Proč se doopravdy potopila…

Já nevím, že mě vždycky rozsekají takové blbosti 🤣

Tak po dvou letech došlo i na nás... Výsledek testů dvakrát nachgewiesen, jednou nicht nachgewiesen. Vzhledem k tomu, že slečna nicht nachgewiesen má stejné příznaky jako my, co jsme nachgewiesen a po návratu z testů se odporoučela rovnou do postele, si nedělám iluze, že by se jí to vyhnulo. Hlava domácnosti je potvrzená už od středy, bohužel do vyhnanství jsme ho evidentně poslali pozdě 😕
#covidzasranej

😁

A ještě něco -fakt zuřím. V Rusku řádí psychopat, kvůli kterému umírají a trpí lidé na Ukrajině, v jeho zemi, a vyžíráme a vyžereme si to i my. Žádný jiný důvod není, Já jsem velmi tolerantní vůči různým názorům, ale opravdu nemám toleranci vůči omlouvání a zlehčování téhle situace. Tady není žádné jestli a ale a pokud nechcete podpořit Ukrajinu nebo ty, co ji a Ukrajince podporují, aspoň mlčte.
PS: A kdyby tu měl někdo námitky k nově vzniklým politologům, tak já tu politologii a mezinárodní vztahy vystudované mám

Mi byla smazaná zpráva, reagující na paní, co mi mazala komentáře... takže obecně...
Když jsi v koncích s argumenty, tak se máš zamyslet, jestli to nebude tím, že oponent má pravdu. Respektive to je to, co udělá inteligentní člověk. Blbec si stojí za svým a situaci řeší tím, že protiargumenty maže.
A co se týče toho, na co jsem původně reagovala - lidé z různých důvodů pomáhají. Je jedno proč, to, že pomáhají, se počítá. Pokud se tím chtějí pochlubit, proč ne? Možná to pak není tak moc nóbl, ale ta pomoc pořád platí. Nevěřím, že ti, co proti tomu remcají (nebo remcají proti tomu, na co se přispívá: "Proč pomáhat jim, když u nás je dost potřebných', nebo kolik se přispívá) přispívají nebo pomáhají čemukoliv. Jenom prudí.
Když jsem běhala, tak mě částečně motivovalo, že ten výsledek nasdílím a pochlubím se. Mně to pomohlo k lepším výsledkům, někoho to zvedlo z gauče a šel taky běhat, někoho to nadzvedlo a šel prudit, že se vytahuju.
Fakt si myslíte, že někdo pošle 1000 korun, 5000 korun, ubytuje rodinu - aby tu dostal lajky? To by musel být někdo hodně mimo realitu. A i kdyby - ta pomoc se pořád počítá. Long story short - někdo pomáhá, někdo má kecy. Nechceš pomáhat, tak aspoň mlč.

Muž včera večer: 'My bychom tady vlastně měli místo pro pár uprchlíků...'
Já: 'Jo, jo, jo!'
O tom, že máme volný pokoj a děti by se mohly podělit s jinými dětmi o ty své, jsem uvažovala už co to začlo, ale tím, že je to jeho dům a sami jsme se sem poměrně nedávno nastěhovali, mi nepřišlo úplně vhodné to navrhovat. On to víceméně hodil do pléna jako téma k diskuzi, moje reakce ho trochu zaskočila, ale už během večera nás zaregistroval a já napsala známým, co se v tom angažují.
Fakt bych byla moc ráda, kdyby to vyšlo a mohla jsem pomoct i jinak než penězi a někomu tuhle strašnou situaci aspoň trochu ulehčit...

Kdybyste se nudili… (kopíruji od Jakub Horák z FB)
Jediné, co můžeme dělat my tady za počítačema, je pokračovat v psychologické válce. Otevřete si Google Maps, najděte v Moskvě libovolnou restauraci, hospodu nebo hotel, a napište jim tam do recenze: Prosím, zastavte invazi na Ukrajinu, Rusko má už 5000 mrtvých vojáků a v Charkově a Kyjevě umírají děti po ostřelování obytných domů vašimi raketami. Nedovolte, aby se Rusko stalo symbolem zla pro celý svět. Zastavte agresi.

