Ahojky maminky ,
chtela jsem vás poorosit o trochu podpory a myslím si ze jako mamky bysme měly držet spolu 🤗 a třeba má někdo stejný problém a pomuze mu tahle debata . Před 14 dny jsem porodila a po 16 hodinovém těžkém porodu mi miminko dali hned k sobě 🤗 samozřejmě přístup na sestinedeli žádný medik ….sestřička mi řekla nakojte a já říkám a jak ? A ona vzala hlavicku mého miminka a surové ho namackla na prso … spolubydlící která byl úžasná mi řekla to je teda krava !! A pocelou dobu mi bxla oporou a díky bohu za ni !!! Každopádně se mi nespavosti rozjely hrozné úzkosti 🙈 zítra jsem objednana k lékárce ale spustila mi to nespavost a teď se nabalujou další úzkostné pocity … bez moji rodiny bych to nezvládla jsou všichni uzasny … mate někdo zkušenost z uzkostma ??? Chci abysme se podpořily a řekly bude lip ….. a co vaše sestinedeli??? Je to jen těžké období ? Dekuju za jakoukoliv reakci ❤️
Já mám zkušenost s poporodní úzkostmi, jen mi to nikdo neřekl, až asi po půl roce...byl to hnus a všichni mi říkali, že to moc hrotim, že se moc bojím, furt mi někdo do něčeho kecal. Dotáhla jsem to tak daleko, že jsem nebyla schopna dceru obléct, bála jsem se, že ji ublizim, nebyla jsem schopná, jít s ní sama k doktorce, ta furt naznačovala, ale na rovinu nic neřekla. Pak se stal průšvih ( dcera přestala pít) a skončili jsme v nemocnici.tak jsem narazila na super neurolozku, ke které jsme začali docházet a mohla jsem se svěřit, že nám doporučili vojtovku a že se mi to nelíbí.ta nám doporučila úžasnou rhb, kde s dcerkou cvičili bobatha na začátku.vymenili jsme pediatra a já se přestala bát s dcerou manipulovat a i chodit k lékaři.to ji bylo 3m, následně jsem otěhotněla, když bylo dceri 5m a všecko mi došlo.zvedla jsem telefon a volala původní pediatricce, jestli ty narážky měly něco znamenat, že to potřebuju vědět, že jsem znovu těhotná. Byla milá a řekla, že se snažila naznačit, že mám úzkosti, ale viděla, že mě to říct nemůže a okolí nechapalo. Doporučila mi, najít si psychologa před porodem, že se to rádo opakuje. No po porodu vše super prvních 14 dní a pak přišlo peklo a poporodní úzkosti...ale s psycholožkou jsme to zvládly 👍
Takže super, že jdeš k doktorce a doporučuju psychologa....
Stalo se mi neco podobneho po velmi rychlem prekotnem porodu 'doma ve vane'..odd.sestinedeli byla moje smrt, sestry kravicky, kojeni neslo a jakoze neslo, cely noci jsem probrecela a snazila se kojit..asi po tydnu mi dali prasky na zastaveni laktace, ktere mi slusne receno nesedly a pak zacalo to prave peklo s nespavosti a uzkostnymi stavy..jestli chces, napis mi sz
Jinak opravdu doporucuji psychologa a dle potreby psychiatra a leky, zachranily mi zivot..
A ano, bude lip ❤
Je to uz 3 roky, stale mam obcas problemy se spankem, stale beru male mnozstvi leku..ale jsem vicemene v pohode a naucila jsem se milovat svoji dceru ❤
Já jsem měla krásné těhotenství, bleskový bezproblémový porod a měla jsem pocit, že mám všechno za sebou a bude pohodička s miminkem.😀 Jenže syn byl neskutečný uplakánek, pobyt v porodnici v podstatě celý prořval (včetně nocí), kojit mi nešlo kvůli vpáčeným bradavkám, takže jsem hned vyfasovala odsávačku.Doma to na mě docela padlo, protože jsem měla neodložitelné uplakané miminko, které přes den skoro nespalo (vždy jen po chvilkách v náručí). Byla jsem strašně unavená a měla jsem pocit, že už se nikdy nepodívám mezi lidi. Z šestinedělí si nejvíc vybavuju zvuk elektrické odsávačky a pláč miminka.
