Používáme cookies. Více informací zde. OK
verdos
19. únor 2019
237 

Dvojí výjimečnost - část 1.

Zde nabízím zestručněný (a mírně opoznámkovaný) překlad úvodního článku z online konference o bystrých dětech se "svéráznou" osobností (Bright and Quirky Child Summit), který se konal koncem ledna. Originální znění článku si můžete přečíst zde: https://brightandquirky.com/starthere/

Pro rodiče je dvojí vyjímečnost dítěte obtížná situace, bojí se, aby vše udělali správně. Jednání dětí může být velmi nepochopitelné i pro učitele či jiné profesionály.
Dítě je výjimečné 2x, protože vyniká oproti průměru svým intelektem a zároveň se vymyká svým neobvykle fungujícím mozkem (ADHD, autismus, ale také děti s úzkostmi, se specifickými poruchami učení). Průměrné dítě je na Gaussově křivce někde kolem středu, dítě s dvojí výjimečností je na obou koncích zároveň.

Lékaři a učitelé (platí i pro ČR) se ptají "jaký je problém a jak jej napravit"? Dítě není jen souhrn problémů a nedostatků. Při tomto pohledu se děti stydí, mají pocit, že jsou špatné, hloupé. Je potřeba zaujmout pozitivní postoj k učitelům i ostatním osobám v okolí dítěte - potřebujete jejich pomoc a oni od Vás potřebují důležité informace (s velkou pravděpodobností nebyli nijak vyškoleni v problematice dvojí výjimečnosti).

Obdobně je chybné brát v potaz jen tu stránku nadání - dítě pak v nějakém ohledu spolužákům nestačí, opakovaně selhává, což je pro něj nepříjemné. Navíc, mezi učiteli je vžitý názor, že nadaný musí vždy vynikat nad ostatní a pokud tomu tak není, tak teda asi není nadaný (platí i pro ČR). 

Nejvhodnější je tedy zaměřit se na to "Co pomůže těmto dětem být úspěšnými?" Je potřeba posilovat a rozvíjet silné stránky a zároveň pomoci s výzvami, kterým musí dítě čelit. Mělo by to tak platit vlastně pro každého, všichni jsme v něčem dobří a v něčem slabší (akorát u těchto dětí je to velmi výrazné).

Silné stránky těchto dětí mohou zahrnovat: vysoké IQ, vnímavost vůči detailům, mohou být skvělí pozorovatelé,být velmi kreativní, velmi rychle se učit něčemu novému, jsou bystří, dokážou vymýšlet neotřelá řešení problémů, mají jedinečné schopnosti a zájmy, mohou být velmi charismatičtí nebo mít skvělé vyjadřovací schopnosti...
Příklady slabých stránek: organizační schopnosti - plánování, pozornost..., slabá pracovní paměť, regulace emocí, oslabení v sociální oblasti, úzkosti, deprese, zpracovávání senzorických vjemů, pomalé pracovní tempo, specifické poruchy učení...

Každé dítě s dvojí výjimečností je jedinečné. Pokud víte, které silné i slabé stránky se týkají vašeho dítěte, můžete mu pak efektivněji pomáhat.

Velmi užitečné je naučit dítě samostatnosti a schopnosti říct si, co potřebuje, (co zvládne, postupně, pomalu) a zároveň mu dát příležitost zkoumat, co pro něj funguje - skrze pokusy a omyly a s dopomocí dospělého (např. používat odškrtávací seznam, rozložit úkol na několik dílčích, použít router, který se hodinu před usnutím odpojí od internetu...). 

V dalším díle článku budou mé poznámky zaznamenané z některých videí. Snad to bude pro někoho užitečné. Vím, že nás tu pár na MK je, které dvojí vyjímečnost u svého dítěte řešíme.

    A je někdo, kdo mi takovou "diagnózu" určí s jistotou?

