáhalo. Ráno přišla vizita a když se mě zeptali, zda jsem se dobře vyspala, málem jsem vyletěla z kůže..:-D V 8:00 mi zavedli tabletku. V 8.30 jsem šla na monitor a už jsem tam zůstala. Křížové bolesti byli čím dál horší, ale na monitoru se neukázala jediná kontrakce. Ale otvírala jsem se. Přišel opět pan primář, prohledl mě a řekl, že nejdéle v poledne budu maminka.
Říkala jsem ji "joo to určitě, za 3 hodiny nemůžu porodit ". No nicméně v 10.40 začali nesnesitelné bolesti (ty křížové byli oproti tomu prd :-D ). Opět mě zkontrolovali a už jsem byla uplně otevřená. V tom mi došlo, že tam nemám přítele (Ještě půl h předtím jsem byla otevřená na 1 cm, tak jsem mu řekla, že spěchat nemusí). Takže jsem mu hned psala, ať pohne, jinak to nestihne. Do porodnice to měl 45 minut. No přijel asi v 11.30, to už jsem byla na sále. A v 11.47 byla malá na světě. :)
Závěr porodu : Zkalená plodová voda, natržená pupeční šnůra, takže ještě chvíli a mohlo to skončit úplně jinak. Já ztráta krve více jak 750 ml, nešla vyndat placenta. Takže ještě že jsem zvolila vyvolání. :)
Navečer mě chtěli přestěhovat na jiný pokoj, tak jsem si sbalila věci. Jen jsem vzala tu těžkou tašku do ruky - RUP. Praskla mi voda. No přestěhovala jsem se na jiný pokoj a řekli mi že do 24 h musim porodit, ať se hezky vyspím. V noci mi začaly ukrutné křížové bolesti, nemohla jsem spát, sedět, chodit, nic. Jen jsem brečela a prosila o pomoc. Celou noc jsem strávila ve sprše, to jediné mi trochu pomáhalo. Ráno přišla vizita a když se mě zeptali, zda jsem se dobře vyspala, málem jsem vyletěla z kůže..:-D V 8:00 mi zavedli tabletku. V 8.30 jsem šla na monitor a už jsem tam zůstala. Křížové bolesti byli čím dál horší, ale na monitoru se neukázala jediná kontrakce. Ale otvírala jsem se. Přišel opět pan primář, prohledl mě a řekl, že nejdéle v poledne budu maminka.
Říkala jsem ji "joo to určitě, za 3 hodiny nemůžu porodit ". No nicméně v 10.40 začali nesnesitelné bolesti (ty křížové byli oproti tomu prd :-D ). Opět mě zkontrolovali a už jsem byla uplně otevřená. V tom mi došlo, že tam nemám přítele (Ještě půl h předtím jsem byla otevřená na 1 cm, tak jsem mu řekla, že spěchat nemusí). Takže jsem mu hned psala, ať pohne, jinak to nestihne. Do porodnice to měl 45 minut. No přijel asi v 11.30, to už jsem byla na sále. A v 11.47 byla malá na světě. :)
Závěr porodu : Zkalená plodová voda, natržená pupeční šnůra, takže ještě chvíli a mohlo to skončit úplně jinak. Já ztráta krve více jak 750 ml, nešla vyndat placenta. Takže ještě že jsem zvolila vyvolání. :)
1 poděkování
Už nikdy
Dne 6.2 přesně ve 22:45 hod mi praskla plodová voda. Do dvou hodin jsme dorazili do porodky, kde si mě nechali. Kontrakce žádné, proto druhý den ráno v osm jsem dostala tabletku do pochvy. Musím říct, že cca do 12 hodin nic, ale pak to začalo.
Prvni kontrakce se daly v pohodě prodýchat. Jenže během půl hodinky nastoupily takové ukrutné bolesti, že jsem měla pocit, že ze mě někdo rve malou násilím ven. Otvírala jsem se na 3 cm asi 4 hodiny, celou dobu jsem byla ve sprše. Tam mi bylo nejlip. Na sále jsem dostala Oxcitocin, aby se porod urychlil. No upřímně, tam už jsem prosila o Epidural, jelikož nic podobného jsem do té doby nezažila.
Porod skončil stejně Cs, i když jsem zkoušela 2 hodiny tlačit. Ale doufám, že u druhého už mi ho vyvolávat nebudou. Jo, sice to bylo mnohem rychlejší, ale taky mnohem bolestivějši. Takže příště to necháme na matce Přírodě. :-)
Prvni kontrakce se daly v pohodě prodýchat. Jenže během půl hodinky nastoupily takové ukrutné bolesti, že jsem měla pocit, že ze mě někdo rve malou násilím ven. Otvírala jsem se na 3 cm asi 4 hodiny, celou dobu jsem byla ve sprše. Tam mi bylo nejlip. Na sále jsem dostala Oxcitocin, aby se porod urychlil. No upřímně, tam už jsem prosila o Epidural, jelikož nic podobného jsem do té doby nezažila.
Porod skončil stejně Cs, i když jsem zkoušela 2 hodiny tlačit. Ale doufám, že u druhého už mi ho vyvolávat nebudou. Jo, sice to bylo mnohem rychlejší, ale taky mnohem bolestivějši. Takže příště to necháme na matce Přírodě. :-)
0 poděkování
Vyvolávaný porod
Celé měsíce jsem se bála jak poznám, že rodím. Poslední návštěva poradny v porodnici to vyřešila za mě.
Měla jsem vysoký tlak, krevní testy ukázaly selhávající játra, a tak mi byl porod urychleně vyvolán. Byla jsem 39+2 tt
Jako krizový příjem jsem byla přijata cca ve 12:00.
Čípek mi zavedla lékařka ve 12:30 a odeslala na "hekárnu", po dvou hodinách jsem sice nic necítila, ale fakticky jsem byla na polovinu otevřená a byla jsme odeslána na přípravu.
V cca 15:45 mi na mou žádost anesteziolog píchl epidurální anestezii, která fungovala cca 2 hodiny. Poté její účinek minul.
V 18:00 mi začaly slábnout kontrakce, byl mi píchnut Oxitocin pro zrychlení, a nastoupily ty pravé ořechové bolesti.
Syn se narodil po opravdu šílené 2. době porodní v 20:14, zrychlení porodu mělo za následek jeho zrychlenou rotaci, při které se zamotal do šňůry a nemohli ho ze mě dostat, i když jsem tlačila správně. Nakonec ho primář vytáhl zvonem, ale je v pořádku a víc než zdravé dítě.
Po své zkušenosti nemůžu vyvolávaný porod hanit, zachránili mě i malého přes komplikace. Ale stále se bojím, že napodruhé to opravdové rození nepoznám, mé bolesti byly umělé.
Měla jsem vysoký tlak, krevní testy ukázaly selhávající játra, a tak mi byl porod urychleně vyvolán. Byla jsem 39+2 tt
Jako krizový příjem jsem byla přijata cca ve 12:00.
Čípek mi zavedla lékařka ve 12:30 a odeslala na "hekárnu", po dvou hodinách jsem sice nic necítila, ale fakticky jsem byla na polovinu otevřená a byla jsme odeslána na přípravu.
V cca 15:45 mi na mou žádost anesteziolog píchl epidurální anestezii, která fungovala cca 2 hodiny. Poté její účinek minul.
V 18:00 mi začaly slábnout kontrakce, byl mi píchnut Oxitocin pro zrychlení, a nastoupily ty pravé ořechové bolesti.
Syn se narodil po opravdu šílené 2. době porodní v 20:14, zrychlení porodu mělo za následek jeho zrychlenou rotaci, při které se zamotal do šňůry a nemohli ho ze mě dostat, i když jsem tlačila správně. Nakonec ho primář vytáhl zvonem, ale je v pořádku a víc než zdravé dítě.
Po své zkušenosti nemůžu vyvolávaný porod hanit, zachránili mě i malého přes komplikace. Ale stále se bojím, že napodruhé to opravdové rození nepoznám, mé bolesti byly umělé.
1 poděkování
Vyvolávaný porod, který nakonec nic nevyvolal :)
V 7:00 hod, 6. 5. 2013, jsem měla nástup na vyvolávání, do 8. 5. 2013 se nic nedělo, jen silní poslíčci, v 14:20 mi praskla plodová voda - jupí rodím ! Ani omylem, beze změny, neotevírám se. Ve čtvrtek 9. 5. 2013 nástup na císařský řez, můj vymodlený ! A v 8:39 byla beruška venku :-)
2 poděkování
Vyvolávaný porod
Porod mi vyvolávali kvůli vysokému tlaku. Nástup jsme měla do porodnice ve čtvrtek 29.10.2009 a v pátek 30. mi dali tabletku, po které se mi rozjely mírné bolesti, ale nic se nedělo. Dali mi čípek, po kterém se to má rozjet nebo bolesti ustat. Mně ustaly a doktorka mi říkala, že jak se přes víkend porodní cesty připraví. Ale ono prd, v pondělí 2.11.2009 jsem dostala vyvolávačku, po které okamžitě nastoupily bolesti, ale já se neotevírala. Po 2 h jsem dostala další, bolesti byly velké, ale pořád jsem se špatně otevírala.
Na porodní sál jsme šla až v 15.00 hod. a do 20:20 trpěla, než se Lukášek narodil.
Na porodní sál jsme šla až v 15.00 hod. a do 20:20 trpěla, než se Lukášek narodil.
0 poděkování
Môj vyvolávaný pôrod
Môj vyvolávaný pôrod bol naplánovaný pre veľky váhový odhad. Zaviedli mi tabletu okolo 10.00, okolo 14.00 prvé kontrakcie dosť silné, klistýr. Malý nepostupoval dole, ja som bola otvorená na 9cm, kontrakcie po minúte, nakoniec som o 21.53 skončila na sále a malý sa narodil cisárskym rezom.
1 poděkování
Vivat vyvolávané porody :-)
Velmi stručně - mnohem větší nervy a psychickou nepohodu na konci těhotenství mi působí nevědomost, kdy tedy konečně porodím, než to, jak porodím ;-) Takže jsem v obou případech rodila vyvolávaně a v obou jsem si to velmi přála. Nechtěla jsem to nechávat na vlastním těle, až se rozhodne rodit (přenášela jsem dle druhého termínu v prvním případě 6 dnů, v druhém 1 den).
Nemám zkušenost s porody nevyvolávanými, ale vzhledem k tomu, že v obou případech jsem věděla, že už jsem připravená porodit, jen to prostě samo od sebe nepřijde, tak věřím tomu, že vyvolání u mě bylo pouze jako stisknutí tlačítka s názvem "už můžeš ven" :-D Prostě mi ty tabletky pomohly, aby se to rozjelo a rozjelo se to ve správný čas - netrápila jsem se dlouhé dny ani hodiny v nevýslovných bolestech. Naopak. První porod trval 4,5 hodiny od zavedení tabletky. Druhý porod pouze 2,5 :-) Takže v mém přípdě šlo opravdu jen o poštouchnutí a pak už to šlo samo...
Druhá věc, která k rychlosti mých porodů velmi pomohla, bylo propíchnutí vaku blan tzv. "vody" - pak už to jelo ráz na ráz a do půl hodiny byly děti venku :-) Takže já osobně se vyvolávaných porodů nebojím, naopak je vítám. Nevadí mi, že to není ten nejpřirozenější způsob, jak dostat dítě "ven" - je to pro moje nervy ten nejpříhodnější způsob a to mi naprosto vyhovuje :-D ;-)
Moje děti žádnou újmou netrpí a traumata z porodu si neneseme ani já ani ony ;-)
Nemám zkušenost s porody nevyvolávanými, ale vzhledem k tomu, že v obou případech jsem věděla, že už jsem připravená porodit, jen to prostě samo od sebe nepřijde, tak věřím tomu, že vyvolání u mě bylo pouze jako stisknutí tlačítka s názvem "už můžeš ven" :-D Prostě mi ty tabletky pomohly, aby se to rozjelo a rozjelo se to ve správný čas - netrápila jsem se dlouhé dny ani hodiny v nevýslovných bolestech. Naopak. První porod trval 4,5 hodiny od zavedení tabletky. Druhý porod pouze 2,5 :-) Takže v mém přípdě šlo opravdu jen o poštouchnutí a pak už to šlo samo...
