Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Deprese

Jak se říká: bez smutku nerozeznáš štěstí. Je naprosto v pořádku cítit se občas smutná. Ale pak je tu něco, co už není jen obyčejný smutek. Dny jsou temnější a radost jaksi nepřichází. Není úniku a vy nedokážete žít dál svůj život.

Video: Je to “obyčejný” SMUTEK, ÚZKOST a nebo už DEPRESE?

Rozhovor s klinickou psycholožkou, Mgr. Juditou Malik.

V rozhovoru s klinickou psycholožkou, Mgr. Juditou Malik, najdete odpovědi na tyto otázky:

  • 00:00 Představení hosta a tématu.
  • 00:13 Prázdnota - jaké jsou charakteristické znaky? Jak s ní bojovat? (Příběh ze života a konkrétní rady psychologa.)
  • 02:51 Jak se může smutek změnit na depresi?
  • 03:32 Jak zvládnout syndrom prázdného hnízda?
  • 04:58 Jak může psycholog pomoci pracovat se smutkem?
  • 05:35 Jaký je rozdíl mezi smutkem, prázdnotou a depresí?
  • 07:59 Je potřebné řešit každý smutek s odborníkem?
  • 10:51 Dokáže člověk s duševní nemocí požádat o pomoc sám a nebo toho není schopný?
  • 13:25 Je úzkost znakem nepříznivého duševního stavu? (Příběh ze života a konkrétní rady psychologa.)
  • 18:52 Kdy už zvážit pomoc odborníka?
  • 20:43 Čeho bychom si měli všímat na členech své rodiny, příbuzných, kamarádech?
  • 23:15 Proč se lidé dostanou s duševními problémy až "tak daleko"?
  • 26:37 Jak se “nezbláznit” z maminkovského kolotoče? (Příběh ze života a konkrétní rady psychologa.)
  • 33:34 Jak často se lidé, kteří už užívají psychofarmaka, ze svých nepříznivých duševních stavů dostanou?
  • 37:31 Rady a doporučení na závěr.

I to by mohlo být vysvětlení deprese. Trpíte ní i vy?

Pokud se u vás objevují následující příznaky, tak je to možné:

  • Depresivní, smutná nálada většinu dne, nejvíce ráno
  • Cítíte se unavená a bez energie
  • Cítíte se bezcenná nebo vinná za cokoliv, co se nepodaří
  • Špatně se soustředíte, nepamatujete si detaily
  • Nejste schopna činit rozhodnutí
  • Nemůžete spát nebo naopak, prospíte většinu dne i noci
  • Pomýšlíte na sebevraždu
  • Máte výrazný přírůstek nebo úbytek na váze
  • Ztratili jste chuť do života


Popis obrázku: Pacientka trpící depresí nemá zájem o vnější dění. Neustále ho sužují pocity smutku a méněcennosti.

Tyto symptomy zvažují lékaři při diagnostice mentálních poruch podle takzvaného DSM - 5 (The Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders = Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch). Během dvou týdnů musí být přítomno minimálně pět příznaků.

Další příznaky, které se vám mohou objevit:

  • Jste neustále podrážděná a neklidná
  • Bolí vás hlava5 nebo žaludek
  • Máte pocit prázdnoty
  • Nenávidíte se
  • Častěji pláčete
  • Nemáte chuť na sex
  • Snížené sebevědomí
  • Úzkost1

Abyste to lépe pochopili, zavoláme si na pomoc s vysvětlováním jednu průkopnici v této chorobě. Pokud jste četli Harryho Pottera určitě víte, že slavná J.K. Rowlingová sama trpěla depresí. Nepěknou zkušenost zakomponovala do sedmidílné ságy v podobě příšer bez tváře v kapuci - mozkomorů:

"Mozkomorové jsou nejodpornější stvoření, která kráčela po tomto světě. Zamoří nejtmavší, nejšpinavější místa, těší se z rozpadu a beznaděje, vysají všechen mír, naději a štěstí ze vzduchu kolem nich. Pokud se dostanete příliš blízko mozkomorům, tak z vás vysají každý dobrý pocit, každou šťastnou vzpomínku. Pokud budou moci, mozkomorové se na vás budou přiživovat tak dlouho, až dokud vás nepromění na něco jako jsou oni sami ... špatné stvoření bez duše. Nezůstane vám nic, jen nejhorší zkušenosti z vašeho života. " J.K. Rowlingová

Na světě asi není lepšího vysvětlení jako je toto. Pokud se cítíte podobně, tak se nebojte vyhledat odbornou pomoc.

