Epiziotomie

19 zkušeností

Epiziotomie, neboli nástřih hráze, patří mezi nejčastější porodnické operace. Provádí se na konci druhé doby porodní z důvodu rozšíření porodních cest kvůli tísni plodu nebo jako údajná prevence před závážným natržením. Kromě případů nouze plodu ale epiziotomie vede k větší poporodní bolestivosti a utrpení matky než k užitku pro dítě. Rutinní provádění nástřihu hráze nemá žádný prokazatelný pozitivní vliv na zdraví novorozence nebo rodičky (dlouhodobý stav pánevního dna a výskyt inkontinence) a není prevencí ruptur 3. až 4. stupně, toto závažné natržení totiž vzniká i pokračováním nástřihu.

Epiziotomie

V České republice sice podíl vaginálních porodů s provedením epiziotomie klesá (v roce 200 64 %, v roce 2010 51 %, v roce 2012 45 % a v roce 2013 31,6 %), stále se ale v rámci nejen Evropy jedná o čísla poměrně vysoká. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby podíl epiziotomií u vaginálních porodů byl do 10%. Provedení nástřihu hráze, především pokud se tak stane bez předchozího dotazu nebo dokonce po jasně vysloveném nesouhlasu, lze chápat jako porodnické násilí s možnými psychickými následky pro rodičku.

Provedení epiziotomie

Nástřih se provádí speciálními nůžkami při kontrakci, když hlavička dítěte naléhá a hráz je napnutá. Díky maximálnímu napnutí hráze by rodička1 neměla epiziotomii cítit. V případě, že je porod ukončen instrumentálně (kleštěmi2, vakuumextraktorem3) a je tedy nutná rozsáhlejší epiziotomie při nerozvinuté hrázi, je, pokud nemá rodička aplikovánu epidurální anestézii, místo nástřihu hráze umrtveno, obvykle 1 % roztokem Mesocainu.

Video: Provedení epiziotomie při vaginálním porodu

Typy epiziotomie

  • mediolaterální řez: vede se z místa vzdáleného 2 až 3 cm od středu poševního vchodu šikmo směrem k hrbolu sedací kosti, používá se nejčastěji
  • mediální řez: vede se od od středu poševního vchodu směrem k řitnímu otvoru, snáze se šije, ale je zde vyšší riziko natržení nástřihu dále ke konečníku a jeho poranění
  • laterální řez: vede se od středu poševního vchodu šikmo směrem k hrbolu sedací kosti, skalpelem provedený rozsáhlý laterální řez (např. před použitím porodnických kleští) se nazývá Schuchardtův řez

Důvody vedoucí k možné epiziotomii

  • plod v tísni (špatná srdeční akce, hypoxie plodu)
  • dystokie ramínek plodu (vyskytuje se u 0,2 až 2 % porodů)
  • instrumentální porod
  • malý nebo nezralý plod: prevence jeho traumatizace
  • špatná pozice hlavičky plodu (deflexe)
  • velký plod
  • tuhá či zjizvená hráz
  • vaginální porod koncem pánevním
  • první vaginální porod (ovšem ani ten nemusí být pádným důvodem pro rutinní epiziotomii - těhotná žena je schopna své 1. dítě porodit i bez nástřihu. Pomocnou rukou před porodem mohou být anibally, masáže hrází aj.viz níže. )

Hojení jizvy po epiziotomii

Nástřih vede přes svalová vlákna, nervy i cévy. Vzhledem k rovné linii řezu je šití epiziotomie pro lékaře obvykle jednodušší než šití spontánní ruptury. Po porození28 plodu a placenty9 je místo nástřihu po předchozím umrtvení obvykle zašito samovstřebávacími stehy, při menší epiziotomii stačí lokální anestézie, při rozsáhlém šití může být třeba celková anestézie.