Druhá věc, která k rychlosti mých porodů velmi pomohla, bylo propíchnutí vaku blan tzv. "vody" - pak už to jelo ráz na ráz a do půl hodiny byly děti venku :-) Takže já osobně se vyvolávaných porodů nebojím, naopak je vítám. Nevadí mi, že to není ten nejpřirozenější způsob, jak dostat dítě "ven" - je to pro moje nervy ten nejpříhodnější způsob a to mi naprosto vyhovuje :-D ;-)
Moje děti žádnou újmou netrpí a traumata z porodu si neneseme ani já ani ony ;-)
4 poděkování
Bála jsem se zbytečně :-)
Vyvolání porodu bylo naplánováno na 40+3tt kvůli mému vyššímu tlaku.
Při příjmu nebyly porodní cesty vůbec nachystané a PA mě varovala, že to může trvat 2-3 dny, než porodím. To mě trochu vyděsilo. Takže manžela jsem poslala do práce s tím, ať raději zůstane na telefonu, kdyby přece jen náhodou :-) Po10.h mi dr. zavedla čtvrt tablety a že uvidíme, jestli se něco začne dít. Během 5minut mi začaly nepravidlelné a na můj vkus celkem silné bolesti.
Po 12.h přišla PA na kontrolu, jak to vypadá a sama byla překvapená, že jsem otevřená na 3cm. Zavelela, ať volám manželovi a pak mi praskly vodu. To byl asi můj nejhorší zážitek z celého porodu. Tím se spustily velice bolestivé kontrakce, které se opakovaly nejdříve po třech, pak dvou a nakonec jedné minutě. Cca ve 14:20 jsem byla otevřená natolik, abych si mohla začít přitlačovat a v 15:03 se narodila naše holčička.
Takže za mě rychlovka :-) Hooodně to bolelo asi 2h.
Při příjmu nebyly porodní cesty vůbec nachystané a PA mě varovala, že to může trvat 2-3 dny, než porodím. To mě trochu vyděsilo. Takže manžela jsem poslala do práce s tím, ať raději zůstane na telefonu, kdyby přece jen náhodou :-) Po10.h mi dr. zavedla čtvrt tablety a že uvidíme, jestli se něco začne dít. Během 5minut mi začaly nepravidlelné a na můj vkus celkem silné bolesti.
Po 12.h přišla PA na kontrolu, jak to vypadá a sama byla překvapená, že jsem otevřená na 3cm. Zavelela, ať volám manželovi a pak mi praskly vodu. To byl asi můj nejhorší zážitek z celého porodu. Tím se spustily velice bolestivé kontrakce, které se opakovaly nejdříve po třech, pak dvou a nakonec jedné minutě. Cca ve 14:20 jsem byla otevřená natolik, abych si mohla začít přitlačovat a v 15:03 se narodila naše holčička.
Takže za mě rychlovka :-) Hooodně to bolelo asi 2h.
0 poděkování
Vyvolávaný porod - tragédie s dobrým koncem
Byla jsem na kontrole v porodnici a měla jsem ještě týden před porodem. Lékařka, která mne vyšetřovala mi dle mého zdravotního stavu a těhotenské cukrovce (kterou u mne gynekolog neřešil, protože jsem měla hraniční prostřední hodnotu a pro něj to problém nebyl a ani během těhotenství a kontrolních UTZ nic nenasvědčovalo, že by mělo být něco špatně), nedoporučovala přenášet. Já pod tíhou jejích argumentů, jsem přestala brát samu sebe jako člověka, který hlavně jedná podle toho, jak tělo pracuje a přistoupila jsem tedy na vyvolání porodu, den před termínem!
Bohužel jsem si o tom moc neprostudovala a žila jsem s vědomím, že lékaři vědí, co dělají.
Nastal den D. Všichni se ke mne hezky chovali. Měla jsem standardní porodní box. Po vyšetření mi byla zavedena tabletka s tím, že se bude čekat, co a jak. Byl mi nabídnut klystýr. Po předání informací, v čem je klystýr nápomocný, jsem jej přijala. Stále jsem byla pohyblivá a já začala pomalu cítit slabší bolesti, ty se v pohodě daly zvládnout. Opřela jsem se o parapet okna, přítel mi masíroval záda a já si říkala, že by to tak mohlo být až do konce. V celku to bylo dobré, tabletka začala působit za více jak hodinu po podání a pro mne bylo zcela jasné, že ten den naše malá se narodí. V tomto směru se ubíraly mé myšlenky. Pak, ale nastala změna.
Musela jsem si lehnout, protože chtěli malé natočit ozvy a to se asi nemělo stát. Začaly se objevovat silné bolesti, sílily a zkracovaly se přestávky mezi nimi. Najednou jsem měla problém se i nadechnout, protože šla jedna kontrakce za druhou bez přestávky a ošetřující personál byl ze mne očividně nervozní. Bylo mi navrhnuto, že se mi uvolní porodní cesty, aby odešla plodová voda. Já nebyla stále pořádně otevřená. Do ruky mi napíchli kanylu a byl mi podán Oxytocin a požadovala jsem i něco na bolest. Původní oblbovák nezabíral. Byla jsem v takovém stresu, že nakonec musel být přivolán i lékař. Plodová voda odtekla, mne začaly nutit kontrakce ke tlačení a já zcela vystresovaná a neschopná kontrakce vydýchat jsem měla (při 4cm průchodu porodních cest) tlačit. Malé začaly padat ozvy a porod vůbec nepostupoval. Konečný verdikt zněl - jedeme na sál a tak skončil můj vyvolávaný porod císařským řezem.
Bohužel jsem si o tom moc neprostudovala a žila jsem s vědomím, že lékaři vědí, co dělají.
Nastal den D. Všichni se ke mne hezky chovali. Měla jsem standardní porodní box. Po vyšetření mi byla zavedena tabletka s tím, že se bude čekat, co a jak. Byl mi nabídnut klystýr. Po předání informací, v čem je klystýr nápomocný, jsem jej přijala. Stále jsem byla pohyblivá a já začala pomalu cítit slabší bolesti, ty se v pohodě daly zvládnout. Opřela jsem se o parapet okna, přítel mi masíroval záda a já si říkala, že by to tak mohlo být až do konce. V celku to bylo dobré, tabletka začala působit za více jak hodinu po podání a pro mne bylo zcela jasné, že ten den naše malá se narodí. V tomto směru se ubíraly mé myšlenky. Pak, ale nastala změna.
Musela jsem si lehnout, protože chtěli malé natočit ozvy a to se asi nemělo stát. Začaly se objevovat silné bolesti, sílily a zkracovaly se přestávky mezi nimi. Najednou jsem měla problém se i nadechnout, protože šla jedna kontrakce za druhou bez přestávky a ošetřující personál byl ze mne očividně nervozní. Bylo mi navrhnuto, že se mi uvolní porodní cesty, aby odešla plodová voda. Já nebyla stále pořádně otevřená. Do ruky mi napíchli kanylu a byl mi podán Oxytocin a požadovala jsem i něco na bolest. Původní oblbovák nezabíral. Byla jsem v takovém stresu, že nakonec musel být přivolán i lékař. Plodová voda odtekla, mne začaly nutit kontrakce ke tlačení a já zcela vystresovaná a neschopná kontrakce vydýchat jsem měla (při 4cm průchodu porodních cest) tlačit. Malé začaly padat ozvy a porod vůbec nepostupoval. Konečný verdikt zněl - jedeme na sál a tak skončil můj vyvolávaný porod císařským řezem.
1 poděkování
Prostaglandin
Porodila jsem 8. den po termínu po preindukci. Ráno mi byla zavedena 1 tabletka prostaglandinu, odpoledne druhá. Kontrakce se dostavily po půlnoci a kolem 14h jsem měla nález dostatečný pro porodní sál. Syn se narodil v 19.51 bez jakýchkoli potíží, porodních zranění nebo použití přístrojů. Apgar skóre měl 10-10-10, kojení bylo zahájeno ihned bez problémů a ani já jsem neměla žádné potíže kromě malého nástřihu.
Myslím, že kontrakce byly možná bolestivější než u porodu nevyvolávaného, neboť se téměř ihned dostavily ve velmi krátkých intervalech ve značné intenzitě. Ale to je jen předpoklad, protože nemám srovnání.
V lednu 2015 budu rodit znova, tak doufám, že tentokrát bez (pre)indukce, tudíž budu mít srovnání. :-)
Myslím, že kontrakce byly možná bolestivější než u porodu nevyvolávaného, neboť se téměř ihned dostavily ve velmi krátkých intervalech ve značné intenzitě. Ale to je jen předpoklad, protože nemám srovnání.
V lednu 2015 budu rodit znova, tak doufám, že tentokrát bez (pre)indukce, tudíž budu mít srovnání. :-)
1 poděkování
Vyvolaný porod
Přenášela jsem cca 7 dní, a proto se rozhodlo porod vyvolat.
Nastoupila jsem ráno v 7 hodin, kdy byla zavedena tabletka. No, do oběda se nic nedělo. Ležela jsem a s manželem jsme se celkem nudili :) . Kolem třetí hodiny dr. řekl, že zkusí píchnout plodovou vodu. Takže po propíchnutí jsem konečně začla pociťovat kontrakce. Celou dobu jsem byla naložená v horké vodě a "užívala" si bolest. Přesně v 17:01 se syn narodil.
Byla jsem ráda, že to bylo tak rychlé, ale myslím, že víc bolestivé.
Nastoupila jsem ráno v 7 hodin, kdy byla zavedena tabletka. No, do oběda se nic nedělo. Ležela jsem a s manželem jsme se celkem nudili :) . Kolem třetí hodiny dr. řekl, že zkusí píchnout plodovou vodu. Takže po propíchnutí jsem konečně začla pociťovat kontrakce. Celou dobu jsem byla naložená v horké vodě a "užívala" si bolest. Přesně v 17:01 se syn narodil.
Byla jsem ráda, že to bylo tak rychlé, ale myslím, že víc bolestivé.
0 poděkování
Pohoda Jazz
3 dny jsem přenášela. Obézní nejsem :-) .
21.6. večer mně praskla voda, odjeli jsme do porodnice. Čekalo se do rána, neměla jsem žádné kontrakce a k porodu se nic nechystalo. Proto bylo nutne zavest v 8 hod rano tabletu, v 9 se kontrakce rozjely a ve 12,50 hod. 22.6. se dcera narodila.
Nutno podotknout, že rychlost to sice byla, nic příjemnýho to taky nebylo, ale o nějakých nesnesitelných bolestech se psát nedá. Jen asi ten nástup laktace byl o něco později.
21.6. večer mně praskla voda, odjeli jsme do porodnice. Čekalo se do rána, neměla jsem žádné kontrakce a k porodu se nic nechystalo. Proto bylo nutne zavest v 8 hod rano tabletu, v 9 se kontrakce rozjely a ve 12,50 hod. 22.6. se dcera narodila.
Nutno podotknout, že rychlost to sice byla, nic příjemnýho to taky nebylo, ale o nějakých nesnesitelných bolestech se psát nedá. Jen asi ten nástup laktace byl o něco později.
1 poděkování
Můj vyvolávaný porod
Porod se mi rozhodli vyvolat kvůli většímu váhovému odhadu dítěte. Malá byla nakonec opravdu větší, 55 cm a 4,04 kg. Byla jsem 40+2 když mi ráno zavedli tabletku. Po cca 3 hodinách jsem byla otevřená na 3 prsty, na sále mi píchli vodu a pak začal ten pravý kolotoč. Kontrakce co 30 sekund, svíjela jsem se v bolestech, ale stále jsem byla max na 4 prsty. Malá nesestupovala, kontrakce ji místo toho, aby se posouvala dolů, dusily stále nahoře. Doktorům se nelíbily ani ozvy. Pak už to bylo rychlé. Rychle mě napíchli, aby zastavili kontrakce a šup na sál. Narodila se necelých 6 hodin po zavedení tabletky - akutní sekcí.
Ten chemický koktejl prostě moje tělo nedalo, nebylo na porod připraveno a ani malé se očividně z bříška ještě nechtělo.
Ten chemický koktejl prostě moje tělo nedalo, nebylo na porod připraveno a ani malé se očividně z bříška ještě nechtělo.
1 poděkování
Vyvolaný porod s trošku jiným koncem
Mě vyvolávali porod ve 23 tt. Důvodem byly chybějící ledviny u miminka. Měla jsem z toho strašný strach ne jen z toho důvodu, že jsem věděla jaký bude konec, ale i proto, že jsem všude četla, že vyvolaný porod bolí víc než normálně. A jelikož už mám jeden porod za sebou, tak jsem si to dokázala dost dobře představit.
