Nevychované nebo nemocné? Aneb výchova dětí s ADHD si žádá soustavnost a trpělivost

„Už to nějak psychicky špatně snáším. Přijde mi, že na něj snad pořád jen řvu a snížila jsem se už k takovým věcem, o kterých jsem si myslela, že nikdy dělat nebudu (straším ho čertem, to jediný zabírá), jinak bych se snad už zbláznila. Včera jsem ho našla na balkoně s omotanou prádelní šňůrou kolem krku, jak se z ní nemohl dostat (byla prasklá a visela dolů). Myslela jsem, že mě klepne, předevčírem strčil hlavu do zábradlí a nemohl ji vyndat. Prostě ho napadají jen samé bejkárny. Od září jde do školky, tak jsem zvědavá, jak to zvládne. Chudák paní učitelka. Doufám, že ji bude aspoň trošku poslouchat,“ uživatelka z diskuzního fóra Kdy se dá poznat ADHD.

O co tady je

ADHD je anglickou zkratkou vývojové poruchy mozku s názvem Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Přeloženo do češtiny - jde o hyperaktivitu s poruchou pozornosti. Charakterizují ji především porucha pozornosti, impulzivita a hyperaktivita. Všechny tyto příznaky se projevují už od raného dětství.

Je zajímavé, že příznaky impulzivity a hyperaktivity se projevují třikrát až pětkrát častěji u chlapců. Ti tak na sebe poutají mnohem větší pozornost, protože ADHD je u nich rozpoznatelná snáze než u opačného pohlaví. Okolím jsou pak považováni za zlobivé, uličníky apod. Dívky častěji postihuje porucha pozornosti a společnost je proto vnímá spíše jako nenápadné či hloupé. Mnohdy jsou tyto problémy chybně interpretovány jako poruchy učení.

Kam pro pomoc

ADHD je porucha, která patří do oboru dětské psychiatrie. S jistotou tedy správnou diagnózu nebudete moci určit sami, ale měl by vám k tomu pomoci dětský psychiatr. Podezření na tuto poruchu může vyslovit i jiný odborník, například neurolog, psycholog, pediatr nebo pedagog.

„Na tříleté lékařské prohlídce nám pediatrička doporučila vyšetření. Na rovinu řekla, že syn vykazuje známky ADHD," mamkamarketa z diskuzního fóra Kdy se dá poznat ADHD.

Vyšetření není nijak náročné a nepříjemné. Jeho základní součástí je pohovor lékaře s dítětem a s rodiči. K doplnění údajů o projevech dítěte ve školním prostředí slouží nejlépe dotazník vyplněný učitelem. Doplňková a ne vždy potřebná jsou vyšetření psychologem, pediatrem a neurologem a některá laboratorní a pomocná vyšetření (EEG, EKG).

„Dnes nám neuroložka řekla, že syn (6 let) má ADHD s poruchou pozornosti a dyslalie," missymici z diskuzního fóra.

Zásadní je změnit náhled rodičů a učitelů na chování dítěte a vytvořit pozitivní a důsledné výchovné prostředí. Pomocí léků se zlepší soustředění a zmírní nejvýraznější projevy hyperaktivity a impulzivity (rodiče popisují, že se s dítětem lépe domluví). Farmaka ale nikdy nesmějí být jediným léčebným přístupem k dítěti s ADHD.

„Jakmile jdete k psychiatrovi, ten vždy léčí s pomocí léků a medikace. Bez léků pracuje např. psycholog a neurolog. Tam také docházíme, ale medikaci už píše a schvaluje psychiatr," kikimaruska z fóra Děti s AD/HD.

„Mám devítiletou dceru a po naléhání školy, která bojovala pro ni o asistenta, kterého pedagogicko-psychologická poradna nechtěla povolit, jsme skončili na psychiatrii. Tam během hodiny zazněla diagnóza ADHD a dětský autismus. A asistenta nám na příští rok schválili," píše vrtelka z diskuzního fóra Děti s ADHD.

„Žádost jsme podávali v době, kdy se zapisovalo, na jakou školu bude malá chodit apod. Chodíme do normální školy. Má jen trochu problém se soustředěním, ale zatím vše zvládá dobře. Má samé jedničky, chodí na logopedii," dodává k tématu megynka13 z diskuzního fóra ADHD a dysfázie

Ano, pokud vaše dítě školou povinné trpí ADHD, máte nárok na specializovaného asistenta. Nebojte se zeptat, asistent může velmi výrazně pomoci s výukou a dalším rozvojem dítěte. 

