Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
wlcodlac
7. zář 2017 Čtené 718x

Možná to někomu přijde jako bláznovství, ale já se rozhodla, že to zkusím a na tři dny byla jako můj starší syn.

Všechno to začalo vlastně vtipem, jestli nedělají nějaké prášky, které způsobují nechutenství, i pro dospělé. A nakonec z toho vyplynul rozhovor o rodičích, kteří chtěli otestovat to, co bere jejich syn a oba si zobli tabletku. ADHD maminka se celý den válela na gauči a četla si, "normální" tatínek byl jako turbomyš.

V tu chvíli mě přestala zajímat moje štíhlá linie a nemohla jsem se zbavit myšlenek na to, že bych si to také zkusila.

Oficiálně se pereme s ADHD čtyři roky. Za tu dobu už jsme téměř sehraní, ale jsou věci, které prostě nepobírám nebo mě vytáčejí i po těch letech. Tak jsem se rozhodla zjistit, jestli to zrovna nejsou ty věci, které změnit nebo ovlivnit nejdou.

Měla jsem doma zbytek léků, které dostal Matýsek o prázdninách nově a protože mu nedělaly dobře na žaludek, vrátil se zas k těm původním. A ten zbytek se stal mým testovacím materiálem.

Neměla jsem plán, jestli den nebo tři, prostě jsem si řekla, že to zkusím a uvidí se.

DEN 1

První den jsem si vybrala neděli. Netušila jsem, co to se mnou udělá, proto jsem volila asistenci manžela. Muísm říct, že nejvtipnější bylo, že přes den jsem vůbec neměla pocit, že by se se mnou něco dělo. Ovšem večer, když už prášek přestal působit, jsem musela natvrdo konstatovat "Ty vole, to jsem nebyla já." A začala jsem se vidět ve svém synovi.

Začalo to úklidem. Chystali jsme se na oběd k mojí babičce a já místo příprav vyklízela obývák. Úplně bezmyšlenkovitě, automaticky. Najednou kolem mě byly pytle s odpadem. Nedokázala jsem si sedout a podruhé najednou kolem mě byly pytle s věcma do sklepa. A když se zbytek rodiny obouval, že jako vyrazíme, já ještě pakovala hračky, které jsem vyhodnotila jako "doma navíc", že je necháme na hraní u babi. Tenhle krok jsem večer shledala jako neuvěřitelně zázračný, protože takhle uklizený a vyklizený obývák a pokojík jsem snad ještě neměla.

Tento stav trvá i u babi. Když uklízím hračky do komory, kde už nějaké zbytečnosti uložené máme, pouštím se do jejich prohrabování. Vidím na skříni uskladněné lyžařské vybavení. A mám nutkavou potřebu zjistit, co chybí. Je přeci září, nejvyšší čas. Ten bude potřebovat lyže, ten kombinézu, já boty.... Mezitím už zbytek rodiny obědvá. Když poněkolikáté slyším "Prosimtě, pojď se už najíst..." uvědomuju si, že to patří mně, ne Matýskovi. Sedám ke svíčkové, zapomínám, že k ní miluju brusinky, které stojí přímo vedle mého talíře.

Než jdem domů, Mates se ještě vozí po sídlišti na koloběžce a já vymýšlím závod, kdo dřív ujede určitý úsek. Jako těžko říct, jestli to byl nápad můj nebo prášku... Ale nějak si nedovedu představit, že se se svýma postavovýma mindrákama běžně natřásám na koloběžce uprostřed sídliště mezi lidma. 

Blíží se druhá hodina, start formule, na kterou se celý týden těším. Mates na mě volá z pokojíku, že by si dal rohlík. Jasně, jdu se tam zeptat s čím. Než z toho pokojíku odejdu, o rohlíku vůbec nevím. Kouknu, jak formule odstartují a jdu si udělat kafíčko. Dojdu do kuchyně, vyndavám prádlo ze sušičky a skládám ho. Žere mě pocit, že jsem něco chtěla..... Rohlík.... Na kafe si ovšem vůbec nevzpomínám. Ještě chvíli se motám v kuchyni, a pak mě napade, že bych přeci chtěla koukat na tu formuli. Sedám na gauč a...... Lewis Hamilton právě projel cílem. Od plánu uvařit si kafe uplynula hodina a půl. Po dobu působení prášku nemám vůbec pomyšlení na jídlo a to obvykle zobu něco sladkého. Sladké nepostrádám vůbec. Hlad vlastně dostávám až večer.