Opak byl pravdou..ne, že by to nebolelo vůbec, ale dalo se to přežít ;-) První tabletku mi zavedli v 9 ráno a v 19:00 bylo po všem, částečně. Vyrovnat se s tím už bude trvat trošku déle, ale my to zvládneme! :)
Opak byl pravdou..ne, že by to nebolelo vůbec, ale dalo se to přežít ;-) První tabletku mi zavedli v 9 ráno a v 19:00 bylo po všem, částečně. Vyrovnat se s tím už bude trvat trošku déle, ale my to zvládneme! :)
2 poděkování
Pohodová akcička :-)
Porod mi vyvolávali kvůli těhotenské cukrovce ve 38.tt ve FN Lochotín.
I přesto, že mě všichni strašili, že indukce je náročná, tak já byla ve finále maximálně spokojená. Jako prvorodička jsem si porod představovaa jako "texaský masakr motorovou pilou". Po nástupu do porodnice mi doktorka řekla, že začneme preindukcí, protože ještě porodní cesty nejsou hotové, ale doktor, který mi zaváděl tabletu řekl osudovou větu, že to nevidí beznadějně a v noci porodím. Mýlil se tedy jen tou nocí.
Tabletka mi byla zavedena v 11:00 dopoledne a vůbec nic se nedělo až téměř do 23.00, kdy mě začala trochu pobolívat záda. Popůlnoční monitor neukázal žádnou činnost dělohy, ale doktor prohlásil, že to vidí dobře. Dostala jsem včeličku na uvolnění a poslali mě spát. Moc jsem toho tedy nenaspala, protože kontrakce začaly chodit pravidelně každých 5 minut - nicméně nechtěla jsem opruzovat a trpělivě jsem čekala :-) Moje trpělivé čekání už v 5 ráno nevydržela paní z vedlejšího pokoje (slyšela moje hekání :-) ) a přišla se zeptat, zda nechci znovu zkusit ten monitor :-)
Monitor opět neukázal žádnou akci (patrně proto, že jsem měla jen křížové bolesti), ale doktor prohlásil, že jsem otevřená na 4 prsty a zavelel mě přesunout na porodní sál. V 5:22 jsem volala manželovi, ať už vyrazí, že jsem na sále a odebrala se do sprchy. Muž dorazil okolo 6:30 a v 7:15 paní doktorka nařídila píchnout konečně vodu. S překvapením zjistila, že jsem otevřená na 8 prstů - pořád jsem byla ve stavu, kdy jsem mezi kontrakcemi s manželem řešila všechno možné. Po prasknutí vody se to teda rozjelo a kontrakce už hooodně bolely, nicméně po 5 nechutných kontrakcích (stále chodily co 5 minut) jsem zavolala asistentku, že musím tlačit. Koukla a k mému překvapení řekla: " Tak maminko klidně tlačte":-)
Byla jsem tak paf, že jsem vůbec nevěděla co mám vlastně dělat. No popravdě, k tlačení mi chyběla praxe, ale nakonec jsem se do toho dostala a Violka vyjela na 11. nebo 12. kontrakci 27.12. v 8:40 ráno.
Po této zkušenosti se indukce nebojím a klidně bych ji podstoupila znovu.
I přesto, že mě všichni strašili, že indukce je náročná, tak já byla ve finále maximálně spokojená. Jako prvorodička jsem si porod představovaa jako "texaský masakr motorovou pilou". Po nástupu do porodnice mi doktorka řekla, že začneme preindukcí, protože ještě porodní cesty nejsou hotové, ale doktor, který mi zaváděl tabletu řekl osudovou větu, že to nevidí beznadějně a v noci porodím. Mýlil se tedy jen tou nocí.
Tabletka mi byla zavedena v 11:00 dopoledne a vůbec nic se nedělo až téměř do 23.00, kdy mě začala trochu pobolívat záda. Popůlnoční monitor neukázal žádnou činnost dělohy, ale doktor prohlásil, že to vidí dobře. Dostala jsem včeličku na uvolnění a poslali mě spát. Moc jsem toho tedy nenaspala, protože kontrakce začaly chodit pravidelně každých 5 minut - nicméně nechtěla jsem opruzovat a trpělivě jsem čekala :-) Moje trpělivé čekání už v 5 ráno nevydržela paní z vedlejšího pokoje (slyšela moje hekání :-) ) a přišla se zeptat, zda nechci znovu zkusit ten monitor :-)
Monitor opět neukázal žádnou akci (patrně proto, že jsem měla jen křížové bolesti), ale doktor prohlásil, že jsem otevřená na 4 prsty a zavelel mě přesunout na porodní sál. V 5:22 jsem volala manželovi, ať už vyrazí, že jsem na sále a odebrala se do sprchy. Muž dorazil okolo 6:30 a v 7:15 paní doktorka nařídila píchnout konečně vodu. S překvapením zjistila, že jsem otevřená na 8 prstů - pořád jsem byla ve stavu, kdy jsem mezi kontrakcemi s manželem řešila všechno možné. Po prasknutí vody se to teda rozjelo a kontrakce už hooodně bolely, nicméně po 5 nechutných kontrakcích (stále chodily co 5 minut) jsem zavolala asistentku, že musím tlačit. Koukla a k mému překvapení řekla: " Tak maminko klidně tlačte":-)
Byla jsem tak paf, že jsem vůbec nevěděla co mám vlastně dělat. No popravdě, k tlačení mi chyběla praxe, ale nakonec jsem se do toho dostala a Violka vyjela na 11. nebo 12. kontrakci 27.12. v 8:40 ráno.
Po této zkušenosti se indukce nebojím a klidně bych ji podstoupila znovu.
3 poděkování
Vyvolaný porod
Je 29.1.14, 18:30 hodin, já si doma sedím u TV a najednou cítím dole mokro. Nechci panikařit tak volám kamarádce, protože čekám své první dítě. Kamarádka říká: hele rodíš, mazej do porodnice. Tak jsem ještě volala do porodnice jestli mám přijet. Odpověděli, že ANO. Tak jsme naložili tašku a jeli do porodnice. Při příjezdu mě vyšetřili a zjistili, že opravdu odtéká plodová voda. Oznámili mi, že počkají 24 hodin a pak začnou porod vyvolávat, pokud nezačne samovolně.
Druhý den ráno přišla sestra a ptá se na kontrakce - odpověď: "Ne, žádné necítím", dali mi snídani a čekala jsem dál s odtékající plodovkou. Odpoledne stejná otázka a stejná odpověď, dali mi oběd. Pak mi napíchli antibiotika, jelikož prý už je malá moc dlouho bez plodové vody a může tam být infekce.
Večer 30.1.14 ve 20:00 mi paní doktorka dala první vyvolávací tabletu. Po té jsem se pozvracela, sestřička mi skoro vynadala, že moc funím, ale já nemohla dejchat, měla jsem ucpaný nos. Cítila jsem pro sestřičku zanedbatelné bolesti (prý odpovídají poslíčkům), které se opakovaly, pro mě to byly teda velké - jsem asi moc citlivá na bolest. Žadonila jsem o něco na bolest, ale sestřička prej že co budu dělat až budu rodit, že tohle ještě nic není. Odpověděla jsem EPIDURAL!!. Zatvářila se teda ne moc nadšeně, doktorka jí nařídila ať mi vezme krev, přišla, píchla mě ani mi to nezalepila :).
V půl 4 ráno, 31.1.14, mi dali druhou vyvolávací tabletu. V 6:00 přišla porodní asistentka a oznámila mi, že to na porod stále nevypadá :(. Bolely mě šíleně kříže :(. V 7 už mi oznámila, že jsem otevřená akorát na to, aby mi píchli Epidurál a zavolala někoho, kdo mi to píchne. Píchnutí bylo v pohodě, ale bolest jsem cítila stále. Kontrakce sílily, i přes Epi jsem je cítila. V 8:00 jsme začali tak nějak rodit, přišla doktorka. Neuměla jsem tlačit, sestřička mi ležela na břiše, ale stejně to nešlo. Nakonec padlo rozhodnutí, že mi malou vytáhnou Vaxem. Přišel jiný doktor, přivezli ten přístroj, strčili to do mě a zkoumali jak se to vlastně zapíná. Vyndali to a pak na to přišli tak znova do mě a zapli a společnými silami jsme malou dostali na svět. Pak mě hodinu šili.
Adélka se narodila v 9:02, měla 54cm a 3,990kg, hned jí vzali krev kůli chybějící plodovce (skoro 40 hodin bez plodovky v břiše). Vše v pořádku. Druhý den znova odběry - zvýšené hodnoty - malá dostala antibiotika kapat do žíly, tak jsme si pobyt v nemocnici prodloužily asi o 2 dny, nakonec vše v pořádku a pustili nás domů.
Nejhorší bylo, že jsem v tý porodnici byla celou dobu sama, celkem psychicky náročné.
Druhý den ráno přišla sestra a ptá se na kontrakce - odpověď: "Ne, žádné necítím", dali mi snídani a čekala jsem dál s odtékající plodovkou. Odpoledne stejná otázka a stejná odpověď, dali mi oběd. Pak mi napíchli antibiotika, jelikož prý už je malá moc dlouho bez plodové vody a může tam být infekce.
Večer 30.1.14 ve 20:00 mi paní doktorka dala první vyvolávací tabletu. Po té jsem se pozvracela, sestřička mi skoro vynadala, že moc funím, ale já nemohla dejchat, měla jsem ucpaný nos. Cítila jsem pro sestřičku zanedbatelné bolesti (prý odpovídají poslíčkům), které se opakovaly, pro mě to byly teda velké - jsem asi moc citlivá na bolest. Žadonila jsem o něco na bolest, ale sestřička prej že co budu dělat až budu rodit, že tohle ještě nic není. Odpověděla jsem EPIDURAL!!. Zatvářila se teda ne moc nadšeně, doktorka jí nařídila ať mi vezme krev, přišla, píchla mě ani mi to nezalepila :).
V půl 4 ráno, 31.1.14, mi dali druhou vyvolávací tabletu. V 6:00 přišla porodní asistentka a oznámila mi, že to na porod stále nevypadá :(. Bolely mě šíleně kříže :(. V 7 už mi oznámila, že jsem otevřená akorát na to, aby mi píchli Epidurál a zavolala někoho, kdo mi to píchne. Píchnutí bylo v pohodě, ale bolest jsem cítila stále. Kontrakce sílily, i přes Epi jsem je cítila. V 8:00 jsme začali tak nějak rodit, přišla doktorka. Neuměla jsem tlačit, sestřička mi ležela na břiše, ale stejně to nešlo. Nakonec padlo rozhodnutí, že mi malou vytáhnou Vaxem. Přišel jiný doktor, přivezli ten přístroj, strčili to do mě a zkoumali jak se to vlastně zapíná. Vyndali to a pak na to přišli tak znova do mě a zapli a společnými silami jsme malou dostali na svět. Pak mě hodinu šili.
Adélka se narodila v 9:02, měla 54cm a 3,990kg, hned jí vzali krev kůli chybějící plodovce (skoro 40 hodin bez plodovky v břiše). Vše v pořádku. Druhý den znova odběry - zvýšené hodnoty - malá dostala antibiotika kapat do žíly, tak jsme si pobyt v nemocnici prodloužily asi o 2 dny, nakonec vše v pořádku a pustili nás domů.
Nejhorší bylo, že jsem v tý porodnici byla celou dobu sama, celkem psychicky náročné.
3 poděkování
Porod macíka, kterému se nechtělo ven
Rodila jsem ve 39. týdnu. Miminko bylo vetší o 2 týdny a podle ultrazvuku měl přes kila, ale podle čípku doktoři nic nezjistili. Miminko mělo nízko položenou hlavičku a nedostali se k čípku, ale díky zástupkyni primáře v Jilemnici se k němu i přes velkou bolest dostala v 8 hod. Ale slabé kontrakce jsem únavou zaspala. Tak jsem dostala kapačky v 13 hod. a pomalu přicházely bolesti.
