Šestinedělí
9 zkušeností
Šestinedělí nebo také puerperium je období, které nastává po porodu27 zkušeností (nebo po spontánním potratu13 či umělém ukončení těhotenství). Během šestinedělí by se měla zhojit všechna poporodní poranění a organismus ženy dostat do téměř původního stavu, jako před těhotenstvím24. Porodem začíná období plné hormonálních změn v těle novopečené maminky. Maminky mají radost, že čekání na miminko skončilo a mají svého novorozence7 konečně u sebe, na druhou stranu se musí žena vyrovnat s novou rolí matky, musí se naučit rozumět potřebám svého dítěte a naučit se skloubit denní harmonogram tak, aby vyhovoval matce, dítěti, ale také partnerovi.
Novorozenec může mít rozhozený spánek6 (spí ve dne a v noci pláče, křičí), někdy málo jí, jindy vyžaduje naopak krmení každou chvilku. Žena by si měla zavolat na pomoc někoho ze známých, komu důvěřuje, aby jí pomohl se do nové životní role dostat, protože nechávání vše v tak těžkých, nových okamžicích jen na svou osobu může způsobit i tak závažný stav, jako je poporodní deprese. Proto by se žádná čerstvá maminka neměla bát požádat o pomoc kohokoli z blízkých (maminku, sestru, tchýni, švagrovou, kamarádku, atd.), než podléhat stavu s myšlenkami, že je všechno špatně a s příchodem nového člena rodiny se dějí moc velké změny, které nejdou zvládat.
Šestinedělí má dvě fáze:
- Rané (časné) šestinedělí - jedná se o prvních 10 dnů po porodu, jejichž náplní je zejména hojení poporodních poranění a také nástup a stabilizace tvorby mateřského mléka7.
- Pozdní šestinedělí - kdy dochází k regeneraci pánevního dna, stále probíhá hojení ran a tělo se pozvolna navrací do normálu. Zde nastává vhodná doba pro cvičení v šestinedělí.
Fyziologické změny
Ve velké míře se uvolňuje hormon oxytocin4, což způsobuje stahování dělohy3 do původních rozměrů. Tento proces může být provázen velkou bolestí podbřišku1, podobně jako u silnější menstruace2. Bolest se projevuje zvláště při kojení70. Čím více má žena za sebou porodů, tím bývá zavinování dělohy bolestivější. Při zavinování dělohy z těla odcházejí očistky (tekutina obsahující hlen, krev a děložní tkáně).
Na konci šestinedělí se u ženy může objevit první menstruace po porodu3.
Další nepříjemná situace může nastat s vyprazdňováním. Ženy, zvláště po vaginálním porodu27 a nástřihu hráze - epiziotomií19, mohou mít v prvních dnech po porodu problémy se stolicí. V takovém případě pomáhá strava bohatá na vlákninu a dostatek tekutin, aby se funkce střev navrátila do normálu. Doporučuje se jíst švestkový kompot či sušené švestky.
Některé změny však bohužel zůstávají navždy. Jedná se především o strie25 (pajizévky), kožní změny či trhlinky na děložním hrdle.
Cvičení po porodu
Cvičení v šestinedělí má značný význam. Nejen že pomáhá tělu k rychlejší regeneraci, ale také je to dobrá prevence poporodních obtíží, jako jsou:
- bolesti zad3
- sestup dělohy
- problémy s udržením moči
Cvičení se především zaměřuje na:
- Prsní svaly - posilováním těchto partií se podporuje tvorba mateřského mléka7.
- Pánevní dno - svaly pánevní dna jsou porodem ochablé, proto je vhodné je posílit a zpevnit.
- Břišní svaly - posilování břišních svalů je možné pouze v případě, nedošlo-li během těhotenství k rozestupu přímých břišních svalů (diastázy). Při posilování rozestoupených svalů by došlo ke zhoršení diastáze. Proto se zkraje posilují zpravidla jen šikmé břišní svaly.
- zavinování dělohy - je možno posilovat již na oddělení šestinedělí. Tento cvik se provádí tak, že si maminka lehne na břicho a dlaní podloží oblast žaludku.
Cvičení by mělo přinášet dobrý pocit a dobrou náladu a v žádném případě nesmí bolet.
Se cvičením by se mělo začínat pozvolna, nejlépe po kojení.
Více o možnostech cvičení v šestinedělí se dočtete v hlavním článku: Cviční po porodu3.
Hygienická opatření v šestinedělí
- Miminko nesmí přijít do styku s očistkami, proto je nutno brát zřetel na zvýšenou hygienu.
- Časté omývání rodidel (po močení, stolici a kojení). Mýt by se žena měla vlažnou vodou, vhodné je použití tekutá mýdla vhodná pro intimní hygienu nebo mýdla s obsahem dubové kůry k lepšímu hojení porodního poranění. Používání parfémovaných mýdel může způsobit vznik kvasinkové infekce4.
- Častá výměna hygienických vložek. Ženy by se měla vyhnout užívání ultratenkým vložkám, které nejsou prodyšné a jsou vhodným místem pro vznik bakterií. Vhodné je také používat i nadále síťované kalhotky a poporodní vložky.
- Volit raději sprchování (koupel v šestinedělí není vhodná).
- Při odcházení očistků by se měly páry vyhnout také pohlavnímu životu.
Péče o prsa
- Prsy omývat denně vlažnou vodou bez mýdla
- Používat bavlněné podprsenky, nejlépe mateřské16
- Do podprsenky vkládat prsní vložky14, které nasáknout přebytečné odtékající mateřské mléko
- Sušení prsou provádět lehkým dotykem ručníku, ne třením
- Po kojení nechat bradavky a dvorce oschnout volně na vzduchu
I v současnosti přetrvává pro čerstvé maminky nebezpečí infekce, proto v případě horečky1 či dlouhodobě zvýšené teploty, je potřeba vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.
Vždy je nutno informovat lékaře o tom, že žena kojí.
Strava v šestinedělí
V období kojení by maminky měly dbát na výživnou stravu, neboť nutriční nároky jsou vyšší než-li byly v těhotenství24. Strava má být vyvážená, nesmí chybět ovoce a zelenina a také je nutné nezapomínat na pitný režim7.
V souhrnu se dá říci, že tři bohatá jídla denně a svačinky mezi nimi složené z ovoce, zeleniny a mléčných výrobků, by měly pokrýt nutriční nároky kojící maminky tak, aby měla dostatek energie a netrpěla únavou.
Během kojení je vhodné omezit pití kávy a černého čaje, protože brání vstřebávání vápníku ve střevě.
Je nutno mít na paměti, že vše co vypije či sní kojící maminka, přechází následně do mateřského mléka.
Sex po porodu
Nejlépe bude začít v době, kdy budou mít o sex zájem oba partneři.
Více v hlavním článku: Sex po porodu39.
Kontrola u gynekologa
Po uplynutí šestinedělí by měla žena navštívit svého gynekologa, který v průběhu vyšetření zkontroluje poporodní poranění, stav děložního hrdla, hráze a poševních stěn. Lékař vyšetří i děložní čípek a provede odběr stěrů na cytologické vyšetření4. Toto se provádí v rámci prevence možného vzniku rakoviny.
Při této kontrole by se měla žena s lékařem poradit i o vhodné antikoncepci15.
Nejdůležitější činností by mělo být pro šestinedělku kojení, sžívání se s miminkem a také odpočinek a spánek. Starost o domácnost by měla jít v tomto období trošku stranou. Spánek je důležitý pro načerpání sil i k duševní pohodě novopečené maminky.
Není proto ostuda požádat o výpomoc např. s domácností své nejbližší.