Ten první den má ale i ponaučení pro mě. Vždycky jsem si dělala legraci, že co je důležité a podstatné, ať už škola nebo co se po Matýskovi chce, to zapomíná a věci nebo situace, které prostě v hlavě mít nepotřebuje, tam má i po letech. A mě se při tom skládání prádla honily v hlavě myšlenky na dávno zapomenuté křivdy, přistihla jsem se, že mám v jednu chvíli i orosené oči a všechno jsem to vnímala mnohem hůř a intenzivněji, než normálně. A to je přesně můj syn. Pamatuje si zážitky ze čtyř let, u těch nepřijemných i ty pocity a promítá si je dodnes, ovlivňují chování k určitým osobám. A stejně jako on reaguje na většínu mých pokynů, já reagovala stejně na "Namažeš mi, prosím, rohlík?".

DEN 2

Jdu do toho znova, chci poznat víc. Je první školní den, manžel v práci. Takže nová situace. Zjištuju, že jako falešná ADHD jsem hrozně komunikativní. Jdeme s dětma navštívit mojí mamku a běžně jsem ráda, že tam mám od dětí klid, protože se zabaví vším, co doma nemají, a já můžu jen tak sedět a civět. Tentokrát živě konverzuju s mámou. Tedy spíš melu a melu, vyprávím o všem, co mě zrovna napadá. Co mě běžně dokáže nejvíc vytočit, když mi Matýsek skáče do řeči, nepomůže ani upozornění, že zrovna něco někom říkám nebo telefonuji, buď si dál hlasitěji mele svou nebo prostě jen stojí vedle a dokola opakuje "maminko.... maminko.... maminko...." Je jasné že většinou ustoupím, jinak by nikdo neřekl nic. Tentokrát ale ne. Prostě chci doříct to svoje za každou cenu a nehodlám ustoupit a s Matesem meleme oba. Babi na naše vystoupení nevěřícně kouká.

Jsem roztěkaná, nesoustředím se. Snažím se něco najít na Pinterestu, ale oči mi přejíždějí z jednoho obrázku na druhý a já chvílema nevím, co vlastně hledám. Mám potřebu pořád něco dělat, ale nemůžu uklízet, protože mladší synátor se rozhodl, že nebude spát po obědě. 

Rozhodně máme s Matesem míň vypjatých situací. Spolupracuju s ním na některých jeho nesmyslných nápadech, i když vím, že do dvanáctého patra se absolutně nehodí a říkám si, jestli jsou sousedi doma.

A opět jsem si nevzpomněla na vlastní jídlo, vůbec nemám potřebu jíst, což je u mě nevídaná věc. Hlad se dostavuje až večer.

DEN 3    

Poslední den už vím, co od sebe čekat. Jen jsem roztěkanější ještě víc než předešlé dny, mám pocit, že venku nejsem dost ve střehu, abych měla pod kontrolou obě děti. A i u mě se dostavuje z prášku nevolnost, stejně jako to měl Matýsek. Mišák mi podává kus rohlíku, já ho dojídám a mám v žaludku těžko, jako bych snědla husu. S odezněním léku to přechází, stejně jako se Matýsek při jeho braní projedl od odpoledne do noci, když už lék nepůsobil.

Ani nevím, jestli hledat nějakou pointu. Bylo to poučné, nebyla jsem to já a vím, že něco prostě ovládnout nejde. Že jsou věci, které adhd vlastně vůbec nepřijdou nenormální nebo si to neuvědomují. Věděla jsem to i dřív, ale když to člověk zažije, je to jiné. Vždycky jsem se snažila, aby byla u nás doma pohoda, aby byl můj vztah s Matýskem v pohodě. Teď to asi půjde ještě trochu líp.