Do zhojení jizvy je nutné dodržovat zvýšenou hygienu. Pro zmírnění bolestivosti a lepší hojení se doporučuje ránu sprchovat velmi chladnou vodou, je možné také na hráz přikládat studené obklady. Na mytí lze používat čistou vodu, intimní mýdlo či intimní mycí gel, nebo mýdlo s obsahem dubové kůry. Možné je také jizvu ošetřovat Hemagelem, Gelem na hojení hráze Mithra (Tia Nobilis), mastí obsahující dubovou kůru či oplachovat odvarem z dubové kůry. Vhodné je ránu často větrat, v období šestinedělí používat prodyšné porodnické vložky a prodyšné síťované a nebo bavlněné kalhotky. Aby hojící se jizva nebyla namáhána a tolik nebolela, stolice by měla být měkká, je proto potřebné přijímat dostatek tekutin, akutně lze použít i glycerinový čípek. Po srůstu jizvy ji lze masírovat vhodným krémem. Součástí procesu hojení může být i cvičení na posílení pánevního dna, např. Kegelovy cviky, metoda Ludmily Mojžíšové, spirální stabilizace.

Mezi možné komplikace epiziotomie patří vysoká bolestivost, hematom, infekce, rozestup jizvy, vznik keloidní jizvy, inkontinence nebo sexuální problémy. Při infekci jizvy je nutné místo nastřižení znovu nechat lékařem ošetřit.

Spontánní ruptury

Natržení se dělí podle rozsahu na 4 stupně. Nejméně závažné jsou ruptury 1. stupně, při nich je poškozena pouze sliznice pochvy a pokožka hráze. Ruptury 2. stupně zasahují i do svalů hráze, ale ne až k řitnímu svěrači. Při rupturách 3. stupně dochází k natržení vnějšího řitního svěrače a někdy i vnitřního řitního svěrače. Nejzávažnějšími jsou ruptury 4. stupně, kdy je natržen vnější i vnitřní svěrač řitní a také sliznice konečníku. V porovnání s nástřihem se přirozeným natržením nezvyšuje riziko vážnějších ruptur, tedy ruptur 3. a 4. stupně. Nebyl pozorován rozdíl v problémech při sexu ani ve výskytu inkontinence nebo silné bolestivosti.

Spontánně vzniklá ruptura je obvykle méně závažným poškozením hráze (většinou dosahuje jen 1. až 2. stupně), vyžaduje méně šití a vyskytuje se při jejím hojení méně komplikací než v případě epiziotomie. Ruptura jde na rozdíl od nástřihu hráze ne rovně, ale cestou nejmenšího odporu v tkáních. Při přirozeném natržení se častěji vyskytuje poškození stydkých pysků, to je sice silně svědivé, ale velmi dobře se hojí. Natržení 1. stupně a některá natržení 2. stupně (kdy okraje k sobě dobře přiléhají a silně nekrvácí) není nutné sešívat. Tato nešitá, nezávažná natržení se sice hojí pomaleji než šitá, ale méně bolestivě a s lepší jizvou.

Faktory zvyšující riziko spontánních ruptur

Doporučení, jak epiziotomii nebo samovolnému natržení předejít

  • Masáž hráze7: prokazatelně snižuje riziko epiziotomie a také přirozených ruptur čípku, pochvy, hráze i stydkých pysků vyžadujících šití, s masáží hráze pomocí dětského oleje, lubrikačního gelu nebo oleje určeného k masáži hráze by měla žena začít 4 až 6 týdnů před předpokládaným termínem porodem.
  • Teplé obklady hráze v průběhu porodu: zlepšují pružnost hráze, snižují riziko vzniku ruptur 3. a 4. stupně, poporodní bolestivosti a inkontinence.
  • Nesahání na hráz v průběhu porodu (kromě teplých obkladů): snižuje se riziko epiziotomie a zároveň se nijak nemění riziko ruptur 3. a 4. stupně, naopak snaha o ochranu hráze vede k vyšší četnosti spontánních natržení i nástřihů, při porodu do vody2 je obtížné až nemožné provádět různé zásahy do porodu včetně sahání na hráz, proto se při něm vyskytuje i méně ruptur (epiziotomii nelze provést).
  • Vzpřímená poloha při porodu11 (na čtyřech, ve dřepu, na porodnické stoličce či vaku, v kleku, ve stoje): v těchto polohách se v porovnání s polosedem a lehem na zádech o 23 % snižuje riziko instrumentálního porodu, o 21 % klesá riziko epiziotomie, o 35 % se zvyšuje výskyt natržení 1. a 2. stupně, která ale méně narušují tkáně hráze a lépe se hojí než nástřih, a nijak se nemění riziko vzniku ruptur 3. a 4. stupně, v poloze na čtyřech nebo na boku dochází k nejmenšímu napínání hráze a tedy je její natržení nejméně pravděpodobné, v předklonu (klek, na čtyřech, ve stoje) se méně často vyskytují ruptury pochvy a častěji se vyskytují natržení stydkých pysků.
  • Pomalý spontánní porod hlavičky: normálním a nijak pro miminko rizikovým jevem je opakované povysunutí hlavičky při kontrakci a její nasledné zasunutí, tak se hráz pomalu roztahuje a chrání před poškozením, je také možné porod hlavičky zpomalit dáním noh koleny blíž k sobě a dál od brady (některé ženy k tomuto úkonu dospějí samovolně), naopak řízené tlačení nebo brždění postupu hlavičky přes hráz rukou riziko ruptury hráze či epiziotomie zvyšuje.
  • Kontinuální péče porodní asistentky již od těhotenství až po konec porodu: snižuje riziko epiziotomie i závažných ruptur, u rizikových těhotných žen samozřejmě porodní asitentka spolupracuje s lékaři (porodníky).
  • Opakované porody: čím více porodů má rodička za sebou, tím je pravděpodobnost nástřihu i přirozeného natržení hráze nižší.
  • Kegelovy cviky: cviky k posílení pánevního dna, kdy se stahují svaly okolo močové trubice, pochvy a análního otvoru.
  • Epi-no44 nebo Aniball: silikonový balónek s ruční pumpou, kterým se roztahuje hráz a posiluje pánevní dno.