Základní rady pro výchovu

Následující kroky mohou pomoci zmírnit projevy ADHD a vylepšit chování a aktivity dítěte. S jejich pomocí dokáže dítě snáze plnit zadané úkoly – nejen ty školní.

Komunikace a především zpětná vazba vede k optimalizaci chování. Měla by začínat např. slovy: „nelíbí se mi že…“, „vadí mi, když…“ Znamená to, že nehodnotíme (a neodsuzujeme) druhého, ale vyjadřujeme svůj pocit. Pro dítě je mnohem přijatelnější fakt, že vám něco vadí („Vadí mi, že máš v pokoji nepořádek.“), než to, že něco pokazilo a je špatné („Jsi nepořádný.“). Pokud dítě porušuje jasně stanovená pravidla, pokárejte ho bezprostředně a klidně a srozumitelně mu vysvětlete, co se vám nelíbí. Vždy se ale nejdříve zamyslete, co dítě udělalo správně a to oceňte. Teprve pak hodnoťte případné chyby.

Pokud to jde, dávejte co nejvíce pozitivní zpětnou vazbu - pochvalu nebo pohlazení. Udělejte to tehdy, když se dítě skutečně chová tak, jak od něj požadujete. Jestliže dítě pochválíte za to, že píše úkol, vydrží u práce déle, než když ho pokáráte poté, kdy od úkolu odejde. Větší účinek má odměna tehdy, když ji poskytujete nepravidelně, než když ji dítěti dáte vždy.

„Co zabírá: pravidelný režim, hodně pohybu, eliminování konfliktů, netlačit příliš na dítě. Nejvíce se mi osvědčilo hodně doteků. Mám pocit, že co syna více hladím, tulím, masíruju, drbkám, tak se trošku zklidnil,“  veruska007 z diskuzního fóra Děti s ADHD a jak s nimi pracovat.

Používejte názorná a jasně srozumitelná ocenění. Vhodné odměny jsou fyzický kontakt, výhody, drobné hračky, příležitostně peníze. Doporučuje se, aby děti nedostávaly materiální odměny často, ale děti s ADHD potřebují větší, jasnější a materiálnější odměny k udržení pozitivního chování.

Používejte pochvaly místo trestu. Zkuste využívat pravidlo pochvala před trestem - pokud dítě dělá něco špatného, zkuste nejprve jeho chování změnit po dobrém a když vás poslechne, pak je pochvalte. Pokárejte je až v případě, že pobídku ke změně chování neposlechne. Trest by měl být mírný a měl by být používán asi 2-3x méně často než odměna.

 „Tvrdě si trvám na základních pravidlech - žádné bití, ničení věcí, ubližování ostatním, drzé řeči. Za trest odebírám tablet a PC,“ mogwaika z diskuzního fóra Děti s ADHD a jak s nimi pracovat.

Zviditelněte čas. Děti s poruchou ADHD mají zkreslenou představu a problémy s chápáním času. Potřebují proto vnější kontrolu, např. když má dítě na nějakou práci určeno 20 minut, je nutné mu limit stále připomínat - třeba tím, že vidí na hodiny, má nařízený kuchyňský budík apod.

Zviditelněte důležité informace. Pracovní paměť u dětí s ADHD bývá narušená, proto je dobré, když mají důležité informace v nějaké trvalé fyzické podobě. Když se dítě učí, může mít na stole kartičky s důležitými pravidly - např. „Neodcházej od stolu.“, „Když něco nevíš, zeptej se mě.“ Čím častěji budete takto dítěti připomínat důležitá pravidla, tím dříve si zvykne je využívat ke změně svého chování.

Zviditelněte problém. Stejným způsobem je vhodné ukázat problém a také jeho řešení v určité hmatatelné podobě, např. jej mít napsaný nebo nakreslený na kartičkách. Používejte takové formulace, které zdůrazňují, že problém nevyplývá ze špatných vlastností dítěte, ale z ADHD, za něž dítě nemůže. Například pro znázornění nepořádku použijte obrázek příšerky s nápisem ADHD, která rozhazuje dítěti věci.

„Samozřejmě dceři navozuji harmonické prostředí, má pevný řád, chválím ji i za maličkosti. Žádné fyzické tresty nikdy nezažila. Neustále si povídáme, čteme, podnikáme různé společné aktivity,"  oskaria1 z fóra Děti s AD/HD.

