Zahraniční okénko podruhé - doufám, že tentokrát se to obejde bez shitstormu...
Bohatší o nechtěnou zkušenost - v pátek večer jsme s Dandou skončili na pohotovosti se zlomenou rukou. Už jsme tam byli dříve, takže jsem byla připravená na několikahodinové čekání - a ono ne, zlomeniny evidentně pouští přednostně. Co naopak proběhlo v souladu s předchozími zkušenostmi, byl neskutečně milý a empatický personál. Už minule, když jsme dorazili s rozseklým obličejem, jsem byla v šoku z doktora, který s Dandou jednal tak, že ten můj malý hysterák s nulovou tolerancí bolesti zvládnul ošetření úplně ukázkově, jen s pár slzami. Tentokrát jsme hysterii měli, nicméně za to nemohl přístup doktorky, ale její informace, že se rozhodli to operovat. Do nemocnice jsme dorazili někdy po sedmé, o půl desáté už jel na sál. Co jsem taky ocenila bylo, že se naprosto automaticky očekávalo, že tam s malým zůstanu (s tím, že manžel může taky, ale pro něho lůžko nebude). Dostali jsme samostatný pokoj, což mi přišlo, že je standard (nic, co by vypadalo jako větší pokoj, jsem tam nezaregistrovala). Druhý den ráno nás pustili domů a musím říct, že za celou tu dobu jsem se tam nesetkala s nikým, komu by bylo co vytknout. Naopak, ten přístup zejména k Dandovi byl ode všech neuvěřitelně milý. Samozřejmě, že téhle zkušenosti bych nás radši ušetřila, ale když už, tak místo jsme si nemohli vybrat líp (což není něco, co bych v souvislosti s Rakouskem říkala často 😀). Oběma nám to strašně moc ulehčili a neskutečně vděčná jim všem za to jsem ❤️
@rebe já z českých nemocnic s výjimkou porodnic vyloženě špatné zkušenosti nemám, ale takhle milého jsem tam zažila málokoho. Jako standard mi přišlo takové to nadřazené chování doktorů, uspěchanost, nic moc empatie - a když si pak čteš o tom, jak se rodiče malých dětí kolikrát musí dohadovat, aby s nimi museli zůstat... Jsem ráda, že se nemusím bát, jestli zrovna na něco takového nenarazím. ALE - tohle není o kritice českého zdravotnictví, ale čistě ocenění toho, jak to proběhlo tady. Kdybych měla pozitivní zkušenost z ČR (což vůbec nevylučuji), tak bych se podělila taky.
Asi pred peti lety si moje mama ve slovinskych alpach zlomila celist a mela otres mozku. Prpletela se vrtulnikem a pak si polezela ve slovinske nemocnici a rikala jak to tam bylo skvele. Ze se nestacila divit jak ji tam opecovavaji, porad se ji nekdo ptal jestli neco nepotrebuje a tak. Pry ohromny rozdil oproti u nas.
@suzanna123 Rozumím ti, po obou prvních porodech ve švýcarské porodnici jsem byla až šokovaná, jak moc se tam ten přístup lišil. Byl to obrovský rozdíl a z toho, co slýchám, ano, pořád je. Jen jsem chtěla taky sdílet, že se to lepší.
Když byly mladšímu synovi dva, zůstali jsme přes nic v létě v Itálii v nemocnici, měl oteklou nohu a nemohl chodit. Bylo to neuvěřitelný, na každé ošetřovné tv aby se děti při prohlídce případně zbavily, na lůžku papírové podložky a fixy a mohl si na to kreslit, spali jsme spolu sami v pokoji, vyber k večeři ze ctyr jidel. Rano přišli v pul osmé, ne jako u nas v šest nebo kdy a kdyz viděli, ze bambino spí, tak potichu ještě říkali, ze at zazvoním, az se vzbudí, aby ho nebudili🙈😂
Zuzko, ať je Dandovi brzy lépe a když už se to stalo, tak je dobře, že všechno probíhá dobře a v dobré atmosféře. Opatrujte se 🙏
@leiladelly díky Heli! Samozřejmě stres to byl obrovský, malý byl z představy operace v panice (já taky), ale nakonec ta představa byla mnohem horší než realita.
@suzanna123 Zuzko, naprosto chápu, byla bych v nervech také ☹ Ale je moc dobře, že realita je lepší než byla očekávání. Už to bude jen lepší, věřím. Držím Vám moc pěsti a myslím na Vás. Ale bude to určitě dobré 🙏
@suzanna123 naprosto ti rozumím. V Rakousku jsem rodila a ten servis byl boží. K porodu stačila jen nabíječka a knížka. Rozdíl oproti sbalených lodních kufru sem do porodnice 😁 my tam naštěstí byli jen jednou s dcerou s podezřením na zlomený prst a co mě překvapilo bylo to, že automaticky brali tatínka jako rovnocenného partnera. Tady se to už taky lepší, ale stále žádná sláva. Ale i tak, kdybych věděla, že dítě se narodí předčasně anebo bude mít problém, nejspíš bych chtěla rodit v Česku. Moc jsem jim nevěřila. Máme super zdravotnictví, jen ta empatie a přístup k pacientovi/klientovi bohužel dost pokulhává..
@klaara3 tak lodní kufr byl asi to poslední, co mi v české porodnici vadilo... Jinak na rakouské zdravotnictví jsem taky četla hodně kritiky, le sama negativní zkušenost nemám, tak jim budu věřit 🙂 A co se porodu týče, já zase v ČR nemám důvěru k tomu, že když všechno jde bez problémů, že do toho nebudou zasahovat. Ano, věřím, že při komplikacích by věděli, co mají dělat, ale co se respektu k přání pacienta týká, tam mám mnohem větší důvěru v Rakousko.
@suzanna123 Ale to me mrzi. Snad to brzo sroste 🍀 Z Nemecka mam zkusenosti vesmes stejne pozitivni. Jen je pak ledova sprcha muset jit v Cesku do nemocnice, kde jsem se narodila, s problemem, ktery mam ja a ktery bohuzel nepocka🙈
Uf, to jsou teda zážitky. Hlavně, že to máte za sebou a jste spolu. Já ale musím říct, že v tomhle se situace nejspíš lepší než u nás. Oba máme s mužem šílené zkušenosti z Bulovky, ale s dětmi je to tam pokaždé bez sebemenší výtky, automatická hospitalizace i s dítětem starším šesti let, empatický přístup k dítěti, podpora pro rodiče.