Související články

Více o epiziotomii na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Epiziotomie
  2. http://www.upmd.cz/wp-content/uploads/2014/01/doporucene-postupy.pdf
  3. http://www.biostatisticka.cz/episiotomie-jako-priklad-porodnickeho-nasili-v-ceske-republice/
  4. http://www.sestinedeli.cz/epiziotomie/
  5. https://web.archive.org/web/20160725162316/http://www.lehkyporod.cz/vice-o-nastrihu-hraze/
  6. http://www.uzis.cz/system/files/rodnov2013.pdf
  7. https://web.archive.org/web/20180614172251/http://aperio.cz/data/1/WHO_Pece_v_prubehu_normalniho_...
  8. https://web.archive.org/web/20180308024440/https://evidencebasedbirth.com/what-is-the-evidence-fo...
  9. https://web.archive.org/web/20161230105926/https://midwifethinking.com/2010/08/07/perineal-protec...
  10. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD000081.pub2/abstract
  11. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD006672.pub2/abstract
  12. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD004667.pub3/abstract
  13. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD005123.pub3/abstract
  14. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD002006.pub3/abstract
  15. http://www98.griffith.edu.au/dspace/bitstream/handle/10072/42893/75848_1.pdf
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s epiziotomií

Máš zkušenost s epiziotomií?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
verunnies
6. dub 2017

První porod a bez nástřihu

Před blížícím se termínem porodu jsem se začínala obávat případného nástřihu, měla jsem o tom dost načteno, "dcerka to vyřešila za mě". 14 dnů před porodem, jsem nad ránem začala pociťovat zprvu nepravidelné a pak pravidelné kontrakce, které jsem začala stopovat, byly po 5 minutách. Vzala jsem nachystanou tašku, při příjmu v porodnici se Dr. dlouze podivovala nad nálezem, který byl, že jsem otevřená na 6 cm a při 10 cm se rodí, a že mě nic nebolelo nebýt těch kontrakcí, a to jsem celkem dost velká citlivka. :-D Takže šupem na porodní box s nastávajícím tatínkem, poslední fotka jako nastávající rodiče, dali mi klystýr, praskli mi vodu a za 2,5 h byla dcera na světě, kdyby nešla ven s ručičkou kolem hlavičku jako superman, neměla bych ani jeden steh - tak jsem měla 4 stehy a samozřejmě bez nástřihu. :-)
0 poděkování
looneycz
12. črc 2016

Nástřih byl v pohodě

Hodně jsem se bála bolestivého nástřihu, a tak jsem doufala, že ho nebudu potřebovat. Nakonec k němu došlo kvůli tísni plodu, syn se narodil s rukou u hlavičky a špatně se mu dýchalo, ale vše dobře dopadlo.