Na to, abyste byli diagnostikováni s depresí, musíte zajít k psychiatrovi, eventuálně k psychologovi nebo obvodnímu lékaři, který vás může doporučit k dalšímu specialistovi. Položí vám několik otázek a povede s vámi důvěrný rozhovor. Určí vám druh deprese a následně se rozhodne o léčbě.

Depresi můžeme rozdělit podle několika faktorů. Buď podle způsobu vzniku na:

  • endogenní - vzniklou bez vnějších činitelů jako např. úmrtí. Má často vrozený podklad a pacient ji zdědí po rodiči. Pravá příčina zůstává sporná.
  • exogenní, která vzniká jako reakce na stresující událost (např. Po havárii auta, letadla, úmrtí, rozvodu).
  • organickou (symptomatická), která vznikla následkem úrazu, který poškodil mozek. Organická příčina může mít původ i ve vnitřních orgánech těla jako jsou poruchy jater nebo slinivky břišní, čemuž odpovídá např. cukrovka2.
  • farmakologickou, kterou spojujeme s užíváním léků2, např. hormonů (hormonální antikoncepce3).
  • psychogenní, která má duševní původ. Je to reakce na nějaký nepřiměřený stav jako je psychické vyčerpání či neuróza (charakteristická pocity úzkosti a nervozitou).
  • larvovanou, která je velmi záhadná. Projevuje se trávicími problémy, bolestmi zad ... Její příčina je v psychice, která ovlivní celkový stav těla. Je velmi pěkným příkladem toho, že psychika dokáže ovlivnit fungování lidského těla.

Jiným způsobem dělení je rozdělení podle závažnosti problémů na:

  • lehkou, kde se pacient uzavře do sebe a nemá radost z věcí, které ho dříve těšily. Běžné povinnosti zvládá relativně dobře. Léčí se ambulantně.
  • středně těžkou, kdy pacient již nezvládá běžné činnosti. Uzavře se do sebe a izoluje se od okolí. Léčí se ambulantně nebo hospitalizací v nemocnici.
  • těžkou, která je charakteristická jakýmsi "vypnutím" a úplným nezájmem o svět. Pacient se může dívat televizi, ale nestará se o sebe, nemá zájem o okolní dění a užírá se negativními myšlenkami a pocity. Existuje však i agitování forma, kdy je pacient neklidný a chaotický. V těžké formě se mohou objevit také halucinace nebo blouznění a tehdy se jedná o těžkou formu s psychotickými příznaky. Léčba je samozřejmě hospitalizace na psychiatrickém oddělení.

Video: Deprese

Co předchází depresi?

Jak rozeznat depresi od smutku, strachu a prázdnoty?