Malý se narodil v 17 :53 hod. Měl 4 471 g a 53 cm. ;-)
Malý se narodil v 17 :53 hod. Měl 4 471 g a 53 cm. ;-)
1 poděkování
Vyvolávaný porod
Šla jsem v pátek na kontrolu do porodnice do poradny 36+2tt a nechali si mě tam pro podivný CTG monitor - malej při něm vždy spal :-( a málo plodové vody.
Když byl monitor celý pátek a sobotu podobný, přišla doktorka, že raději porod vyvolají. První zavedení tablety na přípravu děložního hrdla na večer, kolem čtvrté hodiny ranní začaly bolesti zad, které přes den začaly být celkem pravidelné, na monitoru se kontrakce nijak zvlášť neprojevovaly ale víc nic, takhle půl dne, nakonec mi píchly injekci na zklidnění. Večer další tableta, ve 4 ráno zase bolesti, ale zase spíš do zad. Nález žádný :-(
Bylo velikonoční pondělí, přítel šel na šupačku, kolem jedné dorazil, mě trápily celý den pravidelné bolesti, ale jen v podbřišku jako bolestivá menstruace, na monitoru nic výrazného. Ještě mi přítel vtipně radí ať se trochu prospím, haha :-) Sprcha úlevu nepolevovala, chození taky nic, jen chvilku masáž zad a "polohovat" se v posteli. V půl deváté přítel, že teda už půjde, šel mě ještě doprovodit na WC a propustila jsem ho.
Lehla jsem si , za chvilku bolest, takové menší loupnutí, jak když praskne bublina a nic. Za 2-3 minuty to samé, jen loupnutí bylo větší a já mokro v posteli - praskla mi voda. Hurá za sestrou, otestovat a jojo jdeme na sál. Volám příteli ať se vrátí. Chudák byl už téměř doma, bydlíme cca 10 minut od porodnice. Naklusal zpět, já bolesti snad co 2 minuty, dr. se divila, že monitor to nenaznačuje, hodnoty byly velice nízké. Nález žádný :-( Za 15 min. odešla hlenová zátka, za hodinu otevřená na 7 a šlo se pomalu rodit. Epidurál ani klystýr jsme už nestihli, malej se narodil necelé 2,5 hodiny po odtoku plodové vody, sice za pomoci vacuex, už jsem pak blbě tlačila, ale jako prvorodička teda rychlovka :-) Jen jsem pak byla dost šitá a můžu říct, že šití mi přišlo mnohem horší než celý porod, i když mi to opíchávaly. Ale sednout jsem si druhý den mohla celkem dobře.
Nakonec se druhý den zjistilo, že se malý narodil s vrozenou sdreční vadou, o které jsme celé těhu nevěděli a proto zřejmě všechny monitory byly takové jaké byly a předčasný porod byl nakonec to nejlepší řešení, jak nám nakonec potvrdili v kardiocentru v Motolské nemocnici.
Když byl monitor celý pátek a sobotu podobný, přišla doktorka, že raději porod vyvolají. První zavedení tablety na přípravu děložního hrdla na večer, kolem čtvrté hodiny ranní začaly bolesti zad, které přes den začaly být celkem pravidelné, na monitoru se kontrakce nijak zvlášť neprojevovaly ale víc nic, takhle půl dne, nakonec mi píchly injekci na zklidnění. Večer další tableta, ve 4 ráno zase bolesti, ale zase spíš do zad. Nález žádný :-(
Bylo velikonoční pondělí, přítel šel na šupačku, kolem jedné dorazil, mě trápily celý den pravidelné bolesti, ale jen v podbřišku jako bolestivá menstruace, na monitoru nic výrazného. Ještě mi přítel vtipně radí ať se trochu prospím, haha :-) Sprcha úlevu nepolevovala, chození taky nic, jen chvilku masáž zad a "polohovat" se v posteli. V půl deváté přítel, že teda už půjde, šel mě ještě doprovodit na WC a propustila jsem ho.
Lehla jsem si , za chvilku bolest, takové menší loupnutí, jak když praskne bublina a nic. Za 2-3 minuty to samé, jen loupnutí bylo větší a já mokro v posteli - praskla mi voda. Hurá za sestrou, otestovat a jojo jdeme na sál. Volám příteli ať se vrátí. Chudák byl už téměř doma, bydlíme cca 10 minut od porodnice. Naklusal zpět, já bolesti snad co 2 minuty, dr. se divila, že monitor to nenaznačuje, hodnoty byly velice nízké. Nález žádný :-( Za 15 min. odešla hlenová zátka, za hodinu otevřená na 7 a šlo se pomalu rodit. Epidurál ani klystýr jsme už nestihli, malej se narodil necelé 2,5 hodiny po odtoku plodové vody, sice za pomoci vacuex, už jsem pak blbě tlačila, ale jako prvorodička teda rychlovka :-) Jen jsem pak byla dost šitá a můžu říct, že šití mi přišlo mnohem horší než celý porod, i když mi to opíchávaly. Ale sednout jsem si druhý den mohla celkem dobře.
Nakonec se druhý den zjistilo, že se malý narodil s vrozenou sdreční vadou, o které jsme celé těhu nevěděli a proto zřejmě všechny monitory byly takové jaké byly a předčasný porod byl nakonec to nejlepší řešení, jak nám nakonec potvrdili v kardiocentru v Motolské nemocnici.
1 poděkování
Můj vyvolávaný porod
V den termínu jsem jela na běžnou kontrolu, teda spíš už registrační do porodnice. Raději jsme s sebou vzali sbalenou tašku, protože manžel měl odpolední, tak ať se nemusí vracet.
Za poslední týden jsem objemově nabrala tak tři kila a byla to samá voda, oteklé nohy a obličej hrůza. MUDr. mě zkontrolovala, udělala sono a zeptala se mě, jestli máme nějaký váhový odhad, načež jsem odpověděla, že netuším, páč poslední hmotnost prcka mi byla sdělena ve 21.tt. Takže Dr. mi oznámila, že maloš bude mít 3 700 g plus mínus 500g :-).
Nicméně po změření tlaku ani chvíli neváhala a oznámila mi, že si mě tam nechají a začnou s preindukcí a indukcí. Po vypsání všech přijímacích protokolů jsme si to odkráčeli na standardní gynekologické odd., rozloučila jsem se s manžou a poslala jej na odpolední. S vyvoláváním se začalo o půl třetí, dostala jsem první dávku prostaglandinů a za půl hod mě čekal monitor, na němž už byly patrné stahy dělohy, sestra mě uklidňovala slovy to bude rychlovka, jak tak na vás koukám :-D. No a po návratu na pokoj mi rupla voda tudíž jsem mazala jak namydlený blesk na porodní sály.
Vypsány další dokumenty a natočení dalšího monitoru, děložní aktivita by byla, ale otevřít se ani náhodou. Pro pozitivního streptococa podány ATB a zavedena další tableta prostaglandinů, já pochodující po pokoji, hopsající na míči a věčně v teplé sprše a nic se nedělo :-( . Na noc podány ještě další prostaglandiny a rada, ať se pořádně vyspím, kdybych se rozrodila. Za okny dusno, schylovalo se k bouřce a na porodních boxech se mnou té noci čekaly snad 4 mamče ve stejné situaci. Monitor po celou noc vykazoval děložní aktivitu a pohybů už ustávalo. Spát se na tvrdé porodní posteli opravdu nedalo, takže jsem byla rozlámaná, nicméně druhý den pokračování.
ATB a prostaglandiny a stále nic :-( . Po obědě následoval Hamiltonův hmat no a to už bylo něco :-) . Cca do hodiny po něm kontrakce jako blázen - to už musí přijít, říkala jsem si. Opět chůze, sprcha, míč, bolesti sílily, děložní aktivita přítomná, ale ne a ne se otevřít, poslední tbl. prostaglandinů v deset večer a opět doporučen spánek, ten už ale opravdu nešel :-( . Bolesti ustály až daleko po půlnoci a kolem mě se rodilo o sto šest, připadala jsem si mizerně. Nicméně jsem začínala mít strach o prcka, co s ním bude?
Třetí den jsme o5 začali dávkou prostaglandinů a MUDr. mě informoval, že pokud nic, přistoupíme k sekci. A taky, že nic :-( Takže po odtoku plodové vody, 36 hod po, odjíždím na sál pro své očekávané miminko :-). No a 23.5.2012 10.43 s hmotností 3910 g a 51 cm je mé zlato venku. Spinál jsem trošku neustála, tak mě přispali celou, ale malého jsem zahlídla :-).
Rekonvalescence po císaři byla naštěstí rychlá a bezproblémová, byla jsem schopna od prvních dnů pečovat o drobka. Nicméně na dušičce to zanechalo jakous jizvu :-) . Chtěla jsem zažít okamžik prvního přiložení na bříško, jaké to asi bude. Tak jsem si to zažila až v odpol. hodinách na Jipu, nicméně pocity štěstí byly asi stejné :-). A jak už jsem někde psala nebo říkala, časem jsem se přehoupla i přes tu psychickou brzdu a už rozhodně neřeším, zda jsem rodila spontánně nebo císařem :-) . Rodila jsem a přivedla jsem nám na svět toho nejúžasnějšího človíčka. Všechny bolesti, které byly a budou vždy přejdou při pohledu na něj :-).
A proč to píšu až teď? Nevím? Snad jenom proto, že v červnu mě čeká porod druhý, ten už zřejmě vyvolávat nebudou. Tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat! Teď tu čtu (Nezapomeň popsat, co bys udělala jinak, co bys na základě tvé zkušenosti doporučila ostatním.) - těžko říct první porod myslím si, že i já a celý porodní tým uděl vše v situaci, kdy tělo nespolupracuje asi člověk neporučí :-(.
Rodit půjdu určitě znovu do Fakultní nemocnice v Ostravě, tým naprosto profesionální, až na gyn jip. tam bych o profesionalitě moc nemluvila, ale jako vystrašená prvorodička jsem byla potichu, nicméně teď už bych se zajisté ozvala :-).
Za poslední týden jsem objemově nabrala tak tři kila a byla to samá voda, oteklé nohy a obličej hrůza. MUDr. mě zkontrolovala, udělala sono a zeptala se mě, jestli máme nějaký váhový odhad, načež jsem odpověděla, že netuším, páč poslední hmotnost prcka mi byla sdělena ve 21.tt. Takže Dr. mi oznámila, že maloš bude mít 3 700 g plus mínus 500g :-).
Nicméně po změření tlaku ani chvíli neváhala a oznámila mi, že si mě tam nechají a začnou s preindukcí a indukcí. Po vypsání všech přijímacích protokolů jsme si to odkráčeli na standardní gynekologické odd., rozloučila jsem se s manžou a poslala jej na odpolední. S vyvoláváním se začalo o půl třetí, dostala jsem první dávku prostaglandinů a za půl hod mě čekal monitor, na němž už byly patrné stahy dělohy, sestra mě uklidňovala slovy to bude rychlovka, jak tak na vás koukám :-D. No a po návratu na pokoj mi rupla voda tudíž jsem mazala jak namydlený blesk na porodní sály.
Vypsány další dokumenty a natočení dalšího monitoru, děložní aktivita by byla, ale otevřít se ani náhodou. Pro pozitivního streptococa podány ATB a zavedena další tableta prostaglandinů, já pochodující po pokoji, hopsající na míči a věčně v teplé sprše a nic se nedělo :-( . Na noc podány ještě další prostaglandiny a rada, ať se pořádně vyspím, kdybych se rozrodila. Za okny dusno, schylovalo se k bouřce a na porodních boxech se mnou té noci čekaly snad 4 mamče ve stejné situaci. Monitor po celou noc vykazoval děložní aktivitu a pohybů už ustávalo. Spát se na tvrdé porodní posteli opravdu nedalo, takže jsem byla rozlámaná, nicméně druhý den pokračování.
ATB a prostaglandiny a stále nic :-( . Po obědě následoval Hamiltonův hmat no a to už bylo něco :-) . Cca do hodiny po něm kontrakce jako blázen - to už musí přijít, říkala jsem si. Opět chůze, sprcha, míč, bolesti sílily, děložní aktivita přítomná, ale ne a ne se otevřít, poslední tbl. prostaglandinů v deset večer a opět doporučen spánek, ten už ale opravdu nešel :-( . Bolesti ustály až daleko po půlnoci a kolem mě se rodilo o sto šest, připadala jsem si mizerně. Nicméně jsem začínala mít strach o prcka, co s ním bude?
