slavicky
19. lis 2010

Jak se narodila Pavlínka

Pavlínka se narodila 14.11.2010 v 16:53, vážila 3330g a měřila 51cm. A takhle to všechno probíhalo

Čtvrtek : v noci větší špinění a bolesti po 10 minutách, jeli jsme do porodnice, otevřená na půl prstu, poslali nás domů.

Pátek: celý den pravidelné bolesti, špiním víc a víc a intervaly se zkracují na zhruba 7 minut

Sobota: pravidelné bolesti, někdy po 10 někdy po 5 minutách, už se ani nepohnu, nespala jsem dvě noci. Večer sleduju vodnatý výtok, jedeme do porodnice.

1hod : v ambulanci zkontrolovali výtok a je to opravdu plodová voda. Bohužel se stále neotvírám :o( dostala jsem erární košilku, byl mi přidělen porodní sál. Taťku poslali domů, prý se potřebujeme oba prospat a u mě to vypadá na dlouho.

1hod : zavedena kanyla do žíly, první dávka antibiotik kvůli pozitivnímu streptokoku

5 hod : po čtyř hodinách bolestí, které se snažím rozchodit se modlím, aby za mnou už mohl dojet manžel. Dělá mi problém jen vylézt a slézt z porodnického křesla. Druhá dávka antibiotik.

7hod: přebírá si mě jiná PDA, s tou zůstávám až do konce. Konečně můžu zavolat manželovi, ať dojede. Kontrakce zhruba po 4 minutách, kontrola, vypadá to, že se porod nakonec rozjede sám, doktor i PDA mají radost.

8hod : hurá, začínám se otvírat (na 3 prsty), takže doktor rozhodne nezavádět tabletu a čekat

9hod: třetí dávka antibiotik

10hod : PDA mi dává klystýr, prý by to mělo pomoct a rozběhnout kontrakce. Ty jsou zhruba po třech minutách. Taky jsme ve sprše, skáču na míči a masíruju si záda a podbřišek.

12hod: kontrakce pořád po třech minutách ale sílí, dostala jsem dva čípky proti bolesti

13hod: další dávka antibiotik

14hod: kontrakce se bohužel utlumují, jsem vyčerpaná, unavená, mezi kontrakcemi usínám. Otevřená na 4 prsty

14:30 doktor kontroluje plodové obaly, nejsou protrženy, takže PDA příjde a propíchne plodovou vodu. Zase se to má prý urychlit, což se neděje, nezvládám to a přes bolesti usínám

14:45 PDA po dohodě s doktorem zjištuje, že pokud začnou porod vyvolávat, přes svoji vyčerpanost to nemám šanci zvládnout. Navrhuje mi epidurál. Je mi to jedno, jsem vyřízená a chci maličkou venku.

14:45 pátá dávka antibiotik

14:50: kapačka s fyziologickým roztokem kvůli epidurálu

15hod: přichází doktorka z ARA a zavádí kanylu do páteře. Zákrok dělá pod lokálním umrtvením, nebolí to, jen se musím držet a nehýbat se. Potom mi tou hadičkou stříkne umrtvení. Cítím hned teplo v nohách, ale můžu chodit, všechno. PDA mi přinesla polívku a nechala chvilku odpočinout, že pak donese oxytocin a jdeme na to.

15:30 začíná mi kapat oxytocin. Ze začátku po malých dávkách, potom přidává. Bolesti narůstají, jsou čím dál pravidelnější a kratší, nevím, jestli chodit, ležet sedět. Monitor zaznamenává činnost dělohy a srdce miminka, hodnoty jsou na 70, už to valí :o)

16hod: bolesti stojí za to, začínám mít nutkání na tlačení. PDA donese gumový míček, dá mi ho mezi kolena ať jde maličká co nejvíc dolů. Musím vydržet ležet a netlačit. JDe to dost těžko.

PDA zavelí dolů z postele, opřít se o stůl, houpat boky a zkoušet tlačit. Nutkání je hrozné a měla jsem co dělat nedřepnout si a neporodit už tam. Manžel volá PDA, že už to nezvládám ať příjde.

PDA hned začíná chystat porodní lůžko. Vylezu si na něj, zapřu se rukama vedle sebe o postel, pokrčím nohy, bradu k hrudníku a hurá ! Můžu začít tlačit. Oba mě povzbuzují, stačí tři mohutný zatlačení a mám maličkou na prsou. Je to krásný pocit úlevy, Pavlínka je krásná a kouká na me. PDA rodí placentu, krátké zaškubnutí a skočení na břicho a je venku. Vypadá jak koláč z jater, bylo na čase jít ven, je už skvrnitá a dost malá.

Přichází dr. a chystá se k šití. Neměla jsem nástřih, jsem jen natrhlá, maličká před sebe prostrčila ručičku. Doktor ránu umrtví, podváže křečovou žílu, která se mi tam udělala a krváci a zašívá me. Mezitím dojde pediatr a sestřička z novorozeneckého. Maličkou váží a měří, je zdravá :o) zkoušíme přiložit, mám bohužel vpáčené bradavky, ale snad se rozkojíme.

Dvě hodinky ještě ležím, dostávám pořád oxytocin na stahování dělohy. Pak vstanu, jdeme s manželem do sprchy. Odtud si mě rovnou odvádí sestřička z šestinedělí na pokoj. Maličkou dostanu až ráno, musím prý odpočívat...

a to je vše... a i když to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem, maličká za to stojí a dvě hodiny po porodu jsem prohlásila, že to zas tak hrozný nebylo :o)))

Gratuluji😵určitě to stálo za to🙂

19. lis 2010

krásně si to zvládla

19. lis 2010

gratulace největší, ale teda že sis mákla ☹ ,ale ten prcek za to fakt stojí🙂

19. lis 2010

gratuluju a přeju hodně zdravíčka....jsi statečná

19. lis 2010

Gratuluji, jsi opravdu statečná a moc hezky jsi to zvládla!

19. lis 2010

teprve mě to čeká, bojim bojim a tebe obdivuji!!! měj se krásně a užívej si maličké!

19. lis 2010

No, na růžovej sad to nemá teda, ale ten pohled, že? Když se na tebe koukne, ten zastíní všecko! Gratuluji

20. lis 2010
2. led 2015

Začni psát komentář...

Odešli