Nástřih jsem vůbec necítila, šití bylo taky v pohodě, zřejmě i díky epidurálu. Hned v porodnici jsem začala jizvu mazat Hemagelem, vždy po osprchování. Doma jsem přidala ještě odvar z řebříčku a mast z dubové kůry, která pomohla i na hemeroidy. První asi čtyři dny se mi trochu špatně sedělo, koupila jsem si obyčejný nafukovací kruh a bylo to vyřešeno. Pak už to bylo úplně v pohodě, jizva se krásně zahojila a nemám žádné potíže.
Chtěla bych všechny povzbudit: nebojte, nástřih může proběhnout i bez nepříjemných následků!

P.S. Před porodem jsem nepoužívala Epino a ani jsem nemasírovala hráz, zkrátka to bylo úplně bez příprav.
1 poděkování
veroushek
1. bře 2016

Nástřih a zbytečná netrpělivost Dr. a PA

Průběh porodu byl rychlý, ale asi potřebovali i rychlejší, protože hned po nástřihu mi PA začala skákat po břiše. Takže jsem měla k tomu 3 ruptury. Kdyby mi dali víc času, nepotřebovala jsem ani nástřih ani nemusely být ruptury. Jizvy cítím do teď.

Nejsem odborník, ale doktorů mám mezi známými hodně a dali mi za pravdu.
0 poděkování
styna87
11. bře 2015

Šití bylo horší

Dle odhadů utz jsem čekala velké miminko, 4500-5000 g. V ČR už by mě hnali na císaře, toho jsem se ale bála jako čert kříže. Takže když mi potom sama večer před nástupem do porodnice praskla voda, bylo to pro mě znamení, že má dcera ví, co dělá, a že to spolu zvládneme.

Celý porod probíhal bez problémů, kontinuelně... ale nastřižena jsem nakonec byla. Od manžela jsem se potom zpětně dozvěděla, že když se už chystala projít hlavička, PA mě střihla, protože viděla jak moc je velká a měla strach, abych neskončila s roztrženým konečníkem. Vlastně jsem i docela ráda, že to za mě vyřešila.

Samotný nástřih jsem opravdu ani nezaznamenala, šití bylo horší. Trochu mi to opíchli, ale z jistých důvodů např. svěrač šili bez umrtvení. Trvalo to asi hodinu a kroutila jsem se jako had. Z toho důvodu jsem si ani moc neužila bonding.

Chodila jsem prakticky hned, se sezením byl malinko problém, ale to, že jsem se hned o malou starala, mě donutilo to zvládnout. :-) Stehy cca po 3 týdnech vypadly. Šitá místa občas cítím, ale snad se to časem zlepší. Se sexem jsem zatím bez zkušenosti, rodila jsem před měsícem.

Dcera se narodila se 4500 g, 54 cm a obvodem hlavičky 37,5 cm.
1 poděkování
tamiraa
28. únor 2015

Horší než porod samotný a dlouhodobé následky

Měla jsem porodní plán a nepřála jsem si nástřih kromě nějaké opravdu krizové situace, jenže jsem měla smůlu na absolutně nepodporující a lhostejný personál, který mě vmanipuloval na kozu a po pár tlačeních doktor prostě střihl, ač dítě bylo v pořádku a porod netrval dlouho. Místo trošky trpělivosti nebo změny polohy mě podle mě zbytečně střihli a to dost, navíc dítě nemělo ani tři kila. Samotný nástřih jsem necítila, šití trochu, pravé martýrium přišlo až potom a trvá doteď.

Od porodu uběhlo třináct měsíců, ale jizva a hráz pořád hodně bolí, cítím to neustále, ještě jsem ani pořádně neměla sex (jizva přitom dost bolí, takže chuť moc není z obou stran). Jizva je i dobře hmatatelná a hodně citlivá na dotek, takové bouličky tam jsou, bolí mě i vsunout prst, celé to místo vnímám jako oslabené, na té straně cítím výrazně nižší sílu pánevních svalů, trpím stresovou inkontinencí, občas tam proběhne taková hnusná ostrá bolest. Momentálně zvažuju operaci, protože nepomohly olejíčky, mastičky, masáže a bůhví co všechno.

A to jsem nezmínila psychické následky, sama neustálá bolest i nepohodlí zrovna nepřispívají k psychické pohodě, cítím se zmrzačená, ani bych nespočetla, kolik hodin jsem proplakala. Stokrát radši bych znovu rodila, než si zopakovala to období potom.
Lituju, že jsem vlezla do české porodnice (i když mi tvrdili, jak respektují porodní plány) a příště budu buď rodit doma (šlo i o jiné věci než nástřih, mám z porodnice vážné psychické trauma) nebo se sakra pojistím, aby se situace neopakovala. A ostatním to radím taky, dejte si sakra pozor, kde budete rodit a vemte si s sebou někoho kompetentního, kdo ohlídá, aby se vám nestalo něco podobného, třeba dulu.

