Dneska jsme slavili. Jeho první fotbalový gól. Ještě loni, na začátku první třídy, odmítal jakékoliv kroužky (adhd a separační úzkost). Ale ten první rok školy mu dal tolik (pořád se plácám po ramenou, že jsem proti všem prosadila školu, ne odklad), že si letos sám vybral tenis a fotbal. Obojí ho baví, jen z fotbalu odcházel vždycky smutný, že nikdy nedá gól, že mu vždycky někdo míč sebere. Říkala jsem mu, aby vydržel. No a dnes všem utekl a míč byl v bráně. A šampaňské udělalo radost. I když to s ním teď není vůbec jednoduché, jsem na něj pyšná😘