U prvatka bylo jedno jmeno pro kazde pohlavi. U druhatka jsme nechali zbyle jmeno a vymysleli jen jmeno pro pohlavi, ktere uz jsme meli doma 😉

Já jsem si je taky nenechala, takže 3 děti a 6 jmen🙂 Trochu se změnily preference, jména dětí v okolí a rodině a podruhé si byla holčičí a klučičí verze tak podobná, že bych nechtěla použít oboje, pletlo by se to.

U obou porodů jsme nevěděli,kdo se nám narodí,takže jsme vybírali holčočí i klučičí jméno ako by to mělo být právě to "ono". U prvního jsme váhali mezi dvěma klučičíma a holčičí bylo jasné hned (myslela jsem si,že to bude holčička 🙂 Narodil se chlapeček 🙂 Po skoro šesi letech jsme meli hned jasno,že klučičí zvolíme to z původní top dvojky chlapecých jmen. A najednou jsem zjistila, že nevyužité holčičí vlastně nechci,že mi nesedí. Nevím proč,když u prvního to byla jasná volba. Prostě to nešlo. Byla jsem sice trochu přesvědčená,že to tentokrát bude zase chlapeček,ale i tak jsem si holčičím nebyla jistá eště asi 3 týdny před porodem - no a máme holčičku 🙂

Nechali jsme si zbývající jméno pro další dítko, ale je to zase kluk, takže nám to holčičí jméno zůstává pro třeťátko, pokud někdy bude 😉

@bervidova Měla jsem to podobně, taky mi nesedělo žádné ze zbývajících jmen, pro následující mimčo. Je možné, že to prostě tak nějak ty těhotné maminky cítí, že pro to druhé dítko to předchozí jméno zkrátka není.

@adasky Třeba bude i to třetí a pak jméno upotřebíte. 🙂

Pro kazde miminko jsem mela 2 nova speciani jmena. Dle meho si kazdy zaslouzili jmeno jim na míru. ☺
1. Petr / Ema
2. Vojtech / Natalie

@jana12369 Souhlasím.👍 Každé miminko je jiné, každému se rozvíjí jiná osobnost a proto si zaslouží své jméno. Taky jsem to tak cítila.😉

Ano, nechali jsme si klučičí jméno i pro druhé mimino...byla jsem ráda, že jsme tehdy vůbec něco vybrali, takže rozhodně nepřicházelo v úvahu hledat ještě jako jiné jméno...

U druhého jsem jiná jména.. možná že je to proto, že klučičí jméno bylo jasné a holčičí jsme se pořád nemohli rozhodnout a žádné nebylo ono, naštěstí z toho byl kluk. U druhého je jasný kluk a u holky se nám najednou líbí tolik jmen, ale jedna je jasná favoritka.

My si jméno klučičí necháme pro druhé miminko a pro holčičku jméno vymyslíme

U obou synů jsme měli jiné jméno pro holku. V případě třetího máme v záloze zase jiné jméno pro holku.

Manžel má vysněné jméno pro holčičku, které se mně moc nelíbí. Když jsem byla poprvé těhotná, toužila jsem po holčičce a s manželovým výběrem jména jsem se nemohla smířit, tak mi ustoupil a vybrali jsme jiné. A narodil se kluk. U druhého jsem od začátku počítala s tím, že to bude zase zase kluk, holčičku jsem si vůbec nepřipouštěla a jméno neřešila, tak jsem manželovi dovolila to jeho.

Máme 4 děti a při každém porodu jsme měli úplně jiná jména. Prostě byla jiná situace, jiné preference atd.

2 děti a 4 jména 🙂

prvni Vit Ema,u druheho Ema Ondrej,u tretiho Tea Ondreh haha (deti Vit Ema Tea)

@jaja01k Nevím, jak to ti chlapi dělají, ale u nás to bylo podobné. To, co vymyslel manžel, tak to bylo tak akorát na ostudu. To bych se opravdu styděla někomu říct jména svých dětí. Naštěstí je ten můj dostatečně tvárný, že ustoupil od svých pitomých jmen a nechal vybírat mě. Samozřejmě jsem mu je předložila ke schválení, aby se úplně necítil odstrčený.
Jen posuďte: Jméno pro holku DIANA. Ano není tak úplně špatné, je dokonce dost hezké a řekla bych až princeznovsky vznešené, ale důvod proč ho chtěl, bylo, že Diana je Bohyně lovu. A vzhledem k tomu, že je manžel myslivec, tak je to jasné.
Pro kluka HUGO nebo QVIDO. Po pravdě, omlouvám se všem maminkám, co dali tyto jména svým dětem, ale pro mě jsou tyto jména přímo odpudivé. Ješte jednou se omlouvám. Je to nejspíš jen ve mě.