Пожалуйста, остановите вторжение в Украину, у России уже 5 000 погибших солдат, а дети умирают в Харькове и Киеве после того, как ваши ракеты обстреляли их дома. Не допустите, чтобы Россия стала символом зла для всего мира. Остановите агрессию.

napište recenzi a sdílejte prosím

Já jsem se nikdy nestyděla za to, že jsem Češka, ale takhle pyšná jako teď jsem na tenhle národ a že jsem jeho součástí ještě nebyla ❤
Jsem ráda, že naši politici dali jasně najevo, na které straně stojíme a to, jakým způsobem se lidi zapojili, aby pomohli, je neuvěřitelné. Strašně moc držím palce Ukrajině a obrovský respekt Ukrajincům. Věřím, že na tohle Putin připravený nebyl a doufám, že ho to donutí se stáhnout. Prosím...🙏

Vždycky jsem říkala, že až začnou děti lyžovat, najmu jim instruktora, protože jednak bude vědět, co dělá, za druhé na to bude mít trpělivost, za třetí nemám nervy na dětské vymrzování typu mě to nebaví, mně je zima, proč to musíme dělat atd. (což by je samozřejmě u instruktora ani nenapadlo).Takže jsme loni objednali instruktora, děti pod jeho vedením absolvovaly tuším 4x2 hodiny, zatímco já s mužem jsme spokojeně lyžovali a pak už jsme jezdili víceméně bezproblémově s nimi. Rozhodně doporučuji. Doporučovala jsem už loni a letos ještě víc. Dnes jsme totiž po roce opět vyrazili na lyže. Já byla pro objednat instruktora znovu, muž to považoval za zbytečné, děti taky - některé věci se přece nezapomínají... Optimisticky (pokud optimista znamená něco jako pitomec) jsme vyjeli lanovkou nahoru (ano, mají tam dětský kopeček, ale to my přece nepotřebujeme) a děti se rozjely. Julinka opatrněji, tak sebou bouchla hned nahoře, Danda to vzal suverénně, takže za velkého řevu sebou prásknul v plné rychlost ve svahui. Že to není sranda a že fakt netuší, jak se to ovládá, mu došlo až asi po třetím pádu. Klika, že Juli si celkem rychle vzpomněla, po pár Dandových karambolech jsem ji poslala s mužem pryč a věnovala se řvoucímu Dandovi, tahala ze země a snažila se ho instruovat, abychom se aspoň dostali z toho kopce, vzteklá, že tímhle budu trávit další hodiny - na dětském plácku. Naštěstí jsem si pak vzpomněla, že s instruktorem začínali jezdit s rukama na kolínkách. Když to zkusil, tak mu najednou scvaklo i to ostatní, zbytek kopce jsme sjeli celkem v pohodě a zbylé 2 hodiny (protože tohle nám zabralo hodinu 😨) jsme celkem v pohodě všichni lyžovali.
Obdiv těm, co děti učí sami. Já bych fakt vůbec nevěděla jak a hlavně ty nervy... Hádám, že letos je už necháme vyjezdit, ale příští rok rozhodně instruktora na rozježdění a na vybrousení techniky... A jak jsem řekla svému muži, instruktor slouží i jako babysitter, abychom si mohli my dva užít lyžování.