Nástřih je podle mě většinou jen zbytečné barbarství a násilí a upřímně gratuluju všem ženám, které ho neměly nebo které měly to štěstí, že se jim zahojil brzy a bez problémů. :-(
1 poděkování
cervenejablko
13. únor 2015

Nástřih skoro nebolel, šití ano

Když PA prohlásila, že jsem tam dole zúžená, či co, a že mě asi bude muset střihnout, tak jsem v zoufalství, že už to chci mít za sebou a strachu, že malou nevytlačím, souhlasila. Nůžky jsem zahlídla jen kouskem oka, ale všimla jsem si, jak manžel zbledl, když je viděl (zapomněla jsem mu říct, že chci, aby byl na tlačení u hlavy, takže stál na straně a viděl vše).

Když už bylo po všem a Dr. mě šila, tak to ale bolelo jako čert. Ale držela jsem, měla jsem na břiše malou a tak jsem se snažila soustředit na ni. Zašívali mě docela dost, i zevnitř, kde jsem byla trochu natrhnutá. Asi týden jsem sedávala na takovém polštáři, co má uprostřed díru. Ne, že by mě to nějak extra bolelo, ale bylo to prostě příjemnější.
1 poděkování
ladenka
9. pro 2014

Oba porody bez nástřihu

Nástřihu hráze jsem se bála více než samotného porodu a byla jsem rozhodnutá udělat vše proto, abych se mu vyhnula.

Prvním krokem bylo, že jsem si vybrala porodnici ve Vrchlabí (bohužel již dnes zavřenou), kde podle statistik "aperio" probíhalo pouze 2 % porodů s nástřihem oproti nejbližší porodnici se 48 %, kde ho dělají prakticky rutinně a preventivně. Druhým krokem bylo před prvním porodem cvičení s balonkem epino. Nevím, jestli opravdu pomohlo ve zpružnění tkáně (asi ano), ale byla jsem psychicky v pohodě, protože jsem věděla, že takový obvod vytlačím a věděla jsem jak.

První porod proběhl naprosto v klidu, volila jsem si polohu jakou jsem chtěla a porodila bez nástřihu (dcera měla 3,4kg, obvod hlavičky 34cm), hráz zůstala neporušená, pouze se mi (nevěděli jsme s PA jak) natrhl malý stydký pysk, což spravily 2 stehy. Ihned jsem mohla chodit i sedět.

Druhý porod ve stejné porodnici proběhl opět bez nástřihu, a to už jsem s epinem necvičila. Syn měl 3,9kg a obvod hlavičky 36cm, byl na 2 zatlačení venku a kdyby nešel ven s ručičkou napřed jako Superman, kterou mě "škrábnul", bylo by to naprosto bez poranění. Měla jsem 3 vnitřní stehy. Hráz neporušenou. A opět jsem mohla chodit i sedět.

Věřím, že nástřih je dobrá věc, když je skutečně potřeba, ale jsem proti tomu, aby se dělal preventivně a automaticky. Ve většině případů to jde bez něj. ;-)
0 poděkování
ammmi
8. pro 2014

Příšerné šití

Nástřih jsem absolutně necítila, zato šití! U toho jsem brečela a cukala i přes dvojité opíchnutí. Maminka, co rodila "se mnou" a ležela se mnou pak na pokoji, si také stěžovala, takže asi záleží i dost na doktorovi?

Jinak bolestivost pak už byla tak nějak. No špatně se mi sedělo ještě minimálně týden, ale nebylo to už nic hrozného.
0 poděkování
prdecek
8. pro 2014

Jen štípnutí

Nástřih jsem měla u obou porodů a ani se nedivím, oba kluci byli velcí. Jeden 4110g a obvod hlavičky 36,5 cm a druhý 4200g a hlavička 35,5 cm.