Třetí den jsme o5 začali dávkou prostaglandinů a MUDr. mě informoval, že pokud nic, přistoupíme k sekci. A taky, že nic :-( Takže po odtoku plodové vody, 36 hod po, odjíždím na sál pro své očekávané miminko :-). No a 23.5.2012 10.43 s hmotností 3910 g a 51 cm je mé zlato venku. Spinál jsem trošku neustála, tak mě přispali celou, ale malého jsem zahlídla :-).
Rekonvalescence po císaři byla naštěstí rychlá a bezproblémová, byla jsem schopna od prvních dnů pečovat o drobka. Nicméně na dušičce to zanechalo jakous jizvu :-) . Chtěla jsem zažít okamžik prvního přiložení na bříško, jaké to asi bude. Tak jsem si to zažila až v odpol. hodinách na Jipu, nicméně pocity štěstí byly asi stejné :-). A jak už jsem někde psala nebo říkala, časem jsem se přehoupla i přes tu psychickou brzdu a už rozhodně neřeším, zda jsem rodila spontánně nebo císařem :-) . Rodila jsem a přivedla jsem nám na svět toho nejúžasnějšího človíčka. Všechny bolesti, které byly a budou vždy přejdou při pohledu na něj :-).
A proč to píšu až teď? Nevím? Snad jenom proto, že v červnu mě čeká porod druhý, ten už zřejmě vyvolávat nebudou. Tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat! Teď tu čtu (Nezapomeň popsat, co bys udělala jinak, co bys na základě tvé zkušenosti doporučila ostatním.) - těžko říct první porod myslím si, že i já a celý porodní tým uděl vše v situaci, kdy tělo nespolupracuje asi člověk neporučí :-(.
Rodit půjdu určitě znovu do Fakultní nemocnice v Ostravě, tým naprosto profesionální, až na gyn jip. tam bych o profesionalitě moc nemluvila, ale jako vystrašená prvorodička jsem byla potichu, nicméně teď už bych se zajisté ozvala :-).
3 poděkování
Vyvolávaný a ukončen vexem
Vyvolávali mi malou ve 39+1 kvůli tlaku, jenže po přijetí mě vyšetřil dr. a řekl, že kromě dráždivé dělohy nevypadá nic na porod a bude to dlouhé.
Ve 12:00 zavedena první tabletka, 14:30 MS bolesti a bolesti kříže, v 16:00 kontrola dr. a k našemu údivu všech, jsem už byla na 4cm otevřená, praskl mi vodu, zavedl čtvrtku tabletky a od 18:30 jsem mohla tlačit.
Malá se narodila ve 20:19, porod byl sice ukončen vexem, ale opravdu bych nechtěla jinak, byla jsem ráda, že nerodím třeba tři dny a že to šlo všechno takhle rychle :)
Doporučila bych ostatním hlavně nemít strach a těšit se.
PA mi ještě poradila, abyste bojovaly se strachem během porodu tak, že pořád promlouváte k miminku, protože je pořádně vystrašené, více než vy.
Mě to pomohlo i psychicky, mluvila jsem s malou po celou dobu porodu a ke konci sice jen v duchu, ale stále jsem byla s ní.
Proto i věřím, že příchod na svět neproplakala a hned chtěla sát a byla i po vexu v takové pohodě :)
Ve 12:00 zavedena první tabletka, 14:30 MS bolesti a bolesti kříže, v 16:00 kontrola dr. a k našemu údivu všech, jsem už byla na 4cm otevřená, praskl mi vodu, zavedl čtvrtku tabletky a od 18:30 jsem mohla tlačit.
Malá se narodila ve 20:19, porod byl sice ukončen vexem, ale opravdu bych nechtěla jinak, byla jsem ráda, že nerodím třeba tři dny a že to šlo všechno takhle rychle :)
Doporučila bych ostatním hlavně nemít strach a těšit se.
PA mi ještě poradila, abyste bojovaly se strachem během porodu tak, že pořád promlouváte k miminku, protože je pořádně vystrašené, více než vy.
Mě to pomohlo i psychicky, mluvila jsem s malou po celou dobu porodu a ke konci sice jen v duchu, ale stále jsem byla s ní.
Proto i věřím, že příchod na svět neproplakala a hned chtěla sát a byla i po vexu v takové pohodě :)
1 poděkování
Preindukce + indukce = sekce
Porod mi vyvolávali v 39+4tt kvůli velkému váhovému odhadu malého (přes 4kg) a z důvodu, že jsem byla sledována na diabetologii, cukrovku, ani těhotenskou, jsem však neměla. Bála jsem se porodu obříka, tak jsem souhlasila.
Ráno mi zavedli první tabletku a nic se nedělo. Šla jsem na oxytocin a taky nic. Po dvou hodinách další tabletka a už když jsem lezla z kozy, tak se ozvala bolest. Začala odcházet zátka a mně bylo blbě. Pořád a žádné intervaly. Za další dvě hodiny třetí tabletka, brečela jsem, protože mudra jí "potřebovala" narvat až k malého hlavičce skrz čípek, ale já byla otevřená na špičku prstu. Na pokoji jsem seděla, když na mne přítel promluvil, nevnímala jsem, když jsem otevřela oči, každé mi šlo jinam, pamatuju si jen tu šílenou bolest.
Potom mě odvezli na porodní sál, kde mi píchli plodovku i přesto, že jsem byla pořád na špičku prstu. Nevím, jak tu bolest popsat, omdlívala jsem a probírala se. Po celkem 8 hodinách tohoto utrpení přišel primář, který konstatoval, že ozvy malého nebezpečně klesají, nemám přítomnou ani porodnickou branku a porod se vlastně ani nezačal rozjíždět, takže mi budou muset provést sekci. V tu chvíli to bylo vysvobození, ačkoli jsem za svůj život podstoupila a prožila spoustu bolesti, tohle bylo nejhorší a nikdy bych to už nechtěla zažít, porod bych si vyvolávat už nikdy nenechala.
Ráno mi zavedli první tabletku a nic se nedělo. Šla jsem na oxytocin a taky nic. Po dvou hodinách další tabletka a už když jsem lezla z kozy, tak se ozvala bolest. Začala odcházet zátka a mně bylo blbě. Pořád a žádné intervaly. Za další dvě hodiny třetí tabletka, brečela jsem, protože mudra jí "potřebovala" narvat až k malého hlavičce skrz čípek, ale já byla otevřená na špičku prstu. Na pokoji jsem seděla, když na mne přítel promluvil, nevnímala jsem, když jsem otevřela oči, každé mi šlo jinam, pamatuju si jen tu šílenou bolest.
Potom mě odvezli na porodní sál, kde mi píchli plodovku i přesto, že jsem byla pořád na špičku prstu. Nevím, jak tu bolest popsat, omdlívala jsem a probírala se. Po celkem 8 hodinách tohoto utrpení přišel primář, který konstatoval, že ozvy malého nebezpečně klesají, nemám přítomnou ani porodnickou branku a porod se vlastně ani nezačal rozjíždět, takže mi budou muset provést sekci. V tu chvíli to bylo vysvobození, ačkoli jsem za svůj život podstoupila a prožila spoustu bolesti, tohle bylo nejhorší a nikdy bych to už nechtěla zažít, porod bych si vyvolávat už nikdy nenechala.
1 poděkování
Vyvolaný za 7,5 hodiny
Po 8 dnech po TT jsem nastoupila na vyvolávačku. V 7:00 první tableta = pohoda, v 10:00 druhá tableta = to už to bylo trochu znát, ve 12:00 píchnutí plodovky = to už jsem lezla po zdi, ve 14:35 byl Filípek na světě.
Na vyvolávačku jsem se už těšila, 8 dní koncem června ve vedrech bylo už moc, a nakonec to bylo lepší než bych čekala :-)
Na vyvolávačku jsem se už těšila, 8 dní koncem června ve vedrech bylo už moc, a nakonec to bylo lepší než bych čekala :-)
1 poděkování
Preindukce a následný porod
10. den přenášení jsem byla hospitalizována ve FN Lochotín na vyvolání. V 11hod. dopoledne jsem byla otevřená na špičku prstu. Byla mi tedy zavedena tableta na dozrání porodních cest. Od půl jedné jsem měla bolesti, které ale vystřelovaly do zad :-( Jediné, co jsem mohla bylo sedět na židli. Sprcha nepomáhala, míč nepomáhal, chodit nepomáhalo, jen sedět a kroutit se na židli.
Ve 21h. jsem byla otevřená na prst, doktor mi udělal tak bolestivého Hamiltona, že jsem se mu hystericky rozbrečela na křesle a nemohla jsem dojít na pokoj. Dostala jsem injekci, abych se vyspala. Nezabrala.
Ve 3hod. ráno jsem měla pravidelné bolesti po 4 minutách, monitor ukazoval pouze kontrakce kolem 50,otevřená jsem byla na necelé 3 cm, takže v podstatě nic. Dostala jsem injekci s opiáty. Ta prodloužila intervaly na 20 minut, takže jsem trošku spala, i když to stálo za prd.
V 6.30 ráno se bolesti opět vracely v plné síle. Najednou mi projel takový zvláštní pocit a najednou jsem cítila čůrek vody. Vyskočila jsem z postele a voda se ráčila odtékat proudem :-D
Po přesunu na porodní sál začal hukot (ale každý porod bolí). Ve 12.32 byla malá na světě. Tlačila jsem hodinu a nakonec šla malá na svět pomocí vakuové extrakce, protože nesestupovala a nešla vytlačit. Váha 4370g, takže se ani nedivím :-D
Ve 21h. jsem byla otevřená na prst, doktor mi udělal tak bolestivého Hamiltona, že jsem se mu hystericky rozbrečela na křesle a nemohla jsem dojít na pokoj. Dostala jsem injekci, abych se vyspala. Nezabrala.
Ve 3hod. ráno jsem měla pravidelné bolesti po 4 minutách, monitor ukazoval pouze kontrakce kolem 50,otevřená jsem byla na necelé 3 cm, takže v podstatě nic. Dostala jsem injekci s opiáty. Ta prodloužila intervaly na 20 minut, takže jsem trošku spala, i když to stálo za prd.
V 6.30 ráno se bolesti opět vracely v plné síle. Najednou mi projel takový zvláštní pocit a najednou jsem cítila čůrek vody. Vyskočila jsem z postele a voda se ráčila odtékat proudem :-D
Po přesunu na porodní sál začal hukot (ale každý porod bolí). Ve 12.32 byla malá na světě. Tlačila jsem hodinu a nakonec šla malá na svět pomocí vakuové extrakce, protože nesestupovala a nešla vytlačit. Váha 4370g, takže se ani nedivím :-D
2 poděkování
Vyvolávaný porod
Můj první porod začal ráno v šest hodin,když jsem si ráno pšikla a počůrala se 8-) ,po odkachnění se k doktorovi,který mě ujistil,že mám čas se dopravit do nemocnice a že test zda-li to byla plodovka mi udělat nemůže protože ho nemá,jsem tedy jela.....tam samozdřejmě zjistili,že to plodovka nebyla a že teda mám jet domů.Poté si mě vzala primářka prý projistotu,že to ještě zkontrolují,bolesti byly,ale nepravidelné,zjistila,že jsem otevřená na pět centimetrů (křečovitě jsem se vyšetřit nedala :-D ) a že aby trochu nasměrovaly porod správnou cestou tak mi dají vyvolávačku.Souhlasila sem......do té doby bolesti po 10-15-minutách (cca.10:30,šla jsem na hekárnu a lehla si,kousla do koblihy a bolest a za ní hned další po minutě),hned sem se musela zvednout a běhat na toaletu,sprcha,toaleta,po té porodní sál,stále bolest po minutě-až dvouch.....Paní primářka si musela vyslechnout spousty krásných slov,po té co mě tři hodiny ujištovala,že už vidí vlásky,pak mi píchli oblbovačku,protože jsem stahovala zadek a dvě kontrakce a(2 min.) a malá byla na světě ve 14:54 hod. na prvorodičku celkem rychlé a pohodové. :-p Celkem sem si tu bolest prodloužila tím stahováním pánevního svalstva.
1 poděkování
Dlouhý, ale dal se
První dítě; vyvolání kvůli přenášení (41+3). První tableta v sedm, další v jedenáct, nic se až do večera nedělo. V noci v půl druhé bolesti jako při menstruaci, postupně sílící, ale pro nepostupující nález zavedena v sedm další tableta. V půl desáté kontrola, v půl jedenácté na porodním boxu, v jednu se dítě narodilo. Bolesti přišly najednou a silně, nejnepříjemnější bylo ale to, že jsem celou dobu musela být v nemocnici a neprojít si první dobou doma. Příště bych raději počkala, až se porod rozjede spontánně.