Tipy pro zdárné přežití šestinedělí
- Nebát se přijmout pomoc někoho blízkého (sestry, kamarádky, maminky nebo tchyně), které ochotně navaří, pomohou doma s úklidem, zajdou s dítětem na procházku5. Maminky si mohou odpočinout, prospat se a nabrat síly.
- Zapojit tatínka do nově nastaveného režimu, např. mu přenechat koupání dítěte, které se může stát pravidelností.
- Naučte se odpočívat v době, kdy spí a odpočívá dítě, jedině tak si odpočinete.
- Hormonální nevyrovnanost bude ještě nějakou dobu trvat, můžete se rozbrečet třeba u reklamy. Vhodné je snažit se těmto situacím vyhýbat a raději se zaměřit na něco, co vám vykouzlí úsměv na tváři.
- Mít po ruce kamarádku, která je nejlépe stejně naladěná jako vy a té se nebát svěřit, jít si pro ní pro radu nebo se jí vybrečet na rameni.
- Nepřejídat se, aby se ze shazování kil po porodu nestalo přejídávání v šestinedělí. Kila se pak budou obtížně shazovat. Je dobré najít si koníčka, kterému se bude žena věnovat (nejlépe až na konci šestinedělí) a najít si čas také pro sebe.
Související články
- Porod27
- Novorozenec7
- Kojení70
- Mateřské mléko7
- Sex po porodu39
- Dula1
- Porodní asistentka
- Laktační poradkyně10
- Zamlklé těhotenství9
- Neschopenka v těhotenství1
- Šestinedělí po potratu1
- Co sebou do porodnice5
- Menstruace při kojení2
- Postpunkční bolest hlavy1
- Poporodní krvácení
- Abdominoplastika
Více o šestinedělí na modrykonik.cz
- Diskuze: Jaké bylo vaše šestinedělí?
- Diskuze: Dá se pracovat hned po šestinedělí?
- Diskuze: Po porodu...
Použité zdroje
Zkušenosti s šestinedělím
Moje šestinedělí byla největší pohoda
Tak jo, porod mám za sebou, co přijde teď? Bála jsem se poplašených hormonů, řvoucího dítěte, jak nebudu zvládat, propadat panice... A výsledek? Bylo to (zatím) to nejpohodovější období za celou mateřskou. :-)
Moje dítě jen spalo (což mu v podstatě vydrželo dodnes), když nespal, tak jsem kojila, nic mezi tím, žádný řev po nocích, dnes mu jsou dva roky a já řev v noci zažila tolikrát, že bych to spočítala na prstech jedné ruky.
Spal tak moc, že jsem šestinedělí trávila na gauči s ním v náručí, protože jsem měla pocit, že si ho vůbec neužiji. Těšila jsem se až se vzbudí. Měla jsem naklizeno, navaříno a v košíku spokojené dítě. Věděla jsem, že právě prožívám ten nejúžasnější pocit, co kdy zažiju a stále na tom trvám. Šestinedělí pro mě rovná se jedním slovem nádhera.
Moje dítě jen spalo (což mu v podstatě vydrželo dodnes), když nespal, tak jsem kojila, nic mezi tím, žádný řev po nocích, dnes mu jsou dva roky a já řev v noci zažila tolikrát, že bych to spočítala na prstech jedné ruky.
Spal tak moc, že jsem šestinedělí trávila na gauči s ním v náručí, protože jsem měla pocit, že si ho vůbec neužiji. Těšila jsem se až se vzbudí. Měla jsem naklizeno, navaříno a v košíku spokojené dítě. Věděla jsem, že právě prožívám ten nejúžasnější pocit, co kdy zažiju a stále na tom trvám. Šestinedělí pro mě rovná se jedním slovem nádhera.
7 poděkování
Moje šestinedělí
Po fyzické stránce jsem se v šestinedělí cítila kupodivu skvěle. Byla jsem po císařském řezu, ale jizva se hojila ukázkově, bolesti jsem prakticky žádné neměla, pokud nepočítám občasné píchnutí v jizvě, ale to je maličkost.