U obou jsem cítila jakoby štípnutí, nic hrozného. U prvního syna byl nástřih větší - šel s rukou u hlavy. Dr. mě šil celkem dlouho. Sedět jsem mohla hned, jen to hrozně bolelo. U druhého ačkoliv šel opět s rukou u hlavy, tak byl nástřih menší a sedět jsem mohla hned a ani to moc nebolelo. Zato šití u obou bolelo i přes umrtvení hodně.
1 poděkování
zvargova
7. pro 2014

Bez bolesti

Díky mému vysokému prahu bolesti, a jak to tak vypadá dcera ho po mě bude mít taky, jsem nástřih ani necítila.
Bohužel to ale zapříčinila vztyčená ruka takže nástřih byl nutný.
Dokonce spinkala po porodu jako superman, :-D jedna ruka nahoře, letí.
0 poděkování
katyxq
6. pro 2014

Asi se s tím nesrovnám

V porodním plánu (kromě vyložené nutnosti), jsem si nástřih nepřála, měla jsem nacvičeno s Epi-nem. Jenže jsme se v závěru porodu (na tlačení) nechala vmanévrovat na porodnické křeslo, sice mi ta poloha ve skoro sedu nebyla nepříjemná, ale předtím ve stoje lehce překloněná a opřená o "kuchyňskou linku" (skříňky s nemocničním vybavením) mi bylo lépe, šlo mi krásně přitlačovat.

Jenže pak už jsme tak byla vytržená se ze soustředění na vlastní tělo, že jsem se "radám" porodní asistentky a doktorky nedokázala ubránit (ta se asi nudila, protože v porodnici byla jen jedna další rodící žena), ani nevim, proč jsme z toho křesla neslezla, polohu nezměnila. Hustily do mě obě tlačení na povel, já pak nebyla schopná tlačit podle sebe. Chytaly mě křeče do stehen i břicha (tohle a na sledující věci už podle mého, když to hodnotím zpětně, byly jen následky blbé polohy a tlačení na povel).

Výsledkem bylo, že jsem se nechala ukecat na píchnutí Buscopanu, Kristellovou expresí (nedovolenou metodou, česky mi řekl doktor fikaně její přejmenovanou verzi na: přidržení děložního fundu). Několik kontrakcí mi malou nešlo vytlačit, i když už byly vlásky, PA ani dr. mi změny polohy nenabídly a mě to v tu chvíli už nenapadlo :-N (ale velmi pravděpodobně by si stoupnout nebo jít na 4 pomohlo). Takže pak to skončilo nástřihem :-( (aspoň byl při kontrakci, takže jsem ho skoro necítila) a malá vdechla trochu plodovky.

Nástřih mi mladá doktorka navíc nesešila zrovna nejlíp (i když to byly jen 4 stehy), proti bolesti i na podporu hojení pomáhala studená sprcha dotčené oblasti, normálně jsem už 2,5h po porodu (po bondingu) mohla chodit, jen to bylo trochu nepříjemné. Některé stehy vypadaly už za dva dny (příliš brzo, takže se mi to trochu rozjelo, a i po zarostení na to pomohl Hemagel, je to na omak poznat, že tam je mělký dolíček a tužší zajizvená tkáň) a jiné naopak nechtěly vypadnout ani později, když už měly být pryč, nechtělo se to kolem nich hojit. Ale představa cesty do porodnice, že tam budu čekat, aby jen střihli a vytáhli asi dva stehy, byla nepříjemmá. Cestovat v šestinedělí se mi fákt nechtělo. Takže jsem byla drsoňka, vydezinfikovaĺa jsem manikůrové nůžky a pinzetu, vzala si zrcátko a sama si ty stehy vyndala. :-D S pomocí Hemagelu to bylo za pár dní zahojené dobře.

Závěrem - příště k porodu vlastní PA a raději se natrhnout (doufejme v onom podivně srostlém místě, kde poprvé stehy vypadly moc brzo, ať se to tentokrát zhojí líp), než nástřih ... a pokud nástřih, tak na stejném místě, když už je tam pánevní dno poničené.
3 poděkování
suzanna123
5. pro 2014

S nástřihem vs bez nástřihu

Nástřihu jsem se hodně bála, proto jsem před prvním i druhým porodem jedla lněné semínko a cvičila s epi-no balónkem. Při prvním porodu jsem předpokládala, že pokud nebude nástřih potřeba, tak mi ho dělat nebudou, ale myslím, že ho udělali čistě preventivně. V tu chvíli mi to bylo jedno, chtěla jsem, abychom to já i malá měly už za sebou, takže jsem neprotestovala.