1 poděkování
Vyvolaný porod ukončený akutní sekcí
Třetí těhotenství probíhalo podobně jako ta dvě předchozí - celkem bez problémů. Ve 32tt byla maličká v příčné poloze a až do 40tt v ní v podstatě setrvávala, i když se natočila mírně "šikmo" zadečkem dolů. Vaginální porod jsem si přála a v porodnici mi jej i doporučili, tedy nebylo o čem... V den prvního termínu jsme přistoupili k vyvolání. Vzhledem k rychlosti předchozích porodů jsem se zcela oprávněně bála, že bych do porodnice nestihla přijet a to jsem nechtěla kvůli poloze riskovat. Tedy nakonec jsem se smířila i s indukcí.
Tableta mi byla zavedena v 8:00 a následovaly okamžité stahy po 5 minutách. V 8:30 následoval nálev a kontrakce jsem už musela rozdýchávat. Nástup byl tryskový! Od 9 mi točili monitor, který se jim už 14 dní nezdál kvůli zrychlenému tepu malé. Do 10 kontrakce intenzívně sílily, já se ale neotvírala (3-4cm, oproti rannímu nálezu "volně pro dva prsty"). Přišlo doporučení na píchnutí vody pro "urychlení", což jsem nakonec odmítla. Tedy mi byl doporučen epidurál. Za 10 minut přišlo opět doporučení na píchnutí vody z důvodů špatného monitoru, svolila jsem a voda při nejbližší kontrakci praskla sama. Při vyšetření po odtoku doktorka zjistila vyhřezlý pupečník, zavolala posilu a za minutu jsem byla na sále. Byl to fofr a celkem adrenalin, když si na to vzpomenu nebo když to popisuju cítím velké napětí (stejně jako posluchači), ale já byla v tu chvíli úplně klidná. Dýchala jsem zhluboka kyslík, jak mi poradili a byla jsem ráda, že jsem ve špičkové porodnici. Taky jsem v tu chvíli byla ráda, že už to budu mít za sebou. Byla jsem po té čtvrthodince otevřená už na 6cm, epidurál se nestihl připravit. Poporodní splín z císařského řezu přišel později, ale to patří jinam.
Já bych znovu uměle vyvolaný porod podstoupit nechtěla. Byl by sice jistě rychlý, ale kontrakce byly úporné a únavné, nemohla jsem ani mluvit i mezi nimi, když byl klid. Samotné kontrake jsem bez nadsázky vnímala tak bolestivě, jakoby mě někdo zevnitř kuchal. Zkusila bych raději alternativní metody vyvolání, kterých jsem se tentokrát bála. Zažila jsem i porod bez zásahu chemie ve druhém případě a to byl jasně nejlepší zážitek, který ovšem opět patří jinam. :-)
Tableta mi byla zavedena v 8:00 a následovaly okamžité stahy po 5 minutách. V 8:30 následoval nálev a kontrakce jsem už musela rozdýchávat. Nástup byl tryskový! Od 9 mi točili monitor, který se jim už 14 dní nezdál kvůli zrychlenému tepu malé. Do 10 kontrakce intenzívně sílily, já se ale neotvírala (3-4cm, oproti rannímu nálezu "volně pro dva prsty"). Přišlo doporučení na píchnutí vody pro "urychlení", což jsem nakonec odmítla. Tedy mi byl doporučen epidurál. Za 10 minut přišlo opět doporučení na píchnutí vody z důvodů špatného monitoru, svolila jsem a voda při nejbližší kontrakci praskla sama. Při vyšetření po odtoku doktorka zjistila vyhřezlý pupečník, zavolala posilu a za minutu jsem byla na sále. Byl to fofr a celkem adrenalin, když si na to vzpomenu nebo když to popisuju cítím velké napětí (stejně jako posluchači), ale já byla v tu chvíli úplně klidná. Dýchala jsem zhluboka kyslík, jak mi poradili a byla jsem ráda, že jsem ve špičkové porodnici. Taky jsem v tu chvíli byla ráda, že už to budu mít za sebou. Byla jsem po té čtvrthodince otevřená už na 6cm, epidurál se nestihl připravit. Poporodní splín z císařského řezu přišel později, ale to patří jinam.
Já bych znovu uměle vyvolaný porod podstoupit nechtěla. Byl by sice jistě rychlý, ale kontrakce byly úporné a únavné, nemohla jsem ani mluvit i mezi nimi, když byl klid. Samotné kontrake jsem bez nadsázky vnímala tak bolestivě, jakoby mě někdo zevnitř kuchal. Zkusila bych raději alternativní metody vyvolání, kterých jsem se tentokrát bála. Zažila jsem i porod bez zásahu chemie ve druhém případě a to byl jasně nejlepší zážitek, který ovšem opět patří jinam. :-)
4 poděkování
Vyvolávaný porod
Vyvolávaný porod jsem měla kvůli tomu že jsem přenášela.Ráno v 8 mi zavedly první tabletu,nic se pořád nedělo,tak kolem 10 mi daly druhou.Kolem 12 jsem už začala něco cítit ale pořád jsem byla v pohodě :-D ,jenže o půl 1 začali šílené bolesti a ve 3 byla malá na světě.
1 poděkování
Vyvolávaný porod
Šla jsem vyvolávat o týden dříve před termínem, protože ten náš prďolka byl veliký a měla jsem vysoký tlak.
7:30 byla zavedena tabletka a cítila jsem mírné tlaky po 10-15 ti minutách.
9:50 píchli vodu a to už přišly silné bolesti po 2-3 minuty a pak už to byl jen balón, sprcha, balón, sprcha
11:00 klystýr
13:00 volám PA že už jsou ty bolesti nějaké divné a že mám pocit, že musím nutně na velkou
13:30 byl na světě 3950g 50 cm
Jelikož měl velikou hlavičku a uvízl mi tam a nechtělo se mu ven, tak přišla taková malinká asi 45kg vážící paní doktorka a skočila mi na břicho.
Byla to neuvěřitelná úleva jak ze mě vystřelil, :D ale chudáček byl přidušený a ještě k tomu měl teplotu :( . Šili mě asi 20 minut a manžel mi musel dovézt kruh na sezení, protože jsem nebyla schopna si sednout 4 dny.
Na pokoj mi ho dovezli až druhý den večer.
Ale jinak na vyvolávaný porod vzpomínám dobře a kdyby to bylo to samé i s druhým miminkem (někdy v budoucnu) tak bych byla úplně nejvíc spokojená
7:30 byla zavedena tabletka a cítila jsem mírné tlaky po 10-15 ti minutách.
9:50 píchli vodu a to už přišly silné bolesti po 2-3 minuty a pak už to byl jen balón, sprcha, balón, sprcha
11:00 klystýr
13:00 volám PA že už jsou ty bolesti nějaké divné a že mám pocit, že musím nutně na velkou
13:30 byl na světě 3950g 50 cm
Jelikož měl velikou hlavičku a uvízl mi tam a nechtělo se mu ven, tak přišla taková malinká asi 45kg vážící paní doktorka a skočila mi na břicho.
Byla to neuvěřitelná úleva jak ze mě vystřelil, :D ale chudáček byl přidušený a ještě k tomu měl teplotu :( . Šili mě asi 20 minut a manžel mi musel dovézt kruh na sezení, protože jsem nebyla schopna si sednout 4 dny.
Na pokoj mi ho dovezli až druhý den večer.
Ale jinak na vyvolávaný porod vzpomínám dobře a kdyby to bylo to samé i s druhým miminkem (někdy v budoucnu) tak bych byla úplně nejvíc spokojená
0 poděkování
Můj vyvolávaný porod :-)
Tak můj porod byl vyvolávaný, protože jsem přenášela. Nástup do porodnice byl 41+4, provedli oxytocinový test a večer zavedli půlku tabletky. Něco jsem začala pociťovat, ale spíš jen mě bolely záda v nepravidelných intervalech, než aby se něco dělo.
Den č. 2: ráno 6:30 monitor - zavedení tabletky - opět něco cítím, ale stále to jsou záda a nepravidelné intervaly. V 9:00 monitor č. 2 a zavedení další tabletky - nález se nezměnil :-)
11:00 monitor č. 3 a nález stejný, takhle pokračovaly monitory celý druhý den až do 22:00 hodiny, kdy se vše úplně uklidnilo
Den č. 3 ráno 6:30 monitor - zavedení tabletky - nic
9:00 monitor č. 2 - zavedení tabletky a pokud do 11:00 nic nebude, budeme plánovat sekci.
11:00 monitor č. 3 - vyšetření drsňákem doktorem, natočen monitor, který začal vypadat blbě
12:30 monitor č. 4 - svoláni doktoři, monitor na houby
13:59 malá narozena akutní sekcí :-) narozena ve 41+6tt :-)
Ačkoliv jsem se celou dobu bála, že to sekcí skončí, byly tu maminky, které mě uklidňovaly, že to tak skončit vůbec nemusí. I když jsem si neprožila kontrakce, porod jako takový a příští porod bude nejspíš také císařem, jsem ráda za vyvolávání :-) zas taková hrůza ten císař nebyl :-)
Den č. 2: ráno 6:30 monitor - zavedení tabletky - opět něco cítím, ale stále to jsou záda a nepravidelné intervaly. V 9:00 monitor č. 2 a zavedení další tabletky - nález se nezměnil :-)
11:00 monitor č. 3 a nález stejný, takhle pokračovaly monitory celý druhý den až do 22:00 hodiny, kdy se vše úplně uklidnilo
Den č. 3 ráno 6:30 monitor - zavedení tabletky - nic
9:00 monitor č. 2 - zavedení tabletky a pokud do 11:00 nic nebude, budeme plánovat sekci.
11:00 monitor č. 3 - vyšetření drsňákem doktorem, natočen monitor, který začal vypadat blbě
12:30 monitor č. 4 - svoláni doktoři, monitor na houby
13:59 malá narozena akutní sekcí :-) narozena ve 41+6tt :-)
Ačkoliv jsem se celou dobu bála, že to sekcí skončí, byly tu maminky, které mě uklidňovaly, že to tak skončit vůbec nemusí. I když jsem si neprožila kontrakce, porod jako takový a příští porod bude nejspíš také císařem, jsem ráda za vyvolávání :-) zas taková hrůza ten císař nebyl :-)
1 poděkování
Skvělý porod :-)
Porod mi vyvolávali ve 41+3, protože se do té doby nic nedělo. Tabletku mi zavedli asi v 11 dopoledne, kolem 11:30 se začaly na monitoru dělat malé obloučky, asi kolem 15. hodin jsem začala mít lehké MS bolesti. Kolem 16 hod mi odtekla plodová voda. Na průběžných monitorech se jim nějak nezdálo, že bych měla rodit, hodnoty byly tak asi 60-80 a já jsem to snášela dobře, tak mi ještě v 18:30 PA říkala, že budeme pokračovat až ráno, že se mám přes noc prospat. Podle dr. jsem byla otevřená jen asi na 2 cm a tvrdila mi, že mi plodovka určitě neodtekla (větší část šla do záchodu, na vložku minimum, tak byla přesvědčená, že to nebyla plodovka... ale netestla to). To už jsem ale měla kontra po dvou až třech minutách (trvaly minutu a půl), takže jsem nechápala, jak mě můžou posílat spát a že rodit nebudeme... :-( Manžela poslali s koncem návštěv v 19 hodin domů. Pak se vyměnila služba, nová PA mi pořádně utáhla sondu na monitoru, tak to hned lítalo na 127, otevřená jsem byla asi na 4, za další hodinu už asi na 7 cm a volala jsem manželovi, ať zase přijede... Těsně po 21. hodině jsme se dostali na porodní box a ve 21:39 byl malý venku :-)
Porod hodnotím jako rychlý a pohodový, bála jsem se tří dnů marných pokusů, které skončí císařem (tím mě všichni strašili), takže i přesto, že mi odpolední služba (dr. i PA) zbytečně brala naděje, porodila jsem za nějakých asi šest hodin od "oficiálního" začátku porodu (za ten považuji odtok plodové vody) a celkově za méně než 12 hodin od podání první (a jediné) tabletky na vyvolání. Pro mě to byl fakt úžasný zážitek! Jo, klystýr se nestihl vůbec, nástřih a šití minimální. Ze sálu na oddělení jsem si došla po svých a druhý den jsem si v pohodě sedla :-)
Pokud máte indukci před sebou, snažte se myslet pozitivně, je to hlavně v hlavě. A i na vyvolávaný porod se dá vzpomínat s úsměvem ;-)
Porod hodnotím jako rychlý a pohodový, bála jsem se tří dnů marných pokusů, které skončí císařem (tím mě všichni strašili), takže i přesto, že mi odpolední služba (dr. i PA) zbytečně brala naděje, porodila jsem za nějakých asi šest hodin od "oficiálního" začátku porodu (za ten považuji odtok plodové vody) a celkově za méně než 12 hodin od podání první (a jediné) tabletky na vyvolání. Pro mě to byl fakt úžasný zážitek! Jo, klystýr se nestihl vůbec, nástřih a šití minimální. Ze sálu na oddělení jsem si došla po svých a druhý den jsem si v pohodě sedla :-)
Pokud máte indukci před sebou, snažte se myslet pozitivně, je to hlavně v hlavě. A i na vyvolávaný porod se dá vzpomínat s úsměvem ;-)
3 poděkování
Rychlý porod
Vždy som bola presvedčená, že porodím normálne. Celé tehotenstvo som bola veľmi aktívna: cvičila som, chodila som na dlhé prechádzky, plávala som. Dokonca sme sa presťahovali a ja som toho dosť odnosila.
Ale efekt bol taký, že keď prišiel termín porodu, dcérke sa von proste nechcelo. Nakoniec sa teda rozhodlo o vyvolaní. Bola som celá nervózna a samozrejme som mala načítané na internete všetky hororové scenáre vyvolávaných porodov.
Po prijatí mi bola o siedmej ráno zavedená tableta. Doktorka utrúsila, že vlastne niesom dole vobec pripravená, takže to može trvať dlho, že mám prísť o jedenástej na druhú tabletu. To som tak potrebovala počuť :-).
Čakala som a čakala a ono sa nič nedialo. Je pravda, že vďaka zmatkom na šestinedelí, o ktorých sa nechcem rozpisovať, som sa na nejaké bolesti nesústredila.
O jedenástej som šla na porodní sál po druhú tabletu, na schodoch som síce cítila nejaký tlak ako MS, ale nebolo to nič extra bolestivé. Vyskočila som na kreslo, doktorka ma ešte pred zavedením druhej tablety vyšetrila. Vytreštila na mňa oči a spýtala sa, či nič necitím. Ja som s kľudom odpovedala, že teda trochu niečo cítim. Bola som už totiž otvorená na 4. Dostala som klistýr (na vlastnú žiadosť, nikto ma nenútil). Naozaj bolesti začali asi 11:30, za chvíľu boli po 2 minutách, ale dalo sa to zniesť. Všetci boli ale v kľude, vraj to bude ešte trvať. No a ya chviľu ma prišla vyšetriť PA, ktorá sa divila, že som už otvorená na 6. Píchli mi vodu, kontrakce zosílili boli po jednej minúte. A keď ma niečo po trinástej prišla PA znovu vyšetriť, tak mi len oznámila, že možem tlačiť :-D .
Po pár zatlačeniach bola Dianka vonku. Celkovo musím povedať, že naprávanie zlomenej ruky pri plnom vedomí, ma bolelo viac než porod ;-) .
Ale efekt bol taký, že keď prišiel termín porodu, dcérke sa von proste nechcelo. Nakoniec sa teda rozhodlo o vyvolaní. Bola som celá nervózna a samozrejme som mala načítané na internete všetky hororové scenáre vyvolávaných porodov.
Po prijatí mi bola o siedmej ráno zavedená tableta. Doktorka utrúsila, že vlastne niesom dole vobec pripravená, takže to može trvať dlho, že mám prísť o jedenástej na druhú tabletu. To som tak potrebovala počuť :-).
Čakala som a čakala a ono sa nič nedialo. Je pravda, že vďaka zmatkom na šestinedelí, o ktorých sa nechcem rozpisovať, som sa na nejaké bolesti nesústredila.
O jedenástej som šla na porodní sál po druhú tabletu, na schodoch som síce cítila nejaký tlak ako MS, ale nebolo to nič extra bolestivé. Vyskočila som na kreslo, doktorka ma ešte pred zavedením druhej tablety vyšetrila. Vytreštila na mňa oči a spýtala sa, či nič necitím. Ja som s kľudom odpovedala, že teda trochu niečo cítim. Bola som už totiž otvorená na 4. Dostala som klistýr (na vlastnú žiadosť, nikto ma nenútil). Naozaj bolesti začali asi 11:30, za chvíľu boli po 2 minutách, ale dalo sa to zniesť. Všetci boli ale v kľude, vraj to bude ešte trvať. No a ya chviľu ma prišla vyšetriť PA, ktorá sa divila, že som už otvorená na 6. Píchli mi vodu, kontrakce zosílili boli po jednej minúte. A keď ma niečo po trinástej prišla PA znovu vyšetriť, tak mi len oznámila, že možem tlačiť :-D .
Po pár zatlačeniach bola Dianka vonku. Celkovo musím povedať, že naprávanie zlomenej ruky pri plnom vedomí, ma bolelo viac než porod ;-) .
4 poděkování
Můj vyvolaný porod pro velký plod
Již od 30tt mě dr. strašíl, že malý bude velký cvalík. V 37tt mě dr. poslala na přeměření a malý měl odhadem již 3800g, za dva týdny jsem již chodila do poradný do nemocnice a tam malému naměřili odhadem 4200g a dr. mi řekl, že by bylo dobré porod vyvolat, protože je malej už velkej. Já na to tedy kývla a druhý den jsem mělá nástup do nemocnice. O půlnoci jsem dostala tabletu na přípravu hrdla a okolo 6hod ráno jsem začala pociťovat bolesti jako při MS. V 7hod mě přestěhovali na porodní sál a zavedli první tabletu. Půl hodiny jsem musela ležet. Pak mi bylo doporučený chodit po chodbě a donést si tam zbytek věcí. V 9 hod mi zavedli druhou tabletu, opět půl hodiny ležet. Potom už to začalo docela dost bolet, ale sestřička řekla, že to nic ještě není. Docela jsem zpanikařila, že to asi nezvládnu. V půl 11 mi praskl dr. vodu a pak to začalo, bolesti neskutečný. Okolo 13hod mi dovolili, že už může na sál i mamka (která semnou byla u porodu). Střídavě jsem chodila do sprchy a jinak byla na balonu. Pořád jsem se moc neotvírala, tak mi nakonec okolo 16 hodiny napíchli oxytocin. Bolesti byly nesnesitelné téměř po minutě a nejhorší bylo ležet na monitoru. No něják jsme to vydržela a když mi okolo 19hod řekla porodní asistentka, že můžu ve stoje přitlačit, tak jsem byla šťastná a viděla, že už bude brzo konec :) Malej se narodil v 19:44hod s 4110g a 53cm :) po porodu mi dr. řekl, že měli velký strach, že bude malej mít okolo 5kg.
2 poděkování
Vyvolávačka
Já teda moc nadšená z vyvolávání nebyla.
První věc, co se mi nelíbila, bylo to, že jsem musela na vyvolání ve středu, přestože jsem měla čas do pátku. Paní doktorka mi "vysvětlila", že je to státní svátek, bude tam sloužit míň doktorů, takže si přece nevezmu na svědomí, že kdyby se něco stalo, nebude tam třeba nikdo, kdo by to mohl včas vyřešit. OK. nechala jsem se ukecat - přítelem.
Dostala jsem první tabletu na vyvolání (už samotný zavádění je mňamka). Hodinu jsem musela ležet v posteli, bolelo mě absolutně všechno, pak se točil monitor, pak kontrola doktorky. Dostala jsem čípek na uvolnění svalů. Večer další tableta na vyvolání, hodina v posteli, monitor. Opravdu mě všechno bolelo jak čert, měla jsem děsný křeče, ale vyvolávačka nezabírala. Tak jsem dostala injekci na ty křeče, což bylo super. Večer něco na dobrou noc. Asi ve tři jsem se vzbudila a do šesti jsem měla kontrakce tak po 6-10 minutách (to už byl taky svátek mimochodem 5.7). Říkala jsem si super, něco malýho jsem snědla, došla jsem si pro čaj, ohřívala se ve sprše...ráno to prostě přešlo. No co. Přišel primář na vizitu a že by to potřebovalo něco na urychlení. Jsem mu řekla, že spíš na nový rozjetí a popsala jsem mu ráno. Když mě prohlížel, usoudil, že je čas na další vyvolávačku. Opět mňamka. Zase hodina v posteli, monitor. To už jsem lezla po zdi.
Vážně, měla jsem takový křeče v celým těle, že jsem na tom monitoru mohla hýbat jen hlavou. Šest minut v kuse :-D To už jsem psala příteli, ať dorazí - místo foťáku mimochodem přinesl scrabble, asi usoudil, že se nudím :-D No co, po další asi hodině, kdy jsem se nemohla ani nadechnout, mi sestřička sehnala porodní asistentku, aby mě vyšetřila. Ta mi velmi neurvale oznámila, že mi nic není, protože nerodím. Nález od rána ten samý 2,5cm. Juchů! To jsem si vážně přála slyšet, že si vymýšlím. Tak jsem zalezla zpátky do sprchy, kde jsem si na všech čtyřech opřela čelo o podlahu a nechala si sprchovat záda horkou vodou (už tam byl přítel). Sestřičce to přišlo divný, jsem jí říkala, že den před tím jsem na to dostala tu zázračnou injekci (to byl taky důvod, proč mi volala asistentku)...naštěstí se jí povedlo tu asistentku přesvědčit, aby mě pustila na porodní sál (stejně nikdo nerodil a jsou tam tři), abych si mohla zalézt do vany.
Došla jsem na sál. Vyšetření (dvacet minut od toho, kdy mi řekla, že nerodím) a byly to 4cm. Dostala jsem nějaký dvě injekce, jedna mi konečně umožnila dýchat, protože uvolnila ty křeče, kapačku s glukózou, doktorka mi píchla vodu...za dalších dvacet minut to bylo 8cm, po chvilce branka na 0,5cm. A pak už byla malá venku.
Dvě hodiny na sále - tak dlouho trval porod :-) a byl super. Až na tu uječenou asistentku a na to, že jsem se v pokračování nástřihu natrhla kam až to jen šlo. Dále na to, že mi dvě ženský huply na břicho a týden jsem se nemohla dotknout žeber. Dále na to, že jsem malou dostala až v zavinovačce (měla opravdu ošklivou barvu, ale jen chviličku). Bylo toho dost, co mohlo být lepší, ale víte co? Jediný, co mě štve, je to vyvolávání. A to hupsnutí na břicho - to jsem myslela, že budu zabíjet. Jinak to bylo super. Rychlý, to hlavně. Nic mi nebylo, ze sálu jsem si došla sama, šla jsem se nejdřív podívat, jak mi sestřička s přítelem koupou ten náš poklad. A měla jsem jí pořád u sebe, nenechala jsem jim jí ani na minutu bez vlastní přítomnosti.
Taky mě nenáviděla dětská (že odmítám nechat řezat do svýho miminka, když pupečník odpadne i sám), bylo mi to jedno, je to přece jen moje dítě. A je úžasný. Takže když se mě někdo ptá, jakej byl porod, musím zapřemýšlet, jestli se do toho počítá ten den a půl v křečích a neustálým prohrabování a bolestivých zákroků, nebo jen ta doba, kdy už jsem byla otevřená na ty 3cm a rodila jsem oficiálně. Protože ten oficiální porod byl fakt super a příště klidně zas. Jen po mně nikdo neskákejte, prosím :-)
První věc, co se mi nelíbila, bylo to, že jsem musela na vyvolání ve středu, přestože jsem měla čas do pátku. Paní doktorka mi "vysvětlila", že je to státní svátek, bude tam sloužit míň doktorů, takže si přece nevezmu na svědomí, že kdyby se něco stalo, nebude tam třeba nikdo, kdo by to mohl včas vyřešit. OK. nechala jsem se ukecat - přítelem.