Cítila jsem se dokonce tak dobře, že jsem si troufla hned pár dní po příchodu z porodnice domů zvedat 15-ti kilový kočár a tahat ho ze sklepa do schodů (a abych ulevila břichu, tak jsem si odrovnala záda :-) ). Vůbec jsem se necítila, že bych byla po nějaké operaci, bylo mi opravdu skvěle, takže jsem se nehodlala v ničem omezovat a okolí mě spíš muselo krotit. :-)
Že bych v šestinedělí pociťovala nějakou větší únavu si taky nepamatuji, asi to bylo proto, že mi hodně pomáhal partner a taky bylo léto, sluníčko a to mě nabíjelo energií. :-) Krvácela jsem přesně na den 6 týdnů. :-) Ale protože jsem byla po sekci, tak to bylo celkově hodně slaboučké. Takže po fyzické stránce jsem měla šestinedělí opravdu pohádkové.
Co se týče psychiky, to bylo trošku horší. Měla jsem problémy s kojením, tím jsem se ze začátku hodně trápila. Syn hodně trpěl na bolení bříška, takže to bylo první dny a týdny dost náročné, pořád plakal a my si nevěděli rady. Taky mě trápilo, že nic nestíhám - bývala jsme zvyklá mít za všech okolností doma uklizeno, všechno v pořádku a najednou doma panoval hrozný chaos.
Měla jsem pocit, že dny utíkají najednou nějak rychleji a že celý den jenom kojím a přebaluju a nic jiného není šance stihnout. Naštěstí partner mi byl velkou oporou, nebyl pro něho problém uvařit, pověsit prádlo nebo povysávat. A když byl v práci, jezdili k nám mí rodiče, chodili jsme společně na procházky a mamka mi třeba pomohla vyžehlit prádlo. To mi hodně pomáhalo - že jsem na všechno nebyla úplně sama. Ale i tak jsem občas propadala pocitům beznaděje, že nic nestíhám, dítě pořád brečí a já nevím, co mu je.
Byla jsem hodně citlivá, všechno se mě hned dotklo, všechno mě hned rozbrečelo, při každé hlouposti už jsem cítila křivdu, brečela, chtěla se rozcházet, stěhovat nebo utíkat od všeho, litovala se.
Postupně se to ale všechno srovnalo, syn ještě před koncem šestinedělí začal krásně spinkat celou noc, přes den byl taky hodný a já najednou měla spoustu času na domácnost. Taky jsem se postupně naučila rozeznávat jeho pláč, takže už jsem věděla, kdy brečí, protože má hlad a kdy proto, že potřebuje přebalit nebo chce spinkat a nejde mu to.
Kojení jsme taky začínali zvládat, takže už jsem netrávila kojením 3/4 dne, ale podstatně se ta doba zkrátila a navíc jsem si byla den ode dne jistější. Najednou jsem si mateřství začala víc užívat a pochopila jsem, k čemu vlastně to šestinedělí je - že za tu dobu se maminka s miminkem postupně poznávají, vytváří si k sobě hlubší vztah a maminka se učí reagovat na potřeby dítěte, že je to období hrozně důležité a že by to tak mělo vnímat i okolí, což se bohužel často neděje.
Cítila jsem se dokonce tak dobře, že jsem si troufla hned pár dní po příchodu z porodnice domů zvedat 15-ti kilový kočár a tahat ho ze sklepa do schodů (a abych ulevila břichu, tak jsem si odrovnala záda :-) ). Vůbec jsem se necítila, že bych byla po nějaké operaci, bylo mi opravdu skvěle, takže jsem se nehodlala v ničem omezovat a okolí mě spíš muselo krotit. :-)
Že bych v šestinedělí pociťovala nějakou větší únavu si taky nepamatuji, asi to bylo proto, že mi hodně pomáhal partner a taky bylo léto, sluníčko a to mě nabíjelo energií. :-) Krvácela jsem přesně na den 6 týdnů. :-) Ale protože jsem byla po sekci, tak to bylo celkově hodně slaboučké. Takže po fyzické stránce jsem měla šestinedělí opravdu pohádkové.