Každou zadrženou emoci, která zůstane nevyřčenou a nepojmenovanou, nelze ani řešit. A zůstává někde viset. Je otázkou jak a kdy se projeví. Ať už jako různé onemocnění těla - žaludeční vředy, bolesti páteře, migrény a podobně. Nebo jako psychický kolaps po zdánlivě banálním problému, kdy člověk zvládl například smrt partnera, dítěte, či onemocnění v rodině. Položí ho smrt domácího mazlíčka. Člověk se sesype a skončí na antidepresivech. Pokud má člověk pochybnosti o svém psychickém zdraví, odborník je ten, co to dokáže rozeznat. Jsou různé metody, které může použít. V rámci diferenciální diagnostiky se pacientovi dávají dotazníky, které pomohou prozkoumat nakolik je zasažena tělesná část, nálada a výkonnost člověka. Psycholog zkoumá, zda se v posledních třech týdnech vyskytlo nechutenství, ztráta nálady, ztráta zájmu o věci, které člověka dosud těšili, zhoršený spánek, koncentrace, poruchy paměti, snížená výkonnost. Dále se zohledňuje osobnost a emocionalita člověka pomocí projektivních testů a metod. Psycholog se podívá na aktuální prožívání člověka a jaké obranné mechanismy si vybudovala jeho osobnost. V průběhu života se každý z nás setká se smutkem, dokonce 20% lidí překoná depresi, aniž si tento zdravotní problém pojmenovali a vyléčí se z ní sami. V takovém případě je však přítomno riziko, že pokud depresi člověk řeší bez odborné pomoci, může se stát, že nemá správně zvýrazněnou příčinu, důsledek a souvislosti toho, proč se tento problém vyskytl. Následkem čehož se může deprese objevovat opakovaně. V takovém případě je návštěva lékaře nezbytná, aby zohlednil případnou potřebu farmakologické léčby.

Je třeba řešit každý smutek s odborníkem?

Je třeba zohlednit osobnost a temperament člověka a v jaké situaci se nachází. Ale platí pravidlo, že pokud vaše nálada zasahuje do kvality vašeho života déle než měsíc, je třeba poradit se s odborníkem. Pěkný příklad toho, jak nás ovlivňují různé životní události, je tabulka, kterou vytvořil lékař Hans Selye. Vypracoval tabulku, kde vymezil situace, které nám vytvářejí určité hodnoty stresu. Využívá k tomu bodové ohodnocení. Pokud se člověku v průběhu jednoho roku nasbírají body za tyto stresové situace, je předpoklad, že se s tím neumí vypořádat sám a vyžádá si to svou daň na psychickém / fyzickém zdraví.

Osobnost člověka ve velké míře určuje, jak si s těmito podněty dokáže člověk poradit. Někdo bere problém jako výzvu, někdo jako konec světa. Při řešení problémů člověk pracuje s nějakými osvědčenými mechanismy, ví co mu na jeho nálady pomáhá. Avšak jak zrajeme my jako lidé, potřebujeme, aby i naše copingové mechanismy rostly a vyvíjely se, tak se tomu děje zejména během období krize, smutku, nebo nečekaných životních událostí. Je třeba podotknout, že neplatí mýtus, že psychologa vyhledá jen slabá osobnost. Není to pravda, i osobnostem, které považujeme za zralé a silné přece vždy dobře padne, když není odkázán pomoci si sám, a těžkým obdobím mu pomáhá procházet další člověk.

Čeho bychom si měli všímat na členech své rodiny, příbuzných, kamarádech?

Pokud se vám někdo svěří o svých psychických problémech, projevil vám velkou důvěru a čest. Je to jakási prosba o pomoc. Nejdůležitějším varovným signálem, že jde do tuhého je, když člověk dokáže formulovat věty o sebevraždě: "Toto kdybych užil ve větších dávkách, .. Přemýšlím, co by se stalo na tomto světě, pokud bych tu už nebyl ...". Je to znamení toho, že člověk už nad smrtí přemýšlí a považuje svou situaci za bezvýchodnou. Sám neumí vyhledat pomoc a tím, že se vám svěřuje vás žádá, abyste zakročili.

Dalším znakem může být plynulá změna v chování. Pokud to byl člověk ze smyslem pro humor, nebo rodinně založený a nyní neumí vyvinout aktivitu, aby se s vámi zasmál, byl ve společnosti a podobně, je to znakem, že prožívá takové emoce, s nimiž si neumí poradit sám. V tomto případě se neptejte, jak můžete pomoci, ale zkuste pojmenovat co se vám nezdá a navrhnout konkrétní možnosti pomoci, jak mu pomoci v domácnosti, zjistit možnosti terapie v blízkém okolí a podobně.

