Vysoké teploty a sluníčko mohou způsobit nejen úpal a úžeh. Co radí lékaři jako první pomoc?

„Čtyřletá dívka byla jednoho horkého letního dne se svou maminkou na koupališti. Dítě se prakticky po celou dobu pohybovalo na slunci. Večer po návratu domů si začalo stěžovat na bolesti bříška, začalo také zvracet,“ začíná vyprávět příběh z praxe mluvčí záchranné služby.

O nemoci z přehřátí hovoříme v souvislosti s celkovým poškozením organismu tepelnou energií. Lokálním působením tepla vznikají popáleniny. Podle příčiny vzniku se nemoc z přehřátí dělí na úpal a úžeh. Kromě nich pak rozeznáváme ještě další dvě nebezpečné stavy vzniklé horkem a sluncem.

Úpal

Vzniká z důvodu nedostatečného odvodu tepla z organismu, kdy dochází k selhání termoregulace a přehřátí, spojené s dehydratací. „Příznaky jsou bolest hlavy, závrať, nevolnost až zvracení, zrychlené dýchání, zrychlený tep. Stav se může velmi rychle zhoršovat do bezvědomí s křečemi až do šokového stavu,“ doplňuje MUDr. Stanislav Machart.

Zpravidla jde o přehřátí při fyzické námaze, práci. Tato situace nastává nejčastěji, pokud se zdržujete v nadměrně vlhkém, nedostatečně větraném a horkém prostředí jako je například skleník nebo zavřené auto.

K úpalu patří zvýšení tělesné teploty k hodnotám okolo 40 °C, zarudnutí v oblasti obličeje, silný pocit žízně. Tento stav může vyústit k vážným poruchám vědomí.

Úžeh

Neboli sluneční úpal představuje podráždění mozku a jeho blan přímým slunečním zářením. Většinou nevznikne sám o sobě, ale jedná se spíše o obojí, tzn. úžeh i úpal společně.

Úžeh bývá spojován s letními volnočasovými aktivitami. Vzniká nadměrným vystavením obnaženého těla, především trupu a hlavy, slunečnímu záření. Nechráněná kůže je lokálně postižena povrchními popáleninami, nadměrným pocením se ztrácí voda a ionty, rozvíjí se dehydratace.

Hlava je bez pokrývky je přehřátá teplem a dochází ke dráždění mozkových obalů. To se může projevit nevolností a zvracením. V těžších případech nastává porucha vědomí, s křečemi celého těla. Tyto příznaky mohou nastoupit i několik hodin po vystavení se slunečnímu záření. Rizikovou skupinou jsou děti, lidé pod vlivem alkoholu a nebezpečné může být i usnutí na přímém slunci.

Jak mu předejít? „Prevencí je mít dostatek tekutin, střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a speciálně u dětí pak zvlhčování vlasů,“ dodává MUDr. Stanislav Machart. 

Mdloba (synkopa) z horka

Vzniká při působení zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév z horka a současným ztrátám tekutin při pocení.

Mezi příznaky patří nevolnost, malátnost, závrať až mdloba. „Mějte po ruce vždy dostatek tekutin, vyhledávejte spíše stín nebo se snažte alespoň hýbat. Postiženému nedávejte čistou vodu, spíše iontový nápoj. Nebo vodu osolte - 1 čajová lžička na litr vody. Dětem můžete připravit studený, mírně oslazený čaj s citrónem,“ doporučuje Machart.

Tepelné vyčerpání (exhausce)

Na rozdíl od mdloby se jedná o delší stav spojený zejména se ztrátou tekutin. Mimo již uvedených příznaků se zde připojují poruchy jednání, zmatenost, nebo i delirium. Prevence i první pomoc je stejná jako v předchozím případě. Přestože se zde jedná o ztráty tekutin, nepodáváme velké množství tekutin, i když nemocný má žízeň. 

Při těžké tělesné námaze v horku s nadměrnými ztrátami tekutin a iontů v potu a jejich nedostatečném hrazení mohou vzniknout křeče z horka. Jedná se o bolestivé svalové záškuby nebo křeče, které vznikají u postižených často při vědomí. Kromě již popsaných příznaků jsou přítomny právě tyto záškuby a křeče.

Jak správně pomoci?

• dostaňte dítě ze slunce a zajistěte mu přísun čerstvého vzduchu
• svlékněte ho z oblečení
• v krizové situaci (kdy dítě malátní nebo se mu točí hlava) ho uložte na zem a podložte  mu či zvedněte nohy
• chlaďte ho např. studeným, mokrým obkladem na čelo, trup, do třísel - postupujte ale opatrně! Teplotní šok nesmí být příliš velký
• OCHLAZUJTE ZEJMÉNA HLAVU
• opakovaně, po malých dávkách podávejte chladné přisolené nápoje (na sklenku vody asi lžička soli), nejlépe však minerální vody typu Vincentka
• lokální popáleniny po zchlazení můžete ošetřit např. sprejem na popálenou pokožku 
• dítě, by mělo být vždy vyšetřeno lékaře

Prevence

• pokrývka hlavy na přímém slunci
• dostatečný přísun tekutin
• používání ochranných opalovacích krémů s dostatečným UV faktorem
• omezení slunění v době nejintenzivnějšího poledního žáru
• při cestách autem zapněte klimatizaci

Příběh z praxe

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí Zdravotnické záchranné služby, Moravskoslezského kraje přidává příklad z praxe:

„Čtyřletá dívka byla jednoho horkého letního dne se svou maminkou na koupališti. Dítě se prakticky po celou dobu pohybovalo na slunci. Večer po návratu domů si začalo stěžovat na bolesti bříška, začalo také zvracet. Pak se přidaly i bolesti hlavy. V jedné chvíli došlo u dívky k poruše vědomí, která byla doprovázena křečemi celého těla.

Vyděšená maminka přivolala záchrannou službu. Záchranáři malou pacientku ošetřili a lékař vyslovil podezření na úžeh a křeče z přehřátí. Dítě navíc po většinu dne nemělo pokrývku hlavy a podle maminky pilo tekutiny „jako obvykle“, což rozhodně při celodenním pobytu na slunci nestačilo. Dívenka byla předána do péče dětského oddělení v nemocnici. Další vyšetření potvrdila, že obtíže vznikly přehřátím. Dítě tak mohlo být zakrátko propuštěno domů bez nutnosti další léčby. Maminka byla poučena o vhodných opatřeních při pobytu malého dítěte na slunci.“

A co vy? Jaké máte zkušenosti s nemocemi z přehřátí? Podělte se o své zkušenosti s ostatními maminkami nebo najděte odpověď na své otázky v jednom z diskuzních fór:

Syn má zřejmě úžeh/úpal - co mám dělat?

Chodíte s miminkem ven, když jsou venku taková vedra?

Může být zvýšená teplota i z horka?

Jak poznám, že se mi přehřálo dítě?

Zdroje: PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK a MUDr. Stanislav Machart