Muž se vrátil ze služebky. Říkám:”Chyběl jsi mi.”
On:”No, už jsem doma.”
Já:”Máš říct, že jsem ti taky chyběla…”
On:”Aha.”
Ale skutky mu jdou a to se počítá, hmmm?❤️

Tenhle výhled mám po cestě z domu do školy. A včera jsem si vybavila, jak jsem před 5 lety nastoupila po RD do nové práce a hned na uvítanou nás odvezli do Salzburku na služebku. A jak jsme přijeli do Rakouska, tak se přede mnou najednou objevily hory, já byla úplně unešená a říkala si, že je škoda, že tu se mnou nejsou děti a že je sem rozhodně musím vzít. Nebudu tvrdit, že jsem to tenkrát viděla z téhle silnice, ale je to docela pravděpodobné...
Pointa je, bacha na to, co si přejete a jak - fakt jsem to tenkrát nemínila tak, že je (a sebe) sem chci brát natrvalo 😁

Když jsem byla malá, měli jsme nejkrásnější perníčky v okolí. Máma si na nich vždycky dávala strašně záležet a nás od nich buď vyháněla, nebo z našeho snažení trpěla. Nicméně u svého tvoření trpěla taky. Já tyhle perfekcionistické tendence mám taky a děti u lineckého apod. nesnesu, ale zase jim dávám prostor k vykrajování u vinného cukroví a perníčky jsou jejich celé. Protože zatímco pro mě by to byl stres navíc a udělala bych je sice asi hezčí, ale rozhodně ne s láskou, oni si to užívají a mají z nich radost. A já taky. A v mezičase dělám úly/hnízda. Taky naše tradice - ty v mé rodině nikdo nedělal.

Jsem si teď - nevím proč - vzpomněla, jak jsem začínala v minulé práci a měla pohovor s naším nejvyšším. Ptal se, jak budu zvládat plný úvazek s malými dětmi. Řekla jsem mu, že můj partner bude vodit děti do školky a já je vyzvedávat. Nějak ho zaujal ten “partner” a zeptal se, jestli to jsou jeho děti. Já si málem zaťukala na čelo, že samozřejmě - určitě by si někdo ráno přivstával kvůli cizím dětem. Což zase přišlo nepochopitelné jemu, že proč ne.
A měl recht - teď mi vodí děti do školy on 😁