Dostala jsem první tabletu na vyvolání (už samotný zavádění je mňamka). Hodinu jsem musela ležet v posteli, bolelo mě absolutně všechno, pak se točil monitor, pak kontrola doktorky. Dostala jsem čípek na uvolnění svalů. Večer další tableta na vyvolání, hodina v posteli, monitor. Opravdu mě všechno bolelo jak čert, měla jsem děsný křeče, ale vyvolávačka nezabírala. Tak jsem dostala injekci na ty křeče, což bylo super. Večer něco na dobrou noc. Asi ve tři jsem se vzbudila a do šesti jsem měla kontrakce tak po 6-10 minutách (to už byl taky svátek mimochodem 5.7). Říkala jsem si super, něco malýho jsem snědla, došla jsem si pro čaj, ohřívala se ve sprše...ráno to prostě přešlo. No co. Přišel primář na vizitu a že by to potřebovalo něco na urychlení. Jsem mu řekla, že spíš na nový rozjetí a popsala jsem mu ráno. Když mě prohlížel, usoudil, že je čas na další vyvolávačku. Opět mňamka. Zase hodina v posteli, monitor. To už jsem lezla po zdi.
Vážně, měla jsem takový křeče v celým těle, že jsem na tom monitoru mohla hýbat jen hlavou. Šest minut v kuse :-D To už jsem psala příteli, ať dorazí - místo foťáku mimochodem přinesl scrabble, asi usoudil, že se nudím :-D No co, po další asi hodině, kdy jsem se nemohla ani nadechnout, mi sestřička sehnala porodní asistentku, aby mě vyšetřila. Ta mi velmi neurvale oznámila, že mi nic není, protože nerodím. Nález od rána ten samý 2,5cm. Juchů! To jsem si vážně přála slyšet, že si vymýšlím. Tak jsem zalezla zpátky do sprchy, kde jsem si na všech čtyřech opřela čelo o podlahu a nechala si sprchovat záda horkou vodou (už tam byl přítel). Sestřičce to přišlo divný, jsem jí říkala, že den před tím jsem na to dostala tu zázračnou injekci (to byl taky důvod, proč mi volala asistentku)...naštěstí se jí povedlo tu asistentku přesvědčit, aby mě pustila na porodní sál (stejně nikdo nerodil a jsou tam tři), abych si mohla zalézt do vany.
Došla jsem na sál. Vyšetření (dvacet minut od toho, kdy mi řekla, že nerodím) a byly to 4cm. Dostala jsem nějaký dvě injekce, jedna mi konečně umožnila dýchat, protože uvolnila ty křeče, kapačku s glukózou, doktorka mi píchla vodu...za dalších dvacet minut to bylo 8cm, po chvilce branka na 0,5cm. A pak už byla malá venku.
Dvě hodiny na sále - tak dlouho trval porod :-) a byl super. Až na tu uječenou asistentku a na to, že jsem se v pokračování nástřihu natrhla kam až to jen šlo. Dále na to, že mi dvě ženský huply na břicho a týden jsem se nemohla dotknout žeber. Dále na to, že jsem malou dostala až v zavinovačce (měla opravdu ošklivou barvu, ale jen chviličku). Bylo toho dost, co mohlo být lepší, ale víte co? Jediný, co mě štve, je to vyvolávání. A to hupsnutí na břicho - to jsem myslela, že budu zabíjet. Jinak to bylo super. Rychlý, to hlavně. Nic mi nebylo, ze sálu jsem si došla sama, šla jsem se nejdřív podívat, jak mi sestřička s přítelem koupou ten náš poklad. A měla jsem jí pořád u sebe, nenechala jsem jim jí ani na minutu bez vlastní přítomnosti.
Taky mě nenáviděla dětská (že odmítám nechat řezat do svýho miminka, když pupečník odpadne i sám), bylo mi to jedno, je to přece jen moje dítě. A je úžasný. Takže když se mě někdo ptá, jakej byl porod, musím zapřemýšlet, jestli se do toho počítá ten den a půl v křečích a neustálým prohrabování a bolestivých zákroků, nebo jen ta doba, kdy už jsem byla otevřená na ty 3cm a rodila jsem oficiálně. Protože ten oficiální porod byl fakt super a příště klidně zas. Jen po mně nikdo neskákejte, prosím :-)
2 poděkování
Dva vyvolávané porody
Obě mé těhotenství probíhaly bez jakýchkoliv problémů. Jenom se drobečkům nechtělo na svět. První vyvolávaný porod trval nekonečných 13h. Kontrakce mi začali od podání tablety asi do hodiny. Druhý vyvolávaný porod byl rychlovka ... za 4,5h bylo po všem. Byl to pro mě onen zážitkový porod, který jsem si i přes tu bolest užívala. Kontrakce taktéž začaly asi hodinu od podání tablety. Díky tomu, že můžu oba porody srovnat, musím říct, že u mě to, že vyvolávaný porod je "horší" moc neplatí. Proto všem maminkám, které vyvolání čeká, vzkazuji, aby se nenechaly vydeptat a i když porod začne za pomoci lékařů, i tak může být krásným zážitkem. :-)
2 poděkování
Kdyby malého nevyvolali,jsem těhotná ještě teď
Termín porodu jsem měla 19.12.2012, ale já věděla, že ještě na Vánoce budu doma s manželem a synem a dalším synem, ale ten měl být pěkně v bříšku. A taky byl...
Na poslední kontrole jsem si vybrala datum vyvolání porodu a to 25.12.2012 a šla si pěkně užít svátky. Paní doktorka mi dala datum vybrat, protože děložní činnost byla stále 0, neměla jsem poslíčky, nic. Prostě malý poslouchal už v prenatálním stavu, neb mu maminka od početí vtloukala do hlavy - na Štědrý den budeme spolu doma! :-D
No a pak přišel 25.prosinec... V 8 ráno čtvrtka tabletky,co že to jako udělá. No a udělalo :-D V půl 9 lehké kontrakce. Pak sprška, klistýrek,kontrakce se postupně zhoršovaly, až mi PA musela pomáhat s pytlíkem dýchat, protože jsem na vrcholu kontrakce ztrácela dech. Manžel doběhl tak tak v 11:30 na sál a ve 12:06 se porodnicí ozval hlásek našeho druhého chlapečka :-)
Šla jsem do vyvolání se strachem, že budu rodit dva dny, že to bude hrůza a já nevim co. První porod přirozeně 10 hodin a 6 minut a druhý porod vyvolaný 4 hodiny a 6 minut. Pro mě byl druhý porod rychlejší, ale o dost bolestivější. Ty rychle nastupující kontrakce byla fakt lahůdka :-) Ale oba dva porody jsem si užila a už teď se těším na třetí... někdy... :-)
Na poslední kontrole jsem si vybrala datum vyvolání porodu a to 25.12.2012 a šla si pěkně užít svátky. Paní doktorka mi dala datum vybrat, protože děložní činnost byla stále 0, neměla jsem poslíčky, nic. Prostě malý poslouchal už v prenatálním stavu, neb mu maminka od početí vtloukala do hlavy - na Štědrý den budeme spolu doma! :-D
No a pak přišel 25.prosinec... V 8 ráno čtvrtka tabletky,co že to jako udělá. No a udělalo :-D V půl 9 lehké kontrakce. Pak sprška, klistýrek,kontrakce se postupně zhoršovaly, až mi PA musela pomáhat s pytlíkem dýchat, protože jsem na vrcholu kontrakce ztrácela dech. Manžel doběhl tak tak v 11:30 na sál a ve 12:06 se porodnicí ozval hlásek našeho druhého chlapečka :-)
Šla jsem do vyvolání se strachem, že budu rodit dva dny, že to bude hrůza a já nevim co. První porod přirozeně 10 hodin a 6 minut a druhý porod vyvolaný 4 hodiny a 6 minut. Pro mě byl druhý porod rychlejší, ale o dost bolestivější. Ty rychle nastupující kontrakce byla fakt lahůdka :-) Ale oba dva porody jsem si užila a už teď se těším na třetí... někdy... :-)
2 poděkování
Dva vyvolávané a rychlé porody
Oba kluky jsem rodila kvůli protilátkám týden před TP, ráno jsem nastoupila do porodnice, manžel odjel domů s tím, že to může trvat i tři dny, první dávka oxytocinu po obědě, druhá po večeři, kolem osmi první nepatrné kontrakce a ujišťování sester, že manželovi je ještě zbytečné volat, hodinu před půlnocí oba kluci venku a tatínek na porodním sále až když je balili :-D Tvrdí, že jestli budu rodit potřetí, tak se ode mne nehne :-N
2 poděkování
Vyvolaný porod
Ve 40+5 termín vyvolání porodu.Tableta zavedena V 8,30 bolesti začaly skoro ihned. Ve 14,30 najednou skončily. Na druhý den se to opakovalo znovu. Tablety zavedeny a kolem druhé hodiny zase bolesti přestaly. Zavedli mě nazpět na pokoj a řekli, že zítra znovu nebo jestli se to nepovede půjdu na císař .Asi po 2 hodinách pro mě přišli - asi protože jsem to probrečela, doktorka mi píchla plodovou vodu a za tři hodiny byl malý na světě. Byly to asi moje 2 nejhorší dny v životě tolik bolesti, ale výsledek stojí za to a jsem ráda, že ho mám a děkuji svému manželovi, že to všechno sdílel se mnou. Celou dobu mě hladil po zádech a držel za ruku .
2 poděkování
Vyvolávaný a rychlý porod
Šla jsem ve 39+5 do porodnice do poradny a pak na UZ, kvůli kontrole průtoku v pupeční šňůře. Tam mi řekli, že mám v děloze málo plodové vody a bude lepší porod vyvolat. Takže si mě tam rovnou nechali. V 15.10 mi zavedli tabletu, se slovy, že to může trvat až dva dny :-D Ale já už po hodině měla pěti minutové kontrakce. Manžel už tam byl se mnou, už ho ani neposlali domů a rovnou, že se jde na porodní sál :) A ve 20:58 byla malá na světě :) Ani jsem si nenechávala dát epidural, bolesti byly, ale nic co by se nadalo vydržet (prasklý slepák byl horší).
2 poděkování
Rychlý porod
Vyvolávaný porod jsem měla kůli cukrovce. Doufala jsem, že to vyjde přirozeně, protože na prohlídkách mě doktor vždy ujišťoval, že jsem připravená a že co nevidět porodím. Nakonec jsem nastoupila ráno do porodnice na indukci. Po prohlídce mi zavedli rovnou tabletku do čípku, protože byl dostatečně otevřen(10:42). První hodinu se nic nedělo, tak poslali manžela domů, že to bude trvat. Nicméně následně se situace dramaticky změnila. Začali pravidelné bolesti, tak jsem žádala kontrolu, cestou k doktorce na křeslo mi praskla voda a doktorka řekla ať zavolám manželovi, že rodíme (11:30). Píchli mi antibiotika do žíly kapačkou a připojili na monitor. V tu dobu začali šilené bolesti po 2 minutách, ačkoli na monitoru velice nízké hodnoty. Svíjela jsem se jak jen to šlo. Pak jsem si zavolala sestru, protože dokapala kapačka a řekla, že mám kontrakce po 2minutách, koukla na monitor a zakroutila hlavou. V tom jsem měla kontrakci a když mě viděla šáhla na sondu posunula ji trošku výš a už jsem měla hodnoty jak hrom. Všichni začali kolem mě rychle běhat a přesouvat mě na porodní sál. Při sepisování nějakých dokumentů na sál jsem už musela při kontrakci zatlačit, jinak to nešlo. Naštěstí další kontrakci jsem už ležela a u hlavy stál manžel, který se nestihl ani otočit doma. Doktorka řekla, že jsem na 10 a můžu začít tlačit. A ve 12:40 byla malá na světě. Muselo se šít, ale nevím zda to bylo překotným prodem nebo tím, že šla vedle hlavičky i ručička. Nicméně jsem za tento porod moc ráda, protože sice byl hodně bolestivý, ale ušetřil mi hromadu sil do další dní.
3 poděkování
Vyvolávaný porod
Ve 40+3 domluveno vyvolání porodu, v 10.00 zavedena tableta, ve 13.20 byla malá na světě - ale akutní sekcí.
2 poděkování
Vyvolaný porod
Ráno kontrola a už si mě tam nechali skrz vyšší tlak, který byl co hodinu vyšší. Takže 16:27 mi byla zavedena tableta a 23:55 byla malá venku :-)
4 poděkování