Projevy v chování bychom mohli popsat v těchto oblastech:

  • somatické projevy (ztráta chuti k jídlu, méně spánku, bolesti hlavy, zvýšená únava).
  • nálada: smutek, pláč nebo apatie, rezignovanost.
  • výkonnost: špatná pozornost, zapomnětlivost.

Jaká léčba se využívá na depresivní poruchu?

Každá léčba jakéhokoliv onemocnění sestává ze dvou složek. Složky nefarmakologické a složky farmakologické.

Farmakologická léčba

Jak z názvu vyplývá, farmakologická léčba sestává z léků - tzv. antidepresiv. Antidepresiva ovlivňují hladinu mozkových neurotransmiterů, tedy chemických látek, díky kterým si buňky mezi sebou posouvají informace. Pokud si to chcete představit prakticky, tak díky neurotransmiteru si můžete vzpomenout na nějakou příhodu ze života nebo můžete například pohnout rukou.
Buňky si mezi sebou posouvaly informaci o tom, že jí chcete pohnout, až jste jí nakonec pohnuly. Neurotransmitery v mozku by se měly nacházet v rovnováze - misky vah by měly být pro každý jeden neurotransmiter ve stejném poměru s ostatními. Avšak při depresi (a i dalších psychických onemocněních), se misky vah naklánějí na různé strany. Něčeho je více a něčeho méně Antidepresiva se snaží vyrovnat jednotlivé misky a nastolit rovnováhu.
Pro léčbu deprese máme aktuálně široké spektra možností a známe mnoho léčiv. Jen psychiatr vám umí doporučit léky přímo na váš druh problémů, protože jednotlivé léčiva se liší. Např. jeden typ léku zabírá lépe na nespavost, další nejsou vhodné pro pacienty se srdečními chorobami atd.
Chvilku trvá, než se tělo nastaví na účinky antidepresiv, mozek vyhodnotí situaci a přizpůsobí se daným dávkám a začíná sám přizpůsobovat produkci hormonů. První příznivé účinky může na sobě člověk pozorovat průměrně za dva až čtyři týdny.

Nefarmakologická léčba

Farmakologická léčba je ale pouze jedna část. Její nezbytným doplňkem je nefarmakologická léčba. Nejedná se o léčbu léky, ale o změnu životního stylu. Tato léčba je svým způsobem náročnější. Vyžaduje spolupráci každého pacienta, protože změny dělá on sám, ne kouzelné pilulky. Převážně se jedná o tyto úkony:

  • Psychoterapie: Posezení u psychologa či psychiatra zaměřené na pochopení životní situace a zlepšení kvality života. Mnoho lidí si bohužel stále myslí, že k psychiatrovi chodí jen "blázni". Podívejme se na to však takto. Pokud někdo nejde k psychiatrovi, přestože má problémy a doktor mu dokáže pomoci, kdo je tu skutečný "blázen"? Ten co nabere odvahu a jde, nebo ten, který se zbytečně mučí? Zamyslete se nad tím každá sama.
  • Pravidelný pohyb. Cvičení podle nedávného výzkumu pomáhá nastolit fyzické zdraví, spokojenost se životem, zlepšuje schopnost učení a soustředění a psychickou pohodu. Při slabých typech deprese může posloužit lépe než léčba léky, avšak při silnějších typech ji musíte zkombinovat s antidepresivy.
  • Zdravá strava. Pravidelné stravování s dostatkem ovoce a zeleniny předchází nadváze, obezitě, cukrovce a mnohým dalším civilizačním onemocněním. Alespoň nad jednou částí života můžete mít pocit kontroly.
  • Rutina. Nikdy ji nepodceňujte. Dostane vás zpět do běžného života.
  • Nastavte si životní cíle. Něco, co vás motivuje každý den vstát z postele a pracovat na sobě. Zasloužíte si být šťastná a spokojená.
  • Převezměte odpovědnost. Nevyhýbejte se práci ani domácím povinnostem. Jen vás to bude táhnout zpět na temná místa.
  • Bavte se. Naučte se novou dovednost. Potěšíte tím svůj mozek i svého ducha. Jste šikovná a schopná. Dotáhla jste to až sem! Novou zručností získáte více sebevědomí a pocit zadostiučinění.