    5. bře 2019

    @romancam většina psychologů

    5. bře 2019
    verdos
    autor

    @romancam Nevím, jestli většina psychologů, dobří psychologové by měli být schopni - ALE - dvojí vyjímečnost, co vím, je spíše školský pojem (pokud jste někdo psycholog a je to používáno i v psychologii, tak mě opravte). Diagnostika poruch učení je většinou v kompetenci PPP, ADHD a AS pak třeba u těch psychologů nebo psychiatrů. Jenže pak je tam to nadání a tam strašně záleží - jsou různé typy (či složky nadání) - matematické či logické nadání se tak nějak psychologům diagnostikuje snáze než třeba nadání umělecké. Nevím, jak dnes, dříve to byl rozhodně problém. Určitě se třeba přihlíží k "posudku" někoho z oboru nebo tak. Takže to nemusí být tak jednoznačné, jsou kombinace, které dobrý psycholog v pohodě zmákne zdiagnostikovat, ale nemusí to tak být vždy.
    Obecně je pak také problém najít tu hranici, kdy je dítě nebo člověk obecně jen nadaný podivín a kdy už se jedná třeba o nadání kombinované s poruchou autistického spektra. Na to je potřeba trošku zkušeného psychologa.
    A pak se samozřejmě můžeme bavit o tom, jak každá diagnóza je stejně jen něco "dočasného", popisující současný stav, může se vyvíjet, u každého se může jinak projevovat a jestli je vůbec potřeba a případně, zda je to výhoda nebo nevýhoda... to pak záleží i na různých okolnostech a individuálních zkušenostech samozřejmě.

    5. bře 2019

    @verdos hm, takže bych si stejně ve finále ani nepomohla. Prostě mi na ni dost věcí sedí a proto ji budu sám a citem a rozumem selským korigovat, pomáhat a tak vše zpracovávat. To se pak s výběrem školky a školy. Víc asi pomoct nemůžu.. díky. Tesim se na další články..

    5. bře 2019
    verdos
    autor

    @romancam Ono pak strašně záleží, jak se to vyvíjí a tak. A hlavně pak s tou školkou a školou to může nabrat hodně různé směry. "Papír" může a nemusí pomoct, je to hodně o lidech. A může se do toho ještě přimotat i hypersenzitivita, která pak může taky nadělat slušnou paseku. Každopádně ta korekce, pomoc a tak může být ve výsledku hodně velkou pomocí a vlastně to je asi to nejlepší, co člověk může udělat, pokud to dělá citlivě, trpělivě a s pochopením. Přeji hodně štěstí 🙂.

    5. bře 2019

    @verdos jj,.je i hypersenzitivní. Ovšem nemám z okolí moc dobre recenze na psychology a už vůbec ne psychiatry.

    5. bře 2019

    @romancam ahojky, mam takoveto dite doma a nase podezreni nam pomohli potvrdit psycholog a psychiatr ve spolupraci testovani a pohovor se sp

    5. bře 2019

    *specialni pedagozkou z SPC.

    5. bře 2019

    @itutulka a co se děje dál? Vůbec nevím, jestli se mi chce něco podstupovat. Vidíš v tom nějaká pozitiva?

    6. bře 2019

    @romancam dneska akorat prisla zprava z SPC, ze doporucuji asistenta pedagoga do MŠ.
    Ted cekam na zpravu od psycholozky, tu dam psychiatrovi a ten mi da zpravu pro skolku a SPC. Pak se oficialne priradi asistent.

    6. bře 2019

    Pozitiva vidim v tom, ze syn nebude ve skolce jen za hodneho a samostatneho v hrani, ale bude zapojovany asistentem, on se musi mechanicky naucit, ze tohle je normalni hra, tohle neni, tohle je bolest, tohle je strach .... Aby mel nejakou pokoru, pac zatim budi dojem spratka .... (Nevim jak jinak to napsat. ... I ve zprave z SPC pise, ze se ksichti, oblicejem provokuje).

    6. bře 2019

    @itutulka aha. Tak to je určitě případ od případu, u nás jsou zase úplně jiné stavy a chování. Ještě to promyslim. Ona si třeba sama nehraje vůbec, neumí to od mimina.

    6. bře 2019
    verdos
    autor

    @romancam Jsou takové děti, co si samy nehrají, potřebují k sobě někoho. Takové dítě má kamarádka, musí mu neustále i po školce zajišťovat návštěvy u kamarádů/kamarádek, aby to s ním nějak "přežili" - k tomu je dobrá knížka "Nejsou stejné" (ovšem je drahá, takže já ji měla jen půjčenou). To samozřejmě mimo cokoliv jiného (nějaké problémy nebo tak).

    6. bře 2019