Co se týče psychiky, to bylo trošku horší. Měla jsem problémy s kojením, tím jsem se ze začátku hodně trápila. Syn hodně trpěl na bolení bříška, takže to bylo první dny a týdny dost náročné, pořád plakal a my si nevěděli rady. Taky mě trápilo, že nic nestíhám - bývala jsme zvyklá mít za všech okolností doma uklizeno, všechno v pořádku a najednou doma panoval hrozný chaos.
Měla jsem pocit, že dny utíkají najednou nějak rychleji a že celý den jenom kojím a přebaluju a nic jiného není šance stihnout. Naštěstí partner mi byl velkou oporou, nebyl pro něho problém uvařit, pověsit prádlo nebo povysávat. A když byl v práci, jezdili k nám mí rodiče, chodili jsme společně na procházky a mamka mi třeba pomohla vyžehlit prádlo. To mi hodně pomáhalo - že jsem na všechno nebyla úplně sama. Ale i tak jsem občas propadala pocitům beznaděje, že nic nestíhám, dítě pořád brečí a já nevím, co mu je.
Byla jsem hodně citlivá, všechno se mě hned dotklo, všechno mě hned rozbrečelo, při každé hlouposti už jsem cítila křivdu, brečela, chtěla se rozcházet, stěhovat nebo utíkat od všeho, litovala se.
Postupně se to ale všechno srovnalo, syn ještě před koncem šestinedělí začal krásně spinkat celou noc, přes den byl taky hodný a já najednou měla spoustu času na domácnost. Taky jsem se postupně naučila rozeznávat jeho pláč, takže už jsem věděla, kdy brečí, protože má hlad a kdy proto, že potřebuje přebalit nebo chce spinkat a nejde mu to.
Kojení jsme taky začínali zvládat, takže už jsem netrávila kojením 3/4 dne, ale podstatně se ta doba zkrátila a navíc jsem si byla den ode dne jistější. Najednou jsem si mateřství začala víc užívat a pochopila jsem, k čemu vlastně to šestinedělí je - že za tu dobu se maminka s miminkem postupně poznávají, vytváří si k sobě hlubší vztah a maminka se učí reagovat na potřeby dítěte, že je to období hrozně důležité a že by to tak mělo vnímat i okolí, což se bohužel často neděje.
0 poděkování
Moje šestinedělí byla procházka růžovou zahradou
Díky krásnému porodu bez zranění jsem měla pěkný start do nového života. Jediné co mě negativně překvapilo, bylo zavinování dělohy :), nikdy jsem neslyšela o tom, že to bolí. To však trvalo naštěstí jen pár dní. Očistky jsem měla velmi slabé a rychle skončily. Od 3. týdne po porodu jsem se dokonce i koupala a další týden jsem se vrátila i k sexuálnímu životu. Miminko bylo pořád spokojené a hodné. Každý pořád strašil, jak je šestinedělí hrozným obdobím, ale za sebe mohu říct, že u mě to tak vůbec nebylo. Naopak, pro mě bylo jedním z nejkrásnějších období vůbec. :)
3 poděkování
Pohádka pokračovala...
Porodu jsem se nebála, spíše právě naopak - moc jsem se těšila! I když samozřejmě respekt a pokora vůči tomu všemu u mne byla. Spíše jsem se bála šestinedělí. Chvíli přede mnou rodily dvě mé kamarádky a během těchto šesti týdnů byly doslova chodící mrtvoly. :-( Příchod z porodnice domů byl krásný, všechno bylo nové. A miminko spalo a spalo.