Popis obrázku: Ačkoli se může zdát obtížné požádat o pomoc, nebojte se toho. Nejste v tom sama.

Samotná deprese ale nemusí být jen nemocí samou o sobě, ale symptomem, tedy příznakem jiné nemoci. Mezi takové choroby patří například:

... a mnoho dalších. Pointou tohoto seznamu příkladů je, abyste se nezapomněli dát vyšetřit u svého obvodního lékaře na jinou než "jen" psychickou příčinu vašich pocitů. Můžete mít jinou nerovnováhu ve svém těle. Když se upraví, tak se zlepší i deprese.

Kromě depresivní poruchy deprese může být součástí i bipolární poruchy, cyklotymie nebo Dystymie. Podívejme se co se za jednotlivými názvy skrývá:

  • Bipolární porucha nese i další název - maniodepresivní psychóza. Když si toto hrůzostrašné slovo rozdělíme dostaneme část mániovou a část depresivní. Označení psychóza je odklon od běžného psychicky zdravého člověka. Během mániového stadia pacient pociťuje přehnanou aktivitu a výrazně zvýšené sebevědomí. Může být agresivní nebo podrážděný. Nevydrží na jednom místě, velmi rychle mluví, gesta jsou přehnaná. Můžeme to charakterizovat jednoduše slovním spojením: jako kdyby šel vyletět z kůže. Druhá fáze je depresivní, která odpovídá příznakům popsaným výše.

Léčba této poruchy je náročná. Sestává ze snahy stabilizovat náladu a zmírnit depresi.

  • Cyklotymie je zjednodušeně řečeno - bipolární porucha v menším balíčku. Opět se střídá depresivní nálada s povznesenou, veselou, avšak není tak intenzivní. Je velmi obtížné stanovit tuto diagnózu na základě krátkého pozorování. Psychiatr nebo psycholog vás musí dlouhodobě sledovat. Vy samy si tuto diagnózu objektivně nedokážete stanovit.
  • Dystymie je zase obdoba depresivní poruchy, ale opět v malém balení. Pacienti jsou posmutnejší či pesimističtí. Tento stav musí trvat, stejně jako u cyklotymie, alespoň dva roky, aby byla stanovena diagnóza. Tu opět dokáže stanovit psychiatr po dlouhodobém objektivním pozorování.
  • Další možnou formou deprese je poporodní deprese. Maminky pod vlivem emocí vyvolaných hormonálními změnami mají pocit, že se nedokáží o novorozence7 postarat.

Více si můžete přečíst v samostaném článku na téma: Poporodní deprese.

Na každý problém existuje řešení. Ženy jsou od přírody silní tvorové. Nějaká deprese nás nezastaví. Myslete na to, když budete mít problém a nebojte se požádat o pomoc.

Text po odborné stránce zkontrolovala:
Mgr. Judita Malik
klinická psycholožka

Více o depresi na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21495519
  2. https://www.webmd.com/depression/features/natural-treatments#1
  3. http://sk.medixa.org/choroby/bipolarna-porucha
  4. https://www.wikiskripta.eu/w/Dystymie
  5. https://www.wikiskripta.eu/w/Cyklotymie
  6. https://web.archive.org/web/20190611120221/https://www.nimh.nih.gov/health/topics/bipolar-disorde...
  7. https://en.wikipedia.org/wiki/DSM-5
  8. http://intravitam.eu/2017/08/06/spovedmedicky/
  9. http://www.deprese.psychoweb.cz/deprese-uvod/typy-deprese
  10. https://outwittrade.com/how-to-deal-with-depression

Použité zdroje obrázků

  1. https://www.pexels.com/photo/looking-for-a-friend-bear-165263/
  2. https://www.pexels.com/photo/adult-art-conceptual-dark-278312/
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Hodnocení a zkušenosti s depresí

Máš zkušenost s depresí?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost