Tradičně netradiční Boží hod a Druhý svátek vánoční

V krbu praská teplý ohýnek, já zachumlaná do deky a přitulená v náruči svého manžela popíjím svařáček a koukám u toho na Kevina ztraceného v New Yorku. Za okny chumelí, děti zkoušejí, kolik vydrží dárečky, které jim včera nechal pod stromečkem Ježíšek. My, dospělí, rozjímáme nad včerejší večeří, kde se sešla celá rodina. Všude je klid, ticho… Ano ano, tak nějak si představuji ideální vánoční svátky. Ale nebyl by to život, kdyby bylo vše dokonalé!

Místo domácí pohody a “noh nahoru” na první svátek vánoční absolvujeme každoročně cestu autem 300km, abychom se pak následující týden honili od návštěvy k návštěvě a domů se vracíme unaveni, zničeni a kolikrát i malinko otráveni, a teprve kolem Silvestru si začínáme užívat sváteční atmosféru.

Jako dítě si to ale pamatuji úplně jinak. Na Štědrý večer jsem vždy chodila spát pozdě a na Boží hod jsem vstávala brzo, abych si užila těch dárků od Ježíška. Od rána jsme se přecpávali cukrovím a zbytky z večeře, koukali na pohádky a na oběd k nám každý rok přijela babička s dědou a strýčkem a do pozdního večera u nás byla rodinná párty jak se patří. Rodina pohromadě… Milovala jsem ty dny. A další den se pokračovalo u mé druhé babičky a tam jsme se sešli všichni. Babička, děda a tři tatínkovi sourozenci s rodinami a my, děti, jsme lumpačili a dospěláci se zabávali po dospělácku. A všude jsme chodili pěšky! Auto jsme neměli a pamatuji si, jak jsem počítala rozsvícené stromečky v oknech cestou domů. Navíc, jako dítě jsem považovala za samozřejmost, že byl o Vánocích sníh a cestu jsme si krátili koulovačkou a před domem jsme stavěli sněhuláka! Jsou to úžasné a neopakovatelné vzpomínky. Přestože jsme nedělali nic, co se považuje za božohodové a štěpánské zvyky (snad kromě toho navštěvování a přežírání), naše tradice byly nádherné a budou navždycky hluboko zapsané v mé paměti.

Ale jaké jsou ty "pravé" poštědrovečerní zvyky a tradice?

Narození Páně
Pro křesťanský svět je 25. prosinec nejdůležitějším dnem Vánoc. Oslavuje totiž narození Ježíše Krista a teprve v tento den pro křesťany začínají ty pravé Vánoce. Prvnímu svátku vánočnímu říkáme i Boží hod vánoční. V tento den, před 2018 lety putovali Marie a Josef do Jeruzaléma kvůli sčítání lidu, ale než tam dorazili, v Betlémě museli své putování přerušit, aby se tam mohl narodit jejich syn, který se stal pojítkem mezi Bohem a lidmi.

Od dávných dob je tento svátek věnován hodování v kruhu nejbližších a božíhodová tabule by měla nabízet to nejlepší, co domácnost má. Původně se ale jednalo o “duchovní hodování”, z čehož pravděpodobně pochází i název Boží hod. V tento den věřící častěji přistupovali ke svatému přijímání a navštěvovali víc kostely. Jinde se uvádí jako etymologický základ slova hod starší výraz god - “čas”, přičemž se jako význam slovného spojení Boží hod udává “čas zvláště zasvěcený Bohu”.

Věřící se tradičně vypravují na božíhodovou mši do kostelů a mnozí "nekřesťané" v tento den navštěvují kostely výjimečně taky, aby se podívali na vystavené jesličky. Betlémy ale pořád častěji nacházíme nejen v kostelech, ale taky na náměstích ve městech a obcích a tradičně se u nich zpívají na první svátek vánoční i koledy. V kostelech ale nejsou výjimečné ani vánoční hry, které zobrazují scény z příběhu o narození Mesiáše.

Přestože jsou Vánoce považovány za křesťanský svátek, jeho pohanská verze- svátek zimního slunovratu, byl slaven už dávno předtím, než křesťané začali slavit narození Ježíše. Už ve třetím století se v tento den- 25. prosince slavilo zrození- Zrození Slunce, svátek zasvěcený otci bohů- Saturnovi.

Na Boží hod...