Sdílela jsem pod příspěvkem a prý mám sdílet i tu. Obecně se vyhýbám příspěvkům a diskuzím na téma Covid, ale tohle je asi fajn vědět, tak udělám vyjímku. Příspěvek mé kamarádky doktorky:
"Jestli něčemu nerozumím, tak tomu, jak slabá je za tu dobu informovanost o tom, jak se postupuje v léčbě covidu (a to jsme ho měli snad už všichni) a jaké jsou v něm léčebné a vyšetřovací možnosti. Když vidím některá doporučení laiků, co se má pro vaši léčbu ve zdravotnictví dělat, a stížnosti, jak vás někdo vyšetřil po telefonu, chytají mě z toho osypky.
Takže: Ano, když zavoláte lékaři, že jste covid pozitivní, je správně, že si vás do ordinace NEPOZVE k vyšetření a nařídí vám pouze izolaci a Paralen (v lepším případě pošle recept na léky na kašel). Je to z mnoha důvodů:
A (logistický): V čekárně sedí staří lidé a často i lidé, co se proti covidu přišli naočkovat. Ti staří kolikrát dlouhé seznamy diagnóz a nakazit je vaší návštěvou pro ně může znamemat smrt.
B (ten zásadní): Dokud nemáte závažné příznaky, které s covidem nesouvisí (třeba máte v moči krev), dokud nejste pocitově dušní (a v tuto chvíli voláte spíš záchranku, protože praktik s váma nic neudělá a bez kyslíkové bomby nemá jak vám ulevit) nebo dokud se závažné horečky netáhnou už podezřele dlouho (v takovém případě zavoláte nebo napíšete a dohodnete se na dalším postupu, protože pouhým objevením se v ordinaci s vámi asi praktik moc neudělá; navíc máte nařízenou izolaci), NEEXISTUJE smysluplná vyšetřovací metoda nebo cokoliv, pro co byste do ordinace museli chodit.
Na plicích covid často slyšet vůbec není, a to i přesto, že máte zánět na plicích. Poslouchat vás tedy z plezíru je nesmysl, k ničemu to není, a i kdyby na plicích něco slyšet bylo, dokud nejste dušní, žádné léky na to indikované nejsou. (Přínos poslechu jako preventivního vyšetření tedy nula.)
Na rentgenu plic sice můžete mít viditelný zánět, ale opět - dokud nepotřebujete kyslík, NEJSOU žádné potlačovače zánětu (kortikoidy) dle dostupných studií vhodné a indikované, tedy je správně v ambulanci dostat nemáte. Někteří praktici nebo plicaři je dávají, ale opakovaně dle studií vyšlo, že lidé s kortikoidy bez kyslíku mají horší prognózu. Ve většině případů je tedy bez příznaku dušnosti lautr k prdu vědět, jestli tam teda něco vidíme, nebo ne. Navíc - zobrazení vašich plic je logisticky docela náročné zařídit, tedy se mimo nemocnice dělá jen v závažných případech - malé rentgeny na poliklinikách nejsou vybaveny na to, aby obsluhovaly zároveň pozitivní a zároveň negativní pacienty.
Vyšetřovat zánět z krve na první dobrou nedává smysl, protože covid (ač virus) zvyšuje zánětlivé parametry. Podobně to dělá i chřipka. I se zvýšenými zánětlivými parametry tedy NEDÁVÁ SMYSL vám hned cpát antibiotika, protože nedokážete odlišit, jestli je původcem zvýšení virus, nebo bakterie. Stejně tak bez jiných příznaků neodlišíte, jestli tu horečku opravdu dělá virus SARS-CoV-2, nebo uplnou náhodou nějaká jiná bakterie.
Jedinou lepší léčbou, kterou vám může někdo v ambulanci zařídit, jsou monoklonální protilátky. Na ty mají nárok jen těžce nemocní nebo staří lidé, a pokud do této skupiny patříte, tak lékaři opět jen zavoláte, protože on vás následně musí do nějaké nemocnice k podání objednat. Tyto infuze se podávají pouze v nemocnicích na infuzních místech. V mnohých nemocnicích už dnes ani nejsou, a často na ně musíte několik dní čekat. Více se pro vás ale nedá udělat nic a je úplně zbytečné pro to do ordinace chodit - k indikaci na monoklonály to nezmění vůbec nic a nijak to neurychlíte.
Na covid-19 zatím není efektivní léčba, která by se vám dala podat doma nebo nabídnout v běžné ambulanci. Nikdo vám ji netají. Každou chvíli se něco nového zkouší a studiemi se doposud nic dost dobře neosvědčilo (ani Isoprinosine, ani Ivermectin). Uvidíme, jaké budou teď ty tablety od Pfizeru.
Na covid-19 není žádná specifická vyšetřovací metoda, která by dokázala včas odhalit a zvrátit progresi vašeho stavu. Není to tak, že vás nikdo vyšetřit nechce - ono to prostě nedává smysl, protože i když už progresi náhodou vidíme, nic s tím neuděláme do doby, dokud už v té nemocnici nejste (a tam taky bohužel žádné moc extra zázračné léky taky nejsou). My z toho taky moc radost nemáme.
Velký smysl dává pouze toto:
- Být doma, ležet a nenakazit někoho dalšího. Horečky a kašel jsou normální. Někdy můžete mít i průjem, zvracet, bude vás bolet hlava. Nezapomeňte pít.
- Když se objeví něco, co není úplný standard (např. krev v moči, horečky už deset dní a dýl, přestávám čůrat nebo co já vim), je správné zavolat nebo napsat lékaři a poradit se. V tuto chvíli dává smysl logisticky zařídit vaše vyšetření, ale na postupu se musíte dohodnout dopředu. Není ok vrazit do “čisté” čekárny a čekat, že mě hned zrentgenují někde, kam si chodí babičky na rentgeny kyčlí.
- Je úplně ok zavolat a napsat kdykoliv se vám něco nezdá. Máte pocit, že ten hemoroid souvisí s covidem? Ok, zavolejte nebo napište, probereme to.
- Jakmile začnu být dušný (mám problém sdělit celou větu bez dodechnutí, špatně jdu na záchod atd.) - volám rychlou. V rychlé mají kyslík, který vám jediný uleví. Ordinace kyslík nemá a přece se nepotáhnete někam přidušený, abyste se dusili hodinu dál, než ta rychlá nakonec stejně dorazí.
Já vim, že opakovaně strkám holou nohu do sršního hnízda, ale vidim i mezi mými přáteli zde, jak z nich frustrace po dlouhé a obtížně řešitelné covidové situaci udělala uplně iracionální jedince, kteří (jako nelékaři) požadují úplné nesmysly.
Mě to taky sere. I moji blízcí měli covid, v rámci kterého jsem se obávala, že budu muset někomu vyjednávat místo v nemocnici. Ale nedává smysl, abychom se kvůli tomu třískali palicema po hlavách, pomalu si zapalovali domy a mysleli si, že vám to někdo dělá naschvál. Doba je náročná a možnosti řešení jsou omezené, bohužel pro všechny strany."

