Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    volcok87
    2. čer 2020    Čtené 798x

    Jeden ze snů, co se dá splnit i s dětmi 😊

    Mým největším darem jsou děti a manžel. Bezmezně je miluju. Ale hrozně mi po narození syna něco chybělo. A to byla seberealizace. Mě zaměstnání před a mezi dětmi byla vždy na callcentrech. Byl to takový rozvíjející trend a nikde jinde jsem práci nesehnala s maturitou. Na střední škole v druhem ročníku jsem začala chodit s ex, který mě stáhl na dno. Moje známky a docházka byly příšerně. A i přesto jsem moc chtěla na VŠ. nedostala jsem se ani na jednu ze 7 škol! Bylo to strašně demotivující. Proste na to nemám, nedá se nic dělat.
     Vzdělávala jsem se aspoň doma, hodně jsem četla už od 8 let, v pubertě byl moji vášni Shakespeare a Molière. Každý rok potom jsem seděla u počítače a říkala si, ze to zkusím, ze si podám přihlášku, zkusím ovlivnit svoji budoucnost tak aby byla šťastnější. Ale vždycky převládlo to negativní smyšleni, ze bych na to stejně neměla a žádnou další přihlášku si až do 30 nepodala.

    Abych ještě uvedla na pravou míru, trpím psychiatrickym onemocněním HPO, takže veškerý stres snasim minimálně několikanásobně hůř než běžný člověk, ale jsem poměrně dobře zalecena medikaci a terapiemi.

    Proste 30 let. Domov, 2 super děti a neskutecne úžasného manžela. A co dal? Životní milník. Co budu po rodicaku dělat, když mám praxi jen jako operátorka a to už nedám. Tak jsem si potají podala přihlášku na VS kombinované studium a ono to vyšlo! Nemohla jsem uvěřit. Čekaly mě 3 roky studia a víte co? Já to milovala. Studium jsem ukončila s průměrem 1,46. Manžel mi byl neskutečnou oporou, na každou zkoušku co jsem se připravovala převzal odpovědnost o domácnost a děti. Bez nej bych to nikdy nedokázala. Včera jsem dostatnicovala. Vlivem stresu se projevila moje horší stránka nemoci, takže stres se na mě podepsal víc než jsem chtěla,  ale dala jsem to! Ne tak hvězdné jak jsem chtěla, ale proste to mám. Jsem Bc. Já a svagrova jsme jediné v rodině. Já sama na sebe jsem neskutecne pyšná. Chci být příkladem pro své děti. Chci si najít lepší uplatnění abysme se měli dobře. Navíc mě od září přijali už na 3 další VŠ na navazující magisterské studium. Takže teď si i mužu vybírat.

    Pro někoho to není důležité, ale pro mě tohle strašně moc znamená. Snad to někdo pochopi😊 potřebovala jsem se vypsat ze své radosti. A jestli některá maminka váha, tak rikam ať do toho jde! Strávila jsem tři roky studiem co mě baví a hlavně jsem potkala neskutecne super lidi. Jsem naprostý introvert a tohle byla pro mě výzva.

    Teď se strašně těším na prázdniny, kdy se budu maximálně budu věnovat svým detickam. Máme naplanovanych snad tisíc výletu než nám nastanou zase školní povinnosti. 😄