Napodruhé jsem si připravila PP, kde jsem měla "nástřih pouze pokud by hrozilo natržení" v naději, že bych mohla odejít bez poranění. Což se mi docela vymstilo, protože mi nástřih neudělali, ale přitom malého tahali kleštěmi, takže můžu být vděčná, že mě nešili i zevnitř... A musím říct, že při prvním porodu jsem se díky nástřihu nebála tlačit a necítila jsem ani nástřih ani šití - což se bohužel nedá říct o porodu druhém.
0 poděkování
sedmiteckas
2. pro 2014

Zbytečné obavy

Ze slova nástřih se mi dělaly vždycky mžitky před očima. Kamarádka porodní asistentka se mě zeptala, jestli chci být raději nastřihlá než roztrhaná. A je fakt, že porod byl tak dlouhý a vyčerpávající, že nějaký nástřih a šití mi bylo už zcela jedno. A hlavně to ani nebolelo, jen pichnuti.
0 poděkování
zana09
2. pro 2014

Nástřih u prvního porodu

Přestože jsem rodila ve 34tt a mnozí by si mysleli, že to jde samo, porodit takového drobka, tak ani já se nástřihu nevyhnula. Nezáleží totiž pouze na samotné velikosti miminka, ta může být v tu chvíli docela nepodstatná.

Když jsem u prvního porodu konečně dospěla do fáze tlačení, byla jsem stále jen na 4 prsty otevřená, ale tlačení prostě nešlo i přes prodýchávání zastavit, tělo už si jelo ve vlastním režimu. Bylo už za 5 min 12, aby malý konečně vylezl ven. PA to asi v tu chvíli taky konečně došlo, že jde do tuhého a nesnažila se mě už zastavit. Nevím ani kolikrát jsem tlačila, jen vím, že mě přepadla typická myšlenka, že mi snad roztrhne zadek, že přece není možné ho vytlačit. Samotné tlačení trvalo prý cca 15 min, i když mně samozřejmě přišlo nekonečné tím, že jsem nebyla pořádně otevřena. Nakonec si však pamatuju takové to "lup" - okamžik, ve kterém se smíchaly dva pocity, neskutečná bolest a zároveň neskutečná uleva a to bylo právě po nástřihu. Bylo mi jasné, že kdyby ho neudělali, byl by na tom malý ještě mnohem hůř, než byl. Měl těžkou hypoxii a tím, jak se dral už potom rychle na svět a zůstal v porodních cestách a já ho nemohla vytlačit, tak se mu ještě přitížilo.

Nicméně pokud jde o samotný nástřih, tak na ten teď s odstupem času vzpomínám jako na "v pohodě" :), byl provedený profesionálně ve chvíli, kdy nejvíc tlačila hlavička na hráz, takže ta bolest opravdu nebyla až tak silně vnímána, jako spíš potom ta obrovská úleva, šlo fakt o vteřinovou záležitost.

Co mně teda přišlo potom mnohem horší, bylo to šití a na to teda nechtěně vzpomínám dodnes. Šití bylo vnitřní i vnější, až ke konečníku a injekce ani nestihla působit, když se začalo. Samotné šití bylo uděláno skvělé, každý to pak chválil (i když v tu chvíli jsem myslela, že doktorovi ukopnu hlavu :) ), ale bohužel, vzhledem k tomu, že se obecně špatně hojím, tak jsem byla stále oteklá, stehy mě tam neskutečně dráždily a nemohla jsem skoro ani chodit, natož sedět.

Pomáhaly mi ledové obklady z gázy, studená sprcha několikrát denně a potom hojivý gel Mithra od Nobilisu. Nejvíce se mi ale začalo, spolu s mazáním Mithrou, ulevovat po vytahnuti stehů, kdy se podrážděná kůže konečně začala hojit. Ke druhému porodu si určitě Mithru zabalím už do tašky.
0 poděkování
leenulka89
1. pro 2014

Zbytečný strach...

Z epiziotomie jsem měla strach větší než ze samotného porodu. A zbytečně. Při tak silných kontrakcích, jaké jsem měla, jsem o nástřihu vůbec nevěděla, ani o následném šití. Bez nástřihu bych malou neporodila.
0 poděkování
aandyy
1. pro 2014

Dvakrát stejné

První dcera měla při porodu 3,20. Takže normální proporce. Jenže jsem už byla dost hotová, takže jsem se nástřihu nevyhnula. Jen mi dr. řekla, že ho udělá. Vůbec jsem to necítila. Nakonec jsem měla asi jen 4-5 stehů. Hned jsem mohla chodit, sedět. Byla jsem dole jen oteklá, pomáhala studená voda.