Jen škoda, že si tímhle neprojde několik lidí v našem okolí.... 

Čti celý článek
wlcodlac
14. pro 2016
Klasika u nás, mladší masakruje staršího...:joy:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
13. pro 2016
Poslední nákupy. Do školy. Paní učitelce jasná věc, letos přidávám malý balíček pro paní vrátnou. Jako poděkování, protže neustále pomáhá Matesovi hledat bačkory, tělocvik, klíče od skříňky... Tělocvik už pozná a nosí mi ho rovnou před školu. To moje dítě má prostě štěstí na lidi kolem sebe.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
13. pro 2016
Před šesti lety u čísel seděl ten větší a druhorozený se pobrašil:kissing:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
12. pro 2016
Dávno jsem vyštípala děti z obýváku, ale když budou ty vánoce. Takhle je to prý lepší než v pokojíku. Ještě, že jsem nedávno aplikovala čistku podle Marie Kondo a máme dost místa na celý supermarket.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
12. pro 2016
Jeden spinká, druhý odpočívá a já mám svou chvilku klidu. Teplé jablíčko z Manufaktury je naprostá bomba.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
11. pro 2016
Tenhle víkend jsme tomu moc nedali, ale něco přece. Hodiny už mají ručičky, tak si zas zamaluju a klíče už jsou na svém místě taky. Už jen kolečka a trubky.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
11. pro 2016
Letos je to čekání na dárky adrenalin, když to putuje z druhého konce světa. Měsíc čekání a mačkač pasty je konečně doma.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
9. pro 2016
Konečně něco pro nás, šicím umem nepolíbené:joy:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
8. pro 2016
Původně jsem na to chtěla jít profesionálně geometricky. Pak jsem usoudila, že nechám vyniknout krásu handmade mého stařeckého třesu. Víkend bude opět patřit manželovi a vééélkým točícím kolům.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
5. pro 2016
Nejjednodušší nápady mají obvykle největší úspěch:smirk::joy:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
3. pro 2016
Všichni pečou, no já na cukroví nemám nakoupené ještě ani suroviny:thinking: Protože si hraju:joy: Montáž ručiček přebírá manžel. Jsme krapet ve skluzu. Pořád času dost a Ježíšek za dveřmi:hushed:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
3. pro 2016
Pošta v sobotu, nevídané:kissing_closed_eyes:
Poslední kousek na Mišákovo kostku dorazil. Tabule a magnetky:heart_eyes::kissing_heart:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
2. pro 2016
Měli jsme tvořivou:wink:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
1. pro 2016
První kreslení:kissing_heart:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
1. pro 2016
Po dlouhé době se vstávalo s radostí, žádný napruděný chlapeček. Večer bude velká pěnová koupačka. A ač mandarinkám se obvykle brání, když jí prý nadělila schránka, odpoledne si jí dá. Ono to bude mít až takový účinek? :grinning:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
30. lis 2016
Máme hodně místa, leč málo velkých úložných prostorů. A všichni píší Ježíškovi o velké dárky:imp::gift:
Takže jeden za gaučem, dva pod gaučem, další na střeše dětského domečku pid dekou. A kvůli dnešnímu vozíčku (již druhý kousek, protože starší ten první zabavil mladšímu), jsem vyklidila jednu polici ručníků. Od teď už kupuju jen ponožky:sunglasses:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
30. lis 2016
Do zítřka jsem nevydržela. Schránka stojí, i se to hodilo, když přišel nový brandnoozbox. A kluci to pořád ještě neobjevili. Moc práce mimo pokojík:joy:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
29. lis 2016