Nám se jako první narodila holčička. Má ryze české a hojně používané jméno na písmeno J. Jinak vybírala jsem podle toho, že se toto jméno u nás v rodině neobjevuje. Chlapeček se měl jmenovat Tomáš. U druhé dcery, opět české jméno, a výběr mi usnadnila vzpomínka na mou spolupracovnici, která si přála mít toto jméno. Začíná na písmeno P. Chlapeček se měl jmenovat Adam. U třetího se nám podařil chlapeček, opět s ryze českým jménom, dost používaným na písmeno D. Pro holčičku jsem měla nachystané jméno Zuzana. Výběr byl ani nevím proč. Moje teta se tak sice jmenuje, ale její jméno jsem brala, že zkrátka takové jméno existuje. Když jsem však byla těhotná, strašně se mi zalíbilo. 🙂

@drzticka81 To jsou moc hezká jména. Nad Ondřejem jsem taky přemýšlela, ale tehdy mě moc neoslovovalo. A Vít a Tea trochu nezvyklé, ale jsou taky moc hezké.

Zjišťuji, že je spoustu hezkých jmen, ale některé lidé zbytečně ohaví. Například je moc hezké jméno Marie. Ale nedovedu si představit, kdyby někdo říkal dceři Mařko, Mařeno nebo Mařo. Mě se naopak líbí Maruška. Nebo Bohumila. Říkat někomu Božko, Boženo? Už lepší je Boženko nebo Bohunko. A tak bysme každá mohla pokračovat dál a dál. Protože takových zohavených jmen je opravdu nespočet. Je to škoda. Ale přece když dítě vyroste ze zdrobněliny, proč jméno najednou přejmenovávát do podoby ošklivé a téměř urážlivé. Já bych ho zachovala nebo naopak nechala v základní podobě. Jak to cítíte vy ostatní?😕

@stasto Moje babička se třeba jmenovala Blahoslávka. Znám Táňu a Vítka 😉 Takže tohle může rodič do jisté míry ovlivnit zvolením přímo jisté formy zdrobněliny.
Já třeba mám sestru Elišku a to jméno nemám ráda, přestože je krásné. Nejde ho totiž použít škaredě, hanlivě. Pro pubertální já před x lety to bylo velké mínus 😉

@stasto no ja jsem ucitelka,takze jsem byla pri vyberu jmen ovlivnena zaky,co jsem ucila 🙂)) kdyz jsme vybirali klucici-tak jsme se bavili a muz rekl,ze jeho tatka je Vitezslav (ja ho znam jen jako Slavka haha) a hned jsem si vzpomnela na sveho zacka Vitu-coz byl strasne fajn kluk,tak jsme vybrali toto jmeno 🙂)) a neni tak obvykle-je to pravda 🙂))) libil se mi ten Ondrej (ale moje nevlastni sestra ma taky syna Ondreje-i kdyz se nestykame,bylo mi blbe,ze muj tatka by mel dva vnuky Ondreje-pri druhem a tretim mi to uz bylo jedno haha,ale byly to holky), Emu jsem mela vybranou uz davno-od serialu Pratele,kdy toto jmeno ukradla Rachel Monice (libila se mi,ze je kratke a hezke-opet Ema ma misu-ze skoly hahaha), no a u tretiho jsem chtela dodrzet 3pismenkovou tradici,vedeli jsme,ze to bude holka....takze Ondrej zustal a jine nez Tea se mi nejak nelibilo (opet jedna zacka-takova fajn holka ze skoly 🙂))))

@stasto Moje mamka mi vždycky říkala jen základní podobou jména, ne zdrobnělinou. Já na to byla zvyklá,ale je pravda,že třeba na vysoký to mojí kamarádce přišlo divné, jko že mě mamka nemá ráda - ona byla pro rodiče vždycky Pěťula a představuje se tak lidem i nyní,když je nám přes 40. Když mi na střední třídní začala říkat zdrobnělnou, tak to pro mě bylo moc osobní 🙂 Když jsem vybrala jméno já a někdo se ptal a jak mu budete říkat, tak mi to vždycky přišlo divné,jak bych mu měla říkat, když jsem mu vybrala nějaké jméno. Říkám mu zdrobnělinou, teď mu bude 8 a to už nechce, ale když se někdo zeptá,jak se jměnuje syn, tak to řeknu jedině v základní podobě.

@bervidova Ano, já taky říkám, po zeptání se na jméno svých dětí, základní verzi jména. A je s podivem, že když mě děti rozčílí, žádná zdrobnělina neexistuje. Ale když je naopak všechno OK, tak jsou zdrobněliny všude kam se podívám. Ještě další taková zvláštnost. Mojí spolužačky sestra se jmenovala Viktorie. Pamatuji si, že ji vlastně nikdo neoslovoval Viktorka. Používali sice jistou zdrobnělinu s trochu poupraveným jménem, ale víc ji oslovovali v původním znění. Taky jsem kdysi přemýšlela, že vymyslet jméno s koncovkou na "ie" je taky super. Ale neodhodlala jsem se k tomu. A přitom je tolik hezkých jmen. Jak už jsem zmínila: Viktrorie, Lucie, Žofie, Lídie, nebo Julie......