Já jsem mohla v klidu odpočívat a zároveň bylo doma vždy naklizeno, uvařeno, vypráno, vyžehleno a vše jsem zvládala. Naše šestinedělí bylo krásné, hormonální výkyvy jsem nepozorovala, kojení šlo hned od druheho dne narození krásně. Maličká se budila s přesností na minutu co 3 hodiny, přebalila jsem ji, nakojila, pomazlila a zase spinkala. Byla to naprostá pohádka a moc jsem si ty chvíle užívala. Možná mi bylo trochu líto, že spinká až moc, že jsem se na ní tak těšila a "ona teď pořád jen spí ". :-D Takhle to trvalo asi 2 měsíce, pak začala vnímat svět a být vzhůru více a více. Jsem moc ráda, že malou netrápilo bříško, spánek, hlad ani nic jiného. :-)
Já jsem mohla v klidu odpočívat a zároveň bylo doma vždy naklizeno, uvařeno, vypráno, vyžehleno a vše jsem zvládala. Naše šestinedělí bylo krásné, hormonální výkyvy jsem nepozorovala, kojení šlo hned od druheho dne narození krásně. Maličká se budila s přesností na minutu co 3 hodiny, přebalila jsem ji, nakojila, pomazlila a zase spinkala. Byla to naprostá pohádka a moc jsem si ty chvíle užívala. Možná mi bylo trochu líto, že spinká až moc, že jsem se na ní tak těšila a "ona teď pořád jen spí ". :-D Takhle to trvalo asi 2 měsíce, pak začala vnímat svět a být vzhůru více a více. Jsem moc ráda, že malou netrápilo bříško, spánek, hlad ani nic jiného. :-)
3 poděkování
Horší jak porod
Celé těhotenství jsem řešila porod, nebála jsem se, ale měla z něj velký respekt. Vůbec mi jaksi nedocházelo, co bude potom a v šestinedělí to na mě dolehlo v plné síle -- malinký chlapeček, který poté, co se vyzdravil z žloutenky, přestal přes den zcela spát a plakal -- bolavé bradavky -- boje s kojením -- šílená hormonální smršť -- spánková deprivace. Navíc jsem nějak necítila tu šílenou mateřskou lásku, o které se pořád někde píše, spíš jen pocit zodpovědnosti, že se musím o Honzíka starat. Byla jsem rozhodnutá, že druhé dítě už nikdy, že jedno mi stačí.
Bylo to těžké období, jedno z nejtěžích v životě. Naštěstí to rychle uteklo a od té doby je každý den líp a líp. A druhé dítko určitě bude, jen ještě nevím kdy. :-)
Bylo to těžké období, jedno z nejtěžích v životě. Naštěstí to rychle uteklo a od té doby je každý den líp a líp. A druhé dítko určitě bude, jen ještě nevím kdy. :-)
2 poděkování
Šestinedělí - možná stejně náročné jako porod sám
U každého z dětí jsem prožívala šestinedělí trochu jinak. V každém případě to však bylo období poměrně náročné.
U prvního dítěte jsem měla po náročném porodu docela dost fyzických problémů, ať už se to týkalo chození na malou či na velkou. Nemohla jsem pořádně chodit, procházka kolem domu s kočárkem byla pomalu nadlidský výkon. Navíc jsem měla problémy s kojením, ze začátku nám (mně i malému) to vůbec nešlo. Nakonec to jednou ve 2:00 h ráno vyřešily předem připravené silikonové kloboučky. S nimi se syn konečně přisál. Jinak celkově dlouho pil. Přišlo mi, že jen přebaluji, kojím, pak si malý chvilku odpočine a zase všechno znovu.
U druhého dítěte už to bylo po té stránce fyzické i seznamování s miminkem a péčí o něho o dost lepší. Po dobrém porodu jsem se hned cítila dobře, dcera byla hodná, krásně sála, kojení šlo velmi pěkně hned od začátku. S péčí o dítě jsem už měla dost zkušeností, takže šlo všechno rychle a svižně. Ale pro změnu se řešily vztahy se starším sourozencem, hlavně jsem se snažila, aby nebyl odstrčený a také jsem chtěla hned od začátku všechno skloubit. Takže ve chvílích, kdy miminko spalo, jsem si hrála se starším.