Snažte se o soustavnost. Pro zvládnutí chování dítěte ve stejných situacích je nutné používat stále stejnou strategii. Velmi důležité je také to, aby se postup nelišil doma a ve škole, ale hlavně aby se shodli oba rodiče.

Nerozčilujte se, jednejte. Dítě s ADHD je mnohem citlivější na hodnocení, které mu dáte, ale současně mnohem méně vnímavé k vašemu napomínání a zdůvodňování - rychle pochopí, že je kritizujete, ale obsah vaší přednášky mu zcela unikne. Proto je lepší méně kárat a poučovat a často a bezprostředně jednat. Zvláště tehdy, je-li možné dítě pochválit nebo jinak odměnit.

„U nezajímavých témat syn vydrží 3 - 5 minut, tak se snažím být stručná, výstižná a pak mu dát chvilinku na oddych. Úkoly nám trvají kvůli střídání činnosti/odpočinku několikanásobně déle, ale snažím se to udržet na pohodové lince. Je naučený (už ze školky, kdy jsme dělali předškolácké úkoly - trénink na realitu ), že jakmile dodělá povinnost (= celý úkol), má zábavu. Denně ještě cvičíme hned po úkolech logopedii, takže je to časově náročnější, ale dá se to," pauline z diskuzního fóra ADD/ADHD.

Předvídejte problémové situace. Zamyslete se na chvíli před započetím nějaké aktivity, která může dítěti dělat problémy (nákup, návštěva restaurace, kostela) a naplánujte ji tak, aby se dítě co možná nejméně nudilo. Sdělte mu pouze dvě nebo tři nejdůležitější zásady chování, například: „Drž se mě za ruku a na nic nesahej.“

Dohodněte se na odměně, kterou dostane, když pokyn dodrží a na trestu při opačném výsledku. V průběhu aktivity dítě občas upozorněte na to, jak se mu daří plán uskutečnit. Chvalte ho, pokud dodržuje dohodnutá pravidla.

Nepovažujte problémy dítěte za svůj osobní problém. Nepřipouštějte si pocity viny a selhání, protože nedokážete vyhrát v hádkách a soubojích se svým dítětem. Zůstaňte klidní, reagujte na problémy s humorem, napište si zásady, které chcete dítěti sdělit. Můžete občas odejít do jiné místnosti nabrat dech a získat kontrolu nad svými pocity. Když se situace vyvíjí špatně a vy ji nedokážete změnit, nedělejte z toho závěr, že jste špatní rodiče.

„Chtěla bych ho dát od září do státní školky, ale mám strach, že na něj nebudou stačit a budou si myslet o něm, jak je nevychovaný a třeba rozmazlený," girafka z fóra Kdy se dá poznat ADHD.

Smiřte se s tím, co už se stalo a naplánujte změny. Každý den si před spaním najděte chvilku na shrnutí dne a  proberte s dítětem, co se mu za den povedlo a co ne. Domluvte se, jak příště může své chování změnit. Snažte se o pozitivní zhodnocení, aby dítě neusínalo s pocity viny, ale s jistotou, že se na něj nezlobíte a máte ho rádi. Nejde o kritiku a hledání viníka neúspěchu, ale o nalezení takové změny, která povede ke společnému cíli.

Myslete na budoucnost. Rodiče občas v boji s ADHD ztrácí perspektivu, mohou zuřit, být v rozpacích a mohou mít pocit selhání, když se jejich úsilí nedaří. Mohou dítěti ustupovat a snížit laťku, dítě pak dosáhne v životě méně, než by mohlo. Pamatujte na to, že musíte být stále pro dítě učitelem a trenérem. Bude to pro vás jednodušší, pouze když si zachováte zdravý rozum a odstup od problémů. Jestliže to dokážete, budete reagovat mírně, slušně, rozumně, projevy dítěte vás nebudou tolik rozčilovat.

„Jediné, o co se s manželem snažíme, je důslednost. A co na tisíc procent dodržujeme, tak jednotnost. Neexistuje, abych já něco zakázala a manžel dovolil,"  dezyre z fóra ADD/ADHD.

Zdroje informací: 

http://www.adhd-galen.cz/adhd_uk_19.php

https://cs.wikipedia.org/wiki/ADHD