K tomuto dni se váže i několik pranostik a pověr, které varují před neštěstím, které měla přinést, napříhlad, práce na Boží hod. Nesmělo se ani stlát postele, zametat a dokonce v domě nemělo být pověšené prádlo, jelikož právě prádlo mělo do roka na provinilce přinést smrt. Navíc, jestliže v domě vyhasl oheň, nesmělo se ho znovu zapálit. Tento den byl určen pouze k odpočinku, hodování a rozjímání. Kdysi nebyly běžné ani návštěvy v tento den a jestli se už někdo na návštěvu vydal, musel s sebou přinést koledu a popřát.

A tady je pár pranostik: 

• Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
• Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
• Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
• Jasné Vánoce – hojnost vína a ovoce.
• Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
• Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
• Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše v kostele pronikající sluneční paprsky skrz okenice. Pokud ozářily při mši faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku.

Kdo je svatý Štěpán?

Sv. Štěpán- první křesťanský mučedník, který prohlašoval Krista Mesiášem, byl Žid obrácený na křesťanskou víru. Za svoje kázání byl ale udán a obviněn z hanobení Boha, byl odsouzen a kolem roku 40 p.n.l. ukamenován. Považuje se za patrona koní i patrona pacholků u koní a kočích; zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů, bednářů.

Vzýval se i proti bolestem hlavy, píchání v boku a posedlosti či za dobrou smrt.

Koleda, koleda Štěpáne!

Druhý svátek vánoční je považován za “méně náboženský” z vánočních svátků, kdy je povolena trocha rozpustilosti. Narozdíl od Božího hodu, kdy bylo na programu rozjímání a duchovný růst, na Štěpána přicházelo na řadu veselí a zábava. Proto tradičně bývalo zvykem na svátek svatého Štěpána chodit koledovat, za což koledníci dostávali výslužku a někdy i drobný peníz. Dříve koledovali pouze kněží, až později začaly koledovat děti, které s sebou nosívaly hůlku, na které měly v bedýnce pod betlémskou hvězdou malé jesličky. Do dnešních dnů jsme tento zvyk převzali v podobě navštěvování příbuzných a známých a předávání si dárků. V kostelech na Štěpána kněží světili sedlákům osivo.

Na Štěpána není pána

Kdysi se svátek sv. Štěpána považoval za konec roku a měnila se služba pacholků, kterým byla vyplacena odměna a začínala týdenní dovolená. S tím souvisí nejen veselí, ale i jeden zvyk. Aby chlapi dali ženám najevo, že jsou v domě pány- měli peníze a volno z práce- ženy je chodily holit a leštit boty a byl-li sníh, omývali jim obličeje sněhem. V některých vesnicích se tento zvyk traduje do dnešních dnů v podobě omývání obličeje hadříkem.

Tradiční hostina

Na Svatého Štěpána by měla být součástí sváteční hostiny tradičně husa nebo kachna, případně jiná drůběž. Pro tuto příležitost se hodí dnes už téměř zapomenuté perličky, ale přípustný je jakýkoli opeřenec včetně kuřete.

A k svátku svatého Štěpána se váže taky několik pranostik: 

• Když sv. Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jarní období nato.
• Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně úrody.
• Svítí-li na Štěpána večer hodně hvězdy, urodí se hodně hrachu.
• Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

Věřím, že stejně jako já u psaní, jste se i vy něco nového dočetli, zaspomínali si na svoje dětství a naladili se na vánoční atmosféru.

A teď už mi nezbývá nic, než popřát vám: 

                                                                Katka a PEPCO

Zdroje:

https://www.blesk.cz/25-prosinec-slavime-1-svatek-vanocni-bozi-hod

http://www.magazinelita.cz/clanek/6056-25-prosinec-bozi-hod-vanocni/

https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/62378-dnes-je-bozi-hod-jake-tradice-se-dodrzuji/

https://www.novinky.cz/vanoce/453387-prvni-svatek-vanocni-narozeni-pane-neboli-bozi-hod-vanocni.html

https://m.fler.cz/blog/tradice-na-stepana-26855?fbclid=IwAR3GY7SLFwurox7Od6FUsKtj4me7ik_sK91ygb_ECNyc9sZWVdotDCAI6gc
https://domaci.ihned.cz/c1-39612780-vite-kdo-byl-sv-stepan-jehoz-svatek-si-pripominame-26-prosince
https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/znojmo/667-2214-svaty-stepan-stal-u-vzniku-krestanskych-vanoc.html
http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zajimavosti/dnes-je-bozi-hod-vanocni-vite-co-se-oslavuje.html

#vanoce_s_ambasadorkami
#pepco