Každopádně bylo první šestinedělí určitě náročnější. Druhé bylo také náročné, ale už méně a tak trochu jinak. Ty zkušenosti získané s prvním dítětem byly prostě znát.
U prvního dítěte jsem měla po náročném porodu docela dost fyzických problémů, ať už se to týkalo chození na malou či na velkou. Nemohla jsem pořádně chodit, procházka kolem domu s kočárkem byla pomalu nadlidský výkon. Navíc jsem měla problémy s kojením, ze začátku nám (mně i malému) to vůbec nešlo. Nakonec to jednou ve 2:00 h ráno vyřešily předem připravené silikonové kloboučky. S nimi se syn konečně přisál. Jinak celkově dlouho pil. Přišlo mi, že jen přebaluji, kojím, pak si malý chvilku odpočine a zase všechno znovu.
U druhého dítěte už to bylo po té stránce fyzické i seznamování s miminkem a péčí o něho o dost lepší. Po dobrém porodu jsem se hned cítila dobře, dcera byla hodná, krásně sála, kojení šlo velmi pěkně hned od začátku. S péčí o dítě jsem už měla dost zkušeností, takže šlo všechno rychle a svižně. Ale pro změnu se řešily vztahy se starším sourozencem, hlavně jsem se snažila, aby nebyl odstrčený a také jsem chtěla hned od začátku všechno skloubit. Takže ve chvílích, kdy miminko spalo, jsem si hrála se starším.
Každopádně bylo první šestinedělí určitě náročnější. Druhé bylo také náročné, ale už méně a tak trochu jinak. Ty zkušenosti získané s prvním dítětem byly prostě znát.
1 poděkování
Šestinedělí - tohle období bych si odpustila
Moje šestinedělí nebylo zrovna skvělé. Nástřih (dodnes si myslím, že byl zbytečný, že stačilo, aby mě PA a lékařka podpořily ve změně polohy při tlačení) mi nebyl sešit zrovna úžasně, nakonec ale pomohl Hemagel. Očistky jsem měla prakticky celé šestinedělí, i když ke konci to bylo jen špinění.
Nejhorší ale byly moje nervy, malá byla hodně plačtivá (dnes už vím, že problém byl nejspíš už tehdy v její alergii na bílkovinu kravského mléka a sóju, jak jsem po jejím 2. měsíci najela na dietu, tohle se výrazně zlepšilo), byla a je dodnes velmi kontaktní (škoda, že jsem si šátek nekoupila už před porodem, ty první týdny by mi velmi usnadnil), noci byly lepší, co spala s námi, ale ve dne jsem neudělala skoro nic, často jsem odpoledne zjistila, že mám na sobě noční košili a nevyčištěné zuby (vím, fuj). Hodně jsem brečela ... Ale pak se to postupně zlepšilo.
Až se podaří druhátko, tak snad tohle období budu zvládat lépe. Rozhodně začnu šátkovat co nejdříve a miminko si vezmu do postele hned, nebudu trápit jeho ani sebe.
Nejhorší ale byly moje nervy, malá byla hodně plačtivá (dnes už vím, že problém byl nejspíš už tehdy v její alergii na bílkovinu kravského mléka a sóju, jak jsem po jejím 2. měsíci najela na dietu, tohle se výrazně zlepšilo), byla a je dodnes velmi kontaktní (škoda, že jsem si šátek nekoupila už před porodem, ty první týdny by mi velmi usnadnil), noci byly lepší, co spala s námi, ale ve dne jsem neudělala skoro nic, často jsem odpoledne zjistila, že mám na sobě noční košili a nevyčištěné zuby (vím, fuj). Hodně jsem brečela ... Ale pak se to postupně zlepšilo.
Až se podaří druhátko, tak snad tohle období budu zvládat lépe. Rozhodně začnu šátkovat co nejdříve a miminko si vezmu do postele hned, nebudu trápit jeho ani sebe.
1 poděkování
Šestinedělí
Nejhorší to bylo v porodnici, strašně moc se mi stýskalo po manželovi. Připadala jsem si jak Alenka v říši divů. Měla jsem pocit, že nezvládnu, postarat se o tak malý a křehký stvoření. Šíleným způsobem jsem se o E. bála, v hlavě mi běželo, že ji nemůžu úplně před vším ochránit, cítila jsem se bezmocná. A taky mi jí bylo hrozně líto, atd. Hormony se mi plašily. Po příchodu domů se to všechno srovnalo, svěřila jsem se manželovi, vybrečela se a bylo lépe.
Po fyzické stránce to bylo celkem dobré už v porodnici, všechno se krásně hojilo (dubová mast a sedavé koupele - doporučuji!). Po třech týdnech jsem měla pocit, že šestinedělí máme zdárně za sebou. :-)
Po fyzické stránce to bylo celkem dobré už v porodnici, všechno se krásně hojilo (dubová mast a sedavé koupele - doporučuji!). Po třech týdnech jsem měla pocit, že šestinedělí máme zdárně za sebou. :-)
1 poděkování
Šestonedelie po cisárskom reze
Poznatok, na ktorý som prišla po mojich dvoch cisárskych rezoch bol ten, že jedna z mála výhod cisárskeho rezu je asi viac-menej bezproblémové šestonedelie - aspoň čo sa týka tých klasických problémov. Tam dole to bolo prakticky hneď v poriadku - ako pred tehotenstvom ;-)
Jediné, na čo som si musela dávať pozor, bola jazva po cisárskom. Vrele odporúčam si dávať na jazvu čo najčastejšie obklady z vlažného repíkového čaju a čo najviac jazvu potom vetrať.
Tiež odporúčam po cisárskom reze hneď nabehnúť na podporu dojčenia pomocou odsávania mlieka elektrickou odsávačkou - mne to veľmi pomohlo rozbehnúť dojčenie. Takže nečakať, ale hneď ako sa bude dať, tak začať odsávať, lebo prvé pokusy s dojčením bábätka po cisárskom reze budú pravdepodobne nie veľmi úspešné :-S
A ešte jedna moja skúsenosť, ktorá síce na prvý pohľad súvisí skôr s pôrodom, ale koniec-koncov podľa môjho názoru vplýva následne aj na rekonvalescenciu v šestonedelí je, že ak máte možnosť sa rozhodnúť pri cisárskom reze, či budete mať celkovú anestézu alebo spinálnu, tak odporúčam spinálnu. Ja som mala možnosť vyskúšať obe a rekonvalescencia po spinálke bola neporovnateľne jednoduchšia a rýchlejšia.
Jediné, na čo som si musela dávať pozor, bola jazva po cisárskom. Vrele odporúčam si dávať na jazvu čo najčastejšie obklady z vlažného repíkového čaju a čo najviac jazvu potom vetrať.
Tiež odporúčam po cisárskom reze hneď nabehnúť na podporu dojčenia pomocou odsávania mlieka elektrickou odsávačkou - mne to veľmi pomohlo rozbehnúť dojčenie. Takže nečakať, ale hneď ako sa bude dať, tak začať odsávať, lebo prvé pokusy s dojčením bábätka po cisárskom reze budú pravdepodobne nie veľmi úspešné :-S
A ešte jedna moja skúsenosť, ktorá síce na prvý pohľad súvisí skôr s pôrodom, ale koniec-koncov podľa môjho názoru vplýva následne aj na rekonvalescenciu v šestonedelí je, že ak máte možnosť sa rozhodnúť pri cisárskom reze, či budete mať celkovú anestézu alebo spinálnu, tak odporúčam spinálnu. Ja som mala možnosť vyskúšať obe a rekonvalescencia po spinálke bola neporovnateľne jednoduchšia a rýchlejšia.
1 poděkování