Dneska jsme slavili. Jeho první fotbalový gól. Ještě loni, na začátku první třídy, odmítal jakékoliv kroužky (adhd a separační úzkost). Ale ten první rok školy mu dal tolik (pořád se plácám po ramenou, že jsem proti všem prosadila školu, ne odklad), že si letos sám vybral tenis a fotbal. Obojí ho baví, jen z fotbalu odcházel vždycky smutný, že nikdy nedá gól, že mu vždycky někdo míč sebere. Říkala jsem mu, aby vydržel. No a dnes všem utekl a míč byl v bráně. A šampaňské udělalo radost. I když to s ním teď není vůbec jednoduché, jsem na něj pyšná:kissing_heart:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
28. lis 2016
Čas pro naší adventní schránku se blíží:mailbox_closed: Tak třídím a dělám seznam komu, co a kdy. A letos jsem celkem štědrá:mailbox_with_mail:
K tomu přikusuju luxusní pistáciové rohlíčky. Recept na blogu. Jako fakt doporučuju:kissing_heart::heart_eyes:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
27. lis 2016
Vstávando v 9:30, vyžádal si flašku s čajem a i s obsahem postele se vydal v pohodlí počkat na snídani:thinking:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
26. lis 2016
Taky máte nějaký obchod, kde nakupujete, aniž víte, co s tím vlastně provedete? Nebo naopak mezi regály úplně nečekaně nějaký nápad přijde? Já pravidelně ve FlyingTiger. Úplně to tam miluju, chtěla bych si koupit absolutně všechno.
Vlastně jednu účelnou věc jsme si odnesli. Tedy manžel. Obří prkénko. Na těch doma se prý nedá pořádně krájet:thinking:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
26. lis 2016
Že by mi někdo ráno pro ty koblihy došel a kafe uvařil, to ne. Ale pustit se mi do snídaně, to jo:kissing_heart::coffee:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
26. lis 2016
Za posledních čtrnáct dní jsem navštívila Obi víckrát než kdy předtím. A že tam budu vybírat vánoční dárky pro Mišutka, bych nečekala už vůbec:joy: Další montovací odpoledne:upside_down::person_raising_hand:
Ta kolečka ho nadchla už teď:joy:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
25. lis 2016
Já to na sebe prásknu, letos jsem líná vyrábět:blush: A taky ještě nemám všechny adventní dárky. Takže diy schránka je nakonec koupená schránka a nožičku zařídil šikovný manžel. Umístění vedle Matýskovo postele je perfektní, těším se na výraz, až se mu tam jednoho rána zjeví. A velikost mi dává větší rozlet v dárcích. Ale už jich chybí fakt málo:stuck_out_tongue_winking_eye:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
24. lis 2016
Tem můj chlap snad nikdy nevyroste. Jeho vánoční spz přání. On tedy neví, že je vánoční, protože jednou pronesl jen tak mimochodem, že by to byl super nápad do kamionu a netuší, že já dobře poslouchám a pamatuju si.
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
24. lis 2016
Kreslícího talentu jsem moc nepobrala, ale můj manžel mi rozumí:joy:
Takže nákup a pak už jen montovat, lepit, barvit. Už teď se těším, jak se z toho bude Mišâk těšit:heart_eyes:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
24. lis 2016
Coolinářku mám moc ráda, takže jdu hledat inspiraci na víkendové vaření v nové kuchařce. A pro Matýska sladkou pečící do adventní nadílky, ať si stihneme něco ukuchtit ještě do vánoc. Super ceny a bez poštovného, jsem nadšená:kissing_heart: Mišutovi jedna číselná, takže další adventní okénko pro kluky je hotové:boy::baby:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
23. lis 2016
Dneska mám u kávy společnost, předposlední mise splněna. Ředkvído:joy:
A teď čekat, až do Billy dorazí nová várka, u nás není Ferdýňand. A Matýsek to těžce nese:persevere:
Zobraz celou zprávu
wlcodlac
22. lis 2016
Už je to tady! Už to začíná chodit. Mám z toho radost, jak kdyby to byly moje dárky:kissing_heart::heart_eyes:
Už se tak těším, až bude kostka hotová. Já chci štědrý den:heart_eyes::heart_eyes::heart_eyes:
Zobraz celou zprávu
Strana
z 2
Předchozí Strana
z 2
Další