Druhá dcera měla při porodu 4,05. Nástřih dělali kvůli velikosti. Opět jsem o něm ani nevěděla. Opět jen pár stehů, já po porodu ve formě. :-)

Třetí měla 2,90. Nástřih mi neudělali. Jak já se modlila, aby mi ho udělali! Bylo šílený tlačit proti tomu tlaku. To jsem u nástřihu neznala. Prostě jsem zatlačila a hlavička šla ven. Teď to prostě něšlo. Malá mě nakonec jen trochu natrhla, byly z toho tři stehy. Mohla jsem zase chodit, sedět. Ale bolelo to víc, i na záchodě byl trochu problém.

Takže za mě lepší s nástřihem, než se roztrhnout, i když jen trochu.
1 poděkování
petulka_zdenda
1. pro 2014

Ani jsem o tom nevěděla

Když někdo řekl v těhotenství nástřih, tak jsem z toho měla husinu a vůbec jsem na to nechtěla myslet. :-P

Při samotném porodu mi byla epiziotomie provedena a ani jsem nevěděla, že mě nastřihávali, vůbec jsem to v té kontrakci necítila. Malá šla ručičkou s hlavičkou zároveň, takže bez nástřihu bych to nedala.

Následovné šití trvalo 45 minut, ale to jen proto, že jak šla rukou a hlavou zároveň, tak si řádně prorazila cestu a to už bylo teda nepříjemné, řekla bych, že horší než samotný porod.
0 poděkování
civet
1. pro 2014

Nástřih u obou porodů

Nástřih jsem si "užila" u obou svých porodů. První porod jsem tlačila hodinu, dítě se stále vracelo zpět (pupeční šňůra kolem krku). Nástřih mi dělali nadvakrát (první prý byl málo, bylo potřeba ho trochu zvětšit ve stejném místě) a obě nastřižení jsem cítila a bolelo to, ač byly provedeny v plné kontrakci, kdy jsem tlačila. Dost mě to překvapilo, protože veškerá literatura a zdroje z netu tvrdily opak, že prostě nástřih nebolí a není cítit.

U druhého porodu jsem tlačila jen tři kontrakce, nástřih proběhl, ale vůbec jsem o něm nevěděla, musela jsem se až expost ptát, zda se bude muset šít, jestli jsem nastřižená nebo natržená.

V obou případech jsem byla v Praze Podolí, šití nástřihu bylo v pohodě, doktoři mě dobře "opíchli", aby nic nebolelo, nástřih se hojil dobře a pár měsíců po porodu o jizvě nevím.
0 poděkování
kamhajek
30. říj 2013

Moje dvě zkušenosti

Ani u jednoho svého porodu jsem se nástřihu nevyhnula. Od samého začátku jsem věděla, že nástřih nechám na doktorech a raději chci nastřihnout než se potrhat.
U prvního porodu byl nástřih poměrně velký, samotný nástřih jsem necítila, doktor střihnul přesně kdy měl a vůbec jsem o tom nevěděla. Šití bolelo jak čert i přes injekci proti bolesti, ještě dva dny jsem si normálně nesedla a bolelo to dost. Bála jsem se tam dole dotknout a jen jsem snad každou hodinu sprchovala studenou vodou, to pomáhalo. I na velkou jsem se bála jít. Udělala se mi tam modřina, tak jsem musela mazat. Zhruba po týdnu jsem to přestala cítit. Nutno podotknout, že syn měl 3,94 kg a jako správný chlap měl velkou hlavu.
U druhého porodu byl nástřih menší a hned to bylo znát. Šití v pohodě, druhý den jsem normálně seděla. Prostě pohoda. A to Eliška měla 3,67 kg, takže zase tak malá nebyla.
U mě byl druhý porod opravdu rychlý, pro srovnání:
první porod příjezd do porodnice před obědem - otevřená na 4 prsty, Ondra se narodil v 18,45 hodin.
druhý porod příjezd do porodnice před jednou hodinou v noci a malá byla ve 2,20 na světě. Nestihli jsme z klasické přípravy nic.
0 poděkování