Pak jsem se ale vyprdla na odsávání, syn dostal UM a bylo mi líp. Ono to chce opravdu jenom čas a věř, že opravdu bude líp.😊
Jinak po druhém porodu jsem byla připravená na nejhorší a dcera byla naprostá pohodářka, která krásně spala. To jsem si užila i to šestinedělí.🙂
@evaviki dekuju moc takovýhle zprávy mě moc potěší … je to tezky období … jsem na sebe lehce naštvaná ale vím ze za to nemůžu ze se tomovlivnit neda … trpím uzkostnou poruchou ale dva roky byl klid … a tohohle sem se bála a člověk jak podvědomě na to mysli tak se mu ty úzkosti spustí … říkal sem si ze doufám ze až porodim ze se mi to nerozjelo a bum je to tady 🙈 … ale pokazdy jsem se zbtehle osklivych stavu dostala a teď mám ještě větší motivaci moje malé miminko ❤️ A hlavně nechci být jak hromádka neštěstí … a to věřím ze vy jste to měla ještě daleko těžší s nedonosenym miminkem to musí být strasnej zahul takže moc obdivuji ! Mě se v podstatě noc neděje miminko mám zdrave a stejně vše špatně snasim …. Ale ji říká moje maminka po každý nocinvyude svetlo 😀 takže těším se na lepší zítřky a moc děkuji za odpoved ❤️
@properjoey já prave jak se léčila už dříve tak přesně vím co mi je … prave ze je horší když někdo takhle netuší … a ještě ke všemu okolí je necitlivé …. Takže velký obdiv …. Já sinrikam ze si druhé miminko hodně rozmyslim 😀 protože i když můj porod byl jeden z těžších tak mě nebolel tolik jako to co prislo teď 🙂 ale bude lip a na to myslím …. Taky mockrat dekuju za odpoved moc mi to pomáhá 🤗
@pavicka ano zastavovali já jsem si o to tekla protože jsem cetla ze laktace zhoršuje tyhle stavy … jinak moc dekuju 🤗🤗🤗 a jinak proč peklo ? Dekuji zanodpovee
Já jsem šla z porodnice jako hrdinka,že se přece zvládnu postarat o dítě které jen ji a pije. Doma to všechno začalo. Mala byla uplakanek a já nevěděla co dělat. Zaplať pánbůh za moji mamku a tchyni. Byla jsem nesmírně ráda,když si pro malou přišly a aspoň na chvilku jsem měla jen a jen pro sebe. Nejraději jsem byla s malou venku, protože v kočáře spala. Z dalšího kojení jsem měla hrůzu a hrozně se bála, protože mne to prostě bolelo. A to i přesto,že jsem měla.doma dvě laktační poradkyně. Dcera byla takový dravec že se hned přisála a bylo jí jedno jak,hlavně jak pak něco teklo. Každé kojení až do konce šestinedělí jsem probrečela. Šílená bolest. Byla jsem nevyspala a pořád hrozně unavená.. Po konci šestinedělí jak když luskneš prstem. Prsa přestaly bolet a já si to všechno konečně začínala užívat. Nevěřila jsem, co všechno dokážou hormony. Dlouho jsem říkala,že druhé dítě po mém šíleném šestinedělí nechci.. Cestu k dceři jsem si našla až po chvíli. A to porod trval 10 hodin, žádné trauma jsem nezažila. Jen to prostě nebyla ta láska na první setkání jak mnohé maminky zažívají. Láska přišla až po čase. Teď má dcera 1 3/4 a jsem moc ráda že jí mám,i když začátek nebyl tak růžový... Drž se a hodně sil 🍀 Všechno zle jednou skončí a ty si pak budeš s miminkem užívat krásné okamžiky 😊
@adel2507 dekuju moc moc za podporu ❤️ Mám ho taky na umělém mlicku ale teď zase prdiky no 😀🙈
@samanta0605 No, to je taky peklo.😀 My jsme tehdy museli vystřídat asi čtyři druhy UM než jsme našli nějaké, které mu vyhovovalo + různé kapičky na prdíky. To jsou prostě všechno věci na které se ta maminka ani nemůže dopředu připravit..Držím palečky, ať si to všechno co nejdříve sedne!🍀
@klara319 strašně krásné napsany ❤️❤️❤️❤️❤️ Úplně vím o cem mluvis moc děkuji za podporu 💋
@adel2507 dekuji moc ❤️ Třetí den máme prdiky a já nakoupila snad celou lekarnu 😀
Syn narozen předčasně,v porodnici jsme si proletěli déle než nutno,11dni,které jsou doteď moji noční můrou. Stresy v těhotenství,porod,strach o zdraví syna, špatně rozjetá laktace,to vše ve mně vzbudilo poporodní depresí jak z učebnice. Brala jsem léky,střídala se u mě mamka s manželem,být sama s miminkem mezi čtyřma zdma bylo peklo,ještě teď ty pocity strachu,nejistoty, úzkosti. No fuj. Taky si nesu psychické zatížení z dospívání, takže asi není divu,že se mi to rozjelo. Jediné obří štěstí,že u holek už jsem zůstala nad věcí a tyto stavy mě nepostihly,nebo aspoň ne v takové formě,jako se synem.
@hanve porodníce byla vážně katastrofa … mě stačilo 5 dni takže chapu jak ti bylo 🙈 ale je super ze ses z toho dostala … co ti pomohlo ? Mě taky všichni hodně pomáhají ❤️ Děkuji za odpoved
@samanta0605 asi čas, nevím. Prostě to s pomocí prášků nějak odeznělo,ale bojovala jsem s tím přes půl roku. Držím palce a přeju hodně sil!

@hanve děkuji 😊 teď už mám taky nasazené léky takze bude zase dobre 💚
Dulezite je, ze ses objednala k dr. a jdes to resit. To je super a urcite to zvladnes, i kdyz to muze trvat. Ja si poradne nepamatuji prvnich 6 mesicu, syn byl nedonoseny, k tomu problemy s kojenim, koliky a tak. Byl to masakr.