Náš pětiletý benjaminek toužil po hodinkách, tak jsme si začali vysvětlovat šedesátkovou soustavu. Docela peklo 🙂 nicméně dostal zapůjčené hodinky, ať si vyzkouší mít něco na zápěstí..Začali jsme digitálníma...každou chvíli zaznělo nějaké hlášení o časovém údaji ,,,je jedenáct třicet osum ,,je dvanáct nula pět..je dvanáct dvanáct,,REMÍZA ..tak tohle jsme v šedesátkové soustavě nebrali🙂

Víkendové story: v sobotu jsme si převzali od @tipata syna na víkend s vírou,že se naši předškolní mládenci spolu stráví víkend plný nápadů a akcí (a matka bude míti čas se dát po náročné akci do pořádku. 🙂 ) Lukášek je záruka kvalitních nápadů , tvůrčích dětských kreací a velmi promyšlených akcí. Každý jeho pobyt u nás posune naše myšlení a schopnosti odhadovat co může dalšího vymyslet o kus dál. Jeho zdravotní dispozice ho totiž k tomu přímo přeurčují. Má diagnostikován Tourettův syndrom ( po tatínkovi) a ten je mimo jiné charakteristický tím, že člověk pociťuje velké nutkání určitou věc udělat, i když jsou v situaci, kdy je jim jasné, že se to absolutně nehodí. My to víme, takže je třeba to jen občas přihlídnout a být vytrvalý, stejné jako Lukášek 🙂
Včera manžel nakoukl z okna v rámcí běžné kontroly, kdy kluci venku byli už asi 4 hodiny a stačili vystřílet všechny šípy na střechu baráku, porýt kus zahrady. A uviděl Lukáška v domečku, kde bydlí naše kachny a kluci tam mají výslovný zákaz. Lukášek i Vítek to ví a dodržují to,ale kolega Tourett chce uskutečnit svou misi že. Manžel spokojen, že jeho vlídná slova byly uposlechnuta ( on je totiž absolutní kliďas naštěstí), než spočnul zrak na trampolíně vedle. Z trampolíny na něj koukal náš kačer a myslím, že oběma proběhlo hlavou "what the f..k ?" Kluci nám to krásně osvětlili. Lukášek čapnul na zahradě kačera pod krk a dal ho Vítkovi na hlídaní do trampolíny, a že jde ulovit zbytek kachen, že si všichni zaskáčou na trampolíně společně. Vítka nebavilo čekat, tak už s kačerem skákali. Kačer se z nového nečekaného zážitku posr.. přímo na trampolíně. Dle slov synátora to je ovšem v pořádku. To přece utřeli,,botouuuu. Celá akce mládažníků ovšem byla přerušena přítomností manžela. Škoda,,nestačila jsem to vyfotit. Když jsem to u večeře konstatovala, Lukáškovi se úplně rozzářily oči a říká "tak je můžeme jít ještě ulovit a uděláš si fotku " 🙂 hlavička mu šrotuje fanatasticky,,,