Vyvolávaný porod je záležitost, před kterou mají mnohé ženy obrovský respekt. Proč lékaři přistupují k vyvolání porodu a jak vlastně v praxi probíhá? Jsou s tzv. indikovaným porodem spojena i nějaká rizika? I to se, mimo jiné, dozvíš v našem článku.

Co je to vyvolávaný porod?
- Vyvolání porodu je zásah do těhotenství za účelem jeho ukončení, které musí mít svůj důvod (indikaci). Provádí se tedy ve specifických, ale ne raritních případech, kdy by pokračování těhotenství znamenalo větší riziko než porod dítěte. Dalo by se tedy říci, že vyvolání porodu minimalizuje rizika, která by mohla vést ke zdravotním důsledkům jak na straně matky, tak i dítěte.
- Stejně tak se vyvolání porodu provádí tehdy, pokud:
- Se spustí kontrakce, ale neodtéká plodová voda2.
- Plodová voda odtéká, ale kontrakční činnost dělohy nezačala.
- Porod postupuje pomalu nebo nepostupuje vůbec.
- Vyvolávaný neboli tzv. indikovaný porod probíhá vždy v nemocnici pod neustálým dohledem lékařů. Sleduje se zde průběh a zesilování kontrakční činnosti, otevírání děložního čípku i ozvy děťátka, přičemž vyvolat porod lze před jeho předpokládaným termínem, v době termínu, ale i po termínu.
- Pokud se porod vyvolává i přesto, že k tomu nejsou zdravotní indikace, ať už ze strany matky nebo dítěte, říká se této formě porodu tzv. programovaný porod. Předchází mu žádost a informovaný souhlas rodičky. Důvodem může být například přání matky rodit v době, kdy má službu její zasmluvněný lékař. Ne všechny porodnice však programovaný porod podporují, vždy se musí jednat o těhotenství bez komplikací v přibližném termínu porodu a děťátko musí být otočeno v tzv. fyziologické poloze, tedy v ideálním případě hlavičkou dolů.
- Současné statistiky říkají, že vyvolání porodu probíhá ve 20 % všech těhotenství.
Způsoby vyvolání porodu
Porod lze vyvolat několika způsoby. Zvolení formy závisí na mnoha faktorech – zdravotním stavu matky i dítěte, odtékání nebo neodtékání plodové vody, přítomnosti nebo nepřítomnosti kontrakcí, stavu děložního čípku, týdne těhotenství a časové tísně, do které se rodička i lékaři důsledkem zdravotních komplikací dostanou. Pokud ale jde o závažné zdravotní problémy, namísto vyvolání vaginálního porodu se volí akutní sekce (císařský řez v narkóze).
Farmakologické vyvolání porodu
- Oxytocin – oxytocin je hormon, který je zodpovědný za kontrakční činnost dělohy a po porodu je důležitý i pro to, aby se rozjelo kojení. Říká se mu hormon lásky nebo štěstí, protože přirozeně se do krve vyplavuje při stimulaci erotogenních zón nebo při bondingu33 matky a dítěte. Pokud jde o vyvolávaný porod, ženě se podává ve formě infuze. Tato forma vyvolání porodu se často volí v případě, že odtéká plodová voda, ale nejsou přítomny kontrakce dělohy.
- Prostaglandin – této formě „vyvolávačky“ se často říká i pilulka na vyvolání porodu. Ve skutečnosti však nemusí jít jen o tabletu – prostaglandin, tedy hormon vyvolávající porod, může být aplikován také ve formě gelu. Na rozdíl od oxytocinu se zavádí přes vagínu k děložnímu čípku. Podporuje nejen kontrakční činnost, ale také otevírání děložního hrdla.
Manuální vyvolání porodu
- Propíchnutí plodových obalů – tomuto úkonu se také říká amniotomie nebo dirupce vaku blan. Jedná se o prasknutí plodové vody2 lékařem, přičemž žena leží na gynekologickém lůžku a přes děložní čípek se k plodovým obalům zavede nástroj s tenkým hrotem. Okamžitě tedy nastává odtok plodové vody a porod se rozebíhá. Amniotomie se nejčastěji provádí tehdy, pokud žena vnímá kontrakce, ale plodové obaly stále nepraskly a porodní cesty jsou na porod připraveny.
- Hamiltonův hmat – Hamiltonův hmat59 je poměrně kontroverzním tématem a vždy by tomuto úkonu měl předcházet souhlas rodičky. Jedná se o speciální manuální úkon, během kterého lékař prstem oddělí plodový vak od děložní sliznice, přičemž se předpokládá, že tento hmat způsobí vyplavování prostaglandinu. Provádí se přes vagínu a zatímco některé rodičky ho vnímají bolestivě, jiné ho zase téměř necítí. Hamiltonův hmat se provádí pouze v případě, je-li děložní čípek alespoň částečně otevřený, přičemž jeho účinnost není spolehlivá.
- Zavedení balónkového katétru – přes pochvu se k děložnímu čípku zavede katetr s balónkem, který jej během 12 až 24 hodin šetrně mechanicky roztáhne. Některé porodnice tento úkon nevyužívají téměř vůbec, jiné jej zase vnímají jako metodu první volby vyvolání porodu nebo přípravy na něj. Alternativou, která se využívá častěji, je zavedení tenkých tyčinek do děložního hrdla, které ho, stejně jako balónkový katétr, šetrně roztáhnou, a tím připraví na porod.
Indikace k vyvolání porodu
- Přenášení – tzv. potermínové těhotenství, které by pro dítě znamenalo riziko. Placenta, která dítě po celou dobu v děloze vyživuje, má totiž svoji životnost. Jakmile dochází k jejímu stárnutí důsledkem přenášení, přestává naplno plnit svou funkci, dítě má pak omezený přísun kyslíku a živin. Důležité je ještě podotknout, že o přenášení jde tehdy, pokud doba těhotenství přesáhla 42. týden těhotenství2.
- Tvorba protilátek v krvi matky – jde o případ, kdy má matka negativní Rh faktor16 krve a dítě zase pozitivní – říká se tomu také Rh inkompatibilita. Především na konci těhotenství nebo v těhotenství po termínu, vzniká riziko, že protilátky v krvi matky začnou stoupat, což samo o sobě představuje nebezpečnou situaci.
- (Předčasný) odtok plodové vody bez kontrakcí – začala-li odtékat plodová voda, ať už před termínem, nebo v době termínu porodu, a nerozbíhá se do 24 hodin kontrakční činnost dělohy, lékaři často volí podání oxytocinu. Důvodem je riziko přenosu infekce na miminko přes porušené plodové obaly, které jej před infekcemi během celého těhotenství chránily.
- Kontrakce bez odtoku plodové vody – může nastat i opačná situace – jsou přítomny kontrakce, ale plodový vak chránící děťátko stále nepraskl. V takových situacích se volí manuální propíchnutí plodových obalů.
- Nedostatečná činnost placenty – pokud placenta krátce před plánovaným termínem porodu přestává plnit svou funkci, lékaři po zvážení všech rizik často volí porod dítěte. Pokud je dostatečně připraveno na přežití mimo dělohu, není důvod čekat na komplikace, kterými by nedostatečně fungující placenta ohrozila jeho přežívání v bříšku.
- Hypertrofie plodu – tento pojem pojmenovává jev, kdy je miminko již krátce před termínem příliš velké. V takových případech není třeba čekat do termínu porodu, protože dítě je dostatečně zralé.
- Nepostupující porod – výjimečně se stává, že první doba porodní, tedy doba, kdy žena vnímá kontrakce, trvá příliš dlouho a vnitřní branka děložního čípku se neotevírá. V takovém případě vyvolání porodu samotný porod spíše „popožene“.
- Onemocnění na straně matky – nejčastěji jde o těhotenskou cukrovku nebo o problémy s vysokým tlakem, které vedou ke komplikacím s placentou a průtokem krve k miminku. Pokud však jde o závažnou formu průběhu některého z těchto onemocnění, lékaři mohou místo vyvolání porodu rozhodnout o akutním císařském řezu.
- Úmrtí dítěte v děloze – bohužel vyvolání porodu se skloňuje také v případech, kdy dítě v děloze zemře. Tehdy čeká ženu porod mrtvého miminka, jehož průběh je veden uměle.
Jak probíhá vyvolávání porodu?
- Mylnou představou je, že pokud ženě začnou vyvolávat porod, porodí do několika hodin. Určitě nelze říci, že tomu tak v některých případech není, ale skutečnost někdy bývá jiná – celý úkon vyvolávání porodu může trvat několik dní, přičemž vše závisí především na připravenosti děložního čípku.
- V souvislosti s tím se můžeš setkat s pojmem „preindukce“ či tzv. předpříprava porodu. Jedná se o soubor různých úkonů, které děložní čípek připraví na jeho otevření.
- V praxi se nejčastěji jedná například o zavedení již zmíněných tenkých tyčinek do děložního čípku, které z prostředí kolem absorbují vlhkost. Důsledkem toho během několika hodin znásobí svůj objem a postupně šetrným způsobem pootevřou děložní hrdlo tak, aby lékaři mohli postoupit o krok dále, tedy začali vyvolávat porod.
- Preindukce porodu se provádí po hospitalizaci rodičky, přičemž se neustále monitoruje její zdravotní stav, stejně jako podmínky, které má děťátko v bříšku. Po odstranění tyčinek z děložního hrdla se následně začne vyvolávat porod, většinou farmakologickou formou.
Jak dlouho trvá vyvolaný porod?
- Na tuto často kladenou otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Průběh vyvolávání porodu totiž ovlivňuje velké množství faktorů. Jmenovitě jde například o skutečnost, zda je potřebná preindukce, nebo fakt, jakým způsobem ženské tělo reaguje na podávání oxytocinu nebo prostaglandinu.
- Vyvolávaný porod tedy může trvat několik hodin, ale klidně i dva dny – pokud lékaři nezaznamenají žádné komplikace, které by vedly k rozhodnutí těhotenství ukončit císařským řezem.
- Pokud se porod nerozbíhá, případně plynule nepřechází do druhé doby porodní, lékaři mohou podání hormonů vyvolávajících porod zopakovat. Jakmile však ujde více než 48 hodin a opakované aplikování hormonů nezabírá, pravděpodobně se těhotenství ukončí císařským řezem.
Rizika vyvolávaného porodu
- Rizikům vyvolávaného porodu lékaři předcházejí tím, že zvolí vhodný způsob indukce, díky kterému se ženské tělo na porod předem připraví. I z toho důvodu se v některých případech provádí již zmíněná preindukce porodu, která připraví porodní cesty a roztáhne děložní čípek.
- Jakmile jsou porodní cesty připraveny k příchodu děťátka, vyvolaný porod mohou ztížit stejné komplikace jako přirozený vaginální porod, který se rozběhl sám, bez pomoci lékařů.
- Často ženy říkají, že jejich vyvolávaný porod více bolel, tedy že cítily silnější kontrakce. Tato skutečnost je však nesmírně individuální a nelze ji považovat za jednoznačně platný fakt. Tak jako některé ženy nereagují na podání hormonů vyvolávajících porod, jiné zase mohou zaznamenat doslova expresní reakci, která bohužel vede i k silnějším kontrakcím.
- Rizika indikovaného porodu tedy lze shrnout následovně:
- Císařský řez – sekce je často důsledkem nesprávného vedení vyvolávaného porodu, kdy lékaři podcení preindukci.
- Slabá reakce rodičky na podání hormonů – jsou ženy, které na oxytocin a prostaglandin nereagují a porod se jim nerozběhne. Taková forma reakce také vede k porodu císařským řezem.
- Přehnaná reakce ženského těla na podání hormonů – porod se rozbíhá rychle, téměř ihned po podání oxytocinu nebo prostaglandinu, což způsobí silnější bolest, kterou je třeba tlumit dalšími léky.
- Není možné předpovědět délku porodu – reakci rodičky na vyvolání porodu nelze předpovědět, důsledkem čehož může nastat delší porod, který rodičku vyčerpá, ale také expresně rychlý porod, který může být bolestivější.
Epidurál a vyvolávaný porod
- Možná se i ty setkáš s informací, že při vyvolávaném porodu nelze využít epidurální analgezii jako formu tlumení porodních bolesti. Můžeme tě však ujistit, že jde o mýtus a vyvolání porodu epidurál nevylučuje.
- Důležité je jen správné načasování podání epidurálu. Často se totiž říká, že dokáže zastavit průběh porodu. I z toho důvodu ho lékaři ženě podávají v době, kdy je vyvolávaný porod rozjetý a postupuje.
Mohlo by tě také zajímat

Růst bříška v těhotenství
Nastávající maminky obvykle na začátku těhotenství pozorují, kdy se jim začne zakulacovat bříško. Prozradíme ti, v jakém týdnu k tomu zhruba dojde, co všechno tento proces ovlivňuje a jak bříško poroste v průběhu měsíců tzv. jiného stavu.
Více na Modrém koníku
- Zapoj se v diskuzi.
- Všechny diskuze
- Příklady diskuzí o vyvolávání porodu: Vyvolávaný porod. Měly jste oxytocin? • Vyvolávaný porod v 36. tt. Máte pozitivní zkušenosti?
- Zařaď se do tematických skupin
- Zeptej se odborníka v Poradnách.