Danečkovi se dnes ve školce opět dostalo osvěty na téma bezdomovci, drogy a kdovíco ještě. Má tam kamarádku, která je na tyhle věci expert, nicméně buď má i ona mezery ve vzdělání nebo se Daneček na některé věci zapomene zeptat, takže občas potřebuje dovysvětlit nějaké nejasnosti. Tudíž se mě dnes při příležitosti čekání na Julinku před školou v hloučku dalších rodičů optal:
"Mami, a kde kupuješ ty drogy?"
Teď abych hledala jinou školu nebo trasu domov - škola kanálem...😖

Když jsem to viděla poprvé, dalo mi strašně zabrat tam ty lidi vidět. I když už se mi to podařilo rozluštit, tak jsem se musela strašně soustředit, abych tam viděla i je a ne něco (ehm...😀) jiného. Teď? Kouknu na to a vidím lidi na první dobrou. Trošku mě to děsí...😕

"Maminko, něco tady smrdí."
"A copak, Danečku?"
"Asi ty. Uhádnul jsem to?"
😢

Tak jsem i já ze svých vlasů udělala dobrou věc. Akorát, že poté, co jsem se podívala, jakým způsobem fungují nadace, které by měly z vlasů dávat dělat paruky a ty pak dávat nemocným dětem (psala jsem o tom níž), řekla jsem si, že vlasy radši normálně prodám a na charitu dám peníze, co za ně dostanu. Když jsem to řekla kadeřnici, okamžitě mi za culík nabídla 2 tisíce - ty už putují k Dobrému andělovi. Když si vybavím výpis z účtu nadace Daruj vlasy, kde uvádí, jak vlasy prodali za desítky korun, otvírá se mi kudla v kapse.
#dobryskutekzadarmo

Vícekrát jsem tu zaznamenala fotky ostříhaných holčiček nebo maminek s komentářem, že se nechaly ostříhat, aby vlasy darovaly a pomohly dětem, které o vlasy přišly kvůli rakovině. Přišlo mi to moc hezké a sama jsem teď zvažovala, že bych udělala totéž, tak jsem se podívala na stránky nadace Daruj vlasy a zjistila, že je to trochu jinak. Vlasy odkoupí firma vyrábějící paruky a peníze, které za ně dá, jdou této nadaci a ta za ně potom od stejné firmy odkoupí paruky. To by nebylo samo o sobě nic špatného - ale: podívejte se, kolik tato nadace uvádí jako příjem za darované vlasy (zdroj https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2501085558). Opravdu někdo nechal svou dceru ostříhat s tím, že tím přispěje +-100 korun? Pro porovnání tabulka komerčních cen za vlasy (https://www.czvlasy.cz/vykup-vlasu/?gclid=CjwKC...).

Řeknu dětem, že v srpnu pojedeme k moři a za chvíli přede mnou stojí se sbalenými batůžky a taškou s hračkami na písek 😀

Diskuze na téma paní na úklid podruhé:
M.: "Nemůžeme si sem zvát uklizečku, máme tu binec"
Já: "Však proto si ji sem zveme"
M: "Ale ta by měla jen utírat prach a luxovat"
Já: "Tři hodiny??"

Můj muž je evidentně ten typ člověka, který před návštěvou uklízečky stráví večer uklízením... Tak si říkám, jestli by nebylo snazší, platit za ten úklid jemu. Anebo by možná stačilo 2x týdně mu říct, že paní druhý den dorazí 😀

V práci mám jednou týdně angličtinu, což je super, protože si ji poslední léta udržuji jen občasným čtením knih v Aj a pravidelným sledováním debilních amerických reality show, takže jsem se dost vyděsila, když jsem se po letech slyšela mluvit. Ale co mě při dnešní lekci naprosto šokovalo - zjistila jsem, že vůbec neovládám národnosti. Po asi 10 letech angličtiny ve škole, z toho rok na peďáku obor Aj a po 3 letech v Anglii objevím takovou mezeru ve znalostech. Přísahám, že "a Pole" nebo "a Spaniard" jsem slyšela poprvé v životě (Spaniarda mi můj lektor musel vyhledat v Googlu, protože jsem byla přesvědčená, že si to vymyslel 😀).
Blimey 😀

Dotaz - kde je teď vlastně v ČR sníh? Chtěla bych s dětmi aspoň na chvíli někam z Prahy vyrazit, aby si ho aspoň trochu užily, tak pokud máte nějaký tip... A kdybste měly i tip na nějaké ubytování - hlavní požadavek, aby děti mohly vyběhnout ven a rovnou pekáčovat apod., tak taky sem s ním 🙂
PS: cca. do 150 km od Prahy 😉

Děti šly dnes po 2 týdnech nemoci do školky, kde jsme zjistili, že mají zítra karneval. Sakra, to je takový problém, poslat rodičům email???

Říkám Michalovi, že zvažuji, že bych našla někoho, kdo by k nám chodil uklízel a co si o tom myslí. On na to: "To je úplně fuk, co si o tom myslím, protože když řeknu, že nechci, tak mi řekneš, že tu mám teda uklízet sám."
Tak to dá rozum, že jo? 😀

Babička: "Všechno nejlepší, Zuzanko. Kolik že ti to vlastně je?"
"35."
"Ježišmarjá tolik?? To je strašně moc!!"
#lepsiuztonebude #tojsemcekalaspisoddeti #kdyzsiivasebabickamyslizejstestari #dikybabi #furtlepsinez85

Dneska jsme si s Julinkou udělaly holčičí den. Vyrazily jsme na koncert pro děti do Rudolfina a pak na oběd. Koncert měl dvě vady - jednak jsem se o něm dozvěděla až nedávno, takže na nás zbyla ta nejhorší místa (a ve finále bylo poloprázdno), druhak je Julinka po mně a koncerty pro ni nejsou to pravé ořechové. Hudba se jí líbila, i doma ji se mnou ráda poslouchá, ale radši by ji jako vedlejší činnost. Takhle se za chvíli začala otravovat i přesto, že to bylo uzpůsobené dětem. Ale přijde mi to pro děti jako moc fajn věc, Julinka to taky na konci hodnotila kladně, takže příště jdeme znovu. Ať si holka zvyká na kultůru 😀 A pak jsme šly na mušle, které Julinka miluje - byly vynikající. Taky byl v restauraci úžasný dětský koutek, takže si tam Julinka vykompenzovala těch 45 minut, co musela být v klidu 🙂 A Daneček s mužem si zase udělali pánskou jízdu - vyrazili do místní pizzerie, kde mají taky moc hezký dětský koutek.
Pro mě byl dnešek zároveň taková hezká oslava toho, že máme konečně zase 2 plnohodnotné platy. Poslední rok jsme fungovali prakticky jen z jednoho a předtím to taky nebyla s rodičákem žádná hitparáda. Bídou jsme sice netrpěli, ale věci jako restaurace byly první, které jsme škrtli. Bylo fajn se zase po dlouhé době rozšoupnout 🙂