Úzkost

Úzkost je kombinací strachu, obavy a zlé předtuchy. Během strachu se u člověka objevuje silné bušení srdce, pocení (až studený smrtelný pot), zrychlené dýchání, nevolnost či únava. Typickým znakem úzkosti je tlak a svírající bolest na hrudi. Úzkost se může objevit na krátkou dobu nebo může člověka zasáhnout silný pocit úzkosti až paniky.

Krátkodobá úzkost je normálním jevem, který se objevuje v případě nějakého blížícího se nebezpečí. Stává-li se úzkost častější, silnější nebo týkající se určité situace, je zapotřebí vyhledat lékaře.

Stavy úzkosti

  • Spouštěč: jde o "něco", co stav úzkostí spustí, např. určité místo, situace nebo vzpomínky, myšlenky či představy (např. blíží se doba, které se člověk obává, má z ní strach). Trápí-li člověka úzkost delší dobu, nemusí si daný spouštěč ani uvědomovat.
  • Myšlenky: člověk přemýšlí o možných spouštěčích. Bohužel u většiny případů se myšlenkám nelze vyhnout. Člověk, který se příliš zabývá svými myšlenkami na spouštěče a následně na úzkost, podporuje u sebe vznik depresí. Čím více se člověk snaží nevhodným myšlenkám vyhnout, tím více se jimi zabývá a hrozí silnější reakce emocí.
  • Emoce: přemýšlí-li člověk příliš nad možnými nepříjemnými událostmi, tím jsou jeho reakce emocí silnější. Jak člověk o situaci přemýšlí, takového jsou jeho emoce. Čím více je pro člověka situace nepříjemná, tím výraznější a silnější jsou jeho emoce.
  • Tělesné příznaky: úzkost bývá doprovázena mnoha tělesnými příznaky, nejčastěji je to bušení srdce, tlak kolem žaludku, slabost nebo brnění v končetinách. Čím větší úzkost člověk cítí, tím jsou jeho tělesné příznaky nápadnější. Pokud má člověk z něčeho nadměrný strach, může se u něj objevit panika.
  • Chování: má-li člověk úzkost, snaží se toto napětí snížit, např. se snaží před úzkostí utéct nebo se jí vyhnout. Toto chování úzkostný stav ale zachovává. Blíží-li se úzkostný stav, o kterým člověk ví, snaží se chovat jinak, ale tím pocit úzkosti nezvládne.
  • Důsledky: jsou závislé na délce trvání úzkostného stavu nebo jeho intenzitě, mohou se objevit např. partnerské problémy, ztráta zaměstnání nebo jen problém jít nakoupit do obchodu.

Úzkostné poruchy

Úzkostnou poruchou je fóbie či nadměrná úzkost nebo strach, které se objevují náhle při vykonávaní každodenních běžných činností. Objevují se již v raném věku dítěte nebo se spouští náhle při nějaké situaci nebo události (např. dopravní nehoda, živelná katastrofa). Jejich stav se zhoršuje během stresu. Člověk trpící úzkostnou poruchou si tento nevhodný stav uvědomuje, ale neumí se s ním vypořádat a ovládat ho. Svým nesmyslným chováním ovlivňuje svůj každodenní život, může dojít ke zhoršení v práci nebo k úplné izolaci od okolního světa.

Na vznik úzkostné poruchy může mít vliv také dědičnost. Její průběh je zpravidla delší než 3 měsíce.

Typy úzkostných poruch:

  • Obsedantně kompulzivní porucha - pacient je nucen vykonávat určité rituály, objevuje se mezi 18. a 25. rokem.
  • Sociálně úzkostná porucha - strach z kontaktu s jiným neznámým člověkem (např. také během telefonování)
  • Generalizovaná úzkostná porucha - nekontrolovatelná obava a úzkost z každodenních činností (lidé se bojí o své zaměstnání, své zdraví, finanční situaci apod.).
  • Posttraumatická stresová porucha - je reakcí na traumatickou událost (např. povodně, znásilnění aj.).
  • Agorafobie - strach z otevřeného prostoru
  • Panická porucha2 - vzniká bez spouštěče, objevuje se záchvatovitá úzkost
  • Specifické fobie - např. klaustrofobie, arachnofobie aj.

Video: Dýchání, které léčí úzkosti, strach a bolesti zad

Příznaky úzkosti

  • fyzické:
    • zrychlený tep a silné bušení srdce,
    • pocení se,
    • třes,
    • vnitřní chvění,
    • obtížné dýchání,
    • bolest a tlak na hrudi,
    • nevolnost8,
    • pocit slabosti v rukou nebo nohou,
    • návaly tepla nebo chladu,
    • mravenčení nebo znecitlivění.
  • psychické:
    • člověk má závratě,
    • cítí se neklidný,
    • strach z omdlení, ze ztráty kontroly, ze smrti aj.

Léky na úzkost

Lékař se snaží odstranit příčinu úzkosti pomocí léků2, které jsou podávány pouze po nezbytně dlouhou dobu, aby se pacient nestal na lécích závislý, nejčastěji jde o tzv. anxiolytika (např. Lexaurin či Stilonox nebo Hypnogen).

Je-li součástí úzkosti také deprese, jsou pacientovi předepsány antidepresiva, která je nutno užívat dlouhodobě.

Přírodní léčba

Heřmánek - ve formě čaje nebo potravinového doplňku.
Zelený čaj - obsahuje aminokyselinu L-theanin, který optimalizuje srdeční rytmus a krevní tlak a napomáhá při úzkosti. Optimální je vypít 5 šálků zeleného čaje denně.
Chmel - nikoliv v podobě piva, ale ve formě čaje. Aby se předešlo jeho hořké chuti, bývá kombinován s heřmánkem či mátou.
Kozlík lékařský - působí jako sedativum, zbaví člověka úzkostí, ale dostaví se ospalost. Nejčastější podávání je v kapslích (čaj mírně zapáchá). Často bývá kombinován s chmelem, heřmánkem či meduňkou.
Meduňka - nutno užívat v malých předepsaných dávkách, aby bylinka nepůsobila kontraproduktivně. Nejčastěji bývá podáván jako čaj, kapse nebo kapky.
Mučenka - snižuje pocit úzkosti, používá se také na nespavost. Doba užívání je maximálně 1 měsíc.
Levandule - užívá se proti úzkosti. Často bývá přirovnávána k Lorazepamu (lék proti úzkosti).

Související články

Více o úzkosti na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azkost
  2. http://ona.idnes.cz/jak-se-zbavit-uzkosti-0t8-/zdravi.aspx?c=A131220_143504_zdravi_pet
  3. http://www.uzkost.cz/model_uzk.htm
  4. http://priznaky.vitalion.cz/uzkost/
  5. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azkostn%C3%A1_porucha
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s úzkostí

Máš zkušenost s úzkostí?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost