Bonding (vazba po porodu29) může být z angličtiny přeložen jako připoutání, nalepení se, je pokračováním a utužením vztahu matky (a otce) s dítětem již z prenatálního období, jedná se o posílení vzájemného emočního naladění a biologicky přirozeného a intuitivního chování novorozence7 i matky a otce. Velké kulaté oči, pohled, zvuky, pláč, měkká kůže miminka a její vůně podporující kontaktní vazbu, která slouží k tomu, aby si miminko udrželo matku ve své blízkosti. Porodní a poporodní hormonální změny a fyzický kontakt silně podporují vznik láskyplného vztahu dítěte k rodičům a rodičů k dítěti a také rozběhnutí a udržení laktace. Bonding tedy slouží k vytvoření raného kontaktního spojení rodičů s miminkem během prvních hodin a dnů po porodu a do značné míry ovlivňuje způsob, jakým se matka bude v budoucnu o dítě starat.

Bondingu napomáhá položení novorozence na nahou kůži matky tak, že dítě leží na jejím břichu a hlavičku má na jejích prsou, miminko je možné, ale ne nutné, lehce otřít (kromě ručiček - plodová voda totiž voní jako matčiny prsy), poté jsou oba dohromady zakryti teplou přikrývkou, tento kontakt novorozence uklidňuje, umožňuje mu matku poznat všemi smysly a udržuje ho v teple.
V prvních minutách po porodu se, ničím nerušené miminko nalézá ve stavu poklidné bdělosti, kdy nepláče a upřeně hledí matce do očí, olizuje si ručičky a tulí se k matčiným prsům, pomalu se přesunuje k bradavce, očichává ji, olizuje a směřuje tak k samopřisátí5. Než k němu dojde, může to trvat i 30 minut až hodinu, poté miminko obvykle usíná. Proto je důležité ponechat matce a dítěti po porodu soukromí a je velmi vhodné odložení rutinních procedur, jako jsou měření, vážení a očištění dítěte3, podání injekce vitamínu K, na pozdější dobu, minimálně o hodinu, dvě, ale i o celý den, a poté je provádět v těsné blízkosti matky, neoddělovat ji od miminka.
Dalším důležitým prvkem je dotýkání se miminka, hlazení je nejen příjemné, ale také stimuluje novorozence k pravidelnému dýchání. Nelze opomenout ani dívání se na miminko, během první hodiny po porodu má novorozenec oči široce otevřené (za předpokladu, že v místnosti není ostré světlo) a vidí právě na dálku od matčiny bradavky k jejím očím. Novorozenci také umí odlišit hlasy svých rodičů (a dokonce i sourozenců) od ostatních, pro je důležité i mluvení na miminko, uklidňuje ho to a pomáhá mu se cítit doma. Po alespoň 2h na porodním sále (pokud porod probíhal v porodnici) je maminka současně s miminkem přepravena na pokoj s plným rooming-inem3, miminko není ani poté od maminky separováno.
Bonding si každá rodička představuje podle svého, a proto nerespektuje-li personál porodnice přání rodičky o bondingu a trvá na rutinních záležitostech, týkající se očištění a zvážení miminka, je nutné, aby na bonding dle přání rodičky dohlížel i partner nebo jiný doprovod u porodu137, např. dula1, který je s bondingem seznámen předem. Jejich úkolem je, aby se domluvili s porodní asistentkou a dětskou sestrou, popř. lékaři a provedli rodičce požadovaný bonding.
Výhody bondingu a plného rooming-inu
Plný rooming-in znamená, že je dítě nošeno, spí společně s matkou a neleží v postýlce vedle matčiny postele.
- dítě méně pláče, je spokojenější, protože je na jeho potřeby reagováno rychle, dříve, než se rozpláče
- dítě se dříve naučí rozlišovat den a noc, protože je nablízku matce, která se snaží spát za tmy, v noci
- matka mívá méně potíží s kojením, protože může kojit70 často, tzv. na požádání, v průběhu dne i noci
- dítě bude mít žloutenku11 s nižší pravděpodobností, nejspíše z důvodu častějšího kojení
- matka si lépe odpočine, protože má své dítě nablízku a vidí, že je spokojené a v pořádku
- personál porodnice se nemusí soustředit na novorozence, může se plně věnovat matce, poskytnout jí péči a psychologickou podporu
- matka bude mít poporodní depresi s nižší pravděpodobností, protože má po porodu větší důvěru ve své schopnosti se o dítě postarat, lépe zvládá stresové situace
10 kroků jak podporovat bonding podle Michaely Mrowetz:
- nahé dítě by mělo být položeno na nahé tělo matky ihned po porodu (v případě císařského řezu k obličeji matky, protože i při sekci je bonding možný),
- kontakt mezi matkou a novorozencem by neměl být přerušován min. 2 hodiny, nejvhodnější je délka 12 hodin (v případě porodu císařem se zajišťuje bonding otec dítěte),
- dítě by mělo být ošetřeno na těle matky, poté zabaleno do teplé osušky a deky (maminky by se po porodu měly sprchovat co nejpozději a vyhnout by se měly omývaní prsou)
- dítě by mělo být s matkou v kontaktu kůže na kůži (tzv. skin to skin)
- měl by se podporovat vizuální kontakt, tzn. oči matky by se měly dívat do očí dítěte a nikoliv do fotoaparátu, telefonu, na kterém píše smsky apod.), pokud rodila žena vleže, měla by mít podloženou hlavu
- první přisátí by mělo být iniciováno dítětem do 30 minut od jeho narození, během této doby se matka s dítětem seznamují, dítě si začíná strkat ručičky do pusy a pomalu se začne přibližovat k bradavce matky a poprvé se samo přisaje. Ručičky miminka by se neměly od plodové vody omývat. V případě medikovaných porodů bývají děti unavené a měly by si odpočinout, během odpočinku vylučuje matka i dítě oxytocin4, což utužuje jejich vzájemný vztah.
- bonding má být prováděn v pohodlné poloze matky (v křesle, na posteli, tělo podloženo polštáři), dítě by mělo být v náruči matky
- prostředí by mělo být klidné, vstřícné a intimní bez narušování personálem nemocnice
- vyšetření a ošetření dítěte by mělo být prováděno na těle matky (např. podvázání pupečníku, změření Apgar skóre67), rizikově narozené dítě by mělo být během vyšetřování pod dohledem matky
- při prvních okamžicích setkání dítěte s matkou by měla být vypnutá veškerá technika (telefony, fotoaparáty, videokamery) a rodiče by si měli tento okamžik co nejvíce užívat
Bonding u nefyziologického porodu
Mohou ale nastat situace, kdy z lékařského hlediska není možný kontakt matky a dítěte ihned po porodu, v případě císařského řezu81, vyvolávaného nebo předčasného porodu. Miminko by mělo být přiloženo alespoň na pár minut k obličeji maminky a poté ponecháno na nahé hrudi tatínkovi. Není-li možné ani to, neznamená to, že k vytvoření kontaktní vazby nemůže dojít, neboť ta se vytváří i během následujících dnů, týdnů až měsíců, především s pomocí dalších prostředků kontaktního rodičovství17. Tyto prostředky pomáhají i s upevňováním kontaktního vztahu rodičů s dětmi, s kterými bonding proběhl ideálně.
Bonding lze provádět i po narození nedonošeného dítěte4, kdy je dítě vyjmuto z inkubátoru a přiloženo k matce tzv. klokánkování, které napomáhá nastartovat laktaci a tedy i kojení předčasně narozených dětí10.
Více o klokánkování v samostatném článku: Klokánkování3.
Kontakt s dítětem i v pozdější době, není-li to možno ihned po porodu, je velmi důležitý pro další vývoj vztahu mezi matkou a dítětem. Matka je méně náchylná ke stresovým2 situacím během období šestinedělí10 nebo později propadáním depresí.
Více o depresi, která může matku po porodu potkat se dočtete v samostatném článku: Poporodní deprese.
Použité zdroje
- William Sears, Martha Sears: Kontaktní rodičovství
- Michaela Mrowetz, Ivana Antalová a Gauri Chrastilová: Bonding - porodní radost.
- http://porodniradost.blogspot.cz/
- http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/03/17.pdf
- https://dulyservis.webnode.cz/
- https://www.mamila.sk/clanky-o-dojceni/prve-dojcenie-po-porode/
- http://www.babyweb.cz/podpora-rane-vazby-po-